Maršál de Vivonne

Louis Victor de Rochechouart de Mortemart de La Fierté de Vivonne



Vojvoda, brat Athénais de Montespan, admirál kráľovských lodí, niekedy poriadal plesy na dvore, stal se guvernérom Champagne a Brie, v roku 1675 ho vymenovali maršálom Francie a v roku 1676 za vicekráľa Sicílie.

dúfam že keď zozbieram viacej informácii tak napíšem aj jeho portrét.

Hrabala som sa v análoch o Vivonnem kvôli Rochatovskej fikcii a našla som okrem iného aj toto:

Correspondance du maréchal de Vivonne relative à l'expédition de Candie (1669)

Korešpondencia Maršála Vivonneho týkajúca sa jeho plavby do Kandie v roku 1669.

Obsahuje to okrem iného aj korešpondenciu Vivonneho z kráľom a Colbertom

Takže Vivonne plával z Marseille do Candie v Roku 1669, v knihe od pani AG to bolo v roku 1670, teda
aspoň podľa našej časovej osi. Už som trochu v tom listovala, zdá sa že keď pani AG opisovala plavbu,
rešeršovala aj v tejto knihe.

Čo sa týka zjavenia sa Vivonenho v Quebecu, zistila som nasledovné:

Vivonne bol Vicekráľom Sicílie

V roku 1675, kráľ Ludovít XIV poslal Vivonneho do Messiny, kde došlo k vzbure pod španielskou okupáciou Sicílie. 11. februára poslal posilu do mesta a dňa 2. augusta 1675 bol menovaným Maršalom Francúzska. Vivonne bol známy ako Maréchal de Vivonne. V auguste 1676 (22 august) bol menovaný miestokráľa Sicílie, kde poslal lode Duquesne Tourville, ktorí bojovali s Holanďanmi v bitkách pri Auguste (22.apríla 1676) a v Palerme (2.6.1676). Je známe, že Louis Victor deklaroval miestnym ľuďom menom Kráľa Slnka "že mu nič viac neleží na srdci, než triumf obetí proti svojim utláčateľom" a že "on definitívne prišiel iba preto aby ich vzal pod svoju mocnú a priateľskú ochranu "

Napriek tomu, kráľ nariadil Louisovi Victorovi opustiť mesto v januári 1678, prenechajúc mesto Messina aby sa bránilo samo. Po čase, francúzski muži, ktorí zostali v meste boli zabití Sicílčanmi z reakcie na to že ich Francúzi opustili.
Potom, čo Francúzi evakuovali Messinu v apríli 1678 Vivonne zavesil svoju mornársku kariéru na klinec.

V januári roku 1678 musel Vivonne na kráľov príkaz opusiť Sicíliu a tým sa teda skončila jeho kariéra admirála kráľovských lodí. Problém je
že do Quebecu mohol doraziť najskôr na jar 1678. Lebo od roku 1676 sa nepohol zo Sicílie.

Inak aj náš obľúbenec Andijos tam s ním predtým bol:
Vstúpil do armády markíza de Vivonne aby pomohol brániť Messinu na Sicilii proti Španielom.
Bitvu vyhrali a stretli sa z neapolským princom Cincinelli. A krátko na to v roku 1677 VRAJ
ho zastrelili a iné zdroje tvrdia že zomrel na maláriu!
ani jedno ani druhé určite nie!

ja viem že pre niektoré z vás očividne nelogicky skáčem z témy do témy - ale to závisí od toho na čom práve pracujem a čo rešeršujem - a práve teraz pilujem na fikcii o Rescatorovi - čiže je normálne že rešeršujem o Milose a Kandii a vôbec o pomeroch v Stredozemnom mori v 17 storočí

Neexistuje zábavnejší spôsob ako sa vzdelávať o dejinách 17 storočia ako s Angelikou

Rytina na ktorej je zobrazený Vivonne:



Galéra:

Královská galéra pomalu vplouvala do marseilleského přístavu. Od modrého zrcadla rejdy se jako plameny odrážely rudé hedvábné korouhve, ve větru vlály zlaté třapce a vlajky s erby, na špici stěžně se skvěl admirálský znak a standarta vojenského námořnictva, také rudá, vyšitá zlatými liliemi. Angelika vstala z lafety děla, na níž seděla a čekala už celé hodiny. Flipot s lukem přes rameno ji následoval. Vmísili se do davu. Dole u svatojánské věže galéra jako by zaváhala – připomínala velkého zářivého ptáka a její vyřezávané ozdoby ve slunci zlatě jiskřily. Konečně zamávala svými čtyřiadvaceti bílými vesly jako pták křídly a sklouzla k nábřeží. Dokončila manévr a obrátila dlouhou příď z ebenového dřeva, zakončenou obrovskou pozlacenou sirénou, směrem k moři. Teď předváděla davu na břehu mohutnou záď z pozlaceného dřeva, zdobenou erby a dřevěnými sochami, nad nimiž se vznášela zlatorudá brokátová stříška. Byl to obrovský čtvercový stan, zvaný „svatostánek“, kde sídlil důstojnický sbor. O chvíli dřív, než galéra přirazila ke břehu, se vesla zvedla a zůstala nehybně trčet ve vzduchu. Bylo slyšet píšťalky poháněčů, ozvěnu gongu, který zastavil veslaře, pak všechno přehlušil hlas kapitána, jenž nadával námořníkům svinujícím plachty. U pozlacených schůdků na palubě se objevilo několik důstojníků ve slavnostních
uniformách. Jeden z nich se naklonil kupředu, smekl klobouk s mnoha péry a začal jím mávat na
Angeliku. Otočila se a ke své velké úlevě zahlédla skupinku mladých dam a elegantních pánů,
právě vystupující z kočáru. Gesto patřilo jim.

