Savary - Lekárnik, vedec a dobrodruh.

Keďže pracujem na pokračovaní Stredomorskej fikcie, musím mať samozrejme toho rozkošného, všetečného avšak aj neskonale vzdelaného a múdreho starčeka zrešeršovaného. Takže mu zakladám vlastné vlákno, ktoré si už tak či tak dávno zaslúžil.
Patrí totižto k tým postavám, ktorých smrť sme v knihách oplakávali.

Takže kto bol SAVARY?

Bol to v prvom rade Lekárnik z ulice Rue du Bourg-Tibourg vo štvrti Marais, v kánone správne písaná ako ulica de Bourtibourg - tak sa tá ulica v análoch písala v 17 storočí - existujú záznamy z roku 1632 a 1700. znovu vidno ako to pani AG mala vynikajúco zrešeršované. Zaujímavé však že v 4 diely sa už hovorí o ulici Bourg-Tibourg.

Na mape som červeným označila Rue du Bourg-Tibourg a Place de GREVE s radnicou , námestie na ktorom sa uskutočňovali popravy - a kde prebehlo aj domnelé upálenie Joffreya de Peyrac.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_du_Bourg-Tibourg



okrem toho že Savary bol lekárnik, bol to aj dobrodruh, ktorý veľmi rád cestoval.

Sám o sebe hovorí že:

3 diel Angelika a kráľ:

Mluvím a píšu plynně persky, turecky, arabsky a hebrejsky.
Byl jsem patnáct let otrokem, nejprve u Turků v Cařihradě, pak v Egyptě a nakonec mě koupil marocký sultán, který slyšel o mých lékařských úspěších; teprve prostřednictvím kněží z Mercy mě vykoupil jeden můj příbuzný.

4 diel neskrotná Angelika:

Protože jsou to turecké světlice, pane. Jistě jste si všiml těch modrých a červených záblesků? Já je znám, pane, pracoval jsem u mistra zbrojaře v Cařihradu.

(...)
„Mizerové! To mi zaplatěj! Dědo, umíte zacházet s dělem?“
„Byl jsem střelcem Solimana paši.“
„Dobrá. Tak zavřete hlaveň a připravte troud.



Savaryho lekáreň v podstate bola neďaleko od Place de Greve kde stojí parížska radnica (a vykonávali sa tam popravy, á Jofferyova tiež). Táto ulička patrí k starým autenticky úzkym uličkám štvrte marais - a z veľkej časti takto vyzerala aj v 17 storočí. Zrejme ňou ledva prešiel koč, a tie vyvýšené chodníky tam istotne neboli.



Prečo ma napadol ten koč? pripomenulo mi to scénu z knihy kedy Angelika Savarymu priváža do lekárne jeho vytúžené Múmio, a on si ju po tom čo mu ho odovzdala (podobne ako vo filme) už viac nevšíma.

„Mohu odejít, Sire?“ uklonila se Angelika.
„Ještě chvilinku, prosím vás. Chci vám něco poradit. Slibte mi, že si nebudete ošetřovat pleť tou hroznou tekutinou, kterou máte tak ráda.“
„To nehodlám, Sire.“
„Copak člověk ví, jaké výstřednosti mohou napadnout krásnou ženu? Prostě – neotravte se a nepoškoďte si pleť.“
Prstem ji lehce pohladil po tváři. „Byla by to škoda.“
Král tím gestem právě podepsal můj rozsudek smrti, napadlo Angeliku, která na odchodu cítila, jak jí pohled paní de Montespan projel mezi lopatkami jako nůž. Šla se přesvědčit, že mumie je na bezpečném místě, že jí nevylili ani kapku. Nebude klidná,
dokud ji nepřevezme mistr Savary. Aby se mohla co nejdřív vrátit do Paříže, šla zjistit, jaké slavnosti se plánují. S potěšením se dozvěděla, že po malé večeři mohou jít všichni v klidu spát a že dvůr zítra odjede do Saint-Germain. (…)

