dauphine píše:

PS. těším se Dasho, jestli nám napíšeš nějakou fikci nebo třeba fikci na fikci nebo i fikci na fikci na fikci

No inak Dasha myslim ze si nam "dlzna" aspon pokracovanie fikcie zo stredomoria, na ktore ja uz velmi dlho cakam. Ved tato
fikcia vlastne nastartovala mna a potom vlastne vsetko toto Angelikove sialenstvo tu.

Este ze mame vinnika na ktoreho sa mozeme vyhovorit!

Tak konečně... Prosím roztrhejte mě v diskuzi, že přispívám s tak nemožně dlouhou odmlkou. Hrozně mě to zlobí.

Je tak trochu experimentální ale doufám, že bude pro vás dostatečně emocionální (píšu na přání žeano). A nyní si už můžeme rozdělit části duše pana dokonalého kterým se každá věnujem, Jeanne se stará o jeho požitky, já ho ničím a léčím v srdečních záležitostech, prostě všechno smutné si beru já no. Jakou další část si kdo rozebírá??

dauphine píše:

Tak konečně... Prosím roztrhejte mě v diskuzi, že přispívám s tak nemožně dlouhou odmlkou. Hrozně mě to zlobí.

Je tak trochu experimentální ale doufám, že bude pro vás dostatečně emocionální (píšu na přání žeano). A nyní si už můžeme rozdělit části duše pana dokonalého kterým se každá věnujem, Jeanne se stará o jeho požitky, já ho ničím a léčím v srdečních záležitostech, prostě všechno smutné si beru já no. Jakou další část si kdo rozebírá??

Nuz, uvidime po precitani ci ti odpustime!

PS: tebe sa zda ze ja som tvojho pana dokonaleho za toho pol roka cakania na prvy krat z jeho zenuskou
neponicila dost

Nuz a teraz idem citat. Zaväzok ze by som si to nechala az na vecer mi priapada rovnako nesplnitelny, ako keby som si k pocitacu postavila kus orechovej torty zo slahackou a tvrdila ze ju zjem az vecer.

No, popravdě, začínám na sobě pozorovat jistou deviaci... nějak si nemůžu pomoct a mého milovaného pana dokonalého nechávám trpět dál a dál. Ubožátko.

Dauphine, nesklamala si! dokonaly nastup na scenu ako vzdy! aaaahch....

"Vznešenému marabutovi se naskytl zajímavý pohled na ďábla sršícího blesky a s něhou v očích."
Tak mat tieto dva vyrazy v ociach sucastne dokaze iba jeden jediny: Pan dokonaly

A este som ani nezacala poriadne citat a uz sa rehocem viac ako ten tvoj Rescator:

„Musím přiznat, že jsem si téhle rozkošné vady na svém už tak pokřiveném charakteru vskutku nevšiml, vzít vás na palubu byl dobrý nápad, spolu vypilujeme moje rescatorské já k dokonalosti.“
Ledy se prolomily.
„Myslím, že jste si své rescatorské já již dávno k dokonalosti vypiloval,“ podotkl pobaveně stařík.



PS: Citam pomaly lebo si chcem toho diabolskeho pirata dokonale vychutnat.

Jeanne, myslím, že se na koupališti začne blýskat... nebo se možná rozbouří voda... tak pozor na to... Rescator je výbušný jak dynamit A díky za pokárání, cítím se patřičně mizerně

Moirro, jsem ráda že se bavíš!

Dauphine, to je nádherná fikce. Krásně to doplňuje můj oblíbený díl Angelika a její láska. A ten rozbor myšlení pana dokonalého.
Hrdý a obávaný vládce Středomoří se svou slabostí a jeho arabský moudrý přítel. Scéna u krejčího ta je přímo jak z divadelního dramatu. Setkání s Angelikou je vlastně ještě v Angelika se bouří. Těším se na plavbu do Ameriky.v

Mimi, jsem ráda že se ti to líbilo, díky! Co bude dál, to uvidím, vlastně jsem původně chtěla psát jen to setkání Rochata s Rescatorem a tohle z toho nakonec vzniklo... takže se necháme překvapit co nám Joffrey ještě nachystá nebo nenachystá a jestli vůbec bude mít chuť se s námi bavit o svém niterním životě, uvidíme...

Teda dauphine, teď jsem si z anglie přečetla tvou fikci a je dokonalá........ tyhle scény jsem si mohla jen představovat a tys je i napsala... opravdu skvělé a dokonce i v tak dramatických chvílích jsi mě pobavila :-) na větu si ne vzpomenu, ale vím, že jsem se rozesmála :-) doufám, že napíšeš i pokračování z lodi a přodáš pár dalších scén... je to můj nejoblíbenější díl a mrzí mě že ho anne nechala jen na jednu knihu :-) tak budu doufat, že toho napíšeš víc, čte se to totiž mooooc dobře :-)

AAAAch..OOOOch..tak som tu vzdychla pocas celho citania tvojej fikcie....

zatial jednoznacne najlepsia zo vsetkych tvojich fikcii..

vtipna, tajomna, romanticka, smutna i vesela....obrovska sonda do duse pana dokonaleho....

