Podobnú tému tu už máme, ale predsa by to chcelo trošku prebrať do hĺbky - keď tu teraz máme tak poloprázdno.
Ktorá kapitola sa vám v novom vydaní najviac prihovorila, ktorá vás najviac oslovila? Mňa "Dveře do nebe" v Toulouskej svatbe. Je tam skvelá atmosféra, napätie sa dá priam krájať, iskry lietajú, ale zároveň z nej cítim taký pokoj, nehu. Pre mňa má táto kapitola priam až mysteriózny feeling

Souhlasím s vámi oběma. A náhodou, Precious, tohle je moc zajímavé téma

Souhlasím s výše uvedenými také. Mně ještě docela zaujalo její setkání a přátelství s Meluzínou. Když jsem totiž četla americkou část ještě před tím, než vyšla rozšířená vydání, ztrácela jsem poněkud souvislost, kde ke svým znalostem k bylinkám přišla.

To mě se nejvíc líbila scéna s Fabriciem Contarinim. Napsat takové intelektuální a přitom duchaplné debaty nemůže být jednoduché...
A pak taky jak se Joffrey vrátí od Ninon: "Podle jeho posměšného pohledu usoudila, že si zapsal bod." a taky jak ústavičně "zametá" podlahu péry z klobouku to je roztomilý.
PS. ten tajemný pokoj s dalekohledem také není k zahození

Tak pre mňa je skvelý objav že Angelika sa po súboji Joffreyovi vrhla okolo krku.
A my sme sa čudovali odkiaľ sa vo Filme od Borderiera zrodil tento nápad
(nám to bohužial česká prekladateľka zabudla preložiť)

Joffrey de Peyrac k nej otočil tvár. Táto bola zaliata potom. Videla ako sa jeho štíhla hruď pod červeným zamatovým oblekom dvíhala a klesala ako kováčske mechy. Vrhla sa k nemu, dotýkala sa ho, Zúfalo ho objala. Musela sa presvedčiť že skutočne žil a nebol zranený.
Pozrel sa dolu na ňu. (zohol sa k nej???), Keď si v jej zelených očiach prečítal cit ktorý ju teraz premohol, pery sa mu pomaličky zvlnili v úsmeve.
"Poď," povedal veliteľsky.



No a potom tu máme v Toulouskej svadbe na konci 14 kapitoly, pred časťou Záámoček v Bearne
(na strane 224 )
kde Joffrey rozpráva Angelike o svojich citoch k nej po jej príchode do Toulouse !!!!

Úryvok:

Muž, jenž nebyl zvyklý prozrazovat svá tajemství, s Angelikou mluvil o tom, jak ji poprvé spatřil, když vystoupila z kočáru a stála na slunci v prachu cesty, mezi tanečníky, ohlušená vrzáním hudebních nástrojů a cinkotem tamburin.

oplatí sa to prečítať si to celé ....

Veru oplatí. Ja teraz čítam znovu nové časti a užívam si to. A to som štvrtú časť ešte ani nečítala, keďže ju nemám...

Četla jsem napřeskáčku (kus 1, potom 4 a 5) a Integrale jako takové ještě nemám přečtené, ale moc se mi líbila kapitola ve 4. dílu (Popravený u Notre-Dame), kde je popis pařížské noci od Údolí chudoby po Louvre a scéna, jak Ludvík a Lauzun šplhají komínem k dvorním dámám. Jen ten dialog Angeličiny sestry a Lauzuna mi přišel jak inspirovaný zdejšími fikcemi, kdyby mi Moirra neřekla, že vše bylo napsáno už v minulosti a teprve nyní doplněno do českého vydání .

Tak já si vybavuji pasáž, kdy jde Angelika za Joffreyem do pokoje se zlatým klíčem. Celý jejich rozhovor. Tam to podle mě už mezi nimi pěkně jiskří. Škoda, že není popsáno, na co myslel Joffrey, když odešla.

mimi píše:

Tak já si vybavuji pasáž, kdy jde Angelika za Joffreyem do pokoje se zlatým klíčem. Celý jejich rozhovor. Tam to podle mě už mezi nimi pěkně jiskří.

Tak to mne čeká. Chci číst trochu pozpátku, nejprve si dát díl o královské svatbě, a pak dočíst Markýzu andělů a vrhnout se na dvojku, nasát budování vztahu mezi manželi...

mimi píše:

Škoda, že není popsáno, na co myslel Joffrey, když odešla.

To je přímo výzva pro pisatelky .