V jedenáct dorazil do Paříže. V půl dvanácté do ulice de Bourtibourg. Angelika zaťukala na okenice mistra Savaryho. Lékárník ještě nespal. Tavil v litinovém kotlíku jakousi hmotu. Při pohledu na Angeliku zbledl a roztřásl se. S tajemným úsměvem dala Angelika znamení sluhům, aby položili skříňku na pult. Mezi hořákem, miskami z mědi a lakovaného dřeva, malou váhou a lebkou zářila skříňka ze vzácného dřeva perletí a zlatem.
Třesoucí se rukou otevřel mistr Savary víko, odzátkoval láhev a přivoněl k ní.
Tentokrát nemohla Angelika zabránit tomu, aby před ní neklekl.
„Po celý svůj život,“ sténal, „po celý svůj život si budu pamatovat na dobrodiní, jež jste mi prokázala, madame. Nejenže jste zachránila mumii z nehodných rukou, ale předala jste ji celou do rukou mých, do rukou vědce, jenž bude schopen odhalit její odvěké tajemství. Budoucnost vám bude žehnat.“
„Uklidněte se, mistře,“ řekla Angelika, která se tvářila rozhněvaně, aby skryla pohnutí.
„Máte mi za co děkovat! Kvůli vám jsem hluboce klesla v králových očích; pokládá mě teď za blázna, jenž má v hlavě jen nějaké podivné hlouposti. Odmítla jsem totiž nádherné dary, které by mě jinak byly zajímaly.“
Jenže lékárník ji už neposlouchal. Vrhl se do zadní místnosti a vrátil se s lahvičkami, miskami a kapátky. Angelika pochopila, že je tu zbytečná a že ji snad ani nevnímá. Přitáhla si cípy pohodlného pláště – králova daru – a odcházela.

Myslím, že k Savarymu jsem něco vyhledávala kvůli svojí únikové hře. Zkusím to dohledat ;-).

https://learningapps.org/watch?v=pdcp7hke520

Ano ano super že si nám pripomenula tú hru

moirra píše: *

11 dub 2022, 12:17

Ano ano super že si nám pripomenula tú hru

Já tedy chtěla připomenout hlavně Savaryho, ale vlastní reklama nikdy neuškodí .

čo bolo vlastne to mumio? Kedysi dávno, keď dávali v TV Angeliku a kráľa, môj otec vyjadril domnienku, že ide o ropu

Precious píše: *

17 dub 2022, 11:14

čo bolo vlastne to mumio? Kedysi dávno, keď dávali v TV Angeliku a kráľa, môj otec vyjadril domnienku, že ide o ropu

Já si to myslím taktéž .

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa#Orga ... AFvod_ropy

Chvíľu ešte vydržte a Savary a Joffrey a Ab Del Meshard vám to vysvetlia a to pekne podrobne v mojom novom pokračku Valentínskej poviedky. Už o deň či o dva. Preto som sem ešte žiadne informácie nedávala, ale už ich mám nachystané.

Ja zatiaľ prezradím iba toľko, že po tom čo som mala pred nedávnom covido-chrípku, si robím pekne Angelikologicky Mumiovú liečebnú kúru . Nazdávam sa že to čo dal vtedy raz Savary Angelike zhltnúť keď ju bolela hlava, bolo práve tuhé múmio, ktoré sa zoškrabáva zo skál. medzi ním, a tým tekutým čo priniesol Bej s Perzie je tak trochu rozdiel.

Malý vousáč jako by peníze neviděl; přistoupil k ní a tak rozhodně jí cosi strčil do úst, že to strnulá Angelika okamžitě spolkla.
„Jen se nebojte, madame. Jsou to nejúčinnější tabletky proti bolení hlavy, naučil jsem se je vyrábět v Orientu.
(...) Jde o tekutý minerál zvaný ‚mumie‘. Peršané ji znají čistou, zatímco já ji dokážu získat pouze v krystalcích z egyptských hrobek, přesně řečeno z mumií, které jimi byly na balzamované.“
„A tohle svinstvo jste mě před chvílí donutil spolknout?“ vykřikla Angelika.
„Necítíte se lépe?“
S překvapením si uvědomila, že ji migréna přešla.
„Jste kouzelník,“ poznamenala s bezděčným úsměvem.
„Skromný badatel, nic víc, madame,

tak to som zvedavá, Moirra, čo nám o mumiu prezradíš vo fanfiction. Predstava, ako si dávam dobrovoľne do úst niečo, čo má tesný súvis s ropou, mi nie je práve po chuti.