Vtipne aky nazor ma na neho uceny marabut:

Jsem si naprosto jist, že kdybych se tenkrát rozhodl udělat něco, co by bylo v rozporu s vaším přesvědčením, vzbouřil byste nebe i zemi abyste mi v tom zabránil a na svůj stav byste nebral ohledy, možná byste se postavil se na hlavu, vzlétl do oblak nebo byste se podhrabal do podzemí.

A na Angeliku:
Ta žena vás jistě nebude ovládat, nebude vás táhnout ke dnu nebo zpátky k minulosti. Naopak, posílí vás, pomůže vám splnit osud, který vám hvězdy určily a uklidní vaši duši i tělo.“

A ta romantika ♥ aaahch:

Najednou zatoužil opět pevně tisknout tu bludičku ve svém náručí, vidět jí zmírající rozkoší s lehce přivřenýma očima lesknoucíma se tím tajemným smaragdovým světlem, které dokázala vykouzlit jen ona. Zastřený hlas láskyplně šeptal jeho jméno. Co záleží na tom, co mu udělala, je to přece Angelika. Je jeho žena.

No a tym jeho dramatickym nastupom u toho uboheho krajcira si to korunovala:

Dramatičnost z něj sálala a člověk měl pocit, že snad s každým jeho krokem slyší ďábelské bubny.
ach ha ha ha
Ubohy krajcir!

a po takejto veselosti ta smutna a dramaticka ozvena v Rescatorovej dusi:
Je mezi nimi nepřekonatelná hradba. Ona je příliš daleko a on už jí nikdy nedostihne… Ta osudovost ho zdrtila: tak blízko u sebe a přitom tak vzdálení.

aaaaaaaaaaaaaaaaaahch!!!! fnuk fnuk

Proste uzasna, az neuveritelne vydarena fikcia!

ohh děkuji mnohokrát za všechna ta krásná slova. Jsem ráda, že jste tu fikci dokázaly ta kladně přijmout, byl to trochu experiment, protože AG přece v 6. díle říká, že Joffrey se svému arabskému příteli nesvěřil protože věděl, že by ho nepochopil. Ale proč by po čase nemohl změnit názor?! V tom je Angelika naprosto jediněčná, žádná z postav není černobílá, mají opravdový lidský charakter, jsou zároveň hodní i zlí a mají svobodnou vůli měnit názory...

No, budeme muset Joffreye poprosit, aby s námi začal sdílet i další chvíle na lodi... I když bych řekla, že tuto část AG popsala tak dokonale, že není třeba nic doplňovat, ale chápu že Rescatora není nikdy dost No začneme tím, že se vydáme do Kandie na schůzku pana Rochata a jeho přátel... Spamujte, otravujte, připomínejte, nedejte mi chvilku klidu, buďte mé špatné svědomí, ať tu fikci rychle napíšu

dauphine píše:

ohh děkuji mnohokrát za všechna ta krásná slova. Jsem ráda, že jste tu fikci dokázaly ta kladně přijmout, byl to trochu experiment, protože AG přece v 6. díle říká, že Joffrey se svému arabskému příteli nesvěřil protože věděl, že by ho nepochopil. Ale proč by po čase nemohl změnit názor?! V tom je Angelika naprosto jediněčná, žádná z postav není černobílá, mají opravdový lidský charakter, jsou zároveň hodní i zlí a mají svobodnou vůli měnit názory...

Nuz aj s tymi arabmi to nieje celkom tak cierno-biele. Ak sa nemylim aj pani AG spomina v Angelika a kral
v prihode z perskym velvyslancom funkciu Basi-Sultanky. To su hlavne zeny panovnikov, ktore tak povediac
podobne ovladaju Sultana a tahaju v zakulisi povrazky, ako to v europe dokazali milenky kralov, takze ich manzel kona tak ako si oni zelaju. Jediny rozdiel je v tom ze u muslimov to zena nesmie robit verejne. Pochodila som kus sveta a mozem toto potvrdit.

Pochybujem ze by o tomto uceny marabut nevedel! A pochybujem ze by o tomto nevedela pani AG a samozrejme jej muz ktory sa z Arabmi bezne stykal. Obrovska laska k zene nieje ani u arabov vec neznama! Pripomenme si len taky Taj Mahal! aah!
ked napokon pochopil Joffreya aj samotny Mulei Ismail, (ktoreho v ziadnom pripade nepocitam k civilizovanym arabom, ale s kor k berberom, od ktorych je odvodena nadavka"barbar") tak coby nie vysoko inteligentny Abd-el-Mesrat !
Ja by som skor povedala ze nas Joffrey hladal vyhovorku sam pre seba aby tu bolestivu temu nemusel rozoberat z jeho ucenym priatelom.

A Dauphine! Tesim sa na Rochata a Rescatora naozaj nikdy nieje dost!

