Hortense de Sance

Angelikina staršia sestra Hortenzia bola tiež nádherne vykreslená postava, ako je pre pani AG typicke.
(az ju podozrievam že mala podobnú sestru )

„Jak můžeš být tak neopatrná a projíždět se celou Paříží?" řekla Hortenzie a zvedla oči k
nebi.
„Poslechni, Hortenzie, nezačínej obracet oči k nebi. Nevím, jestli je tvůj manžel jako já, ale
vzpomínám si, že kdykoliv jsem zahlédla tuhle tvou grimasu, měla jsem chuť ti jednu vrazit.




Co mne leží na srdci: Hortense zrejme Joffreya nikdy nevidela, alebo sa mýlim?

Pre mňa to vyplýva z tohto dialógu:

Paní Fallotová stiskla úzké rty a v jejích hnědých, živých, ale dost malých očích svitlo.
„Tvoje pověst není bezúhonná. Ale pokud jde o tvého manžela, člověku běhá mráz po
zádech."
Angelika se nedokázala zdržet úsměvu při jejích dramatických výrazech.
„Ujišťuju tě, že můj manžel je ten nejlepší člověk, jakého znám. Kdybys ho poznala, hned
bys to pochopila..."
„Bůh mě chraň a opatruj! Umřela bych z něj strachy. Jestli je to, co se o něm říká, pravda,
pak nechápu, jak jsi mohla žít tolik let v jeho domě. Musel tě uhranout."
Po chvíli přemýšlení dodala:
„Je ovšem pravda, že jsi v mládí měla zjevné vlohy pro všechny druhy neřestí."
„Ty jsi skutečně roztomilá, drahoušku. Je pravda, že už v útlém mládí jsi ty měla všechny
vlohy pro pomluvy a zlobu."
„Čím dál tím lip. Teď mě tedy budeš pod mou vlastní střechou ještě urážet."

No Joffrey by to mal rýchlo napraviť a pani Fallotovú poctiť svojou návštevou keď už je v Paríži.

PS: Akoto že nieje žiadny Casting na Hortenze?

Dámy má niekto tušenie o koľko rokov bola Hortensie staršia od Angeliky?

moirra píše:

Dámy má niekto tušenie o koľko rokov bola Hortensie staršia od Angeliky?

v prvom dieli str. 116 sa píše...
Pred maličkým sinavým akoby vysušeným tielkom Angelika neplakala. Závidela Hortense jej veľkolepé slzy. Prečo to vyhúknuté sedemnásťročné dievča neplakalo? Nikdy nemala rada Madelon. Mala rada len seba.
(aj keď mi nie je jasné preklad, najskôr mala veľkolepé slzy a potom neplakalo????

potom na druhej strane je zmienka, že Angelika dovŕšila 15rok...

takže o 3 viac než ona?

na str. 9 je napísané, že Gontran, ich starší brat mal 10 rokov a v tom čase mala Angelika 8 rokov,

najstarší bol Josselin, potom Raymond, Hortense? , Gontran, Angelika, Madelon, Denis, Marie Agnes, Albert, najmladší Jean- Marie, ktoré volali Bábo....

Angelika neplakala ... plakala Hortense a Angelika jej zavidela slzy ...

Myslite si, ze Angelike nemala svojich surodencov rada ? Naozaj mala rada iba samu seba ?

Katra píše:

Angelika neplakala ... plakala Hortense a Angelika jej zavidela slzy ...

Myslite si, ze Angelike nemala svojich surodencov rada ? Naozaj mala rada iba samu seba ?

lenže v tom čase, keď je to popísané by mala Angelika nedovŕšených 15 rokov a nie 17 , 17 mala, keď mala byť vydatá za Joffreya... tak to nesedí...

a Angelika mala rada Madelon, tak skôr by to mal byť popis Hortense

v nemeckom vydaní som našla na str. 88 že Hortense mala 17 rokov
Im Angesicht des kleinen, bleichen und wie ausgedörrten Leichnams weinte Angélique nicht. Sie verübelte sogar Hortense deren unaufrichtige Tränen. Warum weinte denn diese siebzehnjährige Hopfenstange? Sie hatte weder Madelon noch sonst jemanden geliebt, nur sich selbst.

...............Angelika neplakala.Nenávidela Hortense za jej neúprimné slzy.Prečo plakalo toto vyziabnuté 17ročné dievča? Žeby mala okrem seba rada aj Madelon?

jednoznačne nesprávny preklad v slovenčine:

Pozrime sa do českej:

Angelika nad bledým a jakoby vyschlým tělíčkem neplakala. Dokonce se zlobila, že
Hortenzie roní okázalé slzy.
Pročpak to sedmnáctileté bidlo pláče? Nikdy neměla Madelon ráda. Hortenzie má ráda jen
samu sebe.

