Přidávám fikci o tom, kde se snažím objasnit, proč se náš pan nedokonalý rozhodl, tak narychlo oženit.

Teda mimi, klobouk dolů!!! Jsem naprosto zcela uchvácená... krásně napsáno, ale hlavně jsem skutečně dostala reálnou odpověď na otázku, která v knize nebyla nikde vysvětlená a jejíž řešení jsem si prostě zvykla považovat za neřešitelné:

Citovat:

Cestou stále myslel na manžele de Chaulme. Jejich sňatek byl jistě domluvený barončinými rodiči. Přesto tito dva zcela neznámí lidé našli v sobě zalíbení a žijí jako milenci.

"Co kdybych se také oženil!" Napadlo ho.

Nádherně jsi použila narážky na Jeanninu fikci, ale detaily jsi domyslela naprosto geniálně! Navíc jsem se moc pobavila při představě zjihlého hraběte, který si uvědomil, že jiní muži mají doma to, co on nemá - totiž poslušnou ženušku

Věru ale nevím, zda by si to přece jen nerozmyslel, kdyby tušil, jak ta jeho cesta k vysněnému cíli bude trnitá!

Citovat:

Věru ale nevím, zda by si to přece jen nerozmyslel, kdyby tušil, jak ta jeho cesta k vysněnému cíli bude trnitá!

veru, más uplnu pravdu! chudák Joffrey!

milá mimi, zaujímavé čítanie,
tu je mojich pár postrehov:

toto je milé,
Joffrey se snažil, dozvědět co nejvíce o této dívce. Bylo mu řečeno, že je krásná, inteligentní a velmi temperamentní. Přesto má v klášteře pověst neposlušné a trochu vzpurné dívky. To bylo hraběti de Peyrac sympatické.
"Je nejvyšší čas, aby jí někdo naučil poslouchat." Smál se v duchu Joffrey.
Proto se rozhodl, že si tuto dívku vezme za ženu. Začal se v duchu opájet představami, jak tuto krásnou neznámou přivítá ve svém paláci na jihu. Díky jeho bohatým milostným zkušenostem z ní brzy vychová ženu podle svých představ.
a tak nepravdepodobné,ženuška podľa jeho predstáv ale "skutek utek"

jediné čo mi moc do mojich predstáv o povahe Joffreya de Peyrac nejak nepasuje, je skutočnosť, že človek tak predvídavý, vedel plánovať dopredu, kombinovateľný, praktický, chladne uvažujúci sa nemohol náhle rozhodnúť pre sobáš, predpokladám, že toto mal dlhodobo naplánované a určite to nebolo z jeho strany rýchle rozhodnutie,
to že po sobáši stratil svoju chladnú hlavu, keď "poznal skutočnú lásku"a narobil veľa omylov kvôli svojej zelenookej žienke - je odpustiteľné

A v Toulouse ziadne vhodne nevesty neboli ? (Sabine a spol.) Ktovie ci nad nimi aspon minutu uvazoval ?

errnie píše:

jediné čo mi moc do mojich predstáv o povahe Joffreya de Peyrac nejak nepasuje, je skutočnosť, že človek tak predvídavý, vedel plánovať dopredu, kombinovateľný, praktický, chladne uvažujúci sa nemohol náhle rozhodnúť pre sobáš, predpokladám, že toto mal dlhodobo naplánované a určite to nebolo z jeho strany rýchle rozhodnutie,
to že po sobáši stratil svoju chladnú hlavu, keď "poznal skutočnú lásku"a narobil veľa omylov kvôli svojej zelenookej žienke - je odpustiteľné

Samozrejme ze uz to bolo davno dopredu naplanovane, ved ci sa Angelika nestazovala
ze ju Molines pozoroval "ako melon dozrievajuci pod sklenenym zvonom" aspon ja som z knihy vyrozumela ze sobas bol dohodnuty uz par rokov dopredu a dovtedy mal uz Peyrac banu z Angelikineho vena v "prenajme" a veselo tam uz tazil

Molines kdesi vravi ze slubil Peyracovi k tej bani "krasnu a mudru" manzelku.

