Myslim ze nas Florimond, prvorodeny syn Angeliky a Joffreya de Peyrac si zasluzi
vlastnu rubriku v postavach, ved uz je dospely ci nie?
✻✿ ✻* *.¸.*✻✿✻✿ ✻* *.¸.*✻✿✻✿ ✻* *.¸.*✻✿

Takze najskor sa pojdeme zaoberat jeho menom a datumom narodenia,
tesim sa na vase prispevky a pripomienky
--------------------------------------
❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.
Takze co sme vysetrili v rubrike casova os:

o tom Florimondovi:

Francuzi zrejme vedia nieco co my nevieme, ale onedlho sa dozvieme

Kvetinove slavnosti " "fête des fleurs" byvaju v Toulouse zrejme vzdy v maji. Aj tie fialkove "Fête de la violette" byvaju vzdy vo Februari.

Treba zistit kedy mal v tom case vo Francii Florimond meniny, mozno je to odpoved na datum jeho narodenia ;-) ved povodne mu chceli dat meno Cantor, ale ze sa narodil pocas kvetinovych slavnosti dali mu napokon meno Florimond (fleur po francuzky ale ockcitansky = flor = kvetina monde= zem, svet) ale musime to meno podrobit serioznemu vyskumu

❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.

PS: A nezabudajme ako nadherne nam FLORIMONDA nakreslila nasa Errnie!

viewtopic.php?f=11&t=449

❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.

Takze podla vsetkeho kvetinove slavnosti byvaju vzdy par dni koncom aprila a zaciatkom maja

Francuzi uvadzaju ako datum narodenia koniec aprila:
1659 Fin Avril Naissance de Florimond de Peyrac v prvej casovej osi
1659 Printemps ( 3 Mai ) Naissance de Florimond de Peyrac
cize 3 maja v druhej casovej osi - čo je správne lebo to bol presný dátum zrodenia kvetinových hier v Toulouse

✻✿ ✻* *.¸.*✻✿✻✿ ✻* *.¸.*✻✿✻✿ ✻* *.¸.*✻✿
Ale podla toho co som zatial o kvetinovych slavnostiach nasla, tieto slavnosti, takzvany
"kvetinové trhy" sa konaju vzdy v rovnakom case, 3 a 4 maja !!!
✻✿ ✻* *.¸.*✻✿✻✿ ✻* *.¸.*✻✿✻✿ ✻* *.¸.*✻✿
"Marché aux fleurs" Les 3 et 4 mai

Nuz a prosim, uz si fakt zasluzim prezyvku Desgrez!!!
(myslim ze uz sa viem vzit do toho ako pracovala a pisala pani AG):

Meniny "Fêtes à souhaiter" 04 Mai
- Florian - Floriana - Floriane
Florian : Ce prénom est un dérivé du prénom latin Florianus. (z terajsieho Francuzkeho kalendara, novodoba obdoba mena Florimond)
kedy ze to ma vo francii meniny Florimond????? 4 maja!!!!!

Kalendar:
http://offrir-des-fleurs.wifeo.com/fete ... en-mai.php

A aky sväty ma sviatok 4 maja????
Nuz nikto iny ako Sväty Florian!


Tuto moja predstava malého Florimonda ktorý bol v kánone opísaný že mal vzhľad Španielského Ježiška

neda sa mi sem neskopirovat stare zhrnutie z knih o Florimondovi:
ktory je takmer presnou Kopiou pana dokonaleho ibaze v mladsom vydani

❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.

Zachvěl se a upřel na ni nádherné černé oči, kde plála mladická vášeň.

Něžně se usmála nad mladým obrem, jež matku o hezký kus přerostl, a přesto zůstal tak dětský, potřeboval být s ní, být hubován, veden a utěšován. Pohladila ho po jemném čele, po mohutné temné hřívě.
GOLON, A. – GOLON, S. Angelika a její láska. Praha: Český spisovatel, 1993.s. 361

Vtom kdosi silně zabouchal na dveře a objevil se křehký, usměvavý, tmavovlasý Florimond.
GOLON, A. – GOLON, S. Angelika a Nový svět. Praha: Český spisovatel, 1994.s. 136

S potěšením ho pozorovala, jak chodí sem tam a říkala si, že je to skutečně krásný chlapec, přestože ji jako malý způsobil mnoho starostí, protože byl dost stonavý. Začal se česat jako L´Aubigniere a baron de Maudreuil se šňůrkou perel v dlouhých vlasech, za níž měl zastrčena péra a kožešinové ocasy. Nesmírně mu to slušelo. Byl to pěkný mužský: takhle by zřejmě vypadal Joffrey de Peyrac, kdyby ho byla nezmrzačila rána šavlí. Postavou byl už téměř muž, ale úsměv měl ještě dětský.
GOLON, A. – GOLON, S. Angelika a Nový svět. Praha: Český spisovatel, 1994.s. 136-137
Florimond de Peyrac v Angelice
Jeho snědý profil se jasně odrážel od azurového nebe a ona si s dojetím říkala, že je to syn Joffreye de Peyrac.
GOLON, A. – GOLON, S. Angelika a Nový svět. Praha: Český spisovatel, 1994.s. 193

Teď si uvědomil, že mladík je přesná kopie muže, jenž ho stvořil, ale v jeho rysech, ve výrazu očí nebo možná v úsměvu bylo cosi, co připomínalo Angeliku.
GOLON, A. – GOLON, S. Angelika a Nový svět. Praha: Český spisovatel, 1994.s. 324-325

❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.❀.

Moc krásná rešerže, Moirro Úplně dokonalé A vybrala jsi krásné ukázky jeho popisu V knihách jich je spousta, i z jeho dětství. Proto mě vždy strašně mrzelo, že ve filmech byly jejich děti tak ignorovány a totálně vyřazeny z děje

Tak .... teď už konečně víme a máme jistotu, kdy se narodil a proč se jmenuje Florimond ... teď už jen zbývá napsat nějakou krásnou fikci o jeho cestování za otcem, studiu na Harvardu a milostném životě v Québecku a pak u dvora

fantina píše:

Moc krásná rešerže, Moirro Úplně dokonalé A vybrala jsi krásné ukázky jeho popisu V knihách jich je spousta, i z jeho dětství. Proto mě vždy strašně mrzelo, že ve filmech byly jejich děti tak ignorovány a totálně vyřazeny z děje

Tak .... teď už konečně víme a máme jistotu, kdy se narodil a proč se jmenuje Florimond ... teď už jen zbývá napsat nějakou krásnou fikci o jeho cestování za otcem, studiu na Harvardu a milostném životě v Québecku a pak u dvora

Dakujem Fantine.. ♥
nedalo mi to pokoj a zrazu sa mi zjavila inspiracia o com a kde mam resersovat...
takze Florimond ma v jeden den meniny i narodeniny????

Mas pravdu, o Florimondovi sa bude toho este dat popisat neurekom!
(A samozrejme aj o Cantorovi a Honorine)

moirra píše:

takze Florimond ma v jeden den meniny i narodeniny????

