Bohužiaľ knižný Nicolas má toho pramálo spoločného s Nicolasom s krásnou tvárou ktorého stvárnil sympatický Giuliano Gemma v prvých dvoch častiach príbehov o Angelike - Angelika, markíza anjelov (1964) a Báječná Angelika (1965).



Samozrejme že filmového sme milovali a toho knižného už pomenej. Ten na rozdiel od Borderierovho, ktorý zomrel, si ešte poriadnu chvíľku požil. Ak si ešte spomínate vesloval totižto na galérach a Angelika sa ho nevedela striasť.

Ako to máte nastavené vy dámy? Aký je váš vzťah k Nicolasovi? Ja myslím že popri tých zlýhc mal istoťne aj pár dobrých vlastností.

na pripomenutie citát z Cesty do Versailles 2 diel:

Výraz dětinské radosti rozzářil drsnou tvář, už poznamenanou životem kriminálníka.
„A když poslechnu… tak to sneseš?“ Rychle schovala obličej do cípu kabátu, aby skryla dojetí, které způsobil ten zásvit v očích bandity Rošťáka. Byl to totiž pohled malého Nicolase, neposedného a neposlušného, „ale s dobrým srdcem,“ jak říkala chudák jeho matka. Nicolase, který se skláněl nad svou sestřičkou zmučenou vojáky a tiše volal: „Francino, Francino.“
Hle, co dokáže udělat život z malého chlapce či děvčátka… Angeličino srdce se naplnilo lítostí nad sebou, nad Nicolasem. Byli sami, všichni je opustili…
„Budeš chtít, abych se s tebou ještě miloval?“ zamumlal. A poprvé, co se podivným řízením osudu znovu setkali, se na něj usmála. „Možná.“



S Penelopou, ktorá bola cez víkend na návšteve v Polačkynom Wapassu sme sa bavili o tom ako Nicolas varoval Angeliku že dvor zázrakov nieje miesto pre deti.

Na začiatok jeho vlákna pripomínam veselú a momentálne aktuálnu scénku:

Dvojitý redabing postelové scény z Neselskej veže o očkování (vysoko aktuálne) a o vyšívání :-)

https://www.youtube.com/watch?v=on7UrPnL9-I

Souhlasím, že očkovací dabing je dnes víc než aktuální .

Až bude víc času, pokusím se zde sepsat nějaké shrnutí o Nicolasovi ze svých poznámek ke knižním postavám... U filmového Nicolase, který je velice pohledný, se mi líbí, kterak - po Joffreyově popravě - Angeliku vyzývá, aby nepropadala zoufalství, a jeho proslov končí slovy: "Žít se musí!" Knižní na mě nepůsobí tak romanticky, spíše jako takový vyčůránek a lenoch, který se vyhýbal povinnostem a šel cestou nejmenšího odporu, ale na druhou stranu je obdivuhodné, jaké postavení si na Dvoře zázraků vybudoval a bych schopen udržet. V tomhle kontextu se mi právě líbí, jak Angelice vyhuboval za to, že Florimonda s Cantorem přivedla na Dvůr zázraků, a že se pak snažil pro děti dělat maximum (jeho lidé pro ně kradli mléko apod.).

Penelopo, Mám na Nicolase stejný názor jako ty. Vystihla jsi ho přesně

Kvoli chripke tu len tak bezcielne brouzdám internetom, lebo na viac momenálne energiu nemám, a hľa čo som objavila:

Penelopa zasa raz plytvala silami a kreativitou na konkurenčné stránky:

https://www.postavy.cz/nicolas-merlot/

Pánečku, to teda je vyčerpávajúce zhrnutie! BRAVO!

Bože nemala si dávať toho z 2013 ako prvého. Poprvé je starý, podruhé sa vôbec na tú postavu nehodí, a ten debilný scénarový plot to celé ešte korunoval.

A ako Táňa správne podotkla:

Kdo by neznal dnes již kultovní scénu z filmu Slunce, seno, jahody, kde Škopková v televizi sleduje, jak Angelika žádá svého přítele z dětství, aby ji připravil o panenství, a porovnává krásného mladého muže z filmu s chrápajícím Škopkem.

Takže kto nepozná alebo si už nepamätajú, prosím tuto:

https://www.youtube.com/watch?v=Vh5Vd1EhWc8

Nej je aj tak ten záver: maminko nebojte se, ja nejsem strašidlo, ja jsem vaša dcera. Geniálny kultový film.

moirra píše: *

18 srp 2021, 18:03

Penelopa zasa raz plytvala silami a kreativitou na konkurenčné stránky:
https://www.postavy.cz/nicolas-merlot/
Pánečku, to teda je vyčerpávajúce zhrnutie! BRAVO!

