Predem se omlouvam, ze jsem jeste nedodala pokracovani - nejak jsem ve skluzu.

Ale, proc pisu. Objevila jsem neco, co by se nejlepe hodilo do nejake casti o historii, nejenom dobe Angeliky, ale tak vubec. Vysvetlim. Uz mame ve fikci nejaky nastrel puvodu rodu Joffreye. Ano, fikce, ja vim. I ta moje "myslenka" je z oblasti napadu nebo domnenek.

Na Matrix-2001 jsem objevila neco, co muze ukazovat na podstatne hlubsi a vaznejsi duvod pro Ludvikovi obavy z vladce Languedocu!!! Nikoliv "jen" vladce mocne provincie. Jelikoz je ten clanek v souvislosti s jinymi historickymi postavami, musim jeste promyslet i casovou linii, zda je mozna souvislost s predlohou Joffreye. Necekala jsem, ze me muj pruzkum povede od zlatokorunske rozety az k Angelice!!! Zatim i jen samotne naznaky, "nahody" ve mne vzbuzuji ohromne nadseni a uzas. Nevim, jak to Anne dela, ale tohle me vazne dostalo!

Z vedeckeho hlediska zrejme nelze mnoho dokazat, ale uprimne, to me az tak netrapi

No tak sa nam to pekne zamotava,

neviem čo si objavila ty, ale ja som sa hrabala vo Francúzskej genealógii a objavila som dosť
veľa ludi z priezviskom de Peyrac, čo by teda mali byť Joffreyova rodina a ešte aj osadu v Languedocu
ktorá má meno Peyrac.

Všimol si niekto ze pani AG spomina ze Joffreyova matka bola Regentka
a ze mala Anglických predkov????

PS: Nemali by sme otvoriť sekciu "Rod Joffreya de Peyrac" ??????

moirra píše:

No tak sa nam to pekne zamotava,

neviem co si objavila ty, ale ja som sa hrabala vo Francuzkej genealogii a objavila som dost
vela ludi z priezviskom de Peyrac, co by teda mali byt Joffreyova rodina a este aj osadu v Languedoce
ktora ma meno Peyrac.

Vsimol si niekto ze pani AG spomina ze Joffreyova matka bola Regentka
a ze mala Anglickych predkov????

PS: Nemali by sme otvorit sekciu "Rod Joffreya de Peyrac" ??????

Já jsem pro! Všema deseti. Moc by mi to pomohlo. A určitě by to bylo ohromně zajímavé.

Já prostě jak někde vidím název Languedoc a Aquitánie atd. tak prostě zbystřím. Možná nebudou ty moje průzkumy propojitelné jmény a rody, ale Anne mohla použít nějaký z původních příběhů - vlastně použila - to víme. Tady se mi otvírá nečekaná souvislost - takže - ne, že všechny cesty vedou do Říma, všechny cesty vedou k Angelice A mě k ní přivedly opět, zas a znova a ještě k tomu ohromnou historickou oklikou (pst, neříkám to nahlas, ale je to přes katary a Máří Magdalénu).


Uvědomila jsem si, že znám jednoho lékaře Černého a jednoho lékaře Rytíře (a vědomě si musím říkat, který je který )
Zkusím si najít čas co nejdřív

Rod Joffreya de Peyrac

Otvorila som tuto temu, kde sa budeme hrabat v rodokmeni pana dokonaleho
alias grofa/hrabete Joffrey de Peyrac de Morens d'Irristru

Vidim ze nasi Francuzky kamarati na ich fore nejak nenasli odpoved.

http://forum.lixium.fr/d-10853059.htm

Takze mozno im ich dilemu vyriesi nas cesko-slovensky klub Angelikolozek. ;-)

PS: Ako poznam pani AG, ta urcite pozna odpoved, ona mu tie mena celkom iste nedala "len tak".
U nej ma vsetko v knihe svoje dovody.