Krásná sonda do duše pana dokonalého! Miluju, když se ve fikcích proplétá původní kánon a přiznám se, že jsem ten Tvůj nápad prohlédla až téměř ke konci, takže finále bylo grandiózní
Možná, kdyby jí nejdřív ukázal ty šaty, co pro ni nechal ušít, tak už by se na ty hugenoty vykašlala...?
Ani nevím, co bych měla pochválit nejdřív, protože celou dobu čtení mi za zády skandovalo dítě (takže opakování bude nezbytné), ale zaujalo mě jednak líčení atmosféry, pak humor, se kterým přivádíš na scénu epizodní postavy (nejdřív Rochat, teď krejčí), a Jofreyovo Point of Wiew je prostě DOKONALÉ, toho se v knížkách prostě nemůžu nabažit - tuším, že to máme podobně.

Jeanne, Dasho... teď bych potřebovala nutně nějaký vzdychací/dojatý smajlík, děkuju!!

Jeanne, takže má fikce se dostala k uším nezainteresovaných?! jaká čest že jí neposlali do horoucích pekel! Samozřejmě že dramatický nástup byl určen především tobě! Nebyla jsem si jím příliš jistá, takže jsem ráda, že se ti líbil! Je to pro mě vyznamenání, od znalkyně kvality Rescatorových dramatických nástupů na scénu. Přiznám se že jsem si při psaní představovala scénu z mého milovaného Amadea, kdy Mozarta navštíví maskovaný Salieri a zadá mu zakázku na zádušní mši. Bubny jsou zase z finále Dona Giovanniho, i když tam nejsou přímo bubny ale ta hudba má podobný dramatický gradující efekt. Samozřejmě arcibiskup nesmí chybět nikde - je to teď takový trend, že?

A ano, nic nemůže omluvit mou pomalou frekvenci přispívání! I když pozor, už se to lepší, Dasha by mohla vyprávět, jak kdysi musela čekat rok nebo dva na jedno blbé pokračování (a bez Rescatora) takže se snažím doufat, že se to ještě zlepší...

Dasho, myslím, že jsi právě Joffreyovi nedala na výběr a on bude muset se svými srdečními problémy vyjít na světlo respektive do našeho fóra ať chce nebo ne... už nemá právo na žádné soukromí!

Moirro, víš že jsem nad těmi Araby taky takhle přemýšlela, proč by nebyli schopní lásky k jedné ženě? Musejí být, jsou to přeci taky lidé. Podle mě si prostě Joffrey v té době nechtěl připustit, že Angelika je pro něj ta osudová, bez které nemůže žít. Styděl se za to a neměl chuť se o své "slabosti" bavit s někým jiným, zvlášť když ještě ten někdo pocházel z jiné civilizace.

oooooooooooooooooooooooooo...dauphine........ooooooo...ooooooooooo .....
nádherné.... nádherné...dokonalé......
tvoj štýl je perfektný, nádherne sa to číta,tak ľahúčko ,
najskôr ma prechádza mráz po chrbte, keď popisuješ Rescatora, potom dramatickosť jeho postavy aj charakteru, jeho pocity,
potom čakám, čo bude premýšlať, potom čakám, čo urobí ....

podarilo sa ti úžasným spôsobom vyjadriť jeho city k Angelike,

Prostě to z něj vyjelo. Vůbec to nechtěl říct. Už okamžitě svých slov litoval. Zničil prchavou magii toho okamžiku. Všechen nadhled, který si poslední dny tolik hýčkal, byl rázem pryč. Kam se poděl? Opět ho nahradila zatrpklost a vztek....

chlapi sú hrdí, a myslím, že Rescator, ktorý predstavuje si nechcel sám pred sebou priznať, ako sa dá veľmi "stratiť hlava" kvôli žene, kvôli osudovej žene, .... a je fajn, keď majú priateľov ako mal Joffrey Abd-el-Mešrat

Errnie, děkuji přesně tyhle komentáře mě vždycky nabudí, že mám pak chuť napsat celou knihu! Díky moc, jsem ráda, když se vám ty fikce líbí

Myslím, že jsi to vystihla přesně! Joffrey se prostě děsil sám sebe, vůbec by to do sebe neřekl, měl reakce které by nečekal a to ho jednak zlobilo ale také mátlo... prostě nevyčerpatelné téma

A Abd-el-Mešrat nemá v knize skoro žádný prostor, tak jsem mu ho chtěla trochu dopřát a hned jak jsem si to napsala tak jsem měla chuť zakroutit krkem všem těm zpropadeným hugenotům. Pro Joffreye to muselo být strašně těžký, když mu nějací cizí nicky zabily jeho moudrého dávného přítele, přece jen neměl ve svém životě mnoho lidí, kteří byli stejně geniální, kterým by se mohl svěřovat, kteří by ho chápali a dokázali mu poradit. Hýčkal si ten vztah tolik let a pak příjde nějakej fanatik a prostě mu ho zabije. Mor na ně! Ale právě tady se opět objevuje Joffreyova velikost a velkorysost, když přes tu ohromnou bolest kterou musel cítit, to byl ochoten přejít a začít znovu. Aaach.

