Mimi, moc se mi líbí jak máš fikce čím dál tím propracovanější, všechny detaily, arcibiskupovy hlody...
Došla až k lavičce, na které často sedávali. Posadila se a v duchu se jí vybavily jejich rozhovory. Pochybovačně zakroutila hlavou a v duchu se zasmála:
"Snad mi nebude manželova přítomnost chybět?"
Správná katolická manželka přece nemůže dovolit, aby její manžel znovu sešel z cesty nápravy a začal opět podléhat nástrahám smilstva. Navíc mladá a krásná žena může mít dobrý vliv na svého muže a přesvědčit ho, aby zanechal toho pokoušení ďábla, kterému on říká vědecké bádání.
Líbí se mi "tvoje" Angelika, vlastně není ani zas tak moc drsná, je mladá, nezkušená, trochu naivní ale čestná a nechce se nechat natlačit někam kde nechce být. Oproti tomu s Joffreyem si nějak nemůžu rozumět

mám to jako Moirra, chtěla bych mu občas vrazit

strašně tlačí na pilu, Angelika se docela drží, že mu nic neřekne a přitom by se mohlo zdát, že po tolika zkušenostech s ženami, po mnoha zkušenostech během cest, studia i podnikání, by se mohl již vycukat... zajímavé, co s ním dokáže udělat jedna nedobytná žena, hrozně bych mu přála, aby se mohl stát brzy panem dokonalým, pro jeho vlastní dobro.
Ado, budu se těšit na tvou beta fikci, budu moc ráda, když se s námi o ní podělíš, každá fikce o Angelice se hodí.
Dasho, s tím alfa hříšníkem jsi naprosto perfektně a přitom jednoduše vystihla podstatu vztahu arcibiskupa k Joffreyovi!! Nádhera.
Moirro, naprosto souhlasím - arcibiskupovi určitě ostatní záviděli takového hříšníka, taková smůla, že si ho sám vypudil ze své diecéze, jeho prestiž před kolegy šla do háje

však on si ho bude hýčkat, až se zas Joffrey vrátí do Toulouse.

Haha. Už se těším na tu společnou fikci o Joffreyově návratu a arcibiskupově svaté sbírce... haha. Musíme to brzo sepsat