Právě, ta historie, jako samostatné téma. Dívala jsem se a nevím, kam to úplně napasovat. Do postav se mi moc nechce, protože by se mi to motalo. Knihy a filmy, všechno je moc k Angelice. Jestli by to šlo, tak to nazvat prostě jen historie (samozřejmě v nějakém vztahu ke kraji, králi, apod., aby to úplně neodlítlo).

Zítra jsem na cestách, tak si vezmu pana Černého-Rytíře s sebou a dovymslím další děj k tomu, co už mám (ale nestihla jsem ještě upravit a přepsat). Plán by tedy byl

Tania píše:

Já prostě jak někde vidím název Languedoc a Aquitánie atd. tak prostě zbystřím. Možná nebudou ty moje průzkumy propojitelné jmény a rody, ale Anne mohla použít nějaký z původních příběhů - vlastně použila - to víme. Tady se mi otvírá nečekaná souvislost - takže - ne, že všechny cesty vedou do Říma, všechny cesty vedou k Angelice A mě k ní přivedly opět, zas a znova a ještě k tomu ohromnou historickou oklikou (pst, neříkám to nahlas, ale je to přes katary a Máří Magdalénu).

no pokiaľ ten príbeh siaha k Márii Magdaléne nemôže ísť aj o Svätý Grál? prípadne (Joffrey nosil na prste červený prsteň so zlatým krížom, takto boli označovaní aj slobodomurári?

Vo fikcii mozeme samozrejme spekulovat smerom Templari a Sväty Gral.

K tomu ma napadla posledna strana 6 dielu Angeliky kde pani AG hovori:
------------------------------------------------------------------------------------

Objevil tajemství lásky. Prožívali vedle sebe, v sedle nehybných koní okamžik neskutečného
štěstí, které osud dopřává cestovatelům, jako jsou oni – poutníkům lásky.
Protože odmítli kompromisy, odmítli se zařadit mezi průměrné, a protože stejně jako jejich
předkové, vznešení rytíři, neváhali bojovat, zápasit a zříct se i všeho bohatství a poct, získali Svatý
Grál, tajemný a neocenitelný poklad života, přislíbený pouze členům družiny Karla Velikého.
--------------------------------------------------------------------------------------

Ak sa vsak chceme pridrzat aspon ciastocne dejin, heslo je: Katari. Tych sa vtedajsia cirkev bala ako cert kriza.
Treba jednoducho vysetrit co vyvadzali Joffreyovi predkovia v dobach minulych.
Vieme o nom ze podla pani AG bol potomkom Grofov Toulouskych a Krala Aquitanie.
Takze patranie zacina!

Ano!!! Přesně tohle mi na mysl přišlo také.

Děkuju za citaci - jsi vážně dobrá. Koukám, že moje mezery ve "vzdělání" mi komplikují pátrání


Souhlasím s tím, že Anne nepíše nic jen tak Ale, že skončím u Angeliky by mi na mysl nikdy nepřišlo

No ked tu na to tak pozeram tak si budem musiet doplnit vzdelanie

Příjde mi, že kdyby se do už tak dost košatého děje přimíchal ještě svatý grál a templáři, bylo by to celkově už dost překombinované a nereálné, ale třeba nějaký odkaz nebo spojitost s Katary no proč ne... Každopádně se těším na vaše výzkumy, ráda se v této problematice dovzdělám...

Dauphine, ja to vídim rovnako . Svätý grál a templári by už bolo trochu moc

Katra píše:

Dauphine, ja to vídim rovnako . Svätý grál a templári by už bolo trochu moc

To nebylo cílené , to se vám tak najednou při hledání něčeho, ale úplně odlišného, najednou před očima objeví ta absolutně neočekávaná souvislost
Je to, jako když na vás někdo zabliká v autě a vy zbystříte, že se něco děje. Máte pak dvě možnosti, buď to blikání ignorovat a nebo ne.