Ach, Dauphine TY si rozhodně předsednictví ve fanklubu pana dokonalého zasloužíš Nikdo jiný by zvolený rozhodně být nemohl! To je tak nádherná fikce, že jsem si ji musela vytisknout, aby se mi líp četla a mohla do ní občas nahlídnout, když nemám zrovna možnost si ji znovu přečíst tady. Ách, já se snad ještě na starý kolena zamiluju.
Úplně neskonale bravurně jsi rozvinula všechny náznaky jeho pocitů a myšlenek, které jen tak „naokraj“ uvedla paní AG v 6. díle. Dokonalé! Až mi to bere dech. Skvělý rozbor jedné ztracené potemnělé duše.
S Abd-el-Mešratem jsi udělala dobře, že jsi mu dala takový nádherný prostor, mně taky bylo moc líto, když ho zbytečně připravili o život. Tenkrát (při prvním čtení románu) jsem ho i oplakala, takže děkuji, že jsi si na něj v tak nádherným kontextu vzpomněla.
A ten závěr s tou básní ... ach, krásná vzpomínka „na minulost“ (ještě teď mě bolí srdce, když si na ten díl ze Šťastných a nešťastných Toulouských časů vzpomenu) ... je úžasný, jak se navzájem všechny vaše fikce (moirra, jeanne a ty) prolínají, jak navazujete jedna na druhou, vzájemně se doplňujete ... no, o arcibiskupovi ani nemluvím, ten už je tak populární, že prostě musí být úplně všude. Skvěle zakomponované, jak jinak.

PS: Skutečně, pořád pevně věřím, že jednoho dne vaše zdařilá díla vyjdou knižně .. Takže koukej tu celou knihu napsat! A kdyby Ti nějaký „vydavatel“ tvrdil, že se to nebude nikdy prodávat, tak ho neposlouchej! Klidně dám do oběhu petici.

Fantino, děkuju za úžasná slova chvály jsem ráda že se ti to líbilo!

Ano, vypůjčila jsem si ten závěr básně od Ventadora, protože mám k tomuhle úryvku zvláštní vztah. Zrovna den před zveřejněním fikce od Moirry, kde ho použila, jsem tu báseň poprvé četla a říkala jsem si, jak je to úžasné, že to na Joffreye sedí, ale že se zrovna tenhle úryvek nedá nikdy nikam použít a voila, hned druhý den nám Moirra naservírovala dokonalou fikci, ze které až srdce bolelo a s tou dokonalou pasáží, kde pan dokonalý cituje tu část básně, o které jsem den před tím prohlásila, že nejde nikam dát! Takže to, že jsem jí umístila do své fikce, zas do trochu jiné situace, je poklona té Moirrině, která mi dokázala, že jde použít jakýkoliv úryvek z básně byť se to možná nezdá!

O tom svázání našich fikcí jsme se bavily před pár dny s Dashou, no mohly bychom udělat nějaký soukromý výtisk pouze pro členy exkluzivního klubu ale muselo by tam být vždy datum aby bylo jasné jakou část fikcí sborník obsahuje, protože je evidentní, že fikce budou dál narůstat a my nevíme jak, žije si to samo, však víte, takže možná bychom mohly dělat nějaké "ročenky"?!

dauphine píše:

Fantino, děkuju za úžasná slova chvály jsem ráda že se ti to líbilo!

Ano, vypůjčila jsem si ten závěr básně od Ventadora, protože mám k tomuhle úryvku zvláštní vztah. Zrovna den před zveřejněním fikce od Moirry, kde ho použila, jsem tu báseň poprvé četla a říkala jsem si, jak je to úžasné, že to na Joffreye sedí, ale že se zrovna tenhle úryvek nedá nikdy nikam použít a voila, hned druhý den nám Moirra naservírovala dokonalou fikci, ze které až srdce bolelo a s tou dokonalou pasáží, kde pan dokonalý cituje tu část básně, o které jsem den před tím prohlásila, že nejde nikam dát! Takže to, že jsem jí umístila do své fikce, zas do trochu jiné situace, je poklona té Moirrině, která mi dokázala, že jde použít jakýkoliv úryvek z básně byť se to možná nezdá!

O tom svázání našich fikcí jsme se bavily před pár dny s Dashou, no mohly bychom udělat nějaký soukromý výtisk pouze pro členy exkluzivního klubu ale muselo by tam být vždy datum aby bylo jasné jakou část fikcí sborník obsahuje, protože je evidentní, že fikce budou dál narůstat a my nevíme jak, žije si to samo, však víte, takže možná bychom mohly dělat nějaké "ročenky"?!

