PenelopaW píše:

Nicméně informace o Schneiderovi si poznamenávám a doplňuji do konceptu článku .

PenelopaW píše:

A mám pro Vás úkol, dámy: Která postava z kánonu také označila Desgrezova ústa za vulgární???

moirra píše:

PenelopaW píše:

A mám pro Vás úkol, dámy: Která postava z kánonu také označila Desgrezova ústa za vulgární???

že by Angelika? musím povedať že na toto si akosi nespomínam

PenelopaW píše:

Nápověda: Angeliku toto tvrzení rozesmálo a oponovala mu. Ten, kdo to tvrdil, vystupoval spíše ve druhé části Angeličiných knižních osudů a měl důvod k žárlivosti na .

moirra píše:

Ach už to mám, a to bez toho aby som to hľadala v kanóne!

Bol to samozrejme rozkošne šibnuto žiarlivý Bardagne

"mučenie" ktorého si samozrejme Desgrez škodoradostne nemohol odpustiť
v tomto sa veru Desgrez celkom ponášal na +
a okamžite mu bolo jasné že z nejakého dôvodu sa Angelika Bardagnemu raz podvolila ....

PenelopaW píše:

... vy jste mu patřila, tomu drzému chlápkovi, a jeho, toho podřadného policajta, bavilo si o tom se mnou popovídat. Bylo to děsné! Myslel jsem na to, že vás držel v náručí, a nenávistně jsem pozoroval jeho vulgární ústa, která vás líbala.[/b]"
"Desgrez nemá vulgární ústa," namítla....
.

Tereza píše:

Kdyby ještě k tomu nebohý Bardagne věděl, že s Desgrezem v posteli byla jeho múza vulgární, asi by to s ním seklo definitivně

PenelopaW píše:

Jinak ten první úryvek je z doby, než Bardagne Angeliku zachránil před vrahy, ještě než byl vyslán králem do Ameriky.

Tereza píše:

„Desgrezi, Desgrezi,“ opakovala mazlivým hláskem, který ho dojímal, „já už nemůžu…[/i]

PenelopaW píše:

Tereza píše:

Uvědomila jsem si, že i v takhle osobní chvíli oslovuje Angelika Desgreze jen příjmením. V knihách o něm jen minimálně uvažuje jako o Francoisovi Desgrezovi, ale nikdy to není jen Francois! Pokaždé jen Desgrez... Přitom Colin Paturel je Colin, Nicolas Nicolasem, markýz du Plessis Filipem, hrabě de Peyrac Joffreyem...

moirra píše:

„Tak vidíte, markýzo,“ řekl policista polohlasem, „už se vyjadřujete jako kdysi.“

PenelopaW píše:

A i já jsem se nakonec dočkala :

- Bosseová se během jedné večeře chlubila, že si přišla na velké bohatství a že po třech následujících otravách toho nechá. "Jeden přítomný advokát to donesl kapitánovi ve výslužbě Desgrezovi a ten poslal ženu jednoho ze svých biřiců koupit jednu fiolu." Otestovali vodičku na psovi, byl to jed.
- "Každopádně se ze zatčení dělá představení. Když matka odcházela z kostela Zvěstování, povolali kvůli ní slavného komisaře, kapitána ve výslužbě Desgreze, několik soudních zřízenců, mužstvo četařů s holemi."

(Francoise Hamel: Královna temnot. Voisinová, vražedkyně z Velkého století. DOMINO: Ostrava, 2004)

moirra píše:

François Desgrez, le commissaire Camuset

Takže komisár ležérne zamaskovaný?