Toto by takí milujúcu rodičia ako A. a J. nedopustili

moirra, podľa numerológie dátumu narodenia
ľudia narodení 3 dňa v mesiaci sú: ich cieľom je pravda a s ničím iným sa neuspokoja.. nemožno ich ľahko odbiť vyhýbavou odpoveďou alebo podvodom alebo klamstvom, prekrúcanie a nečestnosť rozpoznajú už z diaľky .Trojky si neochvejne strážia nezávislosť, predadzujú úplnú slobodu slova a pohybu a nenechajú sa spútať záväzkami. Cestovanie je ich pre nich nevyhnutnou potrebou, túžia stretať nových ľudí, vidieť svet, dozvedieť sa všetko o každej krajine a národe. Majú sklon hľadieť na všetko zo svetlejšej stránky a ich optimizmus je nákazlivý. Veľmi si cenia vzdelanie...Sú plní nápadov, dokážu nakaziť druhých svojím prekvapujúcim životným nadšením. Sú tiež veľmi úprimní, všetko povedia na rovinu a ich vrelý, uvoľnený spôsob reči vo vás vzbudzuje pocit, že ich poznáte odjakživa.
ľudia narodení 4 dňa v mesiaci sú: žijú v budúcnosti a o prítomnosť sa takmer vôbec nezaujímajú. Myšlienkami a ideálmi sú na svetelné roky vzdialení ostatným ľuďom a táto črta sa u nich spája s vrodeným prorockým nadaním - čo sa stane zajtra, vedia oveľa skôr než nadíde zajtrajšok. Sú zvedaví a priťahujú ich diaľky a nevyšliapané chodníčky. Peniaze pre nich veľa neznamenajú a stýkajú sa s kráľmi aj bedármi, lebo ani zamak nedbajú na spoločenské rozdiely.Žijú vo svojich predstavách a jednou z ich skvelých vlastností je postoj "ži a nechaj žiť". Ku všetkým životným situáciám pristupujú zodpovedne a premyslene a nikdy nič nepodniknú, kým si to vopred veľmi dôkladne nepremyslia.

tak a hotovo.... takže ktorá charakteristika viac vystihuje Florimonda?

errnie píše:

tak a hotovo.... takže ktorá charakteristika viac vystihuje Florimonda?

No, to je úžasný Já myslím, že číslo 3

Protože ten popis je skoro to samé, co o Florimondovi říká Nathanael v knize A. cesta naděje - Návrat na Duze, kap. 4, str. 156-158, č.vyd.. Uvedu pár krátkých příkladů:

"Florimond byl trochu blázen," oznámil jí, "přesvědčil jsem se o tom hned na počátku naší společné cesty. Jednak byl strašně pověrčivý jako všichni katolíci, a pak hrozně nemorální a lehkomyslný ve věcech lásky!"
(....)
"...... Podle něj všechny náboženské či filozofické texty, které prostudoval, spíš učí člověka, jak ztratit vlastní duši i tělo, které je přece velice krásný dar. Říkal (..), že všechny ty knihy, a především náboženské, jsou k tomu, aby připravily lidskou bytost na pád do té strašné pasti, do pasti smrti, kde je její duše i rozum uspána jedem podivných příkazů a zákazů, ..... (.....) Podle filozofie vašeho syna Florimonda tedy uposlechnutí těchto příkazů a úcta k cnosti, kterým nás učí tradice, vedou nevyhnutelně k válkám, zločinům, popravám, ke zlobě a nenávisti. (.....)"
(...)
"Tvrdil, že moje nevinnost a příliš přísná obrana proti všem hříchům nás oba vystavuje strašným nebezpečím, že na nás upozorní všechny zlomyslníky, že v každém probudí zločince, který v něm dřímá. Zatímco on se naučil zkušeností i citem poznat v lidech to lepší, které většinou není tam, kde se tvrdí: důležité není vyhnout se setkání se zlem, ale umět si vybrat."
(...)
"Ano. Tvrdil, že pod zdáním zla se ne vždy skrývají zlé úmysly nebo skutečná zlomyslnost. A je pravda, že se o nás vždycky uměl postarat, zachránit nás z těch nejnebezpečnějších situací. Chránil mě a bránil. Ale zakazoval mi, abych do čehokoliv zasahoval: říkal, že sotva otevřu pusu, jen vyvolávám problémy, které se mu zrovna podařilo zažehnat, a prosil mě, abych nechal jednat jeho, abych se prostě držel zpátky a zavřel zobák. To jsou jeho slova.
Nevím, jak se s lidmi domlouval, ale je pravda, že se nám většinou podařilo cestovat bez velkých obtíží a poté, co jsme zaplatili za cestu, jako by měli z naší společnosti dokonce radost. Musím uznat, že mě dokázal uchránit před jakoukoliv námahou a nepříjemnostmi."

Tak co, sedí to? Vždyť později u dvora byl "hlavním organizátorem zábavy" ...

jeanne píše:

já věděla, že jsme pro tebe zvolily správný titul "Oficiální správkyně časové osy."

Srandistko Já jen cituju z knih, ostatní důležité informace, které podloží to, co je psáno v knihách, umí najít jiní "specialisti", bez kterých se neobjedeme. No řekni, nejsou ty dámy dokonalé? Tolik důležitých informací, které ti objasní, proč je to v knize naspáno tak, jak je to napsáno A ještě větší obdiv pak sklízí Anne, když si člověk uvědomí, jak to měla všechno promyšlené Ta žena musí být dokonalý psycholog ... znát toho tolik o lidských povahách a propojeních na všechny možné "vesmírné" vlivy, a pak je nechat "ožít" ve svém románu ...

Fantina to o tej spravkyni casovej osi som povedala aj ja!
ty sa skutocne tomu prikladne venujes takze nepohrdaj svojim titulom

Florimond kludne mohol byt narodeny v predvecer svojich menin, v prvy den kvetinovych slavnosti
cize 03.maja, aj Francuzi to tak maju v casovej osi.

Ano ano! Uz davnejsie som si vsimla ze pani AG je neuveritelne talentovana psychologicka a ze ma
vskutku vsetko dokonale premyslene.

Errnie, neviem preco sa mi zjavilo ze Angelika by mohla byt narodena 17.12.....
17. a 12. su mocne cisla a mala by tam dve jednicky a 7. a 2. co je tiez mocne spojenie
co ty na to????

moirra píše:

Fantina to o tej spravkyni casovej osi som povedala aj ja!
ty sa skutocne tomu prikladne venujes takze nepohrdaj svojim titulom

Florimond kludne mohol byt narodeny v predvecer svojich menin, v prvy den kvetinovych slavnosti
cize 03.maja, aj Francuzi to tak maju v casovej osi.

Ano ano! Uz davnejsie som si vsimla ze pani AG je neuveritelne talentovana psychologicka a ze ma
vskutku vsetko dokonale premyslene.

Errnie, neviem preco sa mi zjavilo ze Angelika by mohla byt narodena 17.12.....
17. a 12. su mocne cisla a mala by tam dve jednicky a 7. a 2. co je tiez mocne spojenie
co ty na to????