Idem mrknúť do nemeckej a francúzkej.


V nemčine Angelika , závidela Hortense jej falošné slzy.

Je to: Im Angesicht des kleinen, bleichen und wie ausgedörrten Leichnams weinte Angélique nicht. Sie verübelte sogar Hortense deren unaufrichtige Tränen. Warum weinte denn diese siebzehnjährige Hopfenstange? Sie hatte weder Madelon noch sonst jemanden geliebt, nur sich selbst.

Pri pohľade na to malé, vysušené, vyblednuté telíčko Angelika neplakala. Hnevala sa na Hortense za jej falošné slzy.
Prečo tá vyschnutá vysoká lata plakala? Veď ona nemala rada ani Madelon ani nikoho iného, iba seba samú.

Dívala som sa aj do francúzskej knihy, v každom prípade český preklad je tentokrát veľmi presný.

Vo francúžtine závidela Angelika Hortense "ses larmes spectaculaires" čiže jej okázale slzy.

PS: Errnie díky, ty nikdy nesklameš, tiež sa mi zdalo že tri roky, teda doplňam vekovú tabuľku do časovej osi o pár osôb.

Jednoho zářijového rána se vrátil pan de Sancé ze zámku du Plessis velice rozrušený.
"Angeliko," volal už ve dveřích jídelny, kde na něho čekala rodina s obědem. "Angeliko, jsi
tu?"
"Ano, tati."
Pohlédl kritickým okem na dcerku, která za poslední měsíce ještě vyrostla, měla čistě umyté
ruce a učesané vlasy. Všichni se shodovali v tom, že se Angelika umoudřila:
"To by šlo," zabručel.
Obrátil se k manželce:
"Představte si, že celý klan du Plessísů, markýz, markýza, syn, pážata, sluhové a psi dorazili
na své pozemky. Mají slavného hosta, prince de Condé a veškerý jeho dvůr. Vpadl jsem rovnou do
toho zmatku a dost mě to rozmrzelo. Ale bratránek byl velice milý. Zavolal na mě, vyptával se, co
je tu nového, a víte, o co mě požádal? Abych přivedl Angeliku markýze jako dvorní dámu. Musela
nechat v Paříži téměř všechny své dívky, co ji češou, baví a hrají jí na loutnu. Příjezd prince de
Condé ji vyvedl z míry natolik, že potřebuje půvabné společnice, aby jí pomohly."
"A proč ne já?" vykřikla rozhořčeně Hortenzie.
"Protože řekla půvabné," usadil ji otec nemilosrdně.
"Markýz přece prohlásil, že jsem chytrá."
"Jenže markýza chce mít kolem sebe hezké tvářičky."
"No to je příliš," vykřikla Hortenzie a vrhla se na sestru.
Jenže ta to předvídala a rychle vyklouzla ven.

Podľa tohto citátu som presvedčená že Hortenzia rokmi zmäkla, i keď sa jej nabrúsený jazyk
a vrodený cynizmus ešte určite pravidelne prejavujú.

Na téma Cantorových lásek se Florimond dál nerozepisoval.
V posledním dopise však vysvětlil poněkud tajemnou poznámku o tom, že našel zlaté šaty.
Náhodou totiž objevil jednu z Angeličiných sester.
Jejich teta, paní Hortenzie Fallotová, byla podle jeho slov jediná Pařížanka a možná jediná v celém království, jíž slušela nová móda čepců.
Florimond dokázal obdivuhodně skládat komplimenty, takže ho měli všichni rádi. Zašel s Cantorem za tetou do malého paláce ve čtvrti Marais, kde žili "známí lidé". Angelika si pomyslela, že sestra asi s věkem moc nezkrásněla.
Ale Hortenzie se synovcům líbila, velice vtipně jim vyprávěla o jejich dětství a pak vzpomínala i na své, které prožila s Angelikou na zámku v Monteloup.
"Strašně jsem na ni žárlila," přiznala se. "Chtěla jsem, aby zmizela. Bohužel k tomu pak došlo, a to na pěkně dlouho.
A já jsem toho trpce litovala, i když nám způsobila mnoho problémů."
A při té příležitosti se zmínila i o zlatých šatech.
"Nechala u mě mezi zavazadly zlaté šaty, které měla na sobě při svatbě, a když byla představena králi.
Nikdy jsme se je neodvážili prodat, i když jsme po procesu s jejím manželem téměř třeli bídu."
Teta Hortenzie je vzala na půdu a ty šaty jim ukázala.
"Čekám, až se vaše matka vrátí a vezme si je. Škoda že jsou už úplně vyšlé z módy."
Tak se prostřednictvím Florimondových dopisů splétala v téhle dřevěné pevnosti na konci světa minulost s přítomností.






