Pokud admini uznají, že si soudní písař pan Clopot nezaslouží vlastní téma, s klidem v duši jej přesuňte k Desgrezovi , k němuž svým způsobem patří .

V knize se sice objevil jen okrajově, kde by však bez něj Desgrez při přípravě podkladů pro proces a psaní obhajovací řeči byl! A ať proces dopadl jak dopadl, zasáhl pan Clopot i do osudů ústřední dvojice. Tudíž čest jeho jménu! A pro radost pár snímků z filmu Manželé z roku II, jak mohl takový Clopot vypadat .

Ten den se Angelika vydala do malé jezuitské hovorny podruhé. Čekala, že se tam setká s bratrem, který jí poslal vzkaz, a s advokátem Desgrezem, jehož už velmi dlouho neviděla. Ale spatřila tam pouze drobného staršího mužíčka v černém, který měl na hlavě jednu z těch „písařských“ paruk z koňských žíní, na níž trůnila černá kožená čepička.
Vstal a neohrabaně, starosvětsky ji pozdravil a představil se jako soudní písař, kterého mistr Desgrez vybral pro případ pana de Peyrac.
„Zabývám se tím zatím tři dny, ale už jsem dlouze mluvil s pány Desgrezem a Fallotem, kteří mě s případem obeznámili a pověřili mě, abych zajistil obvyklý postup při zahájení procesu.“
Angelika si ulehčeně oddychla.
„Je to tady! Konečně,“ vykřikla.
Mužíček pobouřeně pohlédl na klientku, která zcela jasně netuší, co se u soudu sluší a patří.
„Pokud mě pan Desgrez poctil takovou důvěrou a požádal mě, abych mu pomohl, je to proto, že si ten mladý muž, přestože je nepochybně nesmírně inteligentní, uvědomil, že potřebuje někoho, kdo se opravdu vyzná v přesném postupu soudního jednání. A ten muž jsem já!“
Angelika viděla, jak mužík zavřel oči, polkl slinu a pak začal pozorovat prach, vířící v paprscích světla. Mírně ji to vyvedlo z míry.
„Ale vždyť jste mi naznačil, že proces už začal?“
„Jen pomalu, krásná dámo! Řekl jsem pouze, že jsem začal pracovat na tom, aby řečený proces mohl začít a že... Může to trvat i dvacet let.“
Přerušil ho příchod advokáta a jezuity.
„Copak je tohleto za ptáčka?“ zašeptala Angelika Desgrezovi.
„Nebojte se, není nebezpečný. Je to takový brouček, který se živí spisy, ale ve svém oboru je to malý bůh.“
„Mluví, jako by chtěl nechat manžela hnít ve vězení dvacet let.“
„Pane Clopote, vy všechno vykládáte strašně složitě, madame jste úplně rozčilil,“ řekl advokát.
Mužíček se ještě víc přikrčil a vtiskl se do kouta, takže jeho podobnost se švábem vynikla daleko víc.
Angelika málem vybuchla smíchy.
„Vy s tím svým bůžkem přes papíry zacházíte pěkně tvrdě!“
„Jedině v tom nad ním mám převahu. Ve skutečnosti je stokrát bohatší než já. Teď si ale sedněme a promluvme si o situaci.“

Skoro bych i sestavila vynechané filmové scény ze scén filmů jiných .

Ach díky mňa osobne tvoja fotostory veľmi pobavila

a tie tvoje komentáre k obrázkom!

dúfam že sa dožijem nejakého pokračka

už vidím že pán Clopot bude moja obľúbená fikčná comic postavička podobne ako pán Rochat

dokonalá ilustrace k citátu:

„Pane Clopote, vy všechno vykládáte strašně složitě, madame jste úplně rozčilil,“ řekl advokát.
Mužíček se ještě víc přikrčil a vtiskl se do kouta, takže jeho podobnost se švábem vynikla daleko víc.

moirra píše:

už vidím že pán Clopot bude moja obľúbená fikčná comic postavička podobne ako pán Rochat

Ale to vůbec není špatný nápad! Už několikrát jsem přemýšlela nad tím, jaké benefity mohl Clopot mít z toho, že Desgrezovi pomáhal. Že by nezištně? To se mi nechce věřit... A to mne dovedlo k následující úvaze: Oba pány seznámil královský prokurátor Fallot. Pan Clopot se svojí broučí vizáží a nepříliš atraktivním povoláním soudního písaře nebyl asi ultra žádanou partií, přestože měl nějaký majetek. Oproti tomu advokát chudých měl spoustu "kamarádek" a o úspěchy u žen neměl nouzi. Když jej Clopot blíže poznal, nesměle ho jednou při předání vyhledaných precendentů v Justičním paláci požádal, aby ho naučil dvořit se dámám a pomohl mu konečně si najít nevěstu!