Podívej se ovšem, kdy to tam bylo přidáno, to už je nějaké tři roky zpátky . A neboj se, protože jsem autorkou textu, mohu ho použít i pro zdejší účely, pokud se rozhodneme rozšířit databázi postav i co do obsahu (popis vzhledu osoby, popis osobní historie, ...), podobně jako to mají mnohé fanouškovské stránky na wiki. Samozřejmě, že podkladů mám mnohem víc, toto je opravdu jen shrnutí .

moirra píše: *

18 srp 2021, 18:03

Bože nemala si dávať toho z 2013 ako prvého. Poprvé je starý, podruhé sa vôbec na tú postavu nehodí, a ten debilný scénarový plot to celé ešte korunoval.

Jak jsem psala v jiných tématech, tak ten Zeitounův film jsem viděla pár let zpátky úplnou náhodou, a nepřišel mi tak zlý, dostala jsem chuť si znovu přečíst knihy. Ale čím víc jsem četla a čím víc jsem šla do hloubky, tím blbější mi přišel . Dala jsem ho nahoru proto, že je to jen jeden film, takže to podstatné (Borderieho filmy, které se předlohy drží věrněji, ale hlavně knihy) je níže.

PenelopaW píše: *

17 srp 2021, 12:13

U filmového Nicolase, který je velice pohledný, se mi líbí, kterak - po Joffreyově popravě - Angeliku vyzývá, aby nepropadala zoufalství, a jeho proslov končí slovy: "Žít se musí!" Knižní na mě nepůsobí tak romanticky, spíše jako takový vyčůránek a lenoch, který se vyhýbal povinnostem a šel cestou nejmenšího odporu, ale na druhou stranu je obdivuhodné, jaké postavení si na Dvoře zázraků vybudoval a bych schopen udržet. V tomhle kontextu se mi právě líbí, jak Angelice vyhuboval za to, že Florimonda s Cantorem přivedla na Dvůr zázraků, a že se pak snažil pro děti dělat maximum (jeho lidé pro ně kradli mléko apod.).

vystihla si knižného Nicolasa úplne presne, Penelopa! Aj v podstate aj filmového, ktorý je viac romantický. Ktovie, či by sme si ho uchovávali v spomienkach ako sladkého hrdinu, keby nebol padol na jarmoku a keby sa dostal až na galéru do Stredomoria.

Tie videá s dabingom sú neskutočné, kde na to ľudia chodia? Osobne sa mi páčilo viac to s vyšívaním, ale za sto bodov obe!

Nuž keď ho vo filme hral taký miláčik ako Giuliano Gema tak sme ho logicky oplakávali. Bol to roztomilý dobrácky hezoun.

Tuto pekná momentka z Filmu na rozkliknutie


V knihe však Nicolas sladkým hrdinom nikdy nebol, aj keď sa na ňom dalo hlavne v mladšom veku nájsť pár dobrých stránok. Myslím že pestúnka Fantina ho v dospelom veku opísala ako niekoho komu s neche robiť a len by obháňal dievčatá.

A hlavne: Angelika ho mala rada ako kamaráta keď ešte boli nevinné deti. Potom už pomenej, a hlavne nikdy doňho nebola zamilovaná. zato Nicolas ňou bol doslov posadnutý - ale to sa mu až tak vyčítať nedá. Veď kvoli Angelike stratilo hlavu nemálo chlapov celkom iných kvalít. Od kráľa cez básnika, inteligentného policajta, Beya a Sultána až po Rescátora - všetci kvoli nej stratili hlavu.

Mne sa najviac páčila zmienka od pani AG v ktorej hovorí že Angelika sa Nikolasa nebála, ani keď už bol obávaný Calambredaine, lebo ho poznala z detstva.


Rošťák kopl do nedovřených dveří.
Přistoupil k nohám zvláštního lůžka, na němž ležela mladá žena, a s rukama v bok ji dlouze pozoroval. Konečně otevřela oči.
„Je to pravda, žes mě už dlouho po Paříži sledoval?“ zeptala se.
„Hned jsme tě našel. Buď si jistá, že díky svejm lidem se okamžitě dozvím o všech novejch příchozích a vím líp než oni sami, kolik mají šperků a jak se k nim dostat, když na náměstí Greve bije půlnoc. Ale vždyť jsi mě u Tří holí zahlídla…“
„Mizero,“ zamumlala a otřásla se. „Proč ses tak smál, když ses na mě díval?“
„Protože jsem začínal chápat, že budeš brzy moje.“
Chladně ho pozorovala, pak pokrčila rameny a zívla. Nicolase se nebála, jako se předtím bála Rošťáka. Nicolase vždycky ovládala. Aby měla strach z muže, nesměla by ho znát z dětství.
Přemáhal ji spánek. Ospale zívla:
„Proč… ale proč vlastně jsi opustil Monteloup?“
„No tohle! Ty se ještě ptáš!“ vykřikl a zkřížil ruce na prsou. „Myslíš, že jsem toužil po tom, aby mě starej Vilém napíchl na píku?… Po tom, co se stalo mezi náma? Odešel jsem z Monteloupu v noci po tvý svatbě… tos taky zapomněla?“
Ano, to taky zapomněla. Pod sklopenými víčky se jí vracela vzpomínka provoněná slámou a vínem, tíha Nicolasova svalnatého těla a ten pronikavý pocit spěchu a hněvu, jakési nedokončenosti.
„Ach,“ řekl hořce, „zřejmě jsem v tvém životě moc místa nezabíral. Ty sis jistě na mne celý ty roky ani nevzpomněla?“
„Samozřejmě že ne,“ opakovala opovržlivě, „měla jsem na práci jiné věci než myslet na sluhu ze statku.“
„Couro!“ vykřikl vztekle. „Dávej si pozor na pusu! Sluha ze statku je teď tvůj pán. Jsi moje…“Ještě křičel a ona už spala. Ten hlas ji vůbec nedojímal, přinášel jí ale pocit jakési drsné, přesto však příjemné ochrany. Odmlčel se.
„No prosím,“ dodal už potichu, „a je to jako tehdy, když jsi usínala na trávě uprostřed našich hádek. Jen spi, holčičko moje. Stejně tě mám u sebe. Je ti zima? Mám tě přikrejt?“
Víčka se jí zachvěla na souhlas. Natáhl se pro teplý plášť a hodil ho přes ni. Pak ji velice něžně pohladil po čele, jako by si víc netroufal.