A pak přijde Moirra a napíše úryvek z Angeliky, kde už něco naznačuje i Anne . To prostě nevymyslíte
Chtěla jsem tím hlavně poukázat na neuvěřitelné myšlenkové bohatství, které nám tu Anne předkládá, alespoň v náznacích. My, angelikoložky, už to pochopitelně dobře víme

Nechci rozvíjet nějaké teorie, jen si myslím, že můžete vědět něco, co já ne a sdílením tady na webu se pak rychleji mohu dostat k potřebným informacím. Prostě mě to zajímá a přijde mi to vzrušující, jak je ten svět v čase neuvěřitelně propojený, jak to na sebe navazuje a proplétá se, a jak nás může minulost netušeně ovlivňovat a směřovat. Je to jako plutí s větrem v zádech, kdy kormidlo možná drží někdo jiný, ale mě pak čeká svět plný překvapení a zázraků. Angelika je prostě vzrušující cesta, kdy je na ní stále co objevovat. Nečekala jsem to.

Co vravi pani AG o Joffreyovom povode?

Joffrey a Arcibiskup sa hadaju o historii Toulouse:

„Proboha!“ vykřikl hrabě a neradostně se zasmál. „A máme tu dědice Foulquese de Neuilly, biskupa a pravé ruky strašného Simona de Montfort, který vystavěl hořící hranice albigenských a proměnil nádhernou akvitánskou kulturu v popel. Ještě po čtyřech staletích oplakává Languedoc svou zničenou nádheru a třese se při vyprávění o těch hrůzách. Já, potomek nejstaršího toulouského rodu, jemuž v žilách koluje ligurská a vizigótská krev, já se chvěju, jakmile na mě upřete ty své modré seveřanské oči. Čtu v nich Foulquesův odkaz, dědictví těch nejstrašnějších barbarů, kteří k nám zatáhli sektářství a nesnášenlivost.“

„Moje rodina je jedna z nejstarších v Languedoku,“ zvolal arcibiskup a povstal. V tu chvíli začal mluvit se silnějším jižanským přízvukem, takže mu Angelika skoro nerozuměla. „Vy sám dobře víte, vy drzý tvore, že mi dědictvím patří polovina Toulouse. Už po staletí nám náležejí toulouská léna!“
„Jen čtyři století, necelá čtyři století, pane,“ křičel Joffrey de Peyrac a také povstal. „Vy jste přijel na vozech Simona de Montfort s potupnými křižáckými výpravami! Vy jste uchvatitel! Člověk ze severu! Seveřané, co děláte u mého stolu?“

Zaujimal ma preco pani AG ktora nikdy nic nerobi bezdovodne
dala Joffreyovi prave priezvisko Peyrac

Hladala som informacie o rode de Peyrac nasla vela predkov Peyraca ktori sa raz pisali z Y
a raz z "I"
d'Henri de Peirac de Jugeals, baron de Veilax
a inde sa pise Henri de Peyrac...takze...

Nasla som aj usadlost "Peyrac" na mape Francie

http://www.maplandia.com/france/aquitai ... le-peyrac/

detailed map of Le Peyrac and near places

Google Local — Le Peyrac mapWelcome to the Le Peyrac google satellite map! This place is situated in Perigueux, Dordogne, Aquitaine, France, its geographical coordinates are 45° 18' 0" North, 0° 43' 0" East and its original name (with diacritics) is Le Peyrac. See Le Peyrac photos and images from satellite below, explore the aerial photographs of Le Peyrac in France. Le Peyrac hotels map is available on the target page linked above.

;-)

Tu som napriklad nasla verziu z "I"
http://www.geneanet.org/genealogie/fr/peirac.html

a tu je rod Henriho de Peyrac, ktory sa raz pise z "I" a inokedy z "Y"
http://gw.geneanet.org/wailly?lang=en&p ... =de+peyrac

Nejaky "Joffreyov predok" bol napriklad opatom a napisal aj rozsiahlu kroniku:
jeho meno bolo Aimeric de Peyrac

a tu sa mozeme presvedcit, ako v davnych casoch, ked este malo ludi vedelo pisat,
roznymi sposobmi zapisovali to iste meno:

