Minule som v jednej knihe čítala, myslím, že to bola voľná citácia výroku Liselotte d´Orleáns, že palác vo Versailles nemal zasklené okná Je toto možné?

Ahoj všichni, našla jsem nádherné stránky o Versailles. Je tu úžasně vidět jak se zámek měnil v průběhu let. Jsou zde o tom velice zajímavá videa nebo si můžete zámek v jednotlivých fázích výstavby projít ve 3D . Také je tam hodně textu, ještě jsem to nečetla, ale určitě to bude moc zajímavé (a všechno v angličtině takže se tomu dá docela dobře porozumět ). Můžeme si tak udělat přesnou představu jak vypadaly Versailles když v nich žila Angelika nebo když se do nich vydal Joffrey .

stránky: http://www.versailles3d.com
videa: http://www.versailles3d.com/en/in-video ... ution.html

Videa jsou krátká, takže u nich neprosedíte mládí a za chvíli se dozvíte strašně moc zajímavých informací. Tenhle link je na první video, nad ním si můžete přepnout na další o zahradách a Trianonech.

Když se Vám bude chtít, tak mi sem pak napište jak se Vám líbí, já osobně jsem z nich nadšená .

dauphine píše:

Myslíš ten odkaz co jsem sem dávala před rokem? To je divný mě to funguje, kdyžtak tady je alespoň to video na youtube:
http://www.youtube.com/watch?v=X235vpOToVU#t=191
a je to fakt dokonalý!!

Ta animacia o Versailles je naozaj super Dauphine!

Je to skvělé!

Práve pozerám nádherné video o Fontanach vo Versailles a nedalo mi
neotvoriť tu rubriku o tej nádhere.

Versailes: Vodná Mágia:

https://www.youtube.com/watch?v=ip9J8rfxbgA



Mimochodom na webe je vynikajúci článoček o fontánach vo Versailles od Jeanne:
http://angelique.cz/palace_fontany_versailles.php

PS: Vtedajší panovníci, i keď žili tiež na úkor ľudu ako dnešní politici, tu aspoň niečo pekné po sebe zanechali.
Kto je zvedavý na tie hnusne skleneno-betonové stavby čo sa stavajú dnes????

Ach Jeanne, super aku namahu si si dala .

Tie fotky su úžasné, avsak keby si to tu nebol spomenula, neprisla by som na to ze sa to da rozkliknut.

Bassin de Latone - Latonina Fontana
Nejvýraznější fontána ve Versailles, kterou nelze minout díky jejímu strategickému postavení pod hlavním schodištěm, vznikla v roce 1670



Kedze mám rada bájky, tu je Latonin príbeh:

Latóna
Do Latóny se zamiloval sám Zeus, a když na jejich vztah přišla bohyně Héra, velmi se rozzlobila a nařídila všem zemím, aby Latónu, nosící již pod srdcem Apollóna a Artemis (Dianu), vyhnali. Latóna tedy putovala krajem, a krátce po porodu se chtěla napít ze studánky poblíž. Místní lidé jí to ovšem nechtěli dovolit, a aby jí znemožnili se napít, dokonce studánku zakalili bahnem ze dna. Za to je stihl Latónin hněv - proměnila je v žáby, které od té doby smí žít jen v kalných, nehostinných vodách.

A tvoja ilustračná fotečka:

Obrázková Reporáž ako sa reštaurovali Latoninu Fontánu
- na toto nepotrebujete ani rozumieť po anglicky:

http://latone.chateauversailles.fr/en/p ... lter=photo

Le Potager du Roi

Kráľova zeleninová kuchynská záhrada
bola vybudovaná postupne v rokoch 1678-1683
Vytvoril ju Jean-Baptiste La Quintinye na žiadosť samotného kráľa Ľudovíta XIV




Keďže v dobe kráľa Slnka, bolo Versailles malým mestom ktoré obývali stovky dvoranov, umelcov, hostí, pracovníkov, ktorých bolo treba každý deň kŕmiť, Ludvík XIV, známy ako veľký labužník, nariadil založenie zeleninových a ovocných záhrad na priľahlých poliach svojho paláca, ktoré mali dodávať kráľovskej kuchyni čerstvé ovocie a zeleninu. Pod dohľadom Quintinia sa táto záhrada stáva pokusným laboratóriom pre mimoriadne poľnohospodárske experimenty. V sedemnástom storočí sa samozrejme pestuje ešte stále ekologicky, avšak podarí sa trochu posunúť čas úrody. Takto sa jahody zjavili na kráľovskom stole už v marci a na figách, ktoré kráľ zbožňoval, sa dalo pochutnať od júna do októbra. Quintinie založil mnoho terás a záhradných úsekov vyhlbených do zeme. Armáda vycvičených záhradníkov udržiavala tieto pestrofarebné záhrady. Na rozmanitosti odrôd sa dodnes zachoval jeho podpis. Pätnásť odrôd paradajok, papriky, baklažány – v tom čase ešte exotické plodiny.
Vzhľadom k tomu, Ľudovít XIV rád jedol figy, La Quintinie vytvoril špeciálny „figuerie“ alias figovnicu. Bola to akási záhrada vyhĺbená hlboko do zeme, ktorá bola chránená pred nepriazňou počasia v zime, čo mu umožnilo zbierať zrelé figy už v polovici júna. Tiež tu boli zvláštne záhrady pre melóny, tri záhrady na “bylinky, uhorky a iné zelené listy" a záhrady vyhradené iba pre jahody a čerešne. Vypestoval päťdesiat odrôd hrušiek a dvadsať odrôd jabĺk na zásobovanie kráľovského stola, a šestnásť rôznych odrôd šalátu.
Táto historická záhrada je teraz pod dohľadom l'Ecole Nationale du Paysage. Na deviatich akroch záhrady je okolo 5000 ovocných stromov a 2,5 ha zeleninových hriadok. Ročne sa tu dodnes produkuje 50 ton ovocia a 30 ton zeleniny.

Kráľovská Menažéria alias Zologická záhrada alias Zverinec

Menažéria, ktorú Le Vaux postavil vo Versailles: je to prvá menažéria, ktorej časti nie sú - ako to bolo tradíciou - roztrúsené v parku: v strede je osemhranný pavilón, ktorý má na prvom poschodí iba jedinú miestnosť, kráľovský salón, široké okná na všetkých stranách smerujú k siedmim klietkam (ôsma strana je určená pre vchod), kde boli uzavreté rozličné druhy zvierat.







Plánik:

http://www.swaen.com/os/Lgimg/80527.jpg

Tu je úžasná 3D rekonštrukcia Menažérie na vídeu:

https://www.youtube.com/watch?v=c6vgyJshXp8

A obrazok rekonštrukcie:

Dámy,
som veľmi milo prekvapený, že som narazil na Vašu stránku s výbornými Angelikofilskými informáciami.
K snímkom pripájam odkaz na 3D vizualizáciu stavebného vývoja zámku vo Versailles. Keďže som historik a nadšenec pre francúzske dejiny 17. a 18. storočia, pokúsim sa do vašich fór prispievať aj ja ďalšími informáciami. Veľmi Vám fandím a obdivujem Vaše nadšenie.

https://www.youtube.com/watch?v=7oRPSEEEdV8

Zatial pridavam nieco z pinterestu:

https://www.pinterest.com/taunymaura/ve ... 1650-1750/

https://www.pinterest.com/Moirra48/vers ... 7-century/

Kral slnko z obrazu Réception du Grand Condé à Versailles

(princa de Conde samozrejme pozname z kanonu)



Tu je obraz:



A tuto Versailels v roku 1675:

Zvláštny obraz Versailles a jeho záhrad - netušila som že sa tam do bazénov (baisins) liezlo aj s koňmi



obraz som našla na nórskej stránke tuto, kde si aj obraz môžete pozrieť vo vačšom rozlíšení:

https://historienet.no/samfunn/kongelig ... versailles

skoro mi príde že sa pomýlili a vôbec to na obraze nieje Versailles

Ale keď sa zasa pozriem na tento obraz z roku 1668 tak ten prvý vyzerá ako Versailles v jeho začiatkoch, keď ešte budova ani záhrady vôbec neboli dokončené. No musím to ešte zrešeršovať.