Dasho, jsem moc ráda, že se ti moje pokračování líbilo. Chtěla jsem napsat nějaký spojovací článek ve své fikci mezi rychlým a nečekaným sňatkem Joffreye s Angelikou. Moje fikce se od kanonu liší. Já udělala Angeliku starší a Joffreovi zkrátila čtyři roky svobody. Inspirovaly mě k tomu fikce Jeanne. Prostě nápad, jak by se to událo jinak, než je to v kanonu.

Mimi, pekne propracovana fikce a zajimava varianta. A pobavila jsem se kdyz jsem omylem precetla: "Gabrielle milovala JIZVY stejne jako on." Tady je videt komu z toho nejvic hrabe.

Jinak se take priklanim spis k te variante ze Joffrey odjakziva planoval snatek, jako nutne zlo. Cilem by bylo zplodit cetne potomstvo, zajistit pokracovani rodu a splnit tak povinnost vuci predkum. Do snatku se vrhl s jistou cynicnosti, planoval splnit sve manzelske povinnosti ale pak se opet vrhnout do badani a basneni, o idealni zene - milence a pritelkyni v jednom mozna snil ale jiste ji nemel v planu hledat ve vlastni manzelce. Ale tva teorie je dobra - od toho fikce prece jsou abychom vymyslely ruzne varianty a diskutovaly o nich

mimi píše:

Přidávám fikci o tom, kde se snažím objasnit, proč se náš pan nedokonalý rozhodl, tak narychlo oženit.

Hmm... zaujimava teoria a velmi pekne napisana fikcia Mimi!

Pan dokonaly sa uz pomaly ale iste nabazil chvilkovych milostnych dobrodruzstiev :

Hrabě de Peyrac se usmál při představě únavy baronky de Chaulme. V aristokratický kruzích nebylo zvykem, aby se manželé k sobě chovali jako milenci. Proto ho tento pár zaujal a nepřestával na ně myslet. Uvědomil si, že tomu muži vlastně trochu závidí. Odveze si domů svou mladou ženušku, zatímco on se vrátí do paláce madame de Montchevreuil a bude sám. Samozřejmě může se pobavit s některou se svých přítelkyň. Ale to je jen krátká zábava. Pro tyto ženy není on hlavním mužem v jejich životě. Pouze jen jedna z možností vzrušení a uspokojení náhlé touhy. Ačkoliv si to odmítal přiznat, stále více od doby, kdy poznal Ninon, toužil poznat ženu, která by mu byla jak milenkou, ta i dobrou přítelkyní a družkou pro život.

Ci uz ten tvoj Joffrey ako aj ten od pani AG, myslim ze obaja sa tak trochu prekalkulovali v tomto:
Díky jeho bohatým milostným zkušenostem z ní brzy vychová ženu podle svých představ.

dauphine píše:

Jinak se take priklanim spis k te variante ze Joffrey odjakziva planoval snatek, jako nutne zlo. Cilem by bylo zplodit cetne potomstvo, zajistit pokracovani rodu a splnit tak povinnost vuci predkum. Do snatku se vrhl s jistou cynicnosti, planoval splnit sve manzelske povinnosti ale pak se opet vrhnout do badani a basneni, o idealni zene - milence a pritelkyni v jednom mozna snil ale jiste ji nemel v planu hledat ve vlastni manzelce.

Citovat:

Do snatku se vrhl s jistou cynicnosti,

veru, neskorsie sa Angelike sam priznal ze
mal v plane pokracovat vo svojom burlivom, neviazanom zivote....

Citovat:

o idealni zene - milence a pritelkyni v jednom mozna snil

urcite ze o takej zene snival..ved sam vravi: to na teba som cely zivot cakal....