Chronique des abbés de Moissac / Aymeric de Peyrac, abbé de Moissac de 1377 à 1406
Aimericus de Peyraco (13..-1406) (latin)
Aymeric de Peyrac (13..-1406)
Aymericus de Peyraco (13..-1406)
Aymeri de Peyrat (13..-1406)
Aimeri de Peyrat (13..-1406)
Aimery de Peyrat (13..-1406)
Aymeric de Peyrac (13..-1406)

Link:
http://data.bnf.fr/13169651/aimeric_de_peyrac/

Aimery de Peyrac bol Opat a Grof

Nedalo mi nepostnut sem nieco iba pre zabavu, pretoze zivot organizuje tie najblaznivejsie
nahody....

Ked som rozmyslala cim by sa asi bavkal novodoby Peyrac, tak ma napadlo ze dnes svetom
vladne ine zlato, takzvane cierne zlato, cize ROPA, takze asi by tazil ropu....

ked da clovek tie najblaznivejsie kombinacie do google, moze sa stat ze zazije prekvapenie

tak na toto nemusite vediet ani francuzky, aby ste sa zasmiali:

Nazov: problème Usines de Peyrac (Gouldsboro Import-Export)

http://forum.capitalismland.com/message-36924.html

akysi Florian (novodoba obdoba mena Florimond)

tu rozprava o export-import firme v Gouldsboro niekto menom PEYRAC prekvapjuce je
aj ze hoci dnesne Gouldsboro patri k USA, pise po Francuzky
a rozhovor sa tyka Sudov z NAFTOU...a este ta bosorka na metle na tej znacke....

Dámy otváram tu novú rubriku z názvom Joffreyová rodina, pretože by nebolo od veci sem do rubriky pozbierať
všetko čo nájdeme o Joffreyovom Otcovi, Matke, súrodencoch a poprípade aj o inej rodine.

Začnem známym faktom: Joffreyovho otca nepriatelia otrávili. Pochádzal z rodu slávných Toulouských grófov.

Joffreyová matka mala vraj aj Anglických predkov, čo bol podľa kanónu dôvod prečo bol Joffrey tak nezvyčajne vysoký.

Potom mal ešte bratov. Spomína sa niekde koľko? Neviem prečo si namýšľam že dvoch.

Keď sa Joffrey po rokoch vrátil, už nikto nežil (kedže viem že pár rokov pred svadbou z Angelikou v Toulouse
vyčínal MOR, ktorý skosil viac ako tretinu obyvateľstva, namýšlam si že umreli na Mor)

Ako z rozhovoru z Arcibiskupom vyplýva mal starších bratov:

"Ale monsignore, copak snad nepochází z jedné z nejstarších rodin v Languedoku,
spřízněných dokonce s bývalými toulouskými hrabaty, která měla v Akvitánii tutéž moc jako
tehdejší
král na Ile-de France?"
Kněz se přezíravě zasmál.
"To je pravda. Ale šlechtické tituly ještě neznamenají bohatství. Rodiče vašeho manžela byli
tak chudí, že ten překrásný palác, v němž dnes žijete, byl ještě ani ne před patnácti lety úplně na
spadnutí. Pan de Peyrac vám nikdy nevyprávěl o svém dětství?"
"Ne...ne," zrozpačitěla Angelika, kterou vlastní neznalost úplně zaskočila.
"Byl nejmladší z rodiny a tak chudý, že musel v šestnácti letech odplout do dalekých zemí a
dlouhá léta o něm nebylo ani vidu ani slechu. Všichni už mysleli, že je mrtvý. Vtom se však znovu
objevil. Jeho rodiče a starší bratři zemřeli: jejich věřitelé si rozdělili pozemky. Všechno vykoupil a
od té chvíle jeho jmění neustále roste. Ačkoliv je jeden z mála šlechticů, kterého není u dvora vůbec
vidět, dokonce se ho úmyslně vzdaluje, takže nepobírá ani královskou rentu."
"Ale má přece pozemky," namítla Angelika, která se cítila čím dál hůř, možná to bylo
horkem. "Chová v horách ovce, z nichž má vlnu a tu zpracovává ve vlastních přádelnách, vlastní
olivovníkové háje, chová bource morušového, má zlatonosné a stříbronosné doly."
"Řekla jste zlatonosné a stříbronosné?"
"Ano, monsignore, hrabě de Peyrac má ve Francii několik pozemků, o nichž tvrdí, že z nich
těží mnoho zlata a stříbra."