Obraz s názvom kráľovská galéra REALE sa vracia do prístavu, ktohvie či sa pani AG nepozerala práve na tento keď to opisovala v knihe:

vo veľkom rozlíšení

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... o_port.jpg

a túto by som rada mala v múzeu - ale do by som sa nedoplatila:

https://benjaminbenquet.artstation.com/projects/aQVZk



Když Angelika poznala vévodu de Vivonne, rychle se skryla v davu. Bratr paní de Montespan kráčel s otevřenou náručí k mladé brunetce; vznešeně kladl rudé podpatky na kluzké dláždění.
„Jsem šťasten, že vás vidím v přístavu, krásná Ariano. I vás, Kassandro. A není tohle přítel Kalistro? Moc mě těší!“
Admirál a jeho přátelé si vysekávali mondénní poklony, což přístavní dav sledoval s otevřenými ústy. Vévodovi jeho role téměř vicekrále dokonale vyhovovala. Opálená pleť mu velice slušela k modrým očím a bohatým světlým vlasům. Nebyl zrovna štíhlý, ale protože byl vysoký, nevadilo to. Uměl své postavy spíš využít jako dokonalý herec: nedal se přehlédnout. Byl veselý, vtipný a bystrý a v ničem nezaostával za svou zářivou sestrou, královou milenkou.
„Jsem tu dnes pouhou náhodou,“ vysvětloval. „Za dva dny musím odplout do Kandie. Jenže škody způsobené bouří a špatný zdravotní stav posádky mě donutily zakotvit v Marseille. Zvu vás všechny na hostinu. Máme dva dny na to, abychom se pobavili.“
Nenadálá rána, připomínající výstřel z pistole, společnost vyděsila. Dozorce galejníků práskal bičem a nutil dav, aby ustoupil.
„Pojďte pryč, krasavice,“ vybídl je pan de Vivonne a položil blahosklonně ruce v bílých kožených rukavicích kolem ramen mladých žen. „Teď vystoupí trestanci. Dovolil jsem padesáti z nich, aby došli až do tábora u Skalní zátoky a pohřbili jednoho z nich, který nám naprosto nevhodně zemřel těsně před doplutím do přístavu. (...) Tak pojďme. Rád bych vás okamžitě zavedl ke zmrzlináři Scevolovi ochutnat pistáciovou zmrzlinu a tureckou kávu.“ Odcházeli, zatímco vězeňský dozorce na konci můstku nepřestával práskat bičem. Připomínal krotitele, který na prahu otevřené klece popohání šelmy do písku arény. Za pozlaceným zábradlím se teď ozýval hrozný hluk, řinčení řetězů a drsné hlasy. Davem to zahučelo, když se nahoře objevili první trestanci, vysoké rudé postavy spoutané dlouhými řetězy.

Keď Angelika vyplávala z Marseille tak určite v prístave zbadala Vivonneho a jeho galejníkov práve tuto - v prístave Galér v MARSEILLE - kde bola aj pevnosť admirality. obraz je z roku 1666 - takže v roku 1671 kedy sa vydala na cestu (dátum roku som historicky správne zaradila podľa zmienky na začiatku 4 dielu a na konci 3 tieho dielu o Lauzunovi a Pignerolle) to tam vyzeralo rovnako.

vačšie rozlíšenie: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... -_1666.PNG



Pripomínam že po návrate z Marockého zajatia u Muleja - po krátkej plavbe s Ceuty zo zástavkou v Cadize skončila presne na tom istom mieste vo väzení Admirality (do kníh som pridala chýbajúci začiatok prvej kapitoly v českej knihe- teda preloženú úvodnú kapitolu z nemeckej knihy kde sa toho hoden osvetľuje https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=1&t=939)

Väznica Admirality do ktorej sa hovorí do ktorej na začiatku 5-teho dielu strčili bolo samozrejme v pevnosti admirality na obraze. VIAC tuto:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=16&t=984

tá Vivonnova busta naznačuje, že v Borderieho filme v tomto prípade casting a práca maskéra trafila do čierneho!

No to musím uznať že Vivonneho a tú Galéru mal vskutku Borderie dobre.

A čo mala pani AG dobre: To že Cantor mal 9 rokov keď zahynul.
Keď si Vivonne pýta Cantora zo sebou na more, práve sa iba stal veľitelom Galér, predtým s Galérami nič nemal, takže mal byť definitívne rok 1669 keď odplávali.

prečo dátumy nesedia, a časová os je pomotaná? Pretože v Nemeckej knihe je že Angelika vkráčala do Versailles v roku 1667. Charles Henri sa teda narodil až v roku 1668 a Cantor odplával v roku 1669.

Z Vivonneho životopisu: V roku 1669 bol Vivonne na príhovor svojej sestry, markízy de Montespan, vymenovaný za veliteľa galér. Zúčastnil sa na záverečnej fáze obliehania Kandie. Bol zranený a cítil sa neschopný preraziť turecké línie. Potom sa vrátil do Toulonu.