Precious píše: *

19 dub 2022, 10:13

tak to som zvedavá, Moirra, čo nám o mumiu prezradíš vo fanfiction. Predstava, ako si dávam dobrovoľne do úst niečo, čo má tesný súvis s ropou, mi nie je práve po chuti.

haha ešte keby že iba z ropy - ale ak si si prečítala citát tak na lekárske účely bolo použité múmio z múmii - teda rozomletých práchnivých mŕtvol - odkedy som sa začala zaoberať gréckym ohňom a múmiom takým či onakým ....

znovu raz hlboko smekám pomyslený klobúk pred znalosťami a rešeršami manželského páru Anne a Serge Golon

vidno že Golon okrem iného študoval Geológiu a Chémiu - lebo toto by bez tých znalostí veru nedal - to čo si čitateľ faktov neznalý v knihách poriadne nevšimne sú teda úžasne pospájané udalosti a znalosti historické aj vedecké - plus Dumasovky rozvinutý príbeh okolo všetkých tých faktov....

koľko roboty a znalostí sa za tým skrýva človek pochopí až vtedy keď sa zasekne pri písaní na takýchto veciach:

čím a ako vlastne Joffrey uhasil ten požiar? s čoho sa vyrába grécky oheň že sa nedá uhasiť vodou? ako a s čoho ho mohol vyrobiť Savary po ceste?
používalo sa v tom čase nejaké múmio na liečenie? a naozaj sa do toho mleli práchnivé mrtvoly? a čo teda potom bolo to múmio tekuté čo zo sebou priniesol Bachtiari Bej? a čo to tuhé čo zbieral Savary v Maroku?

nuž veru som sa poriadne zapotila - na zodpovedanie týchto otázok som musela načítať úryvky z rôznych kníh vo všetkých možných a nemožných jazykoch, dokonca musím čítať aj v Švabachu (moje babky ešte mali knihy tlačené tým písmom)
som už ako starý mních ....čo mal veľa kníh a nevedel nič z nich

dokonca som sa dozvedela ako vyzerala cesta po Níle v 16 storočí, na ktorú a vybral jeden šialený Nemecko Francúzsky profesor...od Kaira až po Núbiu

ale už mám odpovede na všetky otázky a čoskoro dnes či zajtra to sem šupnem

moirra píše: *

19 dub 2022, 14:07

používalo sa v tom čase nejaké múmio na liečenie? a naozaj sa do toho mleli práchnivé mrtvoly?

Tak tento fakt, můžeme směle říci i "historickou" perličku, znám od svých cca dvanácti let z knihy Děsivé dějiny - Strašliví Egypťané, mohla ses mne zeptat .

PenelopaW píše: *

19 dub 2022, 18:13

moirra píše: *

19 dub 2022, 14:07

používalo sa v tom čase nejaké múmio na liečenie? a naozaj sa do toho mleli práchnivé mrtvoly?

Tak tento fakt, můžeme směle říci i "historickou" perličku, znám od svých cca dvanácti let z knihy Děsivé dějiny - Strašliví Egypťané, mohla ses mne zeptat .

No ja by som skôr povedala že strašliví Európania. Tí si tie mrtvoly kupovali, mleli a dávali ako liek. Počkaj ešte kým nám Joffrey vysvetlí všetko čo on vie o múmiu - a potom sem môžeš pridať čo si sa dozvedela v tých Desivých dejinách.

Moirra, niežeby som chcela naliehať , ale kde je to sľúbené vysvetlenie? Že by si si napokon povedala, že niečo také hnusné sa do fanfiction nehodí a prepisuješ celú kapitolu?

Precious píše: *

20 kvě 2022, 12:33

Moirra, niežeby som chcela naliehať , ale kde je to sľúbené vysvetlenie? Že by si si napokon povedala, že niečo také hnusné sa do fanfiction nehodí a prepisuješ celú kapitolu?

Nestíham. Bola som odcestovaná a teraz som rozbehaná. Ale budem sa to snažiť dopilovať čo najskôr, lebo napísané to už našťastie mám dávno, a prepisovať to nemám prečo
.
PS: Musím priznať že pri tých rešeršiach som sa teda poriadne zapotila. Hlavne pri otázke na ktorú túžil dostať odpoveď aj Savary: Ako uhasil Rescator neuhasiteľný grécky oheň na svojej lodi, a ešte k tomu tak rýchlo ?
Napokon sa so mňa ešte stane alchymista.

moirra píše: *

19 dub 2022, 20:24

PenelopaW píše: *

19 dub 2022, 18:13

moirra píše: *

19 dub 2022, 14:07

používalo sa v tom čase nejaké múmio na liečenie? a naozaj sa do toho mleli práchnivé mrtvoly?