Jeanne, paní Maria Anne de Chaulme jsem si vymyslela. Trochu mě k ní navedlo prohodit křestní jména paní de Morant. Jména si také vymýšlím, buď upravím nějaké jméno skutečné postavy nebo postavy knižní. A to příjmení jsem dlouho nevěděla a pak mě napadlo vytvořit tohle. Nějak se mi to líbilo.

Errnie, Dauphine a Moirro, jsem ráda, že se moje fikce líbila. Joffrey v knize se samozřejmě neoženil narychlo a ukvapeně a měl vše dobře promyšlené a organizované. Já jsem mu ale ubrala čtyři roky, kdy by se tomu mohl věnovat. Angeliku jsem udělala starší a oba prostě hodila do vody. V mé fikci je to ještě sebevědomý mladík, opojený všemi milostnými úspěchy u žen.
Jedná impulsivně, bere to jako dobrodružství. Zároveň už začíná toužit po ideální ženě jeho života. A manželství to si představuje jako určitou jistotu a přístav v jeho životě, který ani nezamýšlel nějak měnit na usedlý.

Katro, na nevěsty z okolí Toulouse jsem si prostě nějak nevzpomněla.

Fikce nám prostě umožňují pohrát si s hrdiny a námětem. Chtěla bych vývoj vztahu hrdinů trochu okořenit a zamíchat tam další ženy a nějaký flert. Samozřejmě nevěru ne, ale trochu pokušení. Ale nevím, jak to dám dohromady. Postavy mě prostě trápí.

Nevesty z Toulouse a okolia nechal d'Andijosovi

Katro, přesně tak. A já na Bernarda zapomněla.

mimi píše:

Fikce nám prostě umožňují pohrát si s hrdiny a námětem. Chtěla bych vývoj vztahu hrdinů trochu okořenit....

Samozrejme od toho su predsa fikcie.....

Přidala jsem další pokračování fikce o panu nedokonalém. Původně jsem vůbec nechtěla psát o jeho krejčím, ale pak jsem to doplnila. Šaty jsem původně chtěla zmínit jen okrajově, ale zase jsem do toho trochu spadla.
Jinak se i v mé fikci píše o hlazení svalnatého těla pana dokonalého. Ale je to hlavně v ženských představách.

Mimi, super pokracovanie ... akurat mi z toho zostalo trochu smutno ... asi mam dnes vecer melancholicku naladu ... ale super ...

Katro, mně je taky smutno, to asi dělá podzim. Dlouho jsem nějak nevěděla, co vlastně psát. Svoje kresbičky a fikce používám na radu Dauphine trochu jako terapii na podzimní chmury.
Oni hrdinové se nevzdají.

Vsak uz Angelika sama tuzila sa ho dotykat a potom toto ... asi by mal Joffrey vyhladat uplnu tmu a potom postupne postupne ...

nadhera!

Jeanne, jsem ráda, že tě fikce pobavila. Opravdu jsem tak trochu využila, co se dalo. Má útlum s vývojem děje, tak se snažím spojovat epizody, které mě napadly. Vývoj vztahu mě napadá pojmout dost odlišně od kánonu, ale nevím, co mi z toho vyjde.
O šatech, jak už jsem uváděla, jsem se původně chtěla zmínit jen okrajově. Krejčího pro Joffreye jsem doplnila až po přečtení epizody se stylistou a diskuse na toto téma.
Přišlo jí, no to není asi libozvučné, ale při psaní se člověk ponoří do příběhu a něco holt přehlédne. Víc očí víc vidí.

Katro, ona mu nemůže tak rychle padnout do náruče. Dokud s ním bojovala, tak jí ty jizvy prostě byly fuk. Teď už se začíná lámat a je zkrátka citlivější.

Adfo, jsem ráda, že se ti to líbilo a těším se na to, co jsi napsala.

mimi píše:

Katro, ona mu nemůže tak rychle padnout do náruče. Dokud s ním bojovala, tak jí ty jizvy prostě byly fuk. Teď už se začíná lámat a je zkrátka citlivější.