Vo vačšom rozlíšení:

http://denstoredanske.dk/Dags_dato/5._o ... Versailles



na prechádzke v záhradách - tentokrát istotne Versailles, všimnite si tie zvláštne vozy s dáždnikmi:

https://i.pinimg.com/564x/bc/ee/50/bcee ... e035f6.jpg

Moirro, ten první obrázek je zámek v Marly.

dauphine píše:

Moirro, ten první obrázek je zámek v Marly.

Díky! Mne sa to hneď nezdalo, hoci to na tej nórskej stránke vydávajú za Versailles.
v akomkoľvek štádiu budovania to vo Versailles tak nevyzeralo.

Ešte že angelikologická univerzita nepostráda expertku na históriu a umenie.

jasne ten obraz je aj na wikipédii :

https://en.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%A2teau_de_Marly

dobre že nám to autor namaľoval - aspoň vieme ako to tam v tom čase vyzeralo
našťastie sa v tom období machuľe ešte nepovažovali za umenie a preto sú tie obrazy autentické

Citovat:

„Přijde bouřka,“ poznamenala Angelika a snažila se co nejbanálnější rozmluvou přehlušit svůj zmatek.
„Bojíte se ztroskotání?“ zeptal se král, který z ní nespouštěl pohled.
„Možná…“ (...)Už nebyla na louce, kde se bavil dvůr – smích sem teď doléhal odkudsi zdaleka –, ale stála na okraji hustého habroví. Na vrcholu pahorku, který tvořily tři rozkvetlé, mírně stoupající terasy, se zjevil neznámý malý palác.
Byl z bílých kamenů, podél průčelí stálo růžové mramorové sloupořadí. Odrážel se od zeleného pozadí akátového lesa, jenž v horkém vzduchu opojně voněl.
„To je Trianon,“ řekl král.
Byl s ní sám. Vzal ji kolem pasu a pomalu stoupali k domu.

Viem že sme si pri čítaní všetky predstavovali Grande Trianon - taký ako ho poznáme dnes. Ale v skutočnosti ten vtedajší vyzeral takto:
(originál rekonštrukcia)




Tento pôvodný, prvý TRIANON, zvaný PORCELÁNOVÝ TIRANON bol postavený za necelý rok (hotový bol v roku 1670) a stál 15 rokov, kým sa pomaly nezačal rozpadávať. V roku 1687 ho potom nahradil ten dnešný.

Tuto je dobová rytina:



A link na wikipediu kde sa píše o pôvodnom Trianone:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Trianon_de_porcelaine

Dnešný Trianon a záhrady:

skvelé video :

http://www.versailles3d.com/en/in-video ... laces.html

Zrkadlová sieň (galéria) vo Versailles:

Takto to tam vyzeralo skôr než sa začalo zastrešovať:

Obraz z roku 1668:



A obraz z roku 1675:



jeden obraz je však z predu, a druhý zozadu, ak sa teda nemýlim?

jasne že ten prvý obraz je zozadu - a nie z pohľadu zo záhrad ako ten druhý - tuto to vidno:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _Patel.jpg

Podľa toho čo som čítala, sa nezastrešenou terasou už predtým chodilo z krídla do krídla. Kráľové komnaty aj predizby sa nachádzali na ľavej strane. ( mám aj podrobnú mapku z toho času)

pekne to ukazuje aj toto video:

https://www.youtube.com/watch?v=X235vpOToVU

Spomínate si ešte ako Angelika po prvý krát vkráčala do Versailles?

Angelika se rozhlížela, ale neviděla jedinou známou tvář. Nakonec vešla do zámku schody v levém křídle. Připadalo jí, že tudy chodí víc lidí. Obrovské barevné mramorové schodiště ji zavedlodo velkého salónu, kde se tlačila spousta skromně oblečených lidí, kteří na ni udiveně pohlédli. Řekli jí, že je ve strážní síni. (...) Už chtěla odejít, když zahlédla paní Scarronovou. „Hledám dvůr,“ řekla jí. „Můj manžel má být dnes při oblékání krále a já se chci k němu přidat.“
Paní Scarronová, chudší a skromnější než jindy, nevypadala jako zrovna nejpovolanější osoba, která by mohla vědět, kde jsou dvořané. Ale protože se už tolik načekala v královských předpokojích, daleko lépe znala podrobnosti dvorského programu než sám novinář Loret, pověřený hodinu po hodině zapisovat všechno, co se tu děje.
Velice zdvořile dovedla Angeliku k jiným dveřím, vedoucím na jakýsi balkón, z něhož bylo vidět do zahrad.
„Myslím, že ranní audience u krále už skončila,“ řekla. „Král jde do pracovny, kde si chvíli pohovoří s princeznami ze své rodiny. Pak sejde do zahrad, pokud ovšem nepřijde sem. V každém případě bude nejlépe, když půjdete touhle otevřenou galerií. Na konci napravo najdete předpokoj, jenž vede do královy pracovny. Tam v tuhle chvíli spěchá každý. Jistě tam potkáte manžela…“ Angelika pohlédla k balkónu, kde stálo jen několik stráží. .......Usmála se na paní Scarronovou a vykročila galerií tak rychle, že Flipot za ní se skoro zadýchal. Když došla asi do poloviny cesty, na druhém konci se vynořila skupinka a vypadalo to, že jí jde naproti. I na tu vzdálenost Angelika bez problémů rozeznala uprostřed dvořanů urostlou
postavu krále.



Zvýraznila som slová ktoré poukazujú na to kade sa Angelika v paláci motala

Takže vážené dámy, my ktoré sme kedysi mali pri čítaní pocit že Angelika vykračovala zrkadlovou galériou, sme sa mýlili!

Vo všetkých jazykových verziách sa spomína OTVORENÁ GALÉRIA

Takže pani AG vedela že v tej dobe zrkadlová sieň ako taká ešte neexistovala. A samozrejme že to tam zrejme mala celé pocodené, veď vtedy ke´d to písala bývali vo Versailles a tiež tam študovali knihy a rozličné historické spisy.

Z WIKI:
Nejkrásnější místností zámku je Zrcadlový sál umístěný v prvním poschodí zámeckého jádra, 79 m dlouhý, překlenutý klenbou s bohatou malířskou výzdobou. 17 oknům vedoucím do zahrad odpovídá 17 zrcadel na protější stěně („Zažehli tisíce světel, která se odrážela v zrcadlech a na briliantech kavalírů a dam“). V tomto patře byly i královské komnaty: v králově ložnici s okny vedoucími do Mramorového nádvoří se scházela francouzská šlechta ke královu rannímu „lever“ (vstávání). Vedle řady dalších salónů se zde nachází Herkulův sál a kaple sv. Ludvíka. V přízemí centrální části zámku se původně nacházely komnaty následníka trůnu a králových dcer. Galerie bitev v jižním křídle zámku s impozantními rozměry 120 × 13 m získala svou výzdobu za Ludvíka Filipa.

AHA! Takže takto sa motkala Angelika keď chcela nájsť Filipa ktorý bol pri "leveli" alias kráľovskom budení sa.