Tuto z poslednej knihy jeden zo zriedkavých okamihov kde Joffrey aspoň čosi prezradí o svojej matke:

I já jsem byl v mládí takový. Za všechno jsem vděčil své matce, za záchranu, za zdraví a především za to, že jsem mohl chodit, i když jsem kulhal.
A mé první rozhodnutí poté, co jsem se dostal z nejhoršího, bylo využít příležitosti a vyrazit na moře za dobrodružstvím. Doplul jsem až do Číny. Tam jsem také poznal otce de Maubeuge. Byl jsem na cestách celá léta, první plavba trvala nejméně tři roky, a mám pocit, že jsem si celou tu dobu nedělal přílišné starosti s tím, abych o sobě poslal do Toulouse nějaké zprávy. Byl bych se moc divil, kdyby mi někdo řekl, že tím matce, pro niž jsem byl vším, působím nějaké starosti nebo bolest. Nejen že jsem nikdy nepochyboval o její lásce ke mně, naše vzájemné pouto mi připadalo nenarušitelné, ale domníval jsem se dokonce, že ona o všech mých vítězstvích a mém pozemském štěstí ví. Když se dnes zamyslím nad tím bláznivým a světáckým obdobím svého mládí, uvědomuju si, že mi skutečně nikdy nepřišlo na mysl, že jsem ji opustil."


To, že se jí manžel, který o sobě tak málokdy .mluvil, takhle svěřil, Angeliku dojalo, ale zároveň i podivně zneklidnilo. To ovšem Joffrey nemohl pochopit.

Není to náhodou úplně všechno, co se dá najít?
Já jsem si mlhavě vzpomněla jen na ten první, na ten druhý až když jsi ho tady dala.

Tereza píše:

Není to náhodou úplně všechno, co se dá najít?

Musí toho byť viacej, lebo som zatiaľ nenašla časť, kde sa spomína že Joffrey bol vysoký po Anglických
predkoch svojej matky. Nenapadá ma kde to bolo a tiež kde to bolo že jeho otec sa stal obeťou nejakého florentského nápoja. Ale Errnie to snáď bude vedieť, máme v piatok minizraz tak to snáď poriešime.

Aha, spomenula som si na ďalšiu zmienku kde si Angelika podiskutovala s nebohou svokrou:
(14 diel)

V první chvíli však dítě jen vášnivě svírala v náručí.
Gloriandra de Peyrac. Naše princezna. Světlo našich očí. Dcera hraběte z Toulouse. Myslela na Joffreye. Myslela na ženy z jeho rodu. Na regentku Akvitánie, jeho matku, nádhernou a ohnivou ženu: když vzpomínal na své těžké mládí, říkával, že ani na konci světa na ni nikdy nezapomněl, denně na ni vzpomínal a měl pocit, že stojí vedle něj. Do její ochrany teď svěřila ohrožené dítě.
Ta žena zbožňovala svého syna, a Angelika ji chápala a sdílela její cit. Ta bude mít určitě moc bdít nad ním i na onom světě.
"Nemáte právo nechat ho připravit o vaši vnučku."
Když se s ní domluvila, cítila se lépe.

Na to označenie "regentka" (to by znamenalo matku budúceho kráľa) som sa už dávnejšie dívala,
a pokiaľ si dobre spomínam vo francúžtine to nebolo.