Oh Dauphine aj som ti pri tom nadseni z tvojej fikcie zabudla povedat ako dokonale zapadol ten uryvok
z tej basnicky prave do toho momentu v zivote A&J v tvojej fikcii kde si ho vlozila! Dakujem! ♥

ha ha nase ROCENKY ! genialne!

mne sa hned v hlave zjavila predstava ako v roku 2333 vydavaju nase rocenky tak ako
kedysi listy Madame Sevigne

moirra píše:

mne sa hned v hlave zjavila predstava ako v roku 2333 vydavaju nase rocenky tak ako
kedysi listy Madame Sevigne

A Angeliky budúcnosti si v nich listujú cez svadobnú noc

Jeanne, to mě ve filmu taky bouchlo do očí. Proto v mé fikci s mladým panem dokonalým jsem ji nechala číst román.

dauphine píše:

.. takže možná bychom mohly dělat nějaké "ročenky"?!

Ročenky beru I když .. jak tady tu Vaši častou "produkci" sleduju, tak Měsíčníky by asi byly vhodnější

Rochat a Rescator - čo viac si môže fanúšik priať? Páčilo sa mi to veľmi, prostredie, dialógy, postavy verné knihe. Nechcela by si prepísať celú Angeliku z pohľadu Joffreya de Peyrac? Za to by som si aj zaplatila

(mám len jednu drobnú poznámočku - hádam konštruktívnu kritiku? - sloveso "řešit", ktoré poznáme v modernom slangu ako "zaoberať sa niečím", v 17. storočí tento význam asi nemalo )

Precious, díky za komentář jsem ráda že se ti to líbilo a doufám že se budeš postupně prokousávat i dalšími fikcemi vsěchny se těšíme na tvé postřehy Ano, určitě toho chci ješte hodně napsat z pohledu pana dokonalého, ale zas abych neopakovala to co už AG řekla. Uvidíme... Minimálně ale příbehy o Joffreyovi ve Středomoří a ve Versailles mám v plánu Za konstruktivni kritiku děkuju, vidíš to by mě nikdy nenapadlo... Čím ho ale nahradit??

Jedna trochu nedokonalá a trochu vtipná fikcička, aby nám ten nový školní rok stylově začal. Nějak nestíhám dopilovávat a lepší to v současné době zkouškového no. 2 nebude, takže za případné nedostatky se omlouvám, možná to ještě někdy nechám labužnicky dozrát.

Aaach! Dauphine !
fakt to vyzera ze ta navstivil Rochat osobne a porozpraval ti to...ked si sa vyhovarala ze mas vela roboty nebola si nahodou v Kandii na kave????

Teda tie Rochatove teorie:
Přátelé, nepřeháním, když vám sdělím, že markýza byla špionkou Jeho Veličenstva Ludvíka XIV.!“
„Oh, to je geniální, jak jste na to přišel?“
„Tak. Povídá se to,“ mávl Rochat neurčitě rukou. Jistý si, že ten šílený výmysl své bujné fantazie opravdu někde slyšel.


....a že Rescator je nemanželský syn perského panovníka, pověřen, aby vše připravil, navázal styky, zničil nepřátele… ty jeho čachry se stříbrem jsou jen zástěrka, aby ukonejšil tureckého sultána a sám si dobře vydělal, až bude vhodná chvíle tak mu vrazí takříkajíc kudlu do zad.
Markýza samozřejmě tyhle informace předala francouzskému králi a ten se rozhodl proti Peršanům zakročit. Nemusím dodávat, že tohle je samozřejmě vysoká velice choulostivá politika, pánové,“ doplnil s vážným výrazem Rochat a na každého se upřeně zahleděl, aby se ujistil, že jeho sofistikované úvahy chápou. Nechápali.


rozmyslala som ake vymysli Rochat vysvetlenie na vsetky tie sialene Rescatorove akcie
ale toto do seba zapada doslova perfektne! Zda sa ze si vies vymyslat rovnako genialne
ako samotny Rochat.....(alebo ze by si len bola zapisovala co ti povedal??? )

„Chcete říct, že jste s Rescatorem popíjel kávu v jeho kajutě?“
„No ano, vždyť vám to právě povídám,“ odvětil netrpělivě Rochat a hrdě se vypjal.
„Neuvěřitelné…“ vydechl obdivně Jourdain Marrot, který ještě nepřišel na to, že si Rochat rád věci přibarvuje.
„No, a co jste vyzvěděl?“ vyskočil netrpělivě pan d’Aubrevillers, který mimořádně neměl výhrady k Rochatovu přehánění. „Řekl vám, že se vrací do Středomoří? Kdy přijede? Sdělte datum! Připravím obrovskou slavnost, všechno zařídím, jídlo, pití, fanfáry.

Ano fanfary pre Rescatora a fanfary pre teba Dauphine!!!!

Vynikajuco som sa pobavila a mala som pocit ze sa nachadzam tam v Kandii, sedim v kute z turbanom na hlave (som chlap), fajcim vodnu fajku a pocuvam ten sialeny club odbornikov na velkomozneho pana Rescatora!
ten rozhovor.....

Děkuji za slova chvály ♥ jsem ráda, že vás to bavilo

Citovat:

A myslíte, že ho někdy viděla bez masky? Tady tu teorii o nesundávání masky ještě mohli chvíli rozvíjet.