Samozrejme že mám mapku miestností - neskoršie pridám

Aj keď tá predstava je skutočne lákavá! Škoda že nám pani AG nedopísala posledný diel o Angelikynom návrate do Versailles.
Vtedy už samozrejme exisovala:



nádhera, ach!

https://cs.wikipedia.org/wiki/Versaille ... Glaces.jpg

Stále mi vŕtalo hlavou že som niekde na videu videla celkom presne ako bola pôvodná TERASA neskoršie nahradená zrkadlovou sieňou



a už konečne viem kde to bolo: V tomto televíznom dokumente:

Vzestup a pád Versailles: Králův sen
Originál Francie: Légende de Versailles - Le rêve d'un roi, Louis XIV

našla som to na youtube iba v Nemčine, ale to nevadí, tu si môžeme pozrieť ako prebiehalo plánovanie výmeny terasy za presklenú galériu: SLEDUJTE POZORNE OD MINUTY 42:45.
Na to nemecky vedieť nemusíte. Kto chce nech si stiahne v rodnom jazyku na uložto.

https://www.youtube.com/watch?v=oO9nYKkPlgM

tuto link na nadhľad na tú terasu kde neskoršie vznikla galéria:

http://www.lescarnetsdeversailles.fr/20 ... au-palais/

A samozrejme neskoršia nádherná Galéria:

Už som tu k tomu Trianonu pridávala rekonštrukciu a teraz doplňujem: Ten vtedajší vyzeral takto. Vtedy bol vysoko v kurze štýl činskeho porcelánu. No nieje úžasný?

Nadhľad zboku:



Ako som už spomínala, tento pôvodný, prvý TRIANON, zvaný PORCELÁNOVÝ TIRANON bol postavený za necelý rok (hotový bol v roku 1670) a stál 15 rokov, kým sa pomaly nezačal rozpadávať, presnejšie povedané vraj opadávali tie porcelánove kachličky a mozaiky.
V roku 1687 ho potom nahradil ten dnešný.

A napokon, toto je iba kresba, takže tie predné stĺpy mohli celkom kľudne byť z ružového mramoru.


Link na iný nákres:
https://www.akg-images.co.uk/Docs/AKG/M ... 993328.jpg

Podľa mňa bol ten Trianon skutočne krásny.

Tuto sú skvelé linky k téme:

https://journals.openedition.org/crcv/59?lang=fr

https://www.thecultureconcept.com/chino ... e-pursuits

https://journals.openedition.org/crcv/d ... /img-8.jpg

A pre istotu ešte aj plánik izieb, takže môžete hádať do ktorej to zaviedol kráľ Angeliku.



https://leahandneil.com/2019/11/25/the- ... trianon-2/

A takto to vyzeralo vo vnútri: Toto je APARTMÁN DIANY:

Nákres Dianinho Apartmánu ov Porcelánovom Trianone. Zdrojom obrázku je oficiálna website Château de Versailles.



Dodnes sa s porcelánového Trianonu zachoval tento stôl a ešte jeden obraz.



https://thisisversaillesmadame.blogspot ... laine.html

Úplně vidím Angeliku u jednoho z těch vysokých oken krátce poté, co král dostal košem :

Ale byl to jen záblesk. Najednou celá ztuhla, vytřeštila oči do nastalého šera.
„Bouře,“ vydechla.
Zvenku se ozvalo temné zahřmění. Král zachytil její vyděšený pohled.
„To nic není. Čeho se bojíte?“
Jenže už cítil v náručí pouze odmítavé a vzpouzející se tělo. Vyklouzla mu a běžela k oknu, opřela si horké čelo o chladné sklo.

Pokud by se někomu z vás stýskalo po cestování (stejně jako mě), může se virtuálně projít třeba po Ludvíkově versailleské ložnici nebo po Zrcadlové síni tady: https://artsandculture.google.com/project/versailles
na stránkách jsou virtuální 3D prohlídky hlavních míst ve Versailles včetně zahrad a další doplňující články a videa o zámku, zajímavých kouscích nábytku, módě, Marii Antoinettě...

Ano ano, ďakujem Teraza za úžasný citát a tebe Dauphine za link!

A tento nadhľad na Versailles z vtáčej perspektívy je doslova božský:

https://www.youtube.com/watch?v=9cGohlT3UAc

Chcete sa virtuálne poprechádzať po terase ktorá tam bola keď Angelika po prvý raz vkráčala do Versailles milé dámy?

Ja som sa práve poprechádzala. Netušila som že tam bola fontána. Oficiálna strának hovorí že terasa spájala kráľovské komnaty s komnatami kráľovnej.

http://www.versailles3d.com/en/discover ... /1670.html

Krásne zábery na Versailles z oblohy z Francúzkej televíznej historicko-náučnej série Tajomstvá histórie:

https://www.youtube.com/watch?v=z5ajKiX8zaI



Už som tu dávala dlhší úryvok a teraz si myslím že sa stretli na prízemí v tých otvorených galériách.

Citovat:

Už chtěla odejít, když zahlédla paní Scarronovou. „Hledám dvůr,“ řekla jí. „Můj manžel má být dnes při oblékání krále a já se chci k němu přidat.“
Paní Scarronová, chudší a skromnější než jindy, nevypadala jako zrovna nejpovolanější osoba, která by mohla vědět, kde jsou dvořané. Ale protože se už tolik načekala v královských předpokojích, daleko lépe znala podrobnosti dvorského programu než sám novinář Loret, pověřený hodinu po hodině zapisovat všechno, co se tu děje.
Velice zdvořile dovedla Angeliku k jiným dveřím, vedoucím na jakýsi balkón, z něhož bylo vidět do zahrad.
„Myslím, že ranní audience u krále už skončila,“ řekla. „Král jde do pracovny, kde si chvíli pohovoří s princeznami ze své rodiny. Pak sejde do zahrad, pokud ovšem nepřijde sem. V každém případě bude nejlépe, když půjdete touhle otevřenou galerií. Na konci napravo najdete předpokoj, jenž vede do královy pracovny. Tam v tuhle chvíli spěchá každý. Jistě tam potkáte manžela…“ Angelika pohlédla k balkónu, kde stálo jen několik stráží. .......Usmála se na paní Scarronovou a vykročila galerií tak rychle, že Flipot za ní se skoro zadýchal. Když došla asi do poloviny cesty, na druhém konci se vynořila skupinka a vypadalo to, že jí jde naproti.

Vo všetkých jazykových verziách sa spomína OTVORENÁ GALÉRIA

Poprechádzajte sa po terase a posúďte samy, dámy.

Krásné video o zahradách, Moirro. Ach, ten palác svítí v západu slunce naprosto úžasně, vzpomněla jsem si na naše dobrodružství.

Myslíš otevřenou galerii, na jejíž místě postavili později Zrcadlový sál? Tam byla nějaká fontána, bylo to na tom videu o proměnách Versailles v průběhu let.

:Krásné video potěší.

moirra píše:

Le Potager du Roi

Kráľova zeleninová kuchynská záhrada bola vybudovaná postupne v rokoch 1678-1683 Vytvoril ju Jean-Baptiste La Quintinye na žiadosť samotného kráľa Ľudovíta XIV



Keďže v dobe kráľa Slnka, bolo Versailles malým mestom ktoré obývali stovky dvoranov, umelcov, hostí, pracovníkov, ktorých bolo treba každý deň kŕmiť, Ludvík XIV, známy ako veľký labužník, nariadil založenie zeleninových a ovocných záhrad na priľahlých poliach svojho paláca, ktoré mali dodávať kráľovskej kuchyni čerstvé ovocie a zeleninu.

Kto by mal záujem môže si prečítať hotový článok.

http://angelique.international/kralovsk ... ahrada.php

Zaujímavé je koľko potravín Európa pred objavením Ameriky nepoznala.