Florimond - môj miláčik (neviem prečo ale od malička mi bol najbližší z jej detí )
je mi to ľúto, keďže si chcela aby sa narodil 4.mája, ale ja sa tiež prikláňam k 3.5. pretože ľudia narodení v 3tke sú rýchlí, bystrí, myslím im to veľmi dobre, majú úžasnú schopnosť logicky myslieť i posudzovať. .. majú radi úspechy , sú to „umelci života", pretože vedia hľadať a nájsť praktické riešenia problémov, urobiť život dokonalejší, farebnejší, radostnejší a veselší.

a Angelika? - ok. môže byť,
dátum narodenia 17 - vyznačuje sa výnimočnou duševnou hĺbkou, je to mimoriadne šťastné zložené číslo, 1 je nezávislosť, ctižiadostivosť, schopnosť zvíťaziť sám nad sebou.7 je pozorovacia schopnosť. Sú veľmi zraniteľní, toto však neodhalia pred hocikým .Sú spoločenskí ale neodpúšťajú zradu pevná vôľa im dáva silu k tomu, že úspešne premenia svoje plány v skutočnosť a dokončili všetko, čo si zaumienia. Aj napriek všetkým prekážkam, zdržaniam, neúspechom a nezdarom idú k cieľu svojich snov a plánov. Nejeden z takýchto činov im zanechal hlbokú stopu v ich duši. Veria vo svoje zvláštne životné poslanie.

avšak spojenie 1 + 7 je 8 - osmička je číslo karmy (tak ako 4), ich cesta k úspechu je ťažká, prekážkavá, obyčajne platia aj vysokú cenu za lásku, s ktorou sa spája nejaké súženie ,
dátum mesiaca 1+2 je 3 sú priateľskí, vždy majú dobrú náladu a majú úprimne radi druhých ľudí... ( v dátume mesiaca to nie je až tak veľmi dôležité a ovplyvňujúce osud človeka, skôr dátum narodenia, a ten myslím že v Angelikinom prípade aj sedí.. )

v každom smere je pani AG neskutočná psychologička a pozná ľudí, jej vykreslenie toľkých postáv a charakterov, to je niečo úžasné a nenapodobiteľné...

To jsem ale prošvihla krásnou diskuzi.
Také obdivuju Anne, co všechno se v těch knížkách ukrývá!

Florimond a Laboratorium

Florimond začal vyprávět podivný příběh hemžící se latinskými názvy a chemickým názvoslovím o
materiálu, z něhož chtěl dělat výbušné směsi.
„Vyhodil jsem v kolejní laboratoři do vzduchu nespočet křivulí, až mě odtud vyhodili.



A přesto tvrdím, máti, že jsem byl jen krůček od neobyčejného vynálezu, který by patrně znamenal
velký pokrok. Myslím, že jste jediná, kdo mě může pochopit…“


„No prosím, a to jezuiti tvrdí, že není inteligentní,“ řekla Angelika a brala si abbého de
Lesdiguičres za svědka. „Tak by mě zajímalo, kde získali tu svou pověst dobrých vychovatelů.“
„Florimond se vymyká z toho, na co jsou zvyklí.“

jeanne píše:

Asi námět pro novou akadskou fikci...

Uz sa na nu tesim

Pri čítaní nemeckého vydania som narazila na dôležitý fakt, ktorý sa týka narodenia ich prvorodeného syna, píše sa tam:

aber da er mitten in der Festzeit auf die Welt kam, als die Blumenspiele in Toulouse stattfan-den, bekam er den Namen Florimond.

keďže sa narodil v strede slávností, v Toulouse nazývané Kvetinové hry, dostal meno Florimond

takže sme dobre tipovali, že sa narodil v predvečer svojích menín, lebo slávnosti trvajú vždy 3.-4. mája, tak to bolo v strede

Ano Errnie super úvaha.

Mne stále nedajú pokoj tie ich vlasy. Zaujímavé že takmer všade sa spomína že Cantor má gaštanové vlasy,
iba tuším v poslednom diely sa hovorí že ich má plavé. Ale ten posledný diel je celý akýsi pozliepaný a čudný.

a darmo že niektorým sa také vlasy nepáčia, ale viackrát sa spomína že vlasy boli kučeravé
a môj argument je a zostáva že keby boli u Joffreya rovné alebo len mierne vlnisté, Angelika
by si ich nikdy nemohla pomýliť z parochňou

aj teraz keď som hodila tvoju poslednú kreáciu Hosseina z dlhými vlasmi na Talianské fórum, hoci sa im veľmi páčil,
padol tam argument že podľa knihy mal oveľa bohatšie a viacej vlnisté vlasy

Angeliku však udivil především Cantor: byl v sedmi letech stejně vysoký jako jeho starší bratr,
přestože i ten byl pořádně urostlý. Bratři si téměř vůbec nebyli podobní. Stejné měli jen bohaté
kučeravé vlasy – Florimond černé, Cantor světle kaštanové. Florimond byl dítě jihu s teplýma a
živýma očima, Cantorovy zelené oči připomínaly anděliku

moirra píše:

Ano Errnie super úvaha.

ďakujem, ešte som čosi našla, čo je v integrále, ale v slovenskom preklade to vôbec nebolo...

aj teraz keď som hodila tvoju poslednú kreáciu Hosseina z dlhými vlasmi na Talianské fórum, hoci sa im veľmi páčil,
padol tam argument že podľa knihy mal oveľa bohatšie a viacej vlnisté vlasy

hm, nie je problém urobiť vlnavé, husté, kučeravé vlasy, len potom mám naozaj dojem,že Hossein by bol v nich naozaj veľmi veľmi veľmi čudný
podľa všetkého by si jeho vlasy predstavovali asi takto?



a ešte k tým Cantorovým vlasom, oni mu mohli, čím je starší, tým viac tmavnúť

Ha ha keď tú fotku uvidí Dauphine, skolabuje.

To by si Angelika v 17 storočí nemohal pomýliť z parochňou.

Inak ja si Jofreyove vlasy predstavujem upravenejšie, ako kedysi Angelika skonštatovala v mojej
fikcii: Každý vlas mal na svojom mieste zrejme podľa akejsi presne vypočítanej matematickej formule......

Errnie, ja dosť pozorne čítam a takže si pamätám aj toto:

Angelika zděšeně pozorovala dítě. To přece nemůže být Cantor, ta odporná larvička pokrytá
vředy a strupy! Ostatně Cantor se narodil se světlými vlásky a tohle dítě má tmavé kudrny. V tu
chvíli dítě otevřelo oči a ukázalo jasná nádherná očka.
„Má zelené oči jako vy,“ řekla dívenka. „Jste jeho maminka?“
„Ano, jsem jeho matka,“ odpověděla Angelika bezbarvě.


A toto:
Vytáhla cosi zezadu z boudy. Černou a špinavou chlupatou kouli.
„Ale to je další pes!“ vykřikla Angelika.
„Ne, to jsou jeho vlasy.“
„No ano,“ zamumlala Angelika.
Jistě, takovéhle vlasy mohl mít jedině syn Joffreye de Peyrac. Ale pod tvrdou, hustou a
zcuchanou kšticí se krčilo malé vyhublé tělíčko, šedé a plné boláků.
Angelika si klekla a třesoucí se rukou odhrnula rozcuchanou hřívu. Odhalila drobounkou
bledou tvářičku, v níž zářily dvě obrovské černé oči

errnie píše:

Pri čítaní nemeckého vydania som narazila na dôležitý fakt, ktorý sa týka narodenia ich prvorodeného syna, píše sa tam:

aber da er mitten in der Festzeit auf die Welt kam, als die Blumenspiele in Toulouse stattfan-den, bekam er den Namen Florimond.

keďže sa narodil v strede slávností, v Toulouse nazývané Kvetinové hry, dostal meno Florimond

takže sme dobre tipovali, že sa narodil v predvečer svojích menín, lebo slávnosti trvajú vždy 3.-4. mája, tak to bolo v strede

V starej nemeckej knihe je Florimond označený ako "dieťa kvetinových hier" Errnie.