Jeanne, máš pravdu to by měli ještě rozvádět, napiš téma, co by sis představovala a ještě to dopíšu

Hahahaha ano Jeanne, úžasný, řehtám se tu smíchy. To by se mělo dopsat! Ale mimochodem i já si vždycky představovala jak se maskovaný Rescator miluje s těma svýma odaliskama, nikdy mu neuvidí do tváře... je to provokativní a úchvatný

Je to jednoduche: oddaliskam predtym zaviaze oci a hotovo

Nieco na sposob: "to nie je moj manzel co dnes neposlucha ale rescator"

Koukám, že zatím si nikdo nevšiml té paralely mezi Fanklubem pana Rochata a naším Ústavem pro výzkum pana dokonalého. Samozřejmě že byl úmysl abychom si s nima byly podobné, do jisté míry...

jeanne píše:

dauphine píše:

Koukám, že zatím si nikdo nevšiml té paralely mezi Fanklubem pana Rochata a naším Ústavem pro výzkum pana dokonalého. Samozřejmě že byl úmysl abychom si s nima byly podobné, do jisté míry...

Vždyť o tom mluvím a hned při čtení jsem tu paralelu ocenila. Dodneška bych si myslela, že na tyto meta fikce má možnosti jen Táňa, ale teď vidíme, že je tam můžeme dostat všichni, když se chce...

Samozrejme ze som si to ihned vsimla!
Inak by som nenapisala: "sialeny club odbornikov na velkomozneho pana Rescatora! "

jeanne píše:

No, vždycky jsi říkala, že jsi úchyl na masky, tak proč byste se na tom s jeho candijským fanklubem nemohli shodnout. V ideálním případě bys mohla být i jejich předsedkyně.

Navíc myslím, že občas by (zejména jako boj proti rescatorovským paradoxům), byla za tu nesundávanou masku ráda i Angelika. Nemuset myslet na to, že je to on, který ji rozčiluje a přesto si s ním moct užít.

Tak toto sa ti podarilo Jeanne! Neviem na com sa mam skor smiat!

Dauphine, nevím, jak to děláš! Buď Tě políbila múza v podobě našich fiktivních postav, nebo máš nechutný talent!! Čert to vem, hlavně když bude "pokračko"...

Stejně jako Arcibiskup, tak i Rochat se nakonec našel ve funkci "neoficiálního Resccatorova životopisce", na což se mimochodem už moc těším!!

Řekla bych, že tu jsou určité společné rysy s naším dobrákem arcibiskupem:

Citovat:

„Neuvěřitelné…“ vydechl obdivně Jourdain Marrot, který ještě nepřišel na to, že si Rochat rád věci přibarvuje.

Nestálo by za to spolu kluky jednou seznámit??

Kromě romanopisce Rochata pasuji na odborníka modifikace sundavání Rescatorovy masky:

Citovat:

„Tak jste alespoň zjistil, co se skrývá pod maskou?“ začal jeho konkurent s novou nadějí.
„Bohužel, ani to…“
Zklamáním to zašumělo.
Markýz d’Aubrevillers zaúpěl.
„Jsme ztraceni!“ teatrálně zdvihl oči k nebi, ale hned vzápětí se na svého přítele osopil. „A co jste tam dělal, jak jste jen mohl? Teď už tu záhadu nikdy nerozlouskneme!“ Zdálo se, že teď se pro změnu rozpláče markýz.
„No pardon, a co jsem měl asi dělat, měl jsem mu jí snad strhnout?“

... a vzhledem ke konstrukícím typu "papež a indiánka" se obávám, že mu už nikdy nemůžeme vyjevit holou pravdu. Byla by totiž pro něj příliš banální!!

Citovat:

„Podle mě je ta vaše teorie směšná, Rescator je prostě a jednoduše obyčejný bandita.“
„Ale ne, to by bylo příliš jednoduché,“ zavyl Rochat. Který odmítal prostá řešení v otázkách Rescatora.

dauphine píše:

Koukám, že zatím si nikdo nevšiml té paralely mezi Fanklubem pana Rochata a naším Ústavem pro výzkum pana dokonalého. Samozřejmě že byl úmysl abychom si s nima byly podobné, do jisté míry...

Zase tolik si nefandi, to nebyl takový chyták, jako Jeannina paní de la Fayette zasvobodna
My máme bradologii, jizvologii a vlasologii, oni zatím mají maskologii, nebo ještě lépe "demaskologii"...

Dasho, moc děkuji za zpětnou vazbu, jsem ráda, že tě to bavilo. Doufám, že nám Rochata zapasuješ i do své fikce...

Já právě vůbec fantazii nemám, to všechno mi vždy nakukají ty postavy, většinou ve sprše , já jsem jen prostý zapisovatel. Pokračko jistě bude a bude právě o tom, jak se Rochat vyrovnává s pravou Rescatorovou totožností...
Ano už mě napadlo, že by se arcibiskup a Rochat měli setkat, ale byla by to přílišná fantazmagorie, docela mě baví, že jsou na světě dvě podobné postavy, s úžasně zkresleným názorem na Joffreye ale nikdy se nesetkají... jediná možnost by snad byla, že by se arcibiskup dostavil společně s Rescatorem na autogramiádu Rochatových pamětí, a že si je arcibiskup přečte, o tom nepochybujte

Pardon, nějak jsem si to špatně přečetla, ovšem že jste natolik bystré čtenářky, aby vás ta zjevná paralela praštila do očí . Mimochodem napadla mě ještě jedna: Rescator je vlastně takový Fantomas a Rochat je komisař Juve, který se marně snaží Fantomase dohonit.