Vieme že mnoho potravín ktoré su pre nás dnes celkom bežné má svoj pôvod na Americkom kontinente.

Zemiaky, kukurica, fazuľa, tekvica, paradajky či paprika - toto všetko sme pred objavením nového kontinentu nepoznali.

Pani AG spomínala v knihe že Kukurica-Tekvica-Fazuľa boli tri indiánske božstvá.

Vedeli ste že tie jahody ktoré sa pestujú v záhradách a dostať ich v obchodoch majú pramálo spoločného s tými čo prichádzali na stôl kráľa Ľudovíta XIV a že pochádzajú z Ameriky? Tomu v jeho záhradách pestovali jahody lesné.

Lesné jahody sa v záhrade nestratia:

Poznámka:

Aj lesné jahody môžeme pestovať v domácich podmienkach, či už v záhone na záhrade alebo v črepníku na balkóne. Potrebujeme len kvalitné semená zo špecializovanej predajne. Vypestovanie sadeničiek, najlepšie v rašelinovom základe, trvá deväť až dvanásť týždňov. Najkvalitnejšie plody prinášajú v prvom roku, chutné sú aj tie z dvojročného trsu, ale v treťom už treba staré rastlinky nahradiť novými.

Viac tu: https://www.domarada.sk/news/lesne-jaho ... tickejsie/

Versailles za kulisami

Nejkrásnější zámek světa a jeho odkrytá tajemství. Francouzský dokument

Filmaři měli možnost jeden rok sledovat, co se děje kolem, ale také uvnitř Versailles. Patří sem nádherné zahrady. Šestnáct tisíc květin k zasázení. Například o Slavnosti fontán se stará devět lidí. Jezírka a fontány se zaplní vodou, tryskající v rytmu klasické hudby. Každý rok ve stejnou dobu, těsně před vypletím záhonů, zahradníci Trianonu vyberou květiny, které budou zahrady zdobit příští sezónu. Přitom je to jen kapka v moři práce na zámku Versailles.

Celkom dobré, dá sa to aj stiahnuť.
Info k tomuto aj iným doku o Versailles a a jeho záhradách:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/123 ... -kulisami/

Už nám tu ožil krásny Porcelánový Trianon, ktorý už dneska neexistuje, tak teraz nám pre zmenu ožíva Theadina jaskyňa.

Okrem popisu z kníh a starých rytín sa oplatí si pozrieť video celkom dolu, kde jaskyňa ožila.

----------------------------------

Komorník se podrbal na nose a chvíli přemýšlel. Znal královy nálady lépe než jeho zpovědník a věděl naprosto přesně, co si může dovolit, aniž se znelíbí. Rozhodl se.
„Domluveno, madame. Udělám, co bude v mých silách, abych pohnul Jeho Veličenstvo k schůzce s vámi. Udělejte však všechno, aby vám prominulo; tím promine i mně.“
Vybídl ji, aby počkala v Thetidině jeskyni. (...) Komorník se uklonil. Rozuměli si a on doufal, že vsadil na správnou kartu. Nemohl ani vystát paní de Montespan.

Thetidina jeskyně severně od zámku ve skalním masívu patřila k největším versailleským pamětihodnostem. Angelika tam vešla jednou ze tří zamřížovaných bran. Pozlacené pásy ve dveřích znázorňovaly sluneční paprsky nad třemi basreliéfy, na nichž se Apollónův kočár nořil do vln, neboť Slunce si na konci své cesty jde odpočinout k Thetidě.
Uvnitř byl přímo snový palác. Kamenné pilíře, perletí zdobené výklenky, kde tritoni duli do mušlí, se tisíckrát odrážely v zrcadlech, zasazených do lasturových rámů a vytvářejících ohromné perspektivy.
Angelika usedla na okraj jedné mramorové mušle jaspisové barvy. Kolem ní držely půvabné najády šestiramenné pozlacené svícny ve tvaru vodních řas, z nichž stříkaly gejzíry perlivé vody.
Šumělo to tu jako v lese, zarosenou klenbu oživovalo štěbetání tisíců ptáčků. Divák okouzleně sledoval malá stvoření z perel a perleti, ptáky z podmořského ráje se stříbrným peřím, kteří jako by poletovali všude kolem a svým melodickým zpěvem vytvářeli iluzi života. Hydraulické varhany, nejnovější Francinettiův vynález, byly umístěny tak, že se jejich ozvěna nesla z jedné strany na druhou.

Mladá žena se do ní s potěšením zaposlouchala a krátila si čekání tím, že si prohlížela všechnu tu krásu kolem sebe. Umění a technika tady dosahovaly svého vrcholu. Nebylo divu, že král tohle zvláštní a nádherné místo miluje. Jakmile nastaly teplé dny, rád sem vodil dámy na houslové koncerty. V srpnu minulého roku tady uspořádal překrásnou hostinu, na níž se podávalo ovoce a zavařeniny, na počest toskánského prince. Angelika ponořila ruku do běhuté vody, průzračné jako horský potok. Nechtěla na nic myslet. Bylo zbytečné, a možná i na škodu připravovat si předem věty, které se pak nebudou hodit.



Jedným z najznámejších prvkov raného Versailles bola Tethysina jaskyňa (často písaná ako Thetis), ktorá sa nachádzala v severnej časti paláca. Pavilón, ktorý bol pôvodne postavený ako jednoduchá vodná veža, bol v roku 1665 prepracovaný na tému zostupu Apolóna, boha slnka, do mora na konci jeho každodenného sprievodu po oblohe. Grotta, ktorá sa nachádza v blízkosti spálne Ľudovíta XIV., znázorňovala útočisko ťažko pracujúceho kráľa vo Versailles, kam sa uchyľoval na oddych a rekreáciu. Bola tiež ozvenou Apolónovej fontány na opačnom konci záhrad, kde je boh zobrazený vystupujúci z mora na svojom voze ťahanom koňmi. Rozmarný interiér Grotty pod morskou hladinou bol vyzdobený drahými kameňmi, mušľami, zrkadlami, mozaikami a maskami. Dokončená bola až v roku 1676, keď boli do zálivov v zadnej časti umiestnené tri mramorové skupiny.

Napriek veľkému úspechu bola Grotta v roku 1684 zbúraná, aby uvoľnila miesto severnému krídlu rozširujúceho sa paláca. Zachovali sa len jej mramorové sochy, ktoré boli prenesené do záhrad. Ich pôvodné prostredie si možno predstaviť vďaka súboru dvadsiatich detailných rytín publikovaných v 70. rokoch 16. storočia, z ktorých deväť je zobrazených na stenách tohto výklenku.