Angélique betrachtete das kleine, unter dem dunklen, wirren Haarschopf fast verschwindende Gesichtchen.
»Das also«, sagte sie bei sich, »hast du aus dem Sohn Joffreys de Peyrac gemacht, aus dem Nachkommen der Grafen von Toulouse, dem Kind der Blumenspiele, zum Licht und zur Freude geboren …«

A k vlasom som ešte niečo našla:

Angelika se vracela k lůžku, kde spali Florimond a Cantor. Dlouhé černé Florimondovy řasy
vrhaly stín na jeho perleťové tváře. Vlasy tvořily obrovskou temnou aureolu. Cantor měl téměř
stejně bohatou hřívu. Ale jeho kadeře byly nazlátle hnědé, zatímco Florimondovy zůstávaly černé
jako havran.

Neodolala som vyrobiť si moju predstavu mladého Peyraca ako sa učí spievať u talianskych majstrov.

A keďže Florimond bol nezjazvená kópia jeho otca, takto asi vyzeral ako mladý chlapec (bez jaziev, ktoré O veľký jazvológ neodolal doplniť ).

Toto je typicky južanský typ, ktorý nájdeme v Taliansku, Španielsku a samozrejme v Okcitánsku - na juhu Francie.

Veľké oči, čierne ako uhoľ, klasický profil, plné pery a v neposlednom rade bohatá hriva čiernych vlnistých vlasov.

Moirro to je pěkné. Pokud se nemýlím využila jsi obraz Loutnista od Caravaggia.

Original od Caravaggia je Loutnistka, či nie?

No to som už ten obraz takto našla, ja som iba prirobila jazvy.

Dauphine tvrdí že to je Frodo. Ha-Ha

Ale keď sa tak dívam na Frodové fotky, ten má iné ústa a nos aj líca.

Inak na tom originále, nevyzerá ten obraz ako keby to hrala na tej loutne žena?

http://www.kunstkopie.de/kunst/michelan ... player.jpg

No je to Frodo, a je úplně jedno jestli má trošku jiný nos nebo rty. Uff, ale už ti do toho nebudu kecat, někdo si představuje Joffreye jako Hosseina, někdo jako Kena a někdo jako Froda dělejte si co chcete.

oooooo, moirra, ten je úžasný, kde si ho objavila??
vlasy má dokonalé... tie sa mi veru na ňom páčia

PS: najskôr som si musela pozrieť, kto je Frodo .. (ja také filmy nepozerám, na mňa sú príliš zdĺhavé )

ja by som dala za pravdu dauphine , niekto si dal tú námahu a prirobil mu tmavé oči a vlasy, ale typ úst, hlavne spodná pera a typ klenutého obočia, je on....

podľa originálu to naozaj vyzerá, akoby to bola žena, ale ak to bol nejaký zožneštelý hudobník, ktorému včas odrezali........, aby mu zostali hlasivky a mohol krásne spievať, aj Cantorovi to predsa hrozilo, či nie??

Našla jsem vždy název Lotnista. Podle jeho současníka a životopisce malířů Govanni Baglioneho se jedná o věrný a živý portrét mladíka hrajícího na loutnu. Lze najít na wikipedii:

Velmi výstižně se o obraze loutnista vyjádřil Caravaggiův současník a životopisec italských malířů Giovanni Baglione, když napsal: "Zpodobnil také věrně a živě mladíka hrajícího na loutnu a vedle květiny v karafě s vodou, v které se zřetelně zrcadlí okno a předměty v pokoji: s důkladností jsou převedeny kapky rosy na květech. Sám řekl, že je to nejlepší dílo, jaké kdy namaloval. ".[1]

cs.wikipedia.org/wiki/Loutnista_(Caravaggio)

errnie píše:

oooooo, moirra, ten je úžasný, kde si ho objavila??
vlasy má dokonalé... tie sa mi veru na ňom páčia

PS: najskôr som si musela pozrieť, kto je Frodo .. (ja také filmy nepozerám, na mňa sú príliš zdĺhavé )

podľa originálu to naozaj vyzerá, akoby to bola žena, ale ak to bol nejaký zoženštelý hudobník, ktorému včas odrezali........, aby mu zostali hlasivky

No veď práve, ja som to tiež dodnes nepozerala, iba ak som videla v telke upútavku, takže som tiež googlovala
keď mi to vravela....ja nezvyknem niečo pozerať iba preto že to všetci pozerajú...ani pirátov z Karibiku som dodnes nepozerala ani jeden diel...a ani sa nechystám

a áno, má vlasy typicky južanské, aké pani AG opísala v knihe ktorá bola sama južanka takže sa vyzná...aj na Talianskom fóre sú Talianky sú presvedčené že mal podľa opisu také vlasy...čo u mňa evokuje dojem ženy je tá mašľa vo vlasoch,
ale keď sa človek lepšie pozrie fakt to nemá prsia.

podobne ako Justanor keď kreslila Joffreya podľa Anthonyho Delona, a zlepšila ho, aj ten čo "vylepšil" Carravaggiov obraz
dal Frodovi krajšiu tvár, lícne kosti, krajšie pery, iné oči... atď....

v každom prípade bol to iba môj ďalší šialený jazvologický experiment Joffreya v detskom veku (10-12 ročný)

PS. A vlasy to celkom iste niesu Frodové. ten také husté nemá.

Najradšej by som všetko presunula do rubriky casting na mladého Florimonda....by ma potešili vaše vlastné návrhy a predstavy ako malý Joffrey vyzeral v detstve.

Clara píše:

Tak mě při pročítání "Angelika a její láska" napadlo, proč se Joffrey po tom, co se dozvěděl od Mulaje Ismaila o Angeličina údajné smrti v poušti a po opuštění Středomoří, nepokusil z Francie nějak dostat k sobě i Florimonda? Koneckonců, za takové situace by Florimond neměl v podstatě nikoho, kdo by se o něho postaral. Pravda, asi by to pro něho bylo poněkud komplikovanější zjistit, kde se nachází a pak ho z Francie dostat, ale koneckonců v některém díle bylo zmíněno, že má ve Francii pořád přinejmenším obchodní partnery. Ono by to nějak určitě šlo. Je zvláštní, že nechtěl získat i svého prvorozeného syna, když s Cantoem mířil do Karibiku a pak pro sebe získal v Americe i zem.

No toto tu sme už neraz rozoberali ..... je to skutočne veľmi zvláštne...

A zvláštne je aj to, že prečo tak dlho trvalo, po tom čo sa Florimond napokon sám dostal do Ameriky a stretol sa s otcom,
kým sa Rescator, ak vôbec, vybral zistiť čo sa vlastne stalo z Angelikou.

Clara píše:

Mám takový pocit, že to asi prostě budu muset brát jako nelogičtnost a chybu v ději. Ale vzhledem jak komplikovaný a na postavy bohatý a příběhově různorodý román to je, si myslím, že si Angelika zaslouží, takové menší přivření oči. Protože jinak už nic jiného fakt nedává smysl. Koneckonců, dneska máme seriály dějově a postavově mnohem chudší a jednodušší a stejně tam tvůrci jsou schopní nasekat neskutečné kiksy v kontinuitě.

Clara píše:

To s tím Florimondem taky nedává smysl. Když nad tím tak přemýšlím, tak mám fakt pocit, že jsem vaši diskuzi na toto déma na fóru už četla. Teda, předtím než jsem se sama přidala.

No asi budeme jednoducho musieť zozbierať z kníh čo o tomto hovoria Angelika, Joffrey, Cantor a samozrejme aj samotný Florimond.
Takto si potom z čriepkov budeme môcť poskladať aspoň čiastočnú mozaiku, a možno nám to celé potom už nebude pripadať také nelogické.
Pani AG mala vždy všetko premyslené do detailu, i keď si sem tam zvykla o trošku posunúť určité historické dátumy.
Takže verím že spoločnými silami na niečo prídeme

Takže: Najskôr dámy potrebujeme vyskúmať čo najpresnejší dátum kedy sa konečne Florimond v Amerike stretol z otcom!