Tak tento fakt, můžeme směle říci i "historickou" perličku, znám od svých cca dvanácti let z knihy Děsivé dějiny - Strašliví Egypťané, mohla ses mne zeptat .

No ja by som skôr povedala že strašliví Európania. Tí si tie mrtvoly kupovali, mleli a dávali ako liek. Počkaj ešte kým nám Joffrey vysvetlí všetko čo on vie o múmiu - a potom sem môžeš pridať čo si sa dozvedela v tých Desivých dejinách.

Dnes se na toto téma objevil článek na internetu :

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha

Tereza píše: *

19 čer 2022, 20:55

Dnes se na toto téma objevil článek na internetu :

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha

Ano správne veci sa zjavujú v správnom čase. Super objav Tereza.

Je tam ešte aj článok skrytý v článku - čiže články dva:

1. Evropané po staletí pojídali egyptské mumie, věřili v jejich léčivé účinky

2. Mumie se rozemílaly na léčivý prášek, sloužily i k zábavě, říká egyptolog

Zdroj: https://www.idnes.cz/hobby/domov/vystav ... -domov_mce

Joffrey už v ďaľšom pokračku fikce vysvetlí ako vznikla tá fantazmagória s tým Mumiom z Múmií.

Pýtala si sa prečo Savary česal kozly, nuž on potreboval nájsť nejaký dôvod aby sa zastavovali na rozličných ostrovoch v Kykladách. Tak začal česať KOZY ktorým sa pri žraní v srsti zachytáva LAUDANUM používané do voňaviek:


Ostatně kampak ten starý opičák*** zase zmizel?“
Jakýsi námořník se smíchem odpověděl:
„Je na ostrově, pane, češe kozly.“
„Češe kozly… Nic směšnějšího jsem v životě neslyšel. A přesto mě málem přesvědčil, že
když vyčešu všechny kozly z řeckých ostrovů, vydělám milióny. K smíchu!“
Najednou se začal vztekat:
„Ať ovšem nedoufá, že se nechám obalamutit jako malé dítě. Kde je?

(*** v Nemčine mu vždy hovorí starý havran, lebo Savary j celý v čiernom, musím pozrieť do Francúzskej)

Citovat:

Mrštný lékárník vyšplhal šikovně jako opice po provazovém žebříku a přitom neustále něco drmolil. Obrátil se k d’Escrainvillovi:
„Až zakotvíte v přístavu, budete moc spokojený, pane. Získáte obrovské bohatství. Nasbíral jsem víc než sto uncí laudana, a nezapomínejte, že proslulý „černý balzám“, který se z něj vyrábí, se prodává za několik desítek liber unce. Získáte z něj takové voňavky, že budete moci strčit do kapsy všechny evropské dvory.“
Na zdůraznění svých slov si sáhl už na palubě do kapsy… a vzápětí vystrčil ruku dírou, jíž mu zároveň vypadla fajfka. Chtěl ji zachytit, ale nechtěně ji shodil rovnou do moře.
Jeho mimika rozesmála všechny okolostojící piráty. Obnošené šaty měl strašně polepené jakousi gumou. Měl ji i v bílých vlasech, vykukujících zpod černé čepičky. Pleť měl mrtvolně bledou s podivnými modrými a zelenými šmouhami, ale oči mu zářily. Z rukou plavčíka za sebou vytrhl nádobu a strčil ji pod nos d’Escrainvillovi.
„Jen se podívejte. Je to opravdové laudanum, velice vzácná látka, jež nesmírně úspěšně konkuruje indickému pižmu. To se velice těžko shání… Zdravím vás, madame, konečně jste tedy v pořádku… Podívejte na tu nádheru. Takže, jak říkám, jde o laudanum, gumovou živičnou látku, která se samočinně usazuje v podobě kapek na listech jistých keřů typu Cistus laudeniferus. Sbírá se tak, že se vyčesává z brad kozlů, spásajících listí těch keřů. Mastnou hmotu, již zde vidíte, je třeba
rozpustit a vyčistit. Dostaneme kapalné laudanum neboli černý balzám, který přechováváme ve
velice štíhlých malých fiólách.“
„Takže mi slibuješ, že mi ten prevít vynese peníze?“ podezíravě se ptal d’Escrainville.