Českej prekladateľke ako Polačka dávam 100 bodov za to ako vždy prechádza do toho dialektu dvora zázrakov

No a teraz trochu o niečom inom:

Väčšinou fičím na Angličtine a Nemčine, ale zrovna mi AI ponúkla jej zhrnutie obsahu knihy v Slovenčine aj som s len chytila za hlavu. Teraz mi je už nad slnko jasnejšie odkiaľ majú vydavatelia AUDIOKNIHY tie bludy.

------------------------------------------------------------------------------------------

Nikolas Merlot
(v origináli Nicolas) je v príbehoch o Angelike jej verný priateľ z detstva a prvá platonická láska z rodného Poitou.

Hoci sa ich cesty rozdelili, neskôr sa opäť stretávajú, keď sa stáva vodcom parížskej spodiny a ochraňuje ju v čase jej najväčšej núdze po boku grófa de Peyrac.
Charakteristika: Je to oddaný priateľ, ktorý predstavuje jednoduchý život a čistú lásku z detstva, na rozdiel od intríg na dvore.
Vzťah: Vždy bol do Angeliky zamilovaný a chránil ju. TO ANO
Osud: V literárnej predlohe od Anne a Sergea Golonovcov zomiera, čo je pre Angeliku veľká strata. To veru nieje. Práve sa ju chystal znásilniť.

Postava Nicolasa stelesňuje vernosť a úprimnosť.

------------------------------------------------------------------------------------------------

No to si ted tomu dala milá AI


Na pripomnutie z textu k Audio knihe: Zápletka prvního dílu je dramatická. Angelika miluje venkovana Nicholase, který však v den jejich svatby zabije správce a musí uprchnout, Angeliku obviní z čarodějnictví a odklidí do kláštera, její jedinou možností dostat se ven je sňatek s bohatým a tajemným hrabětem de Peyrac.


Nechcem ani pomyslieť an to ako tento svet dopadne keď s všetci budú spoliehať na AI.

Ešte trochu Nicolasa, keďže som to pridávala na FB

Angelikin priateľ z detstva Nikolas Merlot bol zhrozený keď sa dozvedel z koho sa ide Angelika vydávať:
„Nicolasi, pověz… znáš ho?“
Zvedl k ní oči jiskřící zlou ironií.
„Jo… viděl sem ho… Byl tady už několikrát. Je tak ošklivej, že před ním holky utíkaj, když tudy projíždí na černým koni. Kulhá jako ďábel, je zlej jako on… Povídá se, že na svým zámku v Toulouse láká ženy kouzelnejma nápojema a divnejma zpěvama… Ty, který ho následujou, už nikdy nikdo neuvidí nebo zešílej… Ojojoj, to je ale nádhernej manžel, slečno de Sance!

Takže z toho vyplýva že Joffrey de Peyrac bol viackrát v Monteloupe!
Nepustí sa nikto do fikcie na túto tému?

Foto na rozkliknutie

moirra píše: *

08 bře 2026, 12:16

Ešte trochu Nicolasa, keďže som to pridávala na FB
Joffrey de Peyrac bol viackrát v Monteloupe!
Nepustí sa nikto do fikcie na túto tému?

Na webu Anželika markýza andělů jsou dvě kouzelné fikce z doby před sňatkem: "Setkání na cestě" a "Malá víla". Lze je snadno přeložit do češtiny a je to čtenářský požitek. Mohly by sloužit jako inspirace i pro naše autorky.

Adresa webu: https://anngolon-angelique.com/

AnastaziaRodo píše: *

08 bře 2026, 14:14

Na webu Anželika markýza andělů jsou dvě kouzelné fikce z doby před sňatkem.
Adresa webu: https://anngolon-angelique.com/

Takže máme úkol .