Katra píše:

Za kazdu cenu dostat deti na dvor .... ja by som ich tam nepustila ani za nic ....

Katra píše:

Ako vtedy asi fakt bola ina doba ale inteligentny Florimond co podelil mnohe po svojom otcovi skonci ako "majster zabavy" vo Versaillles tak ako ja fakt neviem

mimi píše:

No, já bych také nechtěla, aby děti sloužily králi, který poslal jejich otce na smrt.
Ale děj románu je tak napsaný.

Clara píše:

Já jsem se na to dívala tak, že jediný důvod, proč tuhle práci byl Florimond schopen dělat, a dělat ji dobře, byl ten, že jimi všemi pohrdal. Myslím dvořany. Samozřejmě se tu bavíme o plánování oficiálních zábav, a ne těch jakým se oddával králův bratr a jeho suita spolu s Phillippem u Rudé masky. Nebo takové černé mše a zabíjení novorozenců, kterých se účastnila Athénaïs, v zoufalé snaze si udržet krále a jeho zájem.

Prečo Florimonda bavilo robiť tie oslávnosti vo Versailles? No anjskôr mal z toho obavy, ísť k dvoru do Francúzka ... k tomu sa neskoršie vrátim a dám k tomu a j citát. Ale spomeňme si že aj jeho otec kedysi v Toulouse rád usporiadaval veľkolepé slávnosti, a tiež že Florimonda bavila pyrotechnika. Veď už v Quebecu sa postaralo o veľkolepý ohňostroj.

Pripomínam jeho lásku k vede spojenú zo šialenými pokusmi:

Florimond a Laboratorium

Florimond začal vyprávět podivný příběh hemžící se latinskými názvy a chemickým názvoslovím o
materiálu, z něhož chtěl dělat výbušné směsi.
„Vyhodil jsem v kolejní laboratoři do vzduchu nespočet křivulí, až mě odtud vyhodili.



Link:
http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=3&t=461

Som si istá že sa v pyrotechnike vyžíval.

Tuto vyjadruje Florimond svoje obavy vrátiť sa do Francie:

(Je to z knihy Angelikino rozhodnutie, odporučujem prečítať si celú kapitolu, v nej Joffrey osvetľuje prečo si myslí
že by sa Florimond a Cantor mali vrátiť do francie namiesto neho)

Florimond chvíľu tak stál, potom listiny položil na stôl a predstúpil pred otca.
– Povedzte mi pravdu! Ponúkate mi život, otec. Ale možno ma posielate na smrť. Kráľ, ktorému slúžime, je nevyspytateľný. Viem, že na mňa nečaká. Ak uvidí, že namiesto markíza a markízy prichádzam iba ja, môže sa nahnevať a zrušiť všetko, čo prisľúbil.
– Nezruší sľuby, – vyhlásil Peyrac.
– Nezruší ich, a najmä ak uvidí vás, nového nástupcu. Neučinil by tak, keby som pred ním stál ja a v niečom mu protirečil, no vy ste učenlivý a skromný. Vám dá všetko. Kráľ ma nemá v láske. Pripomínal by som mu časy, keď sa ku mne nespravodlivo zachoval, čo dnes už nespraví. Teraz si počína inakšie než na začiatku svojho
panovania. Vtedy si neveril a bál sa mocných šľachticov. (...)
– A čo ak ma zatkne?
Florimond si už predstavoval, že skončí v Bastile.
– Nie! – ubezpečil ho Peyrac. – Kráľ sa nedá vyprovokovať k takému nepremyslenému kroku. Národ na neho hľadí… Vari sa
nebojíš, lesný mužík? Dáš sa uviesť na kráľovský dvor, si mladý a krásny, vojdeš ta s bratom a priateľmi, pekne sa oblečieš, nezabudni na šabľu, sprevádzať ťa budú mladí príbuzní......

A ešte k tomu chcem pridať úryvok, ktorý dokazuje že napriek všetkej slobodomyseľnosti mal Joffrey úctu k svojmu starému šlachtickému rodu. Toto vraví svojemu priateľovi Abd-el-Mešratovi po príchod do Fezu v Maroku:

Už deset století spolu kříž a půlměsíc bojují. Já sám jsem vždycky respektoval veškeré způsoby, jimiž se lidé hodlali klanět svému Stvořiteli, a rád bych se těšil podobné výsadě. Neboť díky mně už jméno mých předků velice hluboko kleslo a nemohu si dovolit je ještě zatížit přídomkem renegáta…“

Takže myslím že Joffreyovi záležalo aby mal jeho starobilý, slávny rod grófov Toulouských svoje pokračovanie.

Tu je čo Florimond v skratke hovorí o svojom dobrodružstve pri hľadaní svojho legendárneho otca.

„Ach, mami,“ říkal, „konečně jsi tu. Neposlechl jsem tě, odešel jsem hledat otce, aby ti šel
na pomoc. Přišel včas, když jsi tady. Neublížili ti vojáci? Nedal tě král zavřít do vězení? To jsem
rád, opravdu rád, mami.“
Angelika k sobě vší silou tiskla štíhlé tělo. Florimond, její malý rytíř, její kamarád.


To znamená že Joffrey Florimondovi sľúbil že Angelike pôjde na pomoc

Florimond mínil, že žádné velké dobrodružství neprožil. Odjel s Nathanaelem, mladým
přítelem ze sousedství, a bezděky unikl masakru, který několik hodin poté zničil jejich rodiny. Po
poměrně obtížném bloudění se nalodili v bretaňském přístavu jako plavčíci. Florimond měl v hlavě
utkvělou myšlenku, že musí do Ameriky, aby tam našel otce. Ukázalo se, že měl pravdu, když
přistáli v Charlestonu. Cestou se neustále vyptával, jestli někdo nezná francouzského šlechtice
jménem Peyrac. Konečně narazil na obchodníky, kteří byli v kontaktu s otcem. Právě si nechal v
Bostonu stavět podle svých plánů loď pro severská moře.
Začínal své průzkumy Maine. Přítel mu tam přivedl Florimonda.
PS: Takže vtedy ešte ani nemal Goldsboro?

Ani Cantor neměl pocit, že by prožil něco zvláštního. Vydal se na moře hledat otce, a hned v
prvních dnech plavby ho našel na krásném trojstěžníku: přijal syna s otevřenou náručí.

Florimond a Cantor prosili otce, aby vyplul za Angelikou, takže se naprosto nedivili, když je
viděli spolu.

Mňa zaujalo toto:

Po poměrně obtížném bloudění se nalodili v bretaňském přístavu jako plavčíci.

Cestovanie v tom čase bola dosť obtiažna záležitosť, všetko išlo v porovnaní z dneškom ako v lete na saniach.
Koče sa na rozbitých cestách pohybovali menej ako 20 km, niekedy iba 10km/hod (teraz konečne chápem prečo Angelika išla vedľa koča, keď ju Andijos viezol do Toulouse.)
Napríklad z Toulouse do Paríža to mohlo trvať aj dva týždne. Takže nieje jasné či sa Nathanel a Florimond stihli ešte nalodiť
na jeseň alebo až na jar. Keďže Plessis opustili v októbri, a nalodili sa kdesi v Bretónsku, myslím že sa nalodili až na jar.
Cesta loďou do Ameriky mohla vtedy trvať dva až tri mesiace, podľa počasia. A tiež je otázne koľko Florimondovi v Amerike trvalo kým našiel niekoho, kto poznal jeho otca.