Grécky filozof Dioskurides v 2 storočí opisoval ako pastieri ženú schválne svoje kozy do kríkov aby im potom Laudanum mohli vyčesávať zo srsti.

Tu sú obrázky kríka z ktorého tá živica pochádza a tiež čerstvej a sušenej živice:

https://de.wikipedia.org/wiki/Ladanum

Tuto je rytina toho hrebeňa na vyčesávanie kozích brád z roku 1708:



A Laubdanový krík s kozľom:



SAVARY vlastne povláčil d’Escrainvilla pekne za nos, keď ho povláčil po všetkých možných ostrovoch cestou do KANDIE.

Pracujem na mapke ich cesty - už ju mám skoro hotovú.

V skutočnosti starček už vtedy začal plánovať Angelikyn útek. Dôležité bolo aj aby d’Escrainvilla dostal na SANTORINI, kde žil jedn z jeho synov. Po ceste takto na kolene vyrobil grécky oheň, ktorý použil v prístave v KANDII keď sa ponúkol že bude pomáhať pri príprave ohňostroja na slávnosti ktorú usporiadal Rescator po kúpe Angeliky.

Citovat:

„Nebojte se ničeho,“ uklidňoval ji Savary. „Když s vámi mluvím o svých objevech, neznamená to, že jsem propadl mánii, ale že nám pomohou znovu získat svobodu. Mám nápad a slibuji vám, že bude úspěšný, když doplujeme až na ostrov Santorino.“
„Proč na Santorino?“
„To vám prozradím, až přijde čas.“

na Santorine som už bola ...v roku jedna-dva kde to mám tie staré fotky?
------------------------------------------------------------------

Tuto to mámeo Laudane LAUBDANUM viacej, ako vidíme používa sa ako zložka voňaviek dodnes:


História labdana siaha až do starovekého sveta. Spomína sa v biblickej knihe Genezis a niektorí vedci sa domnievajú, že má súvislosť aj s Tórou. Odborníci na staroveký Egypt sa domnievajú, že falošné brady, ktoré nosil Osirizmus a faraóni, boli v skutočnosti kozie brady napustené labdanom. Pred stáročiami sa labdanum zbieralo prečesávaním fúzov kôz, ktoré sa pásli na stredomorských kríkoch Cistus (alebo skalná ruža). Zberalo sa na kadidlo a používalo sa aj na liečbu prechladnutia, kašľa, menštruačných problémov a reumatizmu.

V súčasnosti sa používa najmä v parfumérii ako základná zložka jantárových akordov. Keď sa povie jantár, väčšina ľudí si predstaví skamenenú živicu; jantár v parfumérii má však svoj základ v ambre. Ambra je v podstate verzia mačacích chlpov z vorvaňov. Vzniká v dôsledku veľrybej stravy pozostávajúcej z kalamárov a nahromadenia zobákov a iných nestráviteľných častí.

Prírodná ambra sa už veľmi nepoužíva kvôli zjavným etickým problémom. Niekedy sa však vyplaví na pláž po tom, čo ju unášalo more. V skutočnosti existujú psy vycvičené na jej vyhľadávanie. Nájsť ju môže byť ako trafiť do lotérie. Je to však príliš vzácny zdroj na to, aby bol spoľahlivou zložkou akýchkoľvek parfumov vyrábaných vo veľkých množstvách.

Parfuméri používajú labdanum v jantárových akordoch, pretože má s ambrou spoločnú zložku nazývanú ambreín, ktorá je jednou z hlavných zložiek vône ambry. Labdanum je bohatý, viskózny materiál, ktorý sa môže ľahko stať dominantným vo formulácii. Páči sa nám, ako ho parfumérka Marie Le Febvre používa v parfume D:SOL Terram na vytvorenie bronzovej krajiny, v ktorej vykresľuje impresionistickú panorámu posiatu výdatnou flórou, drsnou zemou a nekonečnou oblohou.

Parfumér Euan McCall z Jorum Studios ju využíva vo svojich vôňach Arborist a Nectary na prehĺbenie tieňov, ktoré skúma vo svojich fascinujúcich čuchových chiaroscuroch, a zároveň prináša pocit hmatateľného tepla a pohodlia.

Labdanum možno vyňuchať aj vo vôni Esencia od Atelier Vesper, kde medzi ostatnými uhlovými tónmi vytvára hrejivý rúž treskúcej sladkosti a vytvára zvodný pôvab.