A ešte jedna zmienka:

Uprostred búrky, ktorá sa preháňala okolo ich domu, sa rozprávali pot ich u.
— Otca de Maubeuge som spoznal už veľmi dávno, ešte za čias mojej mladosti, keď som putoval po svete po stopách Marca Pote. Moja matka ešte žila, spravovala naše toulouské panstvo a ja, jej dedič, som sa pustil dobýjať svet. Dychtil som po poznaní, chcel som všetko vidieť, všetko dohnať, veď ako dieťa som býval veľmi chorý. Dostal som sa až do Číny. Otec de Maubeuge tam práve prišiel ako asistent ctihodných jezuitov, ktorých pozval veľký mogul, aby pomohli pri stavbe astronomického observatória v Pekingu.

Takže dámy, aby ste nepovedali že z Errnie na Angelikologickom minizraze nevyvíjame žiadnu zodpovednú činnosť,
okrem iného sme to už našli s tými Anglickými predkami Joffreyovej matky.

U něho to byla rafinovanost starobylé nezkrotné rasy, v níž se promísili Mauři a
Iberové, a kdoví, údajně snad i dávní asijští předkové. Stejná krev kolovala i v žilách Peyrakovi,
který vděčil za svou vysokou postavu, kterou Gaskoňci nemívají, anglickému původu své matky.

8 diel Angelika vpokušení

Jak pokračuje pátrání v rodokmenu hraběte de Peyrac ?

Sob píše: *

21 bře 2021, 11:15

Jak pokračuje pátrání v rodokmenu hraběte de Peyrac ?

Potešilo ma že niekto má záujem o tento môj výskum. To že som neodpovedala hneď, bolo spôsobené tým že po záchrane fóra a prevode do jeho verzie nefungujú niektoré odkazy, tak som si toto tu najskôr upravila:

Titul Toulousky Hrabe/Grof Historia.

https://www.angelique.cz/phpBB321/viewt ... 797#p17797

A musím priznať že som tam vskutku viedla iba monológ.

Toto všetko som si rešeršovala hlavne kvôli pokračovaniu mojej fikce Šťastné a neštastné časy Toulouske ktoré zostalo zatiaľ rozpracované a nedopísané.

To je tak, keď sa človek zamotá do vlastných rešerší, ktoré mali pôvodne slúžiť fikci.

Moiro, Děkuji za odpověď. Fórum o historii hrabat z Tolouse jsem už prostudovala. Obdivuji, kolik informaci jsi objevila. Už se podařilo zjistit, proč AG vybrala pro Joffreye příjmení Peyrac ?

Sob píše: *

23 bře 2021, 23:20

Moiro, Děkuji za odpověď. Fórum o historii hrabat z Tolouse jsem už prostudovala. Obdivuji, kolik informaci jsi objevila. Už se podařilo zjistit, proč AG vybrala pro Joffreye příjmení Peyrac ?

Hm ja by som povedala že preto že mu nechela dať nejaké obvyklé meno aby sa to nebilo z historickými rešeršami, a možno sa jej páčilo - ale nejaký extra dôvod k tomu nevidím.
Čo je však nad slnko jasnejšie, Joffrey, aj keď bol ako pani AG napísala posledným potomkom grófov Toulouských, už priezvisko de Toulouse nosiť nemohol, pretože titul Toulouského Grófa už dávno prešiel na Francúzsku korunu.

Tie priezviská ako u Angeliky de Monteloup často súviseli s menom panstva - preto som sa hrabala kade tade po Francii a hľadala niečo ako usadlosť Peyrac.

Niekde som rešeršovala celé jeho priezvisko - musím sa pozrieť do mojej zložky na počítači k tejto tématike, v ktorej je 100 krát viac informácii ako čo som tu pridala.

No nevravím? Práve som to našla, a hneď s tým dopilovala pokračovanie k mojej starej fikcii.

Takže poďme k priezvisku PEYRAC

pani AG má rada v knihách používala skomoleniny skutočných mien, ak si z nich chcela vyrobiť svoju celkom vlastnú postavu. V tomto prípade musím ale fakt uznať že v tom čase ešte vo Francii nebol ustálený pravopis, a aj Andijosa nájdeme v historických záznamoch raz pod menom Andijos a inokedy zasa Audijos či dokonca Dandijos.