Čiže otázka je kedy sa stretli.
Keď sa stretli povedzme niekedy na jeseň 1672, a ak sa aj Joffrey sa snažil v roku 1673 zistiť čo sa stalo z Angelikou,
to už vtedy v podstate zasa zmizla bez stopy.

Citovat:

Takže vtedy ešte ani nemal Goldsboro?

Pokud jsem to při pročítání Angelika a její láska pochopila dobře, tak Joffrey všechna svoje dobrodružství v Karibiku prožil ještě na Mořském orlovi, se kterým se plavil jako Rescator po Středomoří. V knize přece říkal, že do Bostonu se vypravil, až poté, co se vlastně rozhodl prozkoumávat americké nerostné bohatství. A právě v Bostonu mu jeden profesor na Harvardu, se kterým se spřátelil, přece poradil, aby se zkusil usadit v Maine, protože je to země pro někoho jako je Joffrey.

Citovat:

Keď sa stretli povedzme niekedy na jeseň 1672, a ak sa aj Joffrey sa snažil v roku 1673 zistiť čo sa stalo z Angelikou,
to už vtedy v podstate zasa zmizla bez stopy.

Co mi ohledně tohoto nedává smysl, je, proč to v Joffreyově přiznání vyznívá, že když ho ve Španělsku kontaktoval ten mluvka Rochat, neměl tušení, že je Angelika naživu. Jako by stále věřil, že zemřela v poušti, jak mu bylo řečeno sluhy Mulaje Ismaila.

Nebo je to jen můj pocit?
Každopádně ty výpočty jsou zajímavé. Florimond asi na Harvardu zas tak dlouho nestrávil. Chudák, a to ho studování tolik zajímalo. Řekla bych že víc než Cantora, i když i ten byl zvědavý a rád se učil, jen to skrz svou povahu nedával tak najevo. Když se nad tím člověk zamyslí, tak Cantor strávil studiem víc než Florimond. Teda, takovým, které by mu něco dalo.
Koneckonců i sám Lesdiguiéres řekl, že Florimondovi jezuité v Paříži nerozumí, že je na ně příliš chytrý , a proto ti bídáci radši tvrdili, že je hloupý.

som vedela, že to niekde je...
v 6.dieli , str. 185
keď sa stretol Cantor s otcom, Cantor hovorí, že
Príde aj Florimond, lenže neskoršie!

ja si myslím, že ako Rescator priplávať k francúzskym brehom bolo dosť riskantné, tak ak vedel, že Florimond príde k nim (k nemmu a Cantorovi) tak sa ho nepokúšal hľadať, čo v prípade Angeliky už potom až tak neplatilo, ísť na pomoc žene, jeho osudovej žene, to už bolo niečo iné...
nesmieme zabudnúť, že v tej čase bola iná doba, vojny, križiacke výpravy, od chlapov sa očakávali iné hrdinské činy, očakávalo sa od nich bojovnosť a hlavne dospievali oveľa skôr, v porovnaní s dnešnou dobou, keď 13-ročné deti pokladáme ešte stále za deti, v stredoveku to už boli spoly dospelé deti...

Citovat:

keď sa stretol Cantor s otcom, Cantor hovorí, že
Príde aj Florimond, lenže neskoršie!

No, já nevím, brát za fakt doufající prohlášení devítiletého chlapce, jehož plánem bylo vypravit se na moře a v každém přístavu zpívat složenou písničku o svém otci, aby ho našel... To se mi nezdá zrovna jako moudré. A zvlášť od muže jako Joffrey de Peyrac. Ale tak zase víme, jak zareagoval na Cantoro naivní a z klepů sebrané prohlášení, že Angelika je královou milenkou, a pokud ještě není, tak se jí brzy stane. A kam to pak vedlo...

A o té dospělosti ve třinácti... oni je tak nejspíš chtěli vidět, a ano, souhlasím, že vzhledem k době, byly ty děti určitě vyspělejší, než v naší, ale sotva pochybuju, že většina těch náctiletých, byla schopná dělat stejná uvážlivá rozhodnutí, jako skutečně dospělí té doby. Koneckonců, vidíme jak se Florimond a Cantor chovají při setkání po letech odloučení. Hlavně Cantorovo chování vůči Honorině i Angelice v Novém světě ukazuje, že to s tou dospělostí nebylo zas tak horké. Cantor se choval jako fracek, a to mu bylo patnáct. Stejně se divím, že s ním Joffrey nepromluvil, i když asi byl toho názoru, že si to s Cantorem musí vyříkat Angelika.

Clara píše:

A o té dospělosti ve třinácti... oni je tak nejspíš chtěli vidět, a ano, souhlasím, že vzhledem k době, byly ty děti určitě vyspělejší, než v naší, ale sotva pochybuju, že většina těch náctiletých, byla schopná dělat stejná uvážlivá rozhodnutí, jako skutečně dospělí té doby. Koneckonců, vidíme jak se Florimond a Cantor chovají při setkání po letech odloučení. Hlavně Cantorovo chování vůči Honorině i Angelice v Novém světě ukazuje, že to s tou dospělostí nebylo zas tak horké. Cantor se choval jako fracek, a to mu bylo patnáct. Stejně se divím, že s ním Joffrey nepromluvil, i když asi byl toho názoru, že si to s Cantorem musí vyříkat Angelika.

ono v tomto prípade zrejme platí žiarlivosť syna, to je jedno koľko má rokov, v akej dobe žil, niektorí si matku dajú na piedestál a odpúšťať takéto životné nazvem ich "veci" nie každý dokáže, a to aj v dnešnej dobe....
myslím si že Joffrey naozaj nechal takúto situáciu, nech si to vybavia s Angelikou...

Ako cela ta situacia ako sa Cantor choval k Angelike a Honorine .... urcite to Joffreyovi neuslo a ze by to neprebral s Cantorom ? .... to sa mi zda dost zvlastne

Clara píše:

A právě v Bostonu mu jeden profesor na Harvardu, se kterým se spřátelil, přece poradil, aby se zkusil usadit v Maine, protože je to země pro někoho jako je Joffrey.

Florimond asi na Harvardu zas tak dlouho nestrávil. Chudák, a to ho studování tolik zajímalo. Řekla bych že víc než Cantora, i když i ten byl zvědavý a rád se učil, jen to skrz svou povahu nedával tak najevo. Když se nad tím člověk zamyslí, tak Cantor strávil studiem víc než Florimond. Teda, takovým, které by mu něco dalo.
Koneckonců i sám Lesdiguiéres řekl, že Florimondovi jezuité v Paříži nerozumí, že je na ně příliš chytrý , a proto ti bídáci radši tvrdili, že je hloupý.

Pokiaľ viem Joffrey si dal Gouldsboro stavať v Bostone. Podľa mňa stavba takej veľkej lode musela trvať najmenej rok,
a keďže sa spomína že Morský Orol už bol dosť poškodený, predpokladám že už na plavbu cez oceán nebol.

No čo sa štúdií týka, Cantor už musel predtým dať lavice Univerzity v Palerme.
Podľa mňa ešte lavice v Harvarde nedrali príliš dlho.

