V kazdom pripade niesu ani Joffrey ani Angelika identicki s tymi z knihy od pani AG.
To definitivne bol film o inom Joffreyovi a Angelike iba inspirovany tou knihou.
Ano, to je pravda, ale přesto se mi líbí, jak to
mimi rozvíjí. Film už sice nezměníme, ale alespoň si zážitek z jeho shlédnutí můžeme zpříjemnit touto fikcí. Pokud tvůrci vykreslili povahy hlavních postav jen okrajově a z románových postav si vzali jen minimum z toho, co jejich charaktery ve skutečnosti obsahovaly, tak má
mimi mnoho prostoru to buď změnit nebo rozvinout a prohloubit dojem, že se jedná o jim podobné.
A vzhledem k tomu, že já jsem doposud nebyla schopná přispět nějakou vlastní fikcí (a i kdybych byla), tak pořád obdivuji každého, kdo něco nejen vytvoří, ale i zveřejní.
Mně se tady líbí úplně všechny fikce, ať už jsou z dob minulých či přítomných (anebo i budoucích?
)a je na nich vidět, že naši hrdinové nejednají ve všech situacích stejně, jen proto, že mají takovou povahu, ale proto, že tvůrce si přeje, aby "udělali" to, co udělali. Vzpomeňte si, jak vznikla první fikce na fikci
Jeanne se prostě nesmířila s tím, že by Joffrey v takové situaci Angeliku nezkusil svést a Angelika že by nepodlehla
Ale jejich charaktery se tím nezměnily, jen dostaly jiný rozměr. A najednou spatřily světlo světa neskutečně nádherné příběhy ze všech možných pohledů na různé životní situace. A o tom to je, ne?
A stejně tak teď
mimi nádherně změnila pohled na "bojovnou a hrdou" filmovou Angeliku tím, že napsala:
"Také si uvědomila, že snad poprvé se zabývá tím, co by si přál její muž. Dosud vlastně myslela jen na sebe. Trochu se zastyděla."
To je úplně úžasný začátek "proměny" mladé hraběnky