Mimochodem, Moirra se chytře zeptala jak Rochat vypadal, máte nějakou konkrétní představu jak by měl Rochat vypadat??

Škoda že Angelika není sci-fi, to by pak pan Rochat mohl mít teorii, že Rescator odkládá masku pouze v takové té kukani jako měl Darth Vader...

Dauphine, moc pěkně napsaná fikce jako obvykle.

Díky Mimi!

dauphine píše:

dasha píše:

My máme bradologii, jizvologii a vlasologii, oni zatím mají maskologii, nebo ještě lépe "demaskologii"...

Mimochodem napadla mě ještě jedna: Rescator je vlastně takový Fantomas a Rochat je komisař Juve, který se marně snaží Fantomase dohonit.

Mimochodem, Moirra se chytře zeptala jak Rochat vypadal, máte nějakou konkrétní představu jak by měl Rochat vypadat??

Ano,ANO !
Drahe priatelky, dovolte mi v tomto slavnostnom momente officialne menovat Rochata
za odvazneho rytiera DEMASKOLOGIE (genialny nazov Dasha) a zaroven aj predsedom klubu demaskologov.

A, veru ja si Rochata tak trochu Funesovksy predstavujem.

dauphine, namiesto toho, že mám maľovať obraz orchideí do ktorého sa mi vôbec nechce začať , som si znova radšej prečítala vaše fikcie,
slnko, morský vzduch, chlapi sediaci v pri dobrom pohári vína a rozkladajú rukami doširoka, doďaleka a debatujú, presne takéto scény mi prídu pred oči, keď si predstavím južanské povahy, úplne super si to vystihla, je to veselé a hlavne také pravdivé, lebo napriek všetkým zákonom prírody mi príde, že chlapi sú viac zvedaví a viac klebetní ako ženy, ... som sa dobre nasmiala ako diskutujú, aký je ASI náš pán dokonalý....
až ty raz nevydáš vlastný román... och, večná škoda by to bola ....

Errnie, děkuji za zpětnou vazbu, jsem ráda, že tě to bavilo. A ano, už jsem poznala dost mužů, co byli větší drbny a víc zvědaví než kdejaká ženská a Rochat je prototyp bylo by škoda toho nevyužít, haha

Dauphine, to máš pravdu. Taky jsem znala nebo i znám muže velmi zvědavé a upovídané. A to je řečeno velmi jemně

dauphine píše:

Já se tak strašně těším až si jednou napíšu jak ti dva slavili narozeniny.

Nakonec jsem se do toho pustila hned, výsledkem je trochu smutné, trochu veselé vypravování o Cantorových "narozeninách" rozvíjející flashback od Moirry ve vyprávění o Joffreyovi a Desgrezovi (vlákno: Království Francie - Tři návštěvy), kterým oficiálně zahajuji sérii letních fikcí, tak doufám, že nebudu jediná.

Pohlédl na svého syna, který měl oči plné slz smíchu.
Myslel na to samé. Za ty dva roky už znal otce velice dobře. A vidina toho mořského vlka a vládce Středomoří, přinuceného hlídat v řeckém kroji cizí stádo koz, byla ohromná!



ha ha ha

oooch aaach tie dôverne rozhovory otec-syn ma celkom dostali

„Tys… ztroskotal jsi někdy?“
Na tváři mořského veterána se objevil pobavený úsměv.
„To víš, že ano, několikrát.“
„Ach, kdy?“

to je nadhera aaach

s tým stroskotanim to je strašne rozkošné..paci sa mi ze Joffrey nieje z tých rodičov co sa tvária ako keby sa už boli narodili dokonalí.

Opísala si to tak živo a nádherne až mám chuť okamžite vyplávať smerom Milos a dať sa hladať to prekrásne miestečko.
No ešte že sa zajtra vydávam na extra predĺžený víkend do Stredomoria. A celkom iste budem v tej malej skromnej chate na skalnatom pobreží ktoré omýva nádherné modrozelené more snívať o Rescatorovi.

A toto ma dostalo pretože mi to veľmi niekoho pripomína.....

Za svitu hvězd vytáhli kytary. Do šumění vln se mísily rychlé vášnivé písně Středomoří. Hráli jako již tolikrát předtím. Cantor udržoval základní melodii, kterou doprovázel zpěvem. Jeho otec, hrál složité variace a povznášel tak lidové písně na vysoké umění. aach

Mám iba malilinkú výhradičku: ja osobne neverím že Joffrey bol vtedy presvedčený že by ho Angelika už bola zradila...
skôr by sa bol nazdával že buď porodila v dome svojej sestry alebo niečo také....

