Jeanne, omlouvám se za pozdní příspěvek.
Samozřejmě, celý pařížský příběh se vyvíjí naprosto skvěle!
Úžasně si vychutnávám pády i vzestupy p.D, asi stejně jako si je vychutnáváš ty, když je píšeš. I když u tebe mám podezření, že asi několikanásobně víc.
A vypadá to, že se na něm hodláš ještě dostatečně vyřádit, když mu plánuješ další zapeklitý vztah. Navíc si neumím představit, že bys to v tuto napínavou chvíli utla a řekla „A dost, zbytek si domyslete“
Ano, velmi rychlé ukončení vztahu ze strany Ninon, to zabolelo a dokonce vehnalo i slzu do oka
, ale díky bohu, že se narodil muž, jemuž později říkali Lauzun
– už dřív jsem psala, že zbožňuju tvoje „mužské“ dialogy, především, pokud vložíš do úst nějaký speciální výrok těmto dvěma pánům, t.č. pařížským parťákům
Takže vzestup, který následoval po pádu, stojí opravdu za to. Léčba šokem, pak služkou, pak krejčím, pak maskovanou ženou – á pardón, já zapomněla na léčbu vyjednáváním svatby, pravda, to by k svobodomyslnému životu probralo i mrtvého
Maskovaná dáma je fascinující, a i když jsi ji opět přivedla na scénu, zase nevíme nic
No, já nevím, mám pocit, že tentokrát byl pan D. málo odvážný – a nebo odvázaný?
Já si totiž myslím, že v momentě, kdy byla krásná neznámá v extázi, měl docela vhodnou příležitost jí tu masku strhnout – když už má tolik zkušeností s trháním šatů, maska by pro něj měla být hračka, ne?