Tuto kráľ na koni a dvorania pred vchodom do jaskyne.





http://versailles1687.free.fr/grotte.htm

---------------------------------

Na obrázkoch zo stánky venovanej záhradníkovi Notremu: Jaskyňa Tethys bola postavená v roku 1666. Je to izolovaná budova, ktorá sa nachádza severne od zámku. Centrálnu mriežku zdobí slnko, ktorého lúče presahujú cez dve bočné mriežky. Sedem reliéfov je umiestnených na atiku a na rímsy arkád. Strecha slúži ako zásobník vody z rybníka Clagny. Jaskyňu, zázrak prvého Versailles, bláznivinu rokajov a vrchol baroka, oslávili Quinault a Lully v roku 1668, v ktorého opere vystupujú pastieri, ktorí tam idú "na vidiecku hostinu". La Fontaine mu venoval báseň. Madelaine de Scudéry ho považovala za "najkrajšie miesto vo Versailles", zatiaľ čo Félibien ho vnímal ako "miesto, kde pôsobí len umenie a ktoré príroda akoby opustila". Budova bola zničená v roku 1684, keď bolo postavené severné krídlo.

https://andrelenotre.com/2016/07/13/gro ... t-visuels/



Na tomto obrázku vidno tú vodu na streche:

https://fgintrand.files.wordpress.com/2 ... &h=&crop=1

---------------------------------

Theadina jaskyňa ožila nielen na rytinách ale aj vo filme Kráľová Alej. Tuto sa stretáva kráľ v jaskyni s pani de Maintenon.

https://www.youtube.com/watch?v=d5LmmZ9xxi8

Viacej k filmu tuto:

viewtopic.php?f=10&t=65

Musím říct, že neuvěřitelně obdivuju práci Vás všech, které sem přispíváte. Tolik historických detailů, které oživují prostředí Angeliky, od Versailles po Ameriku 17. století se zvyklostmi indiánů, překlady a povídky... Je to prostě úžasné a když se člověk začte, má pocit, že je v úplně jiném světě. Přitom musí být velice pracné všechno dohledat v knihách, na jiných stránkách a ještě k tomu často cizojazyčných. Moc děkuji za krásu, kterou sem dáváte a ještě k tomu ve svém volném čase, jen pro radost ostatním

Srdečná vďaka za ocenenie
Som si istá že každá z nás sa poteší keď zistí že si niekto jej príspevky prečíta a dokáže našu prácu oceniť.

Vďaka pani AG a jej skvelým rešeršiam a opisom v knihách sme sa naučili hromadu vecí z histórie a to zábavnou formou a je iba prirodzené že je radosťou sa o nové objavy s ostatnými Angelikoložkami podeliť.

Doplnenie k kráľovskej kuchynskej zeleninovej záhrade o ktorej som už písala hore vyššie a tiež článok tuto:

https://angelique.cz/zahrady-a-kralovsk ... ahrada.php

Potager du Roi - kráľovská zeleninová záhrada vo Versailles.

Kúsok od Versailleského paláca sa nachádza "kráľovská zeleninová záhrada" - Potager du Roi.
Na žiadosť Ľudovíta XIV. ju v rokoch 1678 až 1683 vybudoval francúzsky záhradnícky génius Jean-Baptiste La Quintinie. Záhrada je prístupná verejnosti. Záhradkári si zamilujú jej nádherné chodníky, vyvýšené záhony, sochy a rozprávkovú výsadbu...

História kráľovskej zeleninovej záhrady
Ľudovít XIV. poveril Jeana-Baptistu La Quintinieho (1624-1688) vybudovaním zeleninovej záhrady na mieste močiara, ktorý bol v tom čase známy ako "smradľavý rybník". Bola to strašne močaristá oblasť, ale dostatočne blízko paláca, aby sa čerstvé zásoby ľahko dodávali do kráľovských kuchýň.
La Quintinie vyštudoval v Paríži za právnika, ale vzdal sa toho povolania, aby sa mohol venovať záhradníctvu. V roku 1670 ho vymenovali za riaditeľa kráľovských záhrad a zeleninových záhrad. V roku 1678 navrhol zeleninovú záhradu. V tom čase si už Versailles budovalo meno jedného z najveľkolepejších palácov na svete, záhrada tento úžas len umocnila.
Výstavba trvala 5 rokov a La Quintinie vymyslel inovatívne spôsoby, ako premeniť vlhký priestor na úrodnú záhradu. Nechal vysušiť močariská, ktoré vykopala kráľovská Švajčiarska garda, a preto je vodná nádrž nesúca meno gardy v záhrade dodnes známa ako jazero Švajčiarskej gardy. Vytvoril podzemný akvadukt a podzemné horáky na drevo na vykurovanie pôdy zospodu, čím povýšil záhradníctvo na vedecké umelecký odbor.

Ako záhrada Ľudovíta XVI. zabezpečovala jedlo pre dvor

Pôda bola zlá, ale našťastie bolo v kráľovských stajniach veľa koní, ktoré poskytovali tony hnoja. Otvorená pôda neposkytovala dostatočnú ochranu pre teplo milujúce ovocie a zeleninu. La Quintinie preto navrhol záhradu ako sériu veľkých miestností. Prekopal ju, zlepšil pôdu a oddelil plochy vysokými kamennými múrmi a terasami, aby zachytil slnko a udržal teplo. Bolo to inovatívne a vzrušujúce záhradníctvo a umožnilo mu pestovať rastliny, ktorým sa zvyčajne darí len na ďalekom juhu.
Hovorilo sa, že denne dokáže vypestovať až 4 000 fíg a 150 melónov. Šalát sa pestoval v januári. Jahody boli zrelé v marci. Pestovali sa kávové zrná a banány, keďže sa tuto už od roku 1685 vďaka technike výroby skla mohli vytvoriť skleníkové podmienky. Podzemné vykurovanie udržiavalo korene zdravé aj počas zimy. Ľudovít ukazoval túto kuchynskú záhradu aj svojim zahraničným návštevníkom, dokonca sa stala jednou z najznámejších záhrad svojej doby.

Kráľovská zeleninová záhrada dnes

Dnes tu rastú skôr obyčajné kvety a zelenina, hoci marcové artičoky rástli s predstihom už v marci, keď som ich navštívil.
Napriek tomu, že prešli stovky rokov, usporiadanie zostáva verné plánom, ktoré vytvoril La Quintinie. Záhrada je klasifikovaná ako historická pamiatka a je absolútne pozoruhodná. Nájdete v nej jednu z mála pôvodných zlatých brán, ktoré prežili Francúzsku revolúciu. Vedie do parku a na zámok. Keď sa cez ňu pozriete, spomeňte si, že na druhej strane tejto brány sa nachádzalo miesto, kde zámocké práčovne dávali sušiť bielizeň. Ukladali ju na trávu alebo na stromy. Tety Ľudovíta XVI. tu zrejme rady vešali svoje veci, ďaleko od zvedavých očí.
Pri svojej návšteve nezabudnite navštíviť obchod. Majú tu krásne suveníry a predávajú zeleninu, kvety a ovocie zo záhrad.
vstupné je 5 Euro

ZDROJ TEXTU: https://thegoodlifefrance.com/potager-d ... ersailles/

Oficiálna stránka záhrady:
http://www.potager-du-roi.fr/site/potager/

Mapka ako sa tam dostať:
http://www.ecole-paysage.fr/media/ensp_ ... otager.jpg

Je to nádherný plánek, jako výšivka. Prý účel a krása nejdou vždycky dohromady. Díky Moirro

Bosquets v zahradách Versailles

Až vyjde slunce, bude z dálky vidět, jak se třpytí vody dvou bazénků na terase, Latonina a Apollónova, podobných stříbrným kolům, a zlaty terč Velkého kanálu, do něhož přitékaly veškeré ostatní mrtvé i divoké vody i vláha z rozlehlých močálů, táhnoucích se, kam oko dohlédlo, a hostících spousty divokých kachen a čírek.

Když se postavíte zády k prostřední části versailleského zámku směrem do zahrad, nabízí se vám pohled na Grande perspective - pod schody vedoucími z hlavní terasy je Latonino jezírko (Bassin de Latone), od něhož se táhne tapis vert (zelený koberec, též Allée royale) k Apollonově kašně (Bassin d'Apollon), za níž jsou již vidět vody Velkého kanálu. Po obou stranách tapis vert jsou viditelné upravené vysoké živé ploty, za nimiž se skrývají bosquets, o nichž píše i Anne Golon.