Peyrac-Minervious

Peyriac-Minervois (Occitan: Peiriac de Menerbés) je francúzska obec, ktorá sa nachádza v provincii Aude v regióne Occitanie. Jeho obyvatelia sa nazývajú Peyriacois, Peyriacoises. Po Slovensky jednoducho Peyracovci.

Toto vidiecke mesto. sa nachádza medzi pohorím Montagne Noire (Čierná hora) a horou Alaric severovýchodne od Carcassonne, asi štyridsať kilometrov od Narbonne. Hraničí s departementom Hérault. Peyriac-Minervois je aj srdcom vinárskeho panstva Minervois. Dnešné mestské územie zahŕňa aj enklávu smerom na severovýchod, oddelenú iba sto metrov od obcí Trausse a Rieux-Minervois. Rieka, ktorá túto enklávu križuje, je Argent-Double. Peyriac sa nachádza na jej pravom brehu. Jeho podnebie je zvyčajne stredomorské, slnečné a s časti veterné.

Neďaleko je aj baňa v Salsigne a tiež sa na blízku ťaží ružový mramor z ktorého je postavená radnica v Toulouse, určite zdobil aj Toulousky palác a tiež je z neho veľa použitého aj v samotnom Versailles ale aj postavené stĺporadie nového veľkého Trianonu.

Hrad de Peyriac a jeho história


V Peyrac-Minervious bolo ako opevnené mesto citované už v roku 1070.
V okolí tejto dediny sa nachádzajú starodávne pozostatky rímskej vily a fragmenty starej rímskej mozaiky.
Obec Peyriac patrila v 11. storočí grófom z Carcassonne a vikomtom z Minerve, neskoršie sa stala hlavnym grófstvom rodiny de Grave z Leucate. V roku 1211 sa križiaci zmocnili pevnosti Minerva. Peyriac a Rieux sú jediné miesta v v provinci Minervois, ktoré obliehaniu odolali. Éléazar de Grave, gróf de Peyriac, prijal katarizmus a rozhodol sa podporiť stranu grófov z Toulouse, Carcassonne a Foix.
Na začiatku 13. storočia počas albigénskej križiackej výpravy panstvo Peyriac prešlo do rúk rytierov Rádu svätého Jána z Jeruzalema, ktorí toto vlastnili až do revolúcie. Keď križiaci napadli Minervu, nachádzal sa Éléazar de Grave, gróf de Peyriac v Peyriaci, ktoré patrilo jeho otcovi. Bránil sa tam celé dva dni pred tým do Rieux, ktorý mal lepšiu obranu. Simon de Montfort ho napadol a vzal do zajatia. Celý majetok bol skonfiškovaný. Kráľ Ľudovít IX.daroval polovicu grófstva Peyriac svojim bratom Pierrovi a Arnaudovi de Grave.

Starodávny hrad de Peyrac:



jeho studňa:

moirra píše: *

26 kvě 2014, 18:30

Všimol si niekto ze pani AG spomina ze Joffreyova matka bola Regentka
a ze mala Anglických predkov????

Sob píše: *

06 lis 2021, 11:28

Z jakého šlechtického rodu pocházela matka Joffreye ? Možná jsem tuto informaci přehlédla. Pamatuji se, že jeho matka měla předky v Anglii

citáty o Joffreyovej matke z knihy nájdeme hore vyššie - sú farebne označené

Nuž keď ale nad tým tak uvažujem, ak bol Joffrey posledný z potomkov grófov toulouských - a teda nejakým spôsobom potomkom posledného grófa - Raymonda XVII z Toulouse - tak mal sám anglických predkov.

matka Raymonda XVII, Johanna, bola dcérou vychýrenej Eleonory Akvitánskej a jej otec bol anglický kráľ Henrich II.

nehovoriac o tom že grófi Toulouskí už beztak mali v rodokmeni predkov nespočet kráľov - aj francúzskych - a že tým pádom sa rodokmeň Ľudovíta XIV jeho vlastnému zďaleka nevyrovnal - čo samozrejme zadáva ďalší dôvod k žiarlivosti.