Ach a samozrejme ešte zlaté šaty:

Hortenzie: Ostatně každý si nemůže vzít kulhavého a znetvořeného chlapa, co zbohatl z obchodu s ďáblem, a je jistě lepší byt ženou prokurátora, než zatratit duši…….
Jak jsi mohla žít tolik let v jeho domě. Musel tě uhranout. „Po chvíli přemýšlení dodala: „Je ovsem pravda, že jsi v mládí mněla zjevné vlohy pro všechny druhy neřesti.

Hotenzinie zásnuby a svadba:

PenelopaW píše: *

24 zář 2021, 18:43

Teď si nemohu vzpomenout, ale ve filmu Angeliku posílají do kláštera před Hortenziinou svatbou? V knize to bylo naopak (byly spolu v klášteře, Hortenzie se pak jela vdát), ale pokud byl markýz při návštěvě seznámen s Fallotem, tak by zde došlo k časové změně.

Nuž vo Filme je Hortenzia s Falotom na zámku keď Nicolas už na začiatku filmu utekajú varovať ľudí na zámku Monteloup pred lupičmi.

Hortenzia predstavuje Angelike svojho snúbenca potom čo jej vynadá že je oblečená ako sedliačka.
Kým sa už dospelý brat duchovný Raymond snaží hašterivé sestry ukľudniť, Fallot tam stojí ako piate kolo u voza.

potom ešte nasleduje vystrihnutá scéna kde barón de Sance predstavuje Hortenzinho ženícha svojmu bratrancovi du Plessis-Belliere.

o tej som písala tuto:

viewtopic.php?p=29653#p29653



V knihe k tomu prišlo trochu inak, naozaj boli najskôr spolu v kláštore:


V září opustila klášter její sestra Hortenzie. Vzdálená teta si ji vzala do Niortu za dvorní dámu. Ve skutečnosti ona dáma z velice nízké šlechty, která se vdala za bohatého úředníka pochybného původu, zatoužila po tom, aby její syn spojením s některým vznešeným jménem dodal trochu lesku svým penězům. Otec právě nabídl synovi úřad královského prokurátora v Paříži a chtěl, aby syn mezi šlechtu zapadl. Byla to pro obě strany nečekaně výhodná transakce. Svatba se konala okamžitě. Současně vtáhl mladý král Ludvík XIV. jako vítěz do svého oddaného hlavního města.

poznámka: podľa toho že sa skončila Fronda a kráľ víťazne vtiahol do paríža viem že sa hovorí o roku 1652 - Angelika sa poda knihy vydávala až o 4 roky neskoršie v roku 1656 - vo filme je dokonca dátum ale neviem prečo je tam 1657 keď ju bol Willem zobrať z kláštora

Takže máme tu ďalší úryvok do Hortenzie, vyplynul z debaty o Angelikynej veľkorysosti, ako darovala Montespanke bez rozmyslu diamantový náhrdelník, ktorý musel mať vysokú hodnotu - lebo Joffrey by jej nedaroval len tak niečo.

Angelika ktorá neskoršie bola veľmi šikovná obchodníčka, ak šikovná že si získala aj obdiv a úctu ministra Colberta, tá Angelika ktorá už ako dieťa Molinesa ohúrila svojimi matematickými a logickými úvahami nemohla nepoznať hodnotu diamantového náhrdelníka...

Asi ju tu budem musieť vyčísliť, aby ste to pochopili prečo sa nad tým čudujem. Taký náhrdelník mal istotne prinajmenšom hodnotu konského záprahu zo štyrmi koňmi a kočom, dokonca tipujem, keďže bol od Joffreya že väčšiu.

No musím otvorene priznať že v tomto prípade mala Hortenzia pravdu, Angelika konala absolútne bez rozmyslu - bola mladá, neskúsená a hlavne rozmaznaná.
Ale prečo Hortenzia ktorá si inak neberie servítku pred ústa neotvorila zobák keď bolo treba a dovolila Angelike bez mihnutia oka darovať ten náhrdelník Montespanke. to nepochopím. Tá ešte v tom čase nebola nikým. Nebola ani len vydatá za Montespana a nemala prístup medzi vyvolené dámy na kráľov dvor, tak ako ho nemala ani Scaronka.