Tak, kdo se toho ujme??

...A už vidím, jak se Clopot nakonec odhodlá, někoho někam pozve a nad sklenkou vína začne důležitě hovořit o rozdílech mezi kontinentálním a ostrovním právem, aby společnici ohromil .

super námet na fikciu ako Desgrez za odmenu za pomoc zo spisami zaúča pána Clopota

no jeje ja ten film vôbec nepoznám ... mám zasa raz čo pozerať!
a ešte k tomu je ten film mezi iným aj o plavbe z Ameriky a o starom Paríži
čo na tom že sa odohráva v 18 storočí - vedy ešte boli veci dosť podobné tým koncom 17 teho storočia

Citovat:

> Ve filmu se tahle postava jmenuje Lukáš, takže tak klidně můžeme pojmenovat i pana Clopota :-).

jasné Lukas Clopot !

pani Golonová vedela vytvárať tak úžasné a živé postavy, až ju podozrievam že ako predlohu používala skutočné osoby

pri všetkom tom humore okolo Clopota (a tvojej geniálnej fotostory ktorá ma zasa raz po dlhom čase pobavila, chcelo by to viac)

mi samozrejme ušla najdôležitejšia vec, ktorú som využila až teraz v novom fikčnom vlákne:

Pán Clopot má priamo v procese s Peyracom má veľmi dôležitú úlohu:

Desgrez vstal, uklonil se soudu, poděkoval jménem svého klienta králi, a pak vystoupil po dvou schodech na pódium, odkud měl mluvit.
Když ho Angelika viděla, jak tam vážně a důstojně stojí, jen stěží si dovedla představit, že tenhle černě oblečený muž je týž chlapec se zvědavým nosem a shrbenými zády pod obnošenou vestou, který se prochází pařížskými ulicemi a hvízdá na psa.
Starý písař Clopot, který se staral v tomto procesu o spisy, před ním podle tradice poklekl.
Advokát pohlédl na soud, pak na publikum. Zdálo se, že v davu někoho hledá. Angelika měla dojem, že je bledý jako smrt. Že by to bylo jen žlutým svitem svíček? Ale když promluvil, byl jeho hlas jasný a pevný.

Tento obrázok pojednávania v justičáku za Ľudovíta XIV je priamo zo stránky Justičného paláca v Paríži - ibaže ho neviem nájsť vo väčšom rozlíšení



Presne ta kako tento malý obrázok ako to vyzeralo v súdnej sieni, aj s tým tradičným kľačaním:



Zaujímavé je aj čo sa tam na stránke na úvod píše:


"Parlament bol konečným sudcom takmer všetkých záležitostí kráľovstva." - Zitát: Montesquieu

Parížsky parlament, inšpirovaný franskou tradíciou a pochádzajúci z Curia Regis, ktorá sprevádzala francúzskych panovníkov od čias prvých Kapetovcov, bol mocným súdnym orgánom, ktorý postupne nahradil kráľovskú súdnu moc.
Trinásť ďalších parlamentov bolo vytvorených v súlade s predchádzajúcim parlamentom pre provincie, ale ten v Paríži zostane najpríznačnejším zo všetkých, miestom pozoruhodnej konfrontácie a odporu proti absolútnej moci panovníka.

Poznámka na okraj:

Parížsky parlament: pozor, v tomto prípade je zavádzajúce, že súdna komora sa v o Francii nazývala parlament, Keď však úvážime že slovo parlament pochádza zo slova parlare - rozprávať sa a prekladá sa ako zhromaždenie na ktorom sa diskutuje a rozhoduje - tak chápem že lation národy to mali zo súdnictvom nastavené trochu inak ako my