No ako sa to zacalo lamat tak ta citlivost presla aj na mna a veru neviem s kym to viac prezivam ... ci s A. alebo J.

Katro, to já ještě navíc nevím, co napsat do pokračování. Kam to prostě směřovat?

No vsak to ... nejako to otocit ... pride krasna neznama ... joffrey sa zacne o nu zaujimat a angelika sa zacne bat o svoje "miesto na slnku" a nebude vediet co zo sebou a cia je ...

Katro, tu neznámou v plánu mám, až se sjedou hosti. Chci tam zapojit víc těch ženských postav a intrik, ale musím najít nějaké to pojivo. Jsou to jen zatím střípky. Ale jsem ráda, že to co bych tam chtěla dát já, se shoduje s představou Vás Angelikoložek.

Mimi majstrovsky kusok v ktorom si do seba sikovne pozaplietala novy film, zrkadlovu
scenu zo stareho filmu, veci z fikcii od kolegyn a tvojich dvoch tak trochu pubertalnych original tvrdohlavcov Joffreya a Angeliku (zda sa ze uz zacinaju dozrievat)
veru pozaplietala si vsetko jedno do druheho do takeho gordickeho uzla az sa mi z toho zatocila hlava ale velmi sa mi to pacilo

Suhlasim z Jeanne ze zrkadlova scena je velmi pekne napisana.

pekne si sa rozpisala....a inak vitaj v klube tryzniteliek pana dokonaleho....

Och ubohy Joffrey! tak si bude mysliet ako v mojej fikcii ze sa Angelike zda odporny a skaredy
fnuk

Moirro, díky za pochvalu. Úplně přesně jsi vyjmenovala všechny zdroje, odkud jsem čerpala. To mě prostě občas při čtení nebo sledování filmu napadne, jak jinak by se to mohlo ubírat. A pak donutím fantazii pracovat.
No, aby se ze sebevědomého a pyšného mladíka stal pan dokonalý, tak ho musíme prostě potrápit. To ho jen zocelí.
A s tím myšlením, že se zdá manželce ošklivý a škaredý se holt bude muset popasovat jako chlap. A nevzdat to, co začal.

milá mimi, tak pekne si začala a tak smutne skončila, ..... toho Peyraca teda trápite (aj ty aj Angelika), v podstate chápem, musia prejsť neľahkú cestu k spoločnému životu ... ale mi ich oboch prišlo ľúto, ako sa trápia pre lásku...

Errnie, trápení je potřeba, aby pak mohli oba poznat, že se mají rádi a že se jen připravovali o chvíle, kdy mohli být šťastni. A to jsem s tím trápením teprve začala. Joffrey je chlap, má bohaté milostné zkušenosti, tak se k tomu musí postavit čelem.
Angelika ho prostě nezačne rychle milovat, pořád mu nedůvěřuje a stojí mezi nimi to, jak došlo ke svatbě.Jen ji začíná pomalu přitahovat jako muž. Je z toho chudinka trochu zmatená.
Mohla bych samozřejmě jejich sblížení urychlit, ale pak by třeba zase mezi nimi vznikly problémy a trhliny a
zase by to museli řešit. To by byla možná varianta fikce, nebo fikce B. V kánonu to taky nešlo jako po másle.

Este by ta tajomna neznama mala byt slobodna ... a prosim ziadna "Carmencita"

Katro, nechci moc prozrazovat, ale nebude vdaná. Tak, jak to mám zatím vymyšlené asi není úplně shodné s tvou představou.

Nebude vydatá ... to je super ...

Teším teším

Katro, nechci moc prozrazovat, ale nebude vdaná.
Nevím, jestli jsem to vyjádřila dobře. Prostě bude volná. A nebude to žádná uhrančivá krasavice a dobyvatelka. Ale víc už to napíšu. Musím to domyslet a odpíchnout se v ději.

Tak uz som ticho ale som v napati ...