Zaujímavá vec v úryvku ja aj skutočnosť že deti zatvárali do väzenia aj z matkami (platilo to zrejme iba na šľachtu). Scaronka by o tom mohla napísať knihu, pretože ako dieťa vo väzení, myslím že pre dlhy jej otca vyrastala.

Hortenzie, která nesla homoli drahocenného cukru, zakopla o Florimonda, který vycházel z kuchyně a zuřivě mával stříbrným chrastítkem se třemi zvonečky a dvěma skleněnými kuličkami.
To stačilo, aby vypukl skandál.
„Nejenže jsme se kvůli ní zkompromitovali,“ ječela Hortenzie, „ale ještě tu překáží a já se nemůžu věnovat domácnosti! Neustále mě vyrušují a otravují. Hlava mě bolí jako střep. A zatímco já padám únavou, madame přijímá svého advokáta nebo se courá po ulicích pod záminkou, že chce osvobodit svého odporného manžela, po jehož penězích se jí stýská.“
„Ne tak nahlas, prosím tě,“ uklidňovala ji Angelika. „Nechci nic jiného než pomoct ti s tou marmeládou. Znám z jihu velmi dobré recepty.“
Hortenzie s homolí cukru v ruce vztyčila hlavu jako tragédka na jevišti.
„Nikdy!“ vykřikla divoce. „Nikdy nedovolím, aby ses dotkla jídla, které připravuju pro svého manžela a své děti! Nezapomínám, že tvůj manžel je spřeženec ďáblův, čaroděj, výrobce jedů. Je docela dobře možné, že ty jsi taky uřknutá. Gaston se od té doby, co jsi tady, pořádně změnil.“
„Tvůj manžel? Vždyť si ho vůbec nevšímám.“
„Ale on si všímá tebe... daleko víc, než je vhodné. Měla bys pochopit, že tvůj pobyt tady se neúnosně protahuje. Mluvila jsi o jednom přenocování...“
„Ujišťuju tě, že dělám všechno možné, abych tu situaci vyřešila.“
„Nakonec to dopadne tak, že si tě všimnou a zavřou i tebe.“
„Možná by mi bylo ve vězení líp. Aspoň bych tam bydlela zadarmo a nikdo by mi nic nevyčítal.“
„Nevíš, o čem mluvíš, miláčku,“ ušklíbla se Hortenzie. „V žaláři se platí deset sous denně a určitě bych je musela platit já jako tvoje jediná příbuzná.“
„To není zas tak drahé. Je to méně, než ti dávám já. A to nepočítám šaty a šperky, co jsem ti věnovala.“
„Se dvěma dětmi to bude třicet sou denně...“
Angelika unaveně vzdychla.
„Pojď sem, Florimonde,“ zavolala na dítě, „vidíš přece, že tetu Hortenzii unavuješ. Vůně z marmelád jí zatemňují mozek a začíná bláznit.“
Dítě se k ní rozběhlo a mávalo svou zářivou hračkou. To vybičovalo Hortenziinu zuřivost až k nepříčetnosti.
„Zrovna jako to chrastítko!“ ječela. „Moje děti nikdy nic takového neměly. Fňukáš, že nemáš peníze, a synkovi koupíš tak drahou hračku.“
„Tolik se mu líbila. A pak, nebyla zas tak drahá. Dítě příštipkáře na rohu ulice má úplně stejnou.“
„Všichni vědí, že obyčejní lidé neumějí šetřit. Rozmazlují své děti a vůbec je nevychovávají. Než začneš kupovat zbytečnosti, uvědom si, že jsi chudá a že já rozhodně nemám v úmyslu tě podporovat.“
„Také to po tobě nechci,“ odsekla Angelika. „Jakmile se d´Andijos vrátí, odstěhuju se do hostince.“
Hortenzie pokrčila rameny a soucitně se usmála.
„Jsi bezpochyby ještě hloupější, než jsem si myslela. Nevíš, co jsou to zákony a soudní postupy. Ten tvůj markýz d´Andijos ti nic nepřiveze.“
Hortenziina smutná předpověď se vyplnila až příliš přesně.
Když se markýz d´Andijos v doprovodu věrného Kouassi-Ba k Angelice dostavil, oznámil jí, že v Toulouse je veškerý majetek hraběte obstaven.