PenelopaW píše:

Pan Clopot žil v domnění, že Camuset bylo jméno nějakého policisty?

moirra píše:

a tu je tiež o ňom:

CAMUSET PICARD, Sébastien CdR. Comm. au Châtelet, décédé x PERIER, Marie, 1690-02-08

myslím že najlepší objav čo Polačka v Polednom čase vydesgrezovala je ten zoznam občanov Paríža:

https://www.famillesparisiennes.org/patro/cam.html

PenelopaW píše:

líčení druhé Monsieurovy manželky jako bodré Němky, která má nejradši zelí, je hlučná a (když to přeženu) miluje dechovku, mi přišlo trochu za vlasy přitažené...

O knize jako takové v samostatném tématu .

PenelopaW píše:

Hlavním mužským hrdinou je nejschopnější La Reynieho policista... jménem Alban Delalande.
Tento pán s hravým jménem má tu drzost o sobě tvrdit, že osobně zatýkal Voisinovou!
Po ukončení činnosti Chambre ardente se jen tak z plezíru vydá vyšetřovat zločin, přičemž zametání špíny po Travičské aféře v ulicích Paříže ponechá svému staršímu a slavnějšímu kolegovi Desgrezovi.
Následně tento pán Delalande cpe do hlavní hrdinky, že chytil vrahy její tetičky, přičemž s výslechem mu pomáhal jeho přítel Desgrez.

PenelopaW píše:

Dočtena další kniha s tématikou Travičské aféry - "Zabili královnu" od Juliette Benzoni.

PenelopaW píše:

jsem ve dvojce již tolerovat nedokázala. La Reynie je zde líčen jako bezdětný vdovec, který Delalanda miluje jako by to byl jeho vlastní syn. .

moirra píše:

ako to že ten má vlastnú knihu a Desgrez nie?

https://classiques-garnier.com/nicolas- ... olice.html

moirra píše:

ja mám nasledovné podozrenie: Desgrez po sebe starostlivo zahladzoval všetky stopy ..
preto o ňom a o jeho živote vieme tak málo

PenelopaW píše:

moirra píše:

v knihách sa spomína bývanie na troch miestach:

2. Pont Notre-Dame - tam sa z Petit Pont "maleho mostu" presťahoval keď sa vrátil do Paríža, predal úrad advokáta a kúpil si hodnosť policajného kapitána, takže aj z ubytovaním postúpil o stupeň vyššie

Odcházel ke dveřím vedlejší místnosti.
"Mám tady pohodlnou koupelnu a všechno, co potřebuje dáma ke své toaletě: líčidla, mušky, parfémy..."
Vrátil se s hedvábným županem v ruce a hodil jí ho.
"Oblečte se a pospěšte si, krasavice."

PenelopaW píše:

Otázka lázní a hygieny obecně, nakousnutá opět paralelně v jiném tématu, mne dovedla k otázce, kterou mi onehdá položila Dasha: proč měl Desgrez plnou koupelnu dámské kosmetiky??? .

Tereza píše:

PenelopaW píše:

Otázka lázní a hygieny obecně, nakousnutá opět paralelně v jiném tématu, mne dovedla k otázce, kterou mi onehdá položila Dasha: proč měl Desgrez plnou koupelnu dámské kosmetiky??? .

A co v době Ludvíka IVX. vlastně přesně představovalo pánskou kosmetiku Joffrey voněl po fialkách, král měl v oblibě kosatce, muži určitě se holili, někteří :mrgreen:se myli, jiní to s hygienou nepřeháněli...

mimi píše:

Penelopo, také si myslím, že jsi jako správná odbornice na Desgreze vyčerpala všechny možnosti.
On prostě moc dobře věděl, proč si koupelnu vybavil kosmetickými potřebami pro dámy.
Takže, když bylo potřeba poskytnout návštěvnici možnost se upravit, měla z čeho vybírat a nemusela se ocnout na ulici neupravená a budit pozornost.

Tereza píše:

Dovedu si představit, že když se dáma (kterou pro své potěšení či policajtské účely (viz Angelika) využil /zneužil) a ona se dala v kouplně do pořádku a pak odešla, potom......potom si vlezl do ještě teplé vody,zhodnotil svůj výkon, pokochal se výběrem vůně svého úlovku, odpočíval, relaxoval, přemýšlel, plánoval .Žádné zábrany - vždyť teplá voda to přece asi nebylo v té době něco úplně běžného a na adresách, kde bydlel, asi z kohoutku netekla .