Haha Moirro, ty smajlíky a koza jsou bezkonkurenční! A jsem ráda že se ti to líbilo.

moirra píše:

Mám iba malilinkú výhradičku: ja osobne neverím že Joffrey bol vtedy presvedčený že by ho Angelika už bola zradila...
skôr by sa bol nazdával že buď porodila v dome svojej sestry alebo niečo také....

Teď nevím, jestli si rozumíme; že se Cantor narodil v domě Angeličina obdivovatele si samozřejmě Joffrey nalhával až potom, co se dozvěděl, že se znovu vdala, má syna, co si myslel že nemiluje jeho syny a poté, co se dozvěděl o od Cantora den jeho narození (který pravděpodobně nevěděl, že se narodil v nemocnici). Možná si jí v té chvíli záměrně zkresloval... třeba si jí chtěl očernit, bez ohledu na fakta.

Dauphine, to byla moc pěkná "chlapská oslava narozen."
Představa Rescátora v řeckém kroji, to je lákavé.
Jdeme pást kozy?
Výlet, kde si užívají volnosti, krás přírody a Cantor se dozví mnoho o otcově dobrodružství v mládí.
A dojde i na zpěv a hru na kytaru.
Prostě paráda.

Mne sa to nezdá preto lebo mu tesne pred popravou poslal odkaz ze ho miluje a on jej tiež ze mu naplnila život.
Veď to by už musela mať obdivovateľa u ktoreého bývala počas jeho procesu.

No ale samozrejme že Joffrey si ju snažil vykresliť ako vypočítavú ženu...
ale toto teda pán Rescator už poriadne prehnal

Ti Grécki panáčikovia tancujú grécky národný tanec Sirtaki ..neviem či to poznáš....
keď sa Gréci pri tom opijú zvyknú si hlavne na oslavách pri tom pod nohy rozbíjať taniere...
zažila som to už aj na Kréte ale aj tu vo Viedni je taký lokál kde sme chodili a tam si možeš
za skromný poplatok kúpiť taniere ktoré potom ostatným rozbíjaš pod nohy

A pre tých čo by nevedeli aké bolo vtedy dobové oblečenie v grécku, prosím:

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/73 ... 5f3576.jpg

moirra píše:

Mne sa to nezdá preto lebo mu tesne pred popravou poslal odkaz ze ho miluje a on jej tiež ze mu naplnila život.
Veď to by už musela mať obdivovateľa u ktoreého bývala počas jeho procesu.

Ano souhlasím, ale po těch letech co si jí zkresloval, mohl si postupně násilně vytvořit jiný názor... Prostě mi přišlo zajímavé, předložit takovýhle nápad.

moirra píše:

Ti Grécki panáčikovia tancujú grécky národný tanec Sirtaki ..neviem či to poznáš....
keď sa Gréci pri tom opijú zvyknú si hlavne na oslavách pri tom pod nohy rozbíjať taniere...
zažila som to už aj na Kréte ale aj tu vo Viedni je taký lokál kde sme chodili a tam si možeš
za skromný poplatok kúpiť taniere ktoré potom ostatným rozbíjaš pod nohy

Myslím, žes mě právě nainspirovala na další fikci na téma prázdiny pana Rescatora a jeho syna. Říkáš, že ve Vídni tohle taky máte? Mám silné nutkání tam zajít, až tě příjedu navštívit... a načerpat inspiraci pro poloorientální fikce.

Z toho tvého obrázku jsem vycházela a pak ještě z tohoto:
http://www.greekshops.com/Apparel_and_A ... 041&ug=174
to je tradiční kykladský kostým. A jsou tam i jiné, pro případ, že bych se rozhodla další fikci umístit na jiný ostrov.

dauphine, také smutno krásne rozprávanie....
milujem Grécko, vôňu pečeného gyrosu a sirtaki .. ale pri predstave oboch pánov Peyrac v gréckom šate, som sa musela pousmiať, zrejme Rescator "napáchol" atmosférou gréckeho podnebia a mentality, keď sa z neho stáva rodinný typ

myslím, že Rescator (alias pán dokonalý alias Joffrey ) si preto chcel namýšľať, že bola jeho žena vypočítavá, lebo čím viac sa chcel od nej odpútať, tým viac sa mu vynárala v myšlienkach a mysli a čím viac chcel zabudnúť, tým viac sa trápil..
veľmi pekne si vykreslila vzťah otca a syna, presne to, čo v románe chýba.. vlastne, keď Joffrey objavil svojich synov boli už, v období 17. storočia, vlastne dospelí ľudia, takže ich detstvo mu naozaj úplne ušlo
čím som staršia, tým viac chápem, prečo mu mnohé veci Angelika nepovedala, zmúdrela rokmi a načo bolo dobré sa znova vracať do minulosti, avšak túto vec, keď jej vyčítal, že bola ľahostajná matka, by som na jej mieste povedala len jediné, ako to môžete s takou určitosťou vedieť, pán Peyrac???