V tuto chvíli :

Nuže tato dáma se nedávno provdala za hraběte de Peyrac. Vy jste se, pokud vím, také pohyboval na jeho panství. Pak se ale ukázalo, že hrabě už je jednou ženatý a jeho první manželka, kterou pokládal za mrtvou, žije. Beze slova vysvětlení opustil tu druhou dámu a společně s první ženou uprchli z Francie.

.........mě napadlo, oč jednodušší život mají muži, kteří žijí v polygamii.

Konečně začínám věřit, že i Katarína nakonec najde

ÓÓÓ! Jako vždy sice utnuto v nejlepším, ale ta poslední věta je skvělá! A tentokrát chválím i delší rozsah příspěvku . Po návratu - právě z Vídně! - domů, šlo o velmi příjemné překvapení .

Terezo, pobavila mě úvaha o mužích, kteří žijí v poygamii. Nevím, jestli to mají jednodušší. Když pominu finační náročnost, tak více žen pohromadě musí dát psychicky zabrat.
Čeho se dočká Katarína ukáže budoucnost.

Penelopo, díky za pochvalu. Jsem ráda, že vyprávění věnované hlavně Pierrovi Tě příjemně překvapilo.
Doufám, že i další pokračování Tě potěší.

mimi píše:

"Nebuď smutná, zlatíčko, my také brzy odjedeme. Pojedeme do Vídně a možná ji tam znovu potkáme."
Chlácholil ji baron de Blanchairt."Tatínku a bude tam také jezírko s labutěmi?"

Tak a dej sa konečne presúva do Viedne (teda dúfam)
Výborne mImi ... to bude napínavé!!!

už sa teším ako sa Katarína a Caterine znovu stretnú ....

asi by som mala začať zisťovať kde sa dali vtedy vo Viedni nájsť labutie jazierka
v ktorom roku sa vôbec nachádzame Mimi?

a bude aj súboj?

PS: kam to vlastne Katarína odišla - do Viedne či do Prešporku?

Moirro, myslela jsem, že jsi do čtenářských snů přidala svou fikci, ale je to příspěvek k mému pokračování o Kataríně a Pierrovi.

mimi píše:

Moirro, myslela jsem, že jsi do čtenářských snů přidala svou fikci, ale je to příspěvek k mému pokračování o Kataríně a Pierrovi.

Och to bol iba omyl - už je to tuto presunuté

Ten rok chcem vedieť aby som vedela zaradiť či už tu bol princ Eugen - syn grófky de Soisson -
a môj obľúbenec - často sa chodím prechádzať do jeho záhrad
veď jeho palác je od môjho bytu čo kameňom dohodíš ale vtedy asi ešte nie

moirra píše:

mimi píše:

"Nebuď smutná, zlatíčko, my také brzy odjedeme. Pojedeme do Vídně a možná ji tam znovu potkáme."
Chlácholil ji baron de Blanchairt."Tatínku a bude tam také jezírko s labutěmi?"

Tak a dej sa konečne presúva do Viedne (teda dúfam)
Výborne mImi ... to bude napínavé!!!

už sa teším ako sa Katarína a Caterine znovu stretnú ....

asi by som mala začať zisťovať kde sa dali vtedy vo Viedni nájsť labutie jazierka
v ktorom roku sa vôbec nachádzame Mimi?

a bude aj súboj?

PS: kam to vlastne Katarína odišla - do Viedne či do Prešporku?

Moirro, jsem ráda, že se Ti pokračování líbilo. Já jsem nechtěla jen vycházet z Adina vyprávění. Děj jsem posunula do doby odjezdu Angeliky a Joffreye z Francie, tedy do roku 1676. Doufám, že uvádím správný rok. Katarína si v moji fikci vzala Joffreye už jako zralého muže. Víme, že i tehdy ženy okouzloval a přitahoval.
Jezírko je fantazie, Vídeň byla tehdy menší a za hradbami města mohlo nějaké jezírko být.
Využívám dobu panování Leopolda I., ale nedržím se striktně historických faktů. Je to fikce.
Kam zamířila Katarína a jestli bude souboj ?
To se dočtete v dalších částech. Konec ještě nebude.
Princ Evžen Savojský mě samozřejmě také přišel na mysl. Ale to bych musela děj posunout, do doby obléhání Vīdně Turky, nebo ho udělat starším.

Tak jsem dodržela slib a začala psát o osudech Kataríny po odjezdu z Francie. Není toho ale ke čtení naráz mnoho? Mám to přidat ještě teď? Rozhodněte.

mimi píše:

Tak jsem dodržela slib a začala psát o osudech Kataríny po odjezdu z Francie. Není toho ale ke čtení naráz mnoho? Mám to přidat ještě teď? Rozhodněte.

samozrejme, ze nie. hned to pridaj, nech mam rozpravku na dobru noc.

mimi píše:

Tak jsem dodržela slib a začala psát o osudech Kataríny po odjezdu z Francie. Není toho ale ke čtení naráz mnoho? Mám to přidat ještě teď? Rozhodněte.

Mimi, jak se můžeš takhle bláhově ptát?! SEM S TÍM!!!

Ať to tady také trochu ožije .

Já pokoutně smolím svoji Desgrez fikci, tak ať si trochu odfrknu i s jinými hrdiny .

Na přání jsem přidala další pokračování o Kataríně po odjezdu u Francie. Ulice, ve které se nachází palác Kataríny rodiny, ve Vídni opravdu existuje. V minulosti na Herrengasse měly paláce významné šlechtické rody. Je to blízko Hofburgu. Dnes jsou tam hlavně úřady, to jsem vydegrézovala. Moirra mě může opravit.
Takže osudy hrdinů ve