Tereza píše:

Na tento nápad mě přivedla scéna z Báječné Angeliky (Špína ve vaně) a také vyprávění mých rodičů o tom, jak se dřív u nás těžce žilo a jak se šetřilo teplou vodou.

Tereza píše:

A ještě jedna poznámka - asi každý chlap má nějakou "úchylku." Takže představa drsného Desgreze shánějícího po Paříži (samozřejmě v převlecích) skvělé kousky do koupelny nejen pro potřebu dam, ale i svou, je moc příjemná. Mimochodem, mě napadají zajímavé nápady právě ve vaně.

PenelopaW píše:

Když jsem tenhle obrázek viděla poprvé, působilo to na mne spíše dojmem: "Jé, dobrý den, paní de Peyrac, jak se máte?!" Protože Angelika se na můj vkus tváří moc málo vyděšeně a Desgrez moc málo ďábelsky .

moirra píše:

Ha ha ha slečna Desgrezová to má nastavené rovnako ako mladá slečna Rescatorová

moirra píše:

avšak je pravda že tam sa Angelika tiež netvári dostatočne vydesene

PenelopaW píše:

Ale úplně nadšeně se také netváří. Tohle už by scéně u fontány odpovídalo spíš, vadí mi tam jen ten korbel pána vpravo.

moirra píše:

nechceš napísať tomu čo mu patrí ten rodokmeń na geneanete ??????

moirra píše:

On 2 March 1691, François de Beauharnois had married Anne, the only daughter of François Desgrez and Anne Hugot.

2 marca 1691 sa vydávala nejaká Anna - jediná dcéra Françoisa Desgreza - že by iba menovec?

že by sa náš Desgrez napokon oženil a mal ešte aj dcéru ????

moirra píše:

v knihách sa spomína bývanie na troch miestach:

1. Petit Pont - tam asi bolo nízke nájomné, skvelé pre chudobného študenta a určite keď si pozriete obrázky mostov ktoré som tu zverejnila tam mal iba nejakú celkom malinkatú skromnú izbietku
2. Pont Notre-Dame - tam sa z Petit Pont "maleho mostu" presťahoval keď sa vrátil do Paríža, predal úrad advokáta a kúpil si hodnosť policajného kapitána, takže aj z ubytovaním postúpil o stupeň vyššie
3. Mal menší palác na ulici "Rue de la Commanderie" v Parížskej štvrti Saint German.

Citovat:

Oba domy dnes samozřejmě nestojí, ulice byla zbourána a na jejím místě stojí ulice jiná - Rue Jean Jacques Rousseau: https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Jean- ... au_(Paris)
...Touhle ulicí jsem se i na google mapách virtuálně prošla - a jaký div, Minerva nikde žádná (za to je zde pizzerie, čínská restaurace a obchod s botami Christiana Loubutina ).

Nicméně už komunikuji se svými spolužáky z geografie, jestli by na základě dobových map bylo možné nějakým algoritmem, který já neovládám, domům v Rue Plâtrière přiřadit GPS souřadnice, abychom zjistili, kde přibližně stály .

moirra píše:

už vidím pána Clopota ako si zisťuje kde sa dajú v Paríži požičať pneumatické kladivá aby mohol rozbiť chodníky aj ulicu a robiť fundované vykopávky ....