Ono sa to medzi šlachtou odjakživa párilo hore dolu, krížom krážom cez celú Európu.

Henrich II: https://sk.wikipedia.org/wiki/Henrich_II._(Anglicko)

Eleonóra Akvitánska: https://sk.wikipedia.org/wiki/Eleon%C3% ... %C3%A1nska

Johana Anglická: https://cs.wikipedia.org/wiki/Johana_An ... 80%931199)

Toulousky Gróf raymond XVII: https://cs.wikipedia.org/wiki/Raimond_VII._z_Toulouse

errnie píše: *

27 kvě 2014, 09:39

Tania píše:

Já prostě jak někde vidím název Languedoc a Aquitánie atd. tak prostě zbystřím. Možná nebudou ty moje průzkumy propojitelné jmény a rody, ale Anne mohla použít nějaký z původních příběhů - vlastně použila - to víme. Tady se mi otvírá nečekaná souvislost - takže - ne, že všechny cesty vedou do Říma, všechny cesty vedou k Angelice A mě k ní přivedly opět, zas a znova a ještě k tomu ohromnou historickou oklikou (pst, neříkám to nahlas, ale je to přes katary a Máří Magdalénu).

no pokiaľ ten príbeh siaha k Márii Magdaléne nemôže ísť aj o Svätý Grál? prípadne (Joffrey nosil na prste červený prsteň so zlatým krížom, takto boli označovaní aj slobodomurári?

Při nedávnem sledování filmu Šifra mistra Leonarda jsem si vzpomněla na tuto diskuzi Nikdy by mě nenapadlo, že by mezi příběhy Angeliky a Šifry mistra Leonarda mohlo existovat spojení. Těším se na nové hypotéky a informace

Takže pôvod toho priezviska Peyrac (pripomínam že v okcitánštine znamená Peyra skala - čiže pán skalný alebo skalopevný by bol preklad)

a do mojej fikcie Toulouse som poriešila priezvisko Morens - ktoré má pôvod v Bearne, kde ako vieme mal Joffrey zámoček - je to neďaľeko kráľovského mesta PAU

a v okcitánštine sa to píše tak ako to má Joffrey v priezvisku a Francúzi to píšu Morenx

Takto som začala vo fikcii: Na úpätí Pyreneji, v srdci divokej Bearnskej prírody, neďaleko usadlosti ktorej domáci hovorili Morens, a severania Morenx, stál malý zámoček, ktorý toho za svojich vyše 500 rokov existencie veľa videl a počul, a mal by veru o čom rozprávať aspoň ďalších 100 rokov.

Takže by zostávalo iba to posledné d'Irristru - jediné také neičo som našla vo Švajčiarsku, no možno ešte na to prídem.

Už skladám Joffreyov fiktívny rodokmeň - mal by byť v poradí, teda rodovej línii 13tym mužským potomkom Raymonda VI - a je v tom jedno veľké tajomstvo - zatiaľ viac neprezradím.

Moiro, Děkuji za vynikající objev. Pro Joffreye se příjmení skvěle hodí.

Sob píše: *

03 úno 2024, 21:23

Moiro, Děkuji za vynikající objev. Pro Joffreye se příjmení skvěle hodí.

Ja som to už načrtla vo vlákne osudy mesta Toulouse - je tam dlhšia časť ktorá sa tomu venuje:

Na úpätí Pyreneji, v srdci divokej Bearnskej prírody, neďaleko usadlosti ktorej domáci hovorili Morens, a severania Morenx, stál malý zámoček, ktorý toho za svojich vyše 500 rokov existencie veľa videl a počul, a mal by veru o čom rozprávať aspoň ďalších 100 rokov. Príbehy lásky sa tu prelínali a striedali s prenasledovaním a krviprelievaním, ako to už v histórii ľudstva býva od počiatku časov. Láska a nenávisť. Nenávisť a láska..............

a teraz sa mi pripomenulo že mám nachystanú prvú časť osudov grófov Toulouskych.
Hneď to aj pridám.