Definice: Ve francouzské formální zahradě je bosquet (francouzsky, z italského bosco, "háj, lesík") formální výsadba stromů v nejrůznějších formách, z nichž některé jsou v dolní části otevřené a jiné ne. Bosquet může tvořit minimálně pět stromů stejných druhů vysázených do pěticípé hvězdy (jako pět kostek) nebo přísně pravidelně uspořádaných tak, aby se kmeny řadily za sebou při průchodu podél obou stran. Ve velkých zahradách se jednalo o husté umělé lesy, často pokrývající velké plochy, s vysokým živým plotem na vnější straně a dalšími stromy uvnitř živého plotu. Boskety, které symbolizují pořádek v polidštěných a zkrocených zahradách francouzské renesance a barokních francouzských formálních zahrad, jsou obdobou uspořádaného sadu, zařízení, které bylo úzce spojeno s rekreačními zahradami již od prvních perských zahrad.
(https://en.wikipedia.org/wiki/Bosquet)

Vzhledem k četným úpravám zahrad v období od 17. do 19. století prošly mnohé bosquets četnými změnami, které s sebou přinesly i změnu jejich názvu. Současné boskety, které je možné navštívit v rámci návštěvy versailleského zámku a jeho zahrad, již nemají s těmi z doby Angeliky mnoho společného, máme však obrovskou výhodu v tom, že ve své době vznikla jejich vyobrazení, která nám pomáhají přiblížit, jaké divy Angelika spolu s dvořany krále Slunce mohla obdivovat.
(Autorem je Jean Cotelle, miniaturista a portrétista Ludvíka XIV., a obrazy jsou součástí versailleského inventáře - jsou umístěny v samostatné místnosti ve Velkém Trianonu - Galerie des Cotelle v severním křídle.)

Přehled a historie bosquets a jejich podobu nalezneme zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Gardens_o ... he_gardens


Labyrint - Bosquet de la Reine

U vchodu do Labyrintu Ezop z Frygie v červené čepici, znetvořené tělo zahalené v modrém plášti, vítal prince ironickým pohledem a posměvačnými ústy. Amor před nim naznačoval, že pokud nás tento bůžek občas vtáhne do labyrintu nepříjemností, šikovnost a zdravý rozum nám mohou napovědět, jak se z nich vymanit a překonat je.
Král dokonce laskavě vysvětlil smysl alegorie královně, jež chápavě přikývla, a sousoší jí připadalo nesmírně malebné.
Sám Labyrint, tehdy neodmyslitelná ozdoba všech šlechtických zahrad, byl ve Versailles obzvlášť nádherný. Byl to čtverec velice hustého, mladého a nepřehledného lesa, kde se křižovalo a proplétalo množství cestiček tak matoucích, že nebylo možné v nich nezabloudit.
V každém ohybu lidé vykřikli obdivem, když narazili na jedno z devětatřiceti malovaných olověných sousoší uprostřed malých bazénů s lasturami a barevnými kamínky pro potěchu kolemjdoucích. Sousoší představovala zvířata z Ezopových bajek a některé ptáky se zářivým peřím, věrné kopie živých exotických originálů v oranžerii. Každé ze sedmatřiceti Besseradových čtyřverší, vyrytých zlacenými písmeny na bronzových podstavcích, vyprávělo nějaký žertovný příběh.



V roce 1665 naplánoval André Le Nôtre na ploše jižně od Latoniny fontány poblíž Oranžerie labyrint z živého plotu s neudržovanými cestičkami. V roce 1669 Charles Perrault (autor Pohádek matky husy) poradil Ludvíku XIV. přebudovat Labyrint tak, aby sloužil k výchově dauphina. V letech 1672 až 1677 Le Nôtre přepracoval Labyrint na třicet devět fontán, které zobrazovaly příběhy z Ezopových bajek. Na těchto třiceti devíti fontánách pracovali sochaři Jean-Baptiste Tuby, Étienne Le Hongre, Pierre Le Gros a bratři Gaspard a Balthazard Marsyovi, z nichž každá byla doplněna tabulkou, na níž byla vytištěna bajka s verši, které napsal Isaac de Benserade; z těchto tabulek se Ludvíkův syn naučil číst. Po dokončení v roce 1677 obsahoval Labyrint třicet devět fontán s 333 malovanými kovovými sochami zvířat. Vodu pro tato důmyslná vodní díla přiváděla ze Seiny Machine de Marly. Labyrint obsahoval čtrnáct vodních kol pohánějících 253 čerpadel, z nichž některá pracovala na vzdálenost tři čtvrtě míle.



S odvoláním na náklady na opravy a údržbu nařídil Ludvík XVI. v roce 1778 Labyrint zbourat. Na jeho místě bylo vysázeno arboretum s exotickými dřevinami jako zahrada v anglickém stylu. V této části zahrady, překřtěné na Bosquet de la Reine, se měla v roce 1785 odehrát epizoda aféry s diamantovým náhrdelníkem, která kompromitovala Marii-Antoinettu.

Bosquet du Marais - Bosquet du Chêne Vert - Bosquet des Bains d'Apollon - Grotte des Bains d'Apollon

Tento bosket, vytvořený v roce 1670, původně obsahoval centrální obdélníkový bazén obklopený travnatým lemem. Okraje bazénu lemovalo kovové rákosí, které skrývalo četné trysky na vodu; v každém rohu byla labuť, které ze zobáku tryskala voda. Uprostřed bazénu stál železný strom s malovanými plechovými listy, z jehož větví tryskala voda. Kvůli tomuto stromu byl bosquet známý také jako Bosquet du Chêne Vert. V roce 1705 byl tento bosket zničen, aby mohl vzniknout Bosquet des Bains d'Apollon, který byl vytvořen pro umístění soch, jež kdysi stály v Thétidině jeskyni. Za vlády Ludvíka XVI. přebudoval bosket Hubert Robert a vytvořil zde jeskynní prostředí pro sochy. Bosquet byl přejmenován na Grotte des Bains d'Apollon.



Lesík uprostřed jarně rozkvetlých stromů poskytoval uklidňující stín. V jeho středu se tyčil bronzový strom, v jehož kovovém listoví se skrýval obrovský vodotrysk. Všude kolem stříkala voda ze stříbrných křovin, mezi nimiž odpočívaly čtyři zlaté labutě.
V hustém habroví byly umístěny dva kulaté stoly z bílého mramoru, zdobené koši plnými tulipánů, karafiátů a jasmínu. Celek doplňovaly červené a bílé mramorové stupně, na nichž v této chvíli stály sklenice a poháry s míchanými nápoji, víny a chlazenými limonádami. Všichni se rozesadili kolem stolů a ti, kdo toužili spíš po klidu, se uchýlili na lavičky v trávě, skryté mezi keři.
Angelika usedla se slečnou de Brienne, která ji unavovala věčným povídáním. Z místa, kde seděla, viděla jako na divadle dvůr shromážděný v kruhu zeleně. Tyhle lesíky, určené pro potěchu společnosti, jež neustále pořádá slavnosti pro sebe samu, mohly být jedinečnými kulisami pro pečlivě nastudovaná baletní vystoupení. Z houští bylo slyšet housle a hoboje; hudba tiše doprovázela hovor a smích. Slunce, pronikající větvemi, rozhodilo po nádherných toaletách světelné skvrny.

Bosquet de la Renommée-Bosquet des Dômes

Bosquet de la Renommée byl postaven v roce 1675 a jeho součástí byla kašna se sochou Slávy – odtud název. Po přemístění soch z Thétidiny jeskyně v roce 1684 byl bosquet přestavěn tak, aby se do něj sochy vešly, a kašna Slávy byla odstraněna. V té době byl bosket překřtěn na Bosquet des Bains d'Apollon. V rámci reorganizace zahrady, kterou nařídil Ludvík XIV. na počátku 18. století, bylo seskupení Apollónů opět přemístěno na místo Bosquet du Marais – nacházející se v blízkosti Latonina jezírka –, který byl zničen a nahrazen novým Bosquet des Bains d'Apollon. Sochy byly instalovány na mramorových podstavcích, z nichž vytékala voda, a každé seskupení soch chránil složitě vyřezávaný a zlacený baldachýn. Starý Bosquet des Bains d'Apollon byl přejmenován na Bosquet des Dômes kvůli dvěma kopulovitým pavilonům postaveným v bosquetu.