„A já jsem si představovala, že jste celí špinaví od inkoustu, jak s vyplazeným jazykem
studujete na Harvardské univerzitě,“ zažertovala Angelika.
Florimond vzdychl.
„To taky.“
Neboť část roku prosedí v lavicích slavné koleje. Na jednoho žáka tu připadá daleko víc
profesorů než ve Francii. Budoucnost Ameriky je ve vzdělání a Maine je v tomhle ohledu v čele
nového světadílu. Takže on, Florimond, je samozřejmě první v matematice a fyzice. Jenže jeho
pravý život je tady, v lese, a tentokrát otec konečně souhlasí s tím, že je vezme na výpravu

Mňa by zaujímalo aký mali vztah Florimond zo Jofreyom ? Mne to príde tak ,že ked sa už po rokoch stretli snažili sa na tú dobu dobehnút čo sa dalo myslím to ,že na tu dobu mali celkom korektný vztah . A napriek tomu ,že Florimond sa mal právo na Jofreya hnevat . Nehneval sa naňho skôr si ho veľmi vážil a snažil sa byt takým synom ako ho chcel mat . A čo sa mi zda divne ,že vôbec na Cantora nežiarlil. ( Pýtam sa preto lebo posledne diely Angeliky nemám prečítané) .

No myslim ze kedze Florimond podedil do svojom otcovi mnohe ... urcite po nom zdedil aj jeho velkodusnost tak sa nehneval a bol rad ze je konecne
so svojim otcom ...

Florimond a Joffrey - syn si ho vážil, mal ho rád...
stačí si prečítať 7. diel, keď spolu prežívajú zimu vo Wapassou, keď idú hľadať Pont- Brianda.... je to tam pekne napísané


Uvažoval o tom, že když snil kdysi o otci a poslouchal přitom vyprávění starého Pascaloua v paláci Beautreillis, byl mu otec skoro bližší, než když ho teď našel. Přesto bylo jejich setkání před několika lety spíš jako sen.Našel v Nové Anglii námořníka, šlechtice a vědce, který ho začal vzdělávat, protože po vědění toužil možná víc než po otcovské lásce. Když jezuité v koleji v okolí Paříže, u nichž jistou dobu studoval, přijímali vědecké pokusy mladého Florimonda víc než chladně, utěšoval se slovy: můj otec je větší vědec než všichni tihle pitomci, uznávající jen scholastiku a ne pozorování. A byla to pravda. Florimond, který kdysi přátelsky rozmlouval s králem Ludvíkem XIV. a na své vážené profesory se díval téměř s pohrdáním, stával teď před svým otcem ztuhlý a němý rozpaky, natolik ho opájela osobnost toho muže, jehož vědomosti, zkušenosti i výjimečnou fyzickou odolnost si uvědomoval denně víc a víc. Joffrey de Peyrac cítil, že ho syn vnímá spíš jako vzor než jako otce.Když se ho Florimond vydal hledat, bylo mu čtrnáct let a začínal cítit potřebu učitele, jemuž by mohl důvěřovat a následovat ho, a nemuset poslouchat ty, jimž ho svěřili a kteří jsou slepí, hluší,
zbabělí, nedůslední, hloupí a pověrčiví. Od těch raději utekl.


Hrabě de Peyrac se upřímně rozesmál. S Florimondem si rozumějí na půl slova. I Florimond
se zasmál a spiklenecky na otce pohlédl.

netreba tiež zabúdať, že aj Joffrey sa ako mladý vybral do sveta a kontakt s rodinou nemal, a keď sa vrátil späť do Francúzska, nemal už žiadnu rodinu, ale ja to beriem tak, že bola iná doba, viedli sa križiacke výpravy,vojny a pod.....

suhana@azet.sk píše:

Mňa by zaujímalo aký mali vztah Florimond zo Jofreyom ? Mne to príde tak ,že ked sa už po rokoch stretli snažili sa na tú dobu dobehnút čo sa dalo myslím to ,že na tu dobu mali celkom korektný vztah . A napriek tomu ,že Florimond sa mal právo na Jofreya hnevat .

nemyslím si že by sa mal Florimond na Joffreya hnevať .... mylíš preto že sa synom neozval?

ale veď Joffrey dobre vedel že tam kde ej on by oni neboli v bezpečí a naopak.... a Florimond
bol našťastie inteligentný a preto veľa vecí pochopil... a celkom istotne chápal aj to že to všetko bola poriadne
zamotaná situácia....

zbožňujem tei scény zo začiatku štvrtého dielu kde Florimond Angelike rozpráva ako pri Studni v paláci Beautreilles
vyčkávali aj zo starým sluhom Pacsalou či nezačujú v tajnej chodbe ozveny nerovného kroku legendárneho veľkého Kriváňa....

toto je tiež veľmi pekné:


„Tati! Tati!“
„Co je?“
„Ale nic,“ zajíkl se Florimond polomrtvý únavou.
Před otcovým pohledem ostrým jako dýka nenašel chudák chlapec odvahu se přiznat, že má
nohy jako z olova. Otec byl jediný člověk, před nímž občas ztrácel jistotu. A zároveň nemohl
neobdivovat na pozadí do mraků se nořícího slunce toho urostlého, nezdolného muže s prokvetlými
spánky, výrazným, jizvami poznamenaným obličejem, jehož výraz občas děsil, muže, kterého se
vydal hledat až na moře a který ho nezklamal. Svého otce.
Hrabě de Peyrac znovu vyrazil, jako by nevnímal únavu

A tu keď ho pustil na výpravu:

„Myslím, že by bylo dobré nechat Florimonda jít s těmi geniálními a blouznivými fanatiky,“
řekl jednou večer Peyrac Angelice. „Na té výpravě by se mohl naučit vážit si nejrůznějších
vlastností: obezřetnosti, organizační schopnosti a solidního vědeckého vzdělání, jež občas velice
snadno nahradí vrozený talent. Na druhé straně by se mu splnil dávný sen vyrazit na výpravu s
muži, které nic neodradí a právě v obtížných, ba zoufalých situacích si dokážou nejlépe poradit (...)
A i kdybych tou nenávratnou půjčkou získal jen morální ocenění, pro našeho staršího syna
to bude vynikající škola, a to nepočítám plány, poznámky a zprávy o podzemním bohatství
procestovaných zemí, které mi přinese. Přestože Cavelier vůbec není hloupý, tohle není schopen
získat. Florimond je v tomto ohledu už dnes daleko vzdělanější…“

Když se Florimond dozvěděl, jak se otec rozhodl, spontánně se mu vrhl kolem krku, pak
poklekl a políbil mu ruku.

Citovat:

Když se Florimond dozvěděl, jak se otec rozhodl, spontánně se mu vrhl kolem krku, pak
poklekl a políbil mu ruku.

Tak tohle mi úplně vypadlo. Ale je to moc milé.

errnie píše:

Florimond a Joffrey - syn si ho vážil, mal ho rád...
stačí si prečítať 7. diel, keď spolu prežívajú zimu vo Wapassou, keď idú hľadať Pont- Brianda.... je to tam pekne napísané

netreba tiež zabúdať, že aj Joffrey sa ako mladý vybral do sveta a kontakt s rodinou nemal, a keď sa vrátil späť do Francúzska, nemal už žiadnu rodinu, ale ja to beriem tak, že bola iná doba, viedli sa križiacke výpravy,vojny a pod.....