čo by pán Clopot neurobil pre Deszgreza ....



už vidím pána Clopota ako tam pochoduje z hordou robotníkov (dom by mal kedysi stáť na chodníka a ulici približne pred tým obchodom Replay)

PenelopaW píše:

Desgrez v rue Plâtrière vlastnil dva domy (číslo 22 a 23)

Když se podíváme na mapy z té doby (prosím Polačku o vložení obrázků), oba domy jsou zde krásně vidět (a z map i půdorysu je patrné, proč vlastnil dva - sousedí spolu a zapadají do sebe jako puzle

PenelopaW píše:

Oba domy dnes samozřejmě nestojí, ulice byla zbourána a na jejím místě stojí ulice jiná - Rue Jean Jacques Rousseau: https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Jean- ... au_(Paris)

TO TEDA NIE !!!! Ulica veru nebola zbúraná

ale iba PREMENOVANÁ a množstvo budov na nej je ešte pôvodných s časov Desgreza!

PenelopaW píše:

A samozřejmě se zjišťuje i historie obou domů (kdy byly postaveny, kdy je Desgrez koupil apod.). Co my víme, třeba palác v Rue Commanderie zvelebila ručka jeho ženy a domy v Rue Plâtrière koupil jako věno pro dceru .

moirra píše:

Z testamentu Anne Desgrez vyplýva že tieto domy boli v jej vlastníctve ale vieme pán Clopot či tam aj v skutočnosti bývala?

PenelopaW píše:

Moirra nejen že objevila závěť Desgrezovy dcery

Pokud se na geneanetu registrujete, tak v horní části výše uvedeného dokumentu jsou na liště šipky doleva a doprava. Šipkou vpravo se dostanete na samotnou závěť, která už je psaná znatelně čitelněji, takže si v ní může počíst i laik.

moirra píše:

Keďže do aféry z jedmi bolo už v čase zatknutia a odsúdenia markízy Brinvilliers zamotaných nespočet ľudí, nespočet ľudí sa triaslo strachom pred odhaleniami kráľovského špicla Desgreza. A preto mu nejeden travič samozrejme neváhal ukladať o život.
Pri mojich rešeršiach som objavila pikantnú záležitosť:
Z needitovaných dokumentov zachovaných z Bastilly a iných archívov sa dozvedáme že dokonca Desgrezov švagor Hugot kul v roku 1676 pikle proti slávnemu kráľovskému policajtovi.

moirra píše:

Otázka:

Z testamentu Anne Desgrez vyplýva že tieto domy boli v jej vlastníctve ale vieme pán Clopot či tam aj v skutočnosti bývala?

PenelopaW píše:

domy, které vlastnila v Paříži v rue de la Tixerandrie a rue Plâtrière, byly domy nájemní

ZDROJE:

Spory o dědictví po Anně Desgrezové:
https://www.ghcaraibe.org/articles/2014-art31.pdf (francouzsky)

moirra píše:

Otázka:

Z testamentu Anne Desgrez vyplýva že tieto domy boli v jej vlastníctve ale vieme pán Clopot či tam aj v skutočnosti bývala?

PenelopaW píše:

Mladý advokát přiskočil se svou obvyklou hbitostí k Bouriéovi:
„Vy mě urážíte, pane! Já nejsem falzifikátor jako vy. A pamatuju na přísahu, kterou jsem učinil před královskou radou, když jsem dostával advokátskou hodnost.“
(Markýza andělů 2, s. 258)

PenelopaW píše:

Ale Desgrez jí to rozmluvil poukazem na to, že existuje velice přísný příkaz neprozradit nikomu, kde vězeň je. Není ještě ani jisté, že k němu pustí jeho, ale je rozhodnut o to bojovat prostřednictvím cechu advokátů, který má všehovšudy šedesát pět členů kromě advokátů z parlamentu, královské rady, justiční komory a komory pomocníků, jejíž členem je i Desgrez. Vysvětlil jí, že proto, že patří až k té poslední organizaci, má poněkud víc šancí než nějaký slavný advokát, jehož by se mocní tohoto světa obávali.
(Markýza Andělů 2, s. 191-192)

PenelopaW píše:

Advokát Desgrez bydlel na Petit-Pont, Malém mostě, který spojuje Cité s univerzitní čtvrtí, v jednom z těch omšelých domků se špičatou střechou, jejichž základy se máčejí v Seině už celá staletí a pořád se ještě nezhroutily, přestože už zažily několik povodní.
Když došla na určené místo, poněkud zaváhala. Ten dům se skutečně podobal Desgrezovi: ubohý, nahnutý, mírně arogantní. Od otlučené fasády se odrážel stín věznice malého Châteletu. V přízemí stála socha svatého Mikuláše obklopená starými soškami, které chránily krám výrobce svící. Ti, kdo se hodlali pomodlit v blízkém Notre-Dame, u něj kupovali posvěcené svíce.
Svíčkař ji informoval: ano, advokát chudých bydlí v prvním patře. (…)
(A. Golon: Popravený u Notre-Dame. Praha: Fragment, 2009, s. 144)

PenelopaW píše:

Abych nevypadala chlubivě, podotýkám, že dost informací nalezla i Moirra, včetně výše uvedených odkazů. Ta také, naladěna již zcela na desgrezovské vlně, intuitivně učinila velký objev - ale nechám na ní ho sem vložit .

PenelopaW píše:

Tento citát mne už dávno přivedl na myšlenku:

Odtáhla závoru a pomyslela si, že je jí návštěva policisty právě velice nepříjemná, ale v hloubi duše byla vlastně docela ráda, že Desgreze vidí. Aspoň nemusí být sama a cítit tíhu každé
minuty, která jí padá do srdce jako kapka roztaveného olova.
„Kde je Sorbonna?“ ptala se.
„Dneska večer jsem ji nevzal s sebou.“
Všimla si, že pod navlhlým pláštěm má vestu z červeného sukna s černými stuhami, krajkovým límcem a manžetami. S mečem po boku a s ostruhami na botách vypadal jako malý venkovský šlechtic pyšný na to, že se octl v hlavním městě.
„Jdu z divadla,“ zahlaholil. „A mám u tak krásné ženy poněkud delikátní poslání…“

Do jakých divadel mohl Desgrez chodit?

PenelopaW píše:

PenelopaW píše:

Samozřejmě, že odpověď na úvodní otázku může být zodpovězena podle jednoduchého klíče - podívat se, kde tehdy Angelika bydlela, a zjistit, jaká divadla byla poblíž .

Pokud se nepletu (a tuto možnost nevylučuji), když za Angelikou chodil básník Špína a současně ji navštěvoval Desgrez, již nebydlela u Kokrháče, ale na lepší adrese v rue Francs Bourgeois.

Budeme-li vycházet z toho, že ulice byla v Marais, tak dle odkazů v příspěvků výše, v této čtvrti bylo i divadlo (Le théâtre du Marais), které se podle článku nacházelo zřejmě v Rue de la Poterie (dnes Rue du Renard). Při pohledu na google mapy je to současnou Paříží cca 11 minut chůze.

Daleko nebylo ovšem ani Le théâtre de l’hôtel de Bourgogne (Rue Étienne Marcel), což je k Angelice domů podle google map cca 20 minut.

Nicméně, a to je záludnost - Desgrez dle úryvku přijel na koni.

...takže klidně mohl být i v nějakém vzdálenějším divadle ! Třeba v Palais Royal (současnou Paříží autem 20 minut, takže koňmo to nemohlo být o moc déle).

Tudíž odpověď na moji otázku bude spíše ukryta v tom, co zrovna hráli .

moirra píše:

Ja by som povedala že DESGREZ bol presne v tom divadle pretože jeho sála v spomínanom čase nachádzala
presne na ulici rue Vieille du Temple a na križovatke tejto ulice a ulice FrancsBourgeois
bývala Angelika teda to mal z toho divadla pár krokov, a preto je jeho vysvetlenie že bol v divadle a zastavil
sa u nej celkom dokonalo-logické.