Byla teplá noc a osvětlený versailleský park a jiskřivé vodotrysky, tryskající uprostřed křovin, nabízely očím pohádkové divadlo. Vychutnávala svou samotu. V zeleném zákoutí, osvětleném lampiony jako nebe plné hvězd, ji přilákal malý mramorový pavilonek. Vyšla po schůdcích a opřela se o sloup obdivuhodného sloupořadí. Vůně zimostrázu a popínavých růží se vznášela kolem ní. Hluk davu slábl.
Když se otočila, měla dojem, že sní. U paty schodů před ní se skláněl přízrak bílý jako sníh. Když se narovnal, poznala Filipa.
(…) Najednou stál před ní, zvedal k ní neproniknutelný pohled a na rtech mu pohrával náznak úsměvu.
„Zdravím baronku Popelku,“ řekl.


Přehled současných bosquets (včetně fotek) na stránkách Versailleského zámku: https://www.chateauversailles.fr/decouv ... s/bosquets

Čírou náhodou na mňa vyskočila virtuálna prechádzka pri ktorej sa môžeme nielenže poprechádzať po zrkadlovej sieni a pozrieť sa aký výhľad mal kráľ z okna, ale dá sa dokonca ísť ešte aj ďalej do iných miestností.

Je to skvelé, hlavne pre tie Angelikoložky ktoré vo Versailles ešte nikdy neboli, ale aj pre nás ostatné je to fajn lebo v tomto videu sa človeku do cesty nemotajú desiatky iných návštevníkov.

Je to to prvé zhora. Vysvetlenie k tomu nikto nepotrebuje, treba iba hýbať myšou.

https://oer.uni-leipzig.de/lerninhalt/v ... svirtuell/

Oni vlastne tie prechádzky pochádzajú z google maps. Tuto aj zo zlatou bránou:

https://segu-geschichte.de/versailles/


Ja som si dopriala výhľad z okna galérii na záhrady ako vidíte na fotke. Som si celkom istá že návštevníci v dobe kráľa slnka museli byť celkom ohúrený. Palácom, zrkadlovou sieňou ale aj záhradami.



Inak pripomínam že keď Angelika prišla prvý krát do Versailles zrkadlová sieň tam ešte nebola - namiesto toho tam bola terasa z malou fontánkou - o čom som už písala v tomto vlákne.

Keď pani AG rešeršovala Angeliku bolo to všetko po vojne zničené a schátralé (hoci sa tam na konci vojny uzatvárala Versaillská zmluva) a keďže z manželom žili v mestečku Versailles mali to tam na skok a mohli rešeršovať priamo na mieste. Vtedy tam ešte nechodili hordy turistov a vzácne historické knihy boli bez problému dostupné (podľa jej vlastných slov)

Neskoršie to tam začalo ďalej reštaurovať združenie Rockefellera (ten už začal z rekonštrukciami po prvej svetovej vojne).
Nuž to veru ešte boli ešte časy! Časy kedy Oligarchovia boli aj na niečo dobrí celej spoločnosti - tým že po sebe zanechali niečo z čoho sa môžu potešiť tisíce ľudí.(to že si Amíci svojich oligarchov nazývajú honosne filantropami, ešte neznamená že tí v skutočnosti niesu niečo ako Oligarchovia) Tí dnešní po sebe zanechávajú akurát tak spúšť.
Hocijaký mám na Rockefellera inak názor, v každom prípade zachránil Versailles v časoch kedy si to francúzsky Štát nemohol dovoliť.

https://en.chateauversailles.fr/discove ... -donations

keď Angelika prišla prvý krát do Versailles, Versailles vyzeralo takto - ale mne sa ani nechce uveriť že by toto mohlo byť Versailles v roku 1665-1666 ako je u obrazu udávané:

Článek z jednoho blogu: https://chilliandchocolate.cz/cs/cs/ver ... _angelika/

ďakujem za link, Delphine, prečítala som si. Je tam kopa vecí, o ktorých som netušila, ale aj pár záležitostí, ktoré boli trochu "prikreslené", resp. nepresné. Ale ako reklama na Versailles dobré!

Skvelý link a hlavne skvelé fotky - i keď ako už povedala Precious, je tam hodne nepresností.

Ja sa musím pochváliť knihou čo som od synátora dostala k narodeninám, ešte som ju v zbierke nemala lebo je hodne drahá a lacnejšie ako za 35 sa zohnať nedá.

Tuto opisuje, popisuje a hlavne rekonštruuje kolektív autorov ktorý sú roky rokúce experti na Versailles ako zámok a záhrady vyzerali za vlády kráľa slnko - teda v dobe našej Angeliky.

Super že zrekonštruovali aj Theadinu jaskyňu v ktorej si dal kráľ rande z Angelikou v kánone a tiež hodne meistnosti, inkluzívne tej kde mal Ľudovít XIV svoju obrovskú mramorovú vaňu v ktorej sa zvykol kúpať z Montespankou.

Tu máme tu slávnu vaňu, ktorá pokiaľ viem ešte stále existuje a skončila vo Versaillskej oranžérii ako kochlík či fontána - musím mrknúť čo presne.



Zaniknuté Versailles Ľudovíta XIV.

Versailles disparu de Louis XIV
- Grand Format
Alexandre Maral, Mathieu Da Vinha, Sophie Mouquin, Vivien Richard Collectif



Ukážka z knihy dvojstránka Theadina jaskyňa:

https://www.paj-mag.fr/wp-content/uploa ... 00x670.jpg



Grotte de Téthys bola postavená v roku 1666. Bola to izolovaná budova nachádzajúca sa severne od paláca. Centrálnu mrežu zdobí slnko, ktorého lúče presahujú cez dve bočné mreže. Sedem rôznych reliéfov zdobilo atiku a rímsy arkád. Strecha slúžila ako nádrž na uskladnenie vody z rybníka Clagny. Zázrak prvého Versailles, bláznivý ornamentálny a mozaikový úlet a vrchol baroka. Jjaskyňu oslávili Quinault a Lully v roku 1668, v ktorého opere vystupujú pastieri, ktorí tam idú "na vidiecku hostinu". La Fontaine jaskyni venoval báseň. Madelaine de Scudéry ju považovala za "najkrajšie miesto vo Versailles", zatiaľ čo Félibien ju vnímal ako "miesto, kde umenie pracuje samo a príroda akoby ho opustila". Budova bola zničená v roku 1684, keď bolo postavené severné krídlo paláca.



Tuto rekonštrukcia interiéru - centrálneho motívu v jaskyni:



Petit appartement du roi vo Versailleskom paláci je súbor izieb, ktoré využívali Ľudovít XIV, Ľudovít XV a Ľudovít XVI. Izby sa nachádzajú na prvom poschodí paláca a nachádzajú sa v najstaršej časti paláca z obdobia vlády Ľudovíta XIII. Za vlády Ľudovíta XIV. sa v týchto miestnostiach nachádzali kráľovské zbierky umeleckých diel a kníh, ktoré tvorili akési múzeum.

Rekonštrukcia Malej galérie za vlády Ľudovíta XIV, ktorá sa kedysi nachádzala vo vnútornom kráľovskom byte a v ktorej boli vystavené najvzácnejšie obrazy z kráľovskej zbierky.



ja už som k tomu všetkému videla aj FILM na Nemecko-Francúzskom kultúrnom Televíznom programe ARTE:

Tento dokumentárny film využíva najnovšie technologické a vedecké poznatky a skúma architektonickú minulosť zámku s cieľom oživiť stratené Versailles Ľudovíta XIV.