No to sám Joffrey spomína, ale v každom prípade bol milovaným dieťaťom:

I já jsem byl v mládí takový. Za všechno jsem vděčil své matce, za záchranu, za zdraví a především za to, že
jsem mohl chodit, i když jsem kulhal.
A mé první rozhodnutí poté, co jsem se dostal z nejhoršího, bylo využít příležitosti a vyrazit na moře za dobrodružstvím. Doplul jsem až do Číny. Tam jsem také poznal otce de Maubeuge. Byl jsem na
cestách celá léta, první plavba trvala nejméně tři roky, a mám pocit, že jsem si celou tu dobu nedělal přílišné starosti s tím, abych o sobě poslal do Toulouse nějaké zprávy. Byl bych se moc divil, kdyby mi
někdo řekl, že tím matce, pro niž jsem byl vším, působím nějaké
starosti nebo bolest. Nejen že jsem nikdy nepochyboval o její lásce ke mně, naše vzájemné pouto mi připadalo nenarušitelné, ale domníval jsem se dokonce, že ona o všech mých vítězstvích a mém
pozemském štěstí ví. Když se dnes zamyslím nad tím bláznivým a světáckým obdobím svého mládí, uvědomuju si, že mi skutečně nikdy nepřišlo na mysl, že jsem ji opustil."

moirra píše:

A tu keď ho pustil na výpravu:

„Myslím, že by bylo dobré nechat Florimonda jít s těmi geniálními a blouznivými fanatiky,“
řekl jednou večer Peyrac Angelice. „Na té výpravě by se mohl naučit vážit si nejrůznějších
vlastností: obezřetnosti, organizační schopnosti a solidního vědeckého vzdělání, jež občas velice
snadno nahradí vrozený talent.

Tady jsem byla při čtení na vážkách.Mám před očima syrovost filmu "Revenant" a takové rozhodnutí poslat prvorozeného syna do vnitrození vnímám spíš něco jako rozsudek smrti. Původní obyvatelé se s bělochy v té době skutečně příliš nepárali.

Tereza píše:

moirra píše:

A tu keď ho pustil na výpravu:

„Myslím, že by bylo dobré nechat Florimonda jít s těmi geniálními a blouznivými fanatiky,“
řekl jednou večer Peyrac Angelice. „Na té výpravě by se mohl naučit vážit si nejrůznějších
vlastností: obezřetnosti, organizační schopnosti a solidního vědeckého vzdělání, jež občas velice
snadno nahradí vrozený talent.

Tady jsem byla při čtení na vážkách.Mám před očima syrovost filmu "Revenant" a takové rozhodnutí poslat prvorozeného syna do vnitrození vnímám spíš něco jako rozsudek smrti. Původní obyvatelé se s bělochy v té době skutečně příliš nepárali.

Tereza, pani Golonová ako vždy nič neprenechala náhode. Chevalier de la Salle, s ktorým Florimond išiel, podnikol v skutočnosti takýchto výprav neúrekom, a zo všetkých sa vrátil. Napokon je tu však predsa len jedna paralela s filmom "Revenant".
Zradili a zabili ho v roku 1687 jeho vlastní muži. Ale to už to v severnej Amerike všade vrelo, takže som rada
že Peyracovci sa vrátili do Francúzska.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A9 ... e_La_Salle

Postava pana Roberta de La Salle mi v knize zcela unikla. Pěkně jsem si jeho jméno osvěžila a toto mi nikdy nedocvaklo - celou rozsáhlou oblast podél veliké řeky (Mississippi) pak La Salle slavnostně prohlásil za majetek francouzského krále, na jehož počest ji nazval Louisianou
A také mě zaujal jeho podpis - samé krásné ladné obloučky, lehce falšovatelné a - všechno dohromady??? Hledala jsem i podpisy dalších slavných osobností té doby a nahlédla jsem do oblasti, o které toho moc nevím, a to je vývoj písma. Je to velmi zajímavé.

No veru ani mne kedysi tá Louisiana nedocvakla že sa tak volá po Ľudovítovi XIV.
Lousianu si oproti Queebecu francúzi udržali oveľa dlhšie až kým ju v 19 storočí nepredal Napoleón (podobne ako Ruský cár Kamčatku)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Koup%C4%9B_Louisiany

práve toto so mi páči - že vďaka úžasným rešeršiam pani AG (a to v časoch bez digitalizácie a internetu) sme sa všetky naštartovali naučiť hromadu zaujímavých vecí z dejín

ja pridávam citát o Florimondovi zo 7 dielu ktorému ma inšpiroval obraz pod nim:

Dokonce přinesli i medvěda, kterého zabil Florimond. Skočil mu na záda, nejprve ho bodl dýkou do šíje a pak mu přeťal krční tepnu. „Nikdy jsem neslyšel, že by někdo zabil medvěda tímhle způsobem,“ tvrdil Nicolas Perrot.
Florimond nikdy nedělal nic jako ostatní. Tentokrát se z toho dostal jen s rozedraným kabátcem a šrámem po medvědích drápech přes hrudník. Angelika mu na jemnou mladou hruď přikládala léčivé obklady a Florimond jí zatím líčil podrobnosti svého lovu. Okusoval přitom křídlo pečené husy. Florimond byl neskutečně silný, už tím byl v okolí pověstný. Američtí kolonisté milovali superlativy. Z Florimonda se stával „nejsilnější mladík severní Ameriky“. Angelika ho pyšně pozorovala a vzpomínala, jaké to bylo kdysi křehké dítě.





Auto obrazu: François-Auguste Biard

Stejně jako Tania musím konstatovat: To jsem ale prošvihla takovou pěknou diskusi! Jak to, že unikla mé pozornosti??

moirra píše: *

15 čer 2015, 19:56

Original od Caravaggia je Loutnistka, či nie?

Dauphine tvrdí že to je Frodo. Ha-Ha

Je mi líto, ale... JE to Frodo.

PenelopaW píše: *

17 dub 2021, 11:17

Stejně jako Tania musím konstatovat: To jsem ale prošvihla takovou pěknou diskusi! Jak to, že unikla mé pozornosti??

moirra píše: *

15 čer 2015, 19:56

Original od Caravaggia je Loutnistka, či nie?

Dauphine tvrdí že to je Frodo. Ha-Ha

Je mi líto, ale... JE to Frodo.

Ha-ha ja viem, už som bola poučená ako vidíš ale aj tak sa mi ako ilustračný obrázok mladého Joffreya de Peyrac páči.

Celkom hore v tomto vlákne sme začali rozoberať Florimondov dátum narodenia.

Pridávam k tomu aj niečo z francúzskej Wikipedie:

Florimond je francúzske krstné meno, ktoré sa oslavuje 27. apríla (alebo 4. mája, pretože je blízke Floriánovi ktorý ma sviatok v ten deň).

https://fr.wikipedia.org/wiki/Florimond

Kvetinové slávnosti v Toulouse však bývali v máji - teda presne povedané 3 mája

V 17 storočí sa dokonca vrátili kvetinové slávnosti do módy na podnet kráľa slnko aj u kráľovského dvora

(zanieteným Angelikoložkám musí byť nad slnko jasnejšie kto ho k tomu inšpiroval + )

https://fr.wikipedia.org/wiki/Acad%C3%A ... ux_floraux

Na budúci rok bude 3 mája veľké výročie: 700 rokov kvetinových slávností v Toulouse:

Académie des Jeux Floraux je dedičom sedemstoročnej tradície dokonalosti. Prostredníctvom svojich súťaží a cien podporuje poetickú tvorbu vo všetkých jej podobách, vo francúzštine a v langue d'oc, najmä vo frankofónnom svete. Osobitne sa venuje podpore mladých básnikov v školskom a univerzitnom prostredí.
Akadémia sa tiež snaží podporovať literárnu tvorbu a šírenie kultúry, najmä prostredníctvom svojich autorských čítaní a verejných prednášok.
Od roku 1324 každoročne 3. mája udeľuje "Kvety" víťazom rôznych súťaží, ktoré organizuje.