No, teď ještě musím nechat v hrdinech doznít, to k čemu došlo před zrcadlem. Právě píši, to s nima udělalo. A pak nechám palác zaplnit hosty.

Tak rada by som tam bola medzi hostami

Katro, to já taky. Dívat se se, jak Angelika jde z kola do kola, pan dokonalý sedí na pohovce obklopen dámami, které se snaží zaujmout jeho pozornost. On žárlí na muže, se kterými tančí a ona je naštvaná na ty slípky, co se před ním natřásají. Ale oba jsou hrdí a tak čekají, kdo udělá první krok.

Tak jsem dopsala, co pociťovali hrdinové po situaci před zrcadlem. Nevím, jestli to mám přidat už dnes, nebo až zítra.?

Mimi, netrap nas, prosim prosim

Katro, dobře, máte to mít.

mimi- až teraz som zistila,ze si pridala dalsiu kapitolku.skvele.divala so sa totiz na futbal. teraz mam este veselsiu naladu, nez ked nasi vyhrali nad Spanielmi.
ku kapitole- ja nie som moc na "vykecavanie", takze napisem to strušne. Nadhera! Joffrey sa konecne vcituje do A. zmyslania.

Ado, díky jsem ráda, že se ti to líbí.

pekna kapitola Mimi....

zda sa ze A&J si zacinaju jeden druheho o nieco viacej vazit a zacinaju sa aj
vzajomne vzivat do toho ako sa asi citi ten druhy....

Jeanne, v mojí linii i když se nedržím úplně kánonu, tak jsem chtěla ukázat Angeliku jako odvážnou, ale i žensky křehkou a citlivou. Právě poznání, že jí ten sebevědomý a namyšlený mladík začíná přitahovat jako muž, je pro ni překvapením a vyvolá to u ní strach. Nebojí se ani tak naplnění manželství, ale toho, že láska k silné osobnosti, jako je její muž, ji prostě doslova převrátí život a místo štěstí nakonec pozná zklamání. Proto tak reagovala ve scéně před zrcadlem.

V části Toulouská svatba str. 81:
Čeho se vlastně bojí?
Je snad on tím Gillesem de Retz, číhajícím v zámku, kdy se jí, poslušné kořisti, zmocní?

A i v dobách, kdy prožívá štěstí má pochybnosti, zda láska Joffrey k ní vydrží. Str. 231
Zdálo se jí, že skutečnost, že jí miluje, je natolik výjimečná a jako ze světa pohádek, že se ptala sama sebe, zda se jí to všechno jen nezdá. Až se z toho snu probudí a odhalí smutnou pravdu, jež jí byla předpovězena, trest ji nemine.

Joffrey zkrátka ženy přitahuje, ale vyvolává v nich i napětí, že si nejsou jisté, co k nim cítí. To nebezpečí je láká.
Tuhle linii jsem chtěla od začátku nějak vytvořit.
Ada zvolila druhou linii a potěšilo mně, že jí k tomu inspirovaly moje často velmi obtížně zrozené výtvory.

Přidávam pokračování, kde jsem využila setkání Carmencity s Joffreyem. Scénu jsem přepsala podle svých představ. Chci přidat do děje ženy a trochu intrik.

prave som sa prebudila a co nevidím? mimi pridala dalsiu cast. urobila si mi radost, dievca! dakujem. tvoja kapitola je ako vzdy perfektná. carmencitu si viem zivo predstavit v tom oblecení sedliacky.

Ado, díky za pochvalu, jsem ráda, že jsem tě po ránu potěšila. Nápad s Carmencitou už jsem měla připravený dlouho, říkala jse si, že je škoda ji nevyužít v ději.

Mimi, ako vždy super. Takže Carmencite sa nakoniec podarilo vtirknúť na ples k Joffreyovcom ? Len aby toho ešte neľutoval

Katro, děkuji za pochvalu. Mě přišlo škoda tuhle intrikánku nevyužít ve své fikci.