V 60. rokoch 16. storočia sa mladý Ľudovít XIV., teraz už jediný vládca kráľovstva, vybral do záhrad versaillského panstva na honosné večierky. Počas svojho vzostupu panovník premenil zámok postavený jeho otcom zo skromného vidieckeho sídla, ktoré bolo ťažko prístupné, na oslnivý palác, ktorý sa od roku 1682 stal trvalým sídlom dvora. Počas jeho vlády sa Versailles stalo nekonečným staveniskom a jeho ďalší obyvatelia ho následne prestavovali. Viac ako tri storočia po súmraku vlády Kráľa Slnka výskumníci postupne rekonštruujú genézu zámku a oživujú zaniknuté priestory pomocou digitalizovaných dobových plánov, nedávnych archeologických objavov a dôkladného 3D modelovania.

https://boutique.arte.tv/detail/versail ... Roi_Soleil

TRAILER: https://vimeo.com/313536686

Pro Precious a Moirru:
díky to byl jenom náhodný úlovek. Vaše bývají lepší

Nevím, jestli tady tohle už náhodou někde není: https://www.youtube.com/watch?v=g8h6n9HqaUY

Nemyslím že by som tu niekde videla tento link - dobrý úlovok

a ja pre potechu oka pridávam letecký pohľad na Versailles, Ľudovít XIV nám aspoň niečo zanechal pre potešenie, dnešní politici po sebe zanechávajú akurát tak nejaké tie betónové architektonické ohavy a zbombardované zhoreniská:

https://www.youtube.com/watch?v=Ugb4XWFGH3g

Delphine, to vypadá zajímavě. Podívám se.
Moirro, to je nádhera.

Já právě dokoukala Madame de Pompadoure na ct je v jejich internetovém vysílání. Tam už myslím má svůj odkaz.

mimi píše: *

08 srp 2023, 21:30

Delphine, to vypadá zajímavě. Podívám se.
Moirro, to je nádhera.

Delphine našla super video - skvele to dopĺňa to čo som ja už rozoberala hore vyššie o tom že keď Angelika v roku 1666
(všimnime si to diabolské číslo ) vkráčala do Versailles tak tam namiesto zrkadlovej siene bola terasa.

Inak Mathieu de Vinha ktorý je spomínaný vo videu je naslovovzatý odborník na Versailles od ktorého mám pár kníh
Ten vie presne ako to tam fungovala za čias Ľudovíta XIV - ale pani AG to vedela tiež - pretože skvele opísala nedostatok miesta, ako niektorí dvorania nemali kde hlavu zložiť, ako sa Angelika a Montespanka tiesnili pred kozubom a piekli si palacinky na ohni... proste pani Golonová to mala tiež výborne zrešeršované.

Spomínaný de Vinha nám dokáže poskytnúť odpovede na nespočet otázok ako to tam za kulisami fungovalo, lebo sa tým zaoberal celý život.

Tuto je citát z knihy v ktorom sa Angelika stretáva s kráľom a jeho sprievodom na terase ktorá bude v budúcnosti zrkadlovou sieňou:

Paní Scarronová, chudší a skromnější než jindy, nevypadala jako zrovna nejpovolanější osoba, která by mohla vědět, kde jsou dvořané. Ale protože se už tolik načekala v královských předpokojích, daleko lépe znala podrobnosti dvorského programu než sám novinář Loret, pověřený hodinu po hodině zapisovat všechno, co se tu děje.
Velice zdvořile dovedla Angeliku k jiným dveřím, vedoucím na jakýsi balkón, z něhož bylo vidět do zahrad.
„Myslím, že ranní audience u krále už skončila,“ řekla. „Král jde do pracovny, kde si chvíli pohovoří s princeznami ze své rodiny. Pak sejde do zahrad, pokud ovšem nepřijde sem. V každém případě bude nejlépe, když půjdete touhle otevřenou galerií. Na konci napravo najdete předpokoj, jenž vede do královy pracovny. Tam v tuhle chvíli spěchá každý. Jistě tam potkáte manžela…“
Angelika pohlédla k balkónu, kde stálo jen několik stráží.

Delphine píše: *

08 srp 2023, 19:47

Pro Precious a Moirru:
díky to byl jenom náhodný úlovek. Vaše bývají lepší

Nevím, jestli tady tohle už náhodou někde není: https://www.youtube.com/watch?v=g8h6n9HqaUY

pridaj všetko, čo považuješ sa zaujímavé! Tebe sa to môže zdať ako maličkosť, a pritom to má veľkú hodnotu!

Versailles ma fascinovalo od detstva, naposledy som v ňom bola v minulom tisícročí Takže sa tam tiež muselo pár vecí pomeniť. Už len tie práce na Malom Trianone a v dedinke Márie Antoinetty stojí za to vidieť. Stále čakám na príhodný čas, aby som mohla zobrať už aj deti.

Hore vyššie som doplnila citát kedy sa Angelika stretáva s kráľom na terase v strede paláca pri jeho komnatách, na mieste ktorej bude v budúcnosti stáť zrkadlová sieň.

Skvelé link na video od Delphine ma naviedol pripomenúť scénu z knihy, v nemeckej je toho na konci druhého dielu o niečo viacej a zrejme budem musieť mrknúť aj čo je v integrále. Kde teda presne stála Angelika v tejto scéne?

Podľa mňa tuto:

Veľké rozlíšenie panorámy:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... A9rale.jpg



Za ostatními dvořany došli až do zahrad. Modré chvění nebe, splývajícího s vodní tříští vodotrysků, záře slunce, lámající se o hladkou plochu dvou velkých bazénů na první terase Angeliku okouzlily. Měla pocit, že kráčí uprostřed ráje, kde bylo všechno lehounké a uspořádané jako v nebi. U úpatí schodiště se rozkládal park. Obdivovala nádhernou klenbu stromů s řadou bílých mramorových soch. Všude kolem až k horizontu hýřily nádherou překrásné květinové záhony. Angelika si přitiskla ruce na rty v gestu dětského nadšení a zůstala nehybně stát, jakoby ve snovém vytržení; zmateně a s upřímným obdivem se rozhlížela.
Lehký vánek jí povíval na čele bílými péry, vetknutými do účesu.
Na konci schodů právě zastavil králův kočár. Ale když měl král do něho nastoupit, otočil se a vrátil se po schodech nahoru. Najednou ho Angelika viděla po svém boku. Byl tu sám, protože neviditelným gestem zadržel osoby ze svého doprovodu.
„Obdivujete Versailles, madame?“ zeptal se.
Angelika se hluboce uklonila a nesmírně půvabně odpověděla:
„Sire, děkuji Vašemu Veličenstvu, že dokázalo postavit tolik krásy před oči svých poddaných. Historie vám za to bude vděčná.“
Ludvík XIV. zůstal chvíli tiše stát; ne že by byl nějak vyveden z míry chválou, na niž byl zvyklý, ale protože najednou nebyl schopen vyjádřit své myšlenky.
„Jste šťastná?“ zeptal se konečně.
Angelika odvrátila pohled a ve slunci a větru vypadala najednou mladší, jako holčička, která nepoznala ani neštěstí, ani bolest.
„Jak může člověk nebýt šťastný ve Versailles?“ zamumlala.
„Tak už neplačte,“ řekl král. „A udělejte mi tu radost a pojeďte se mnou. Chci vám ukázat park.“

Krásné vánoční svátky všem
https://www.youtube.com/watch?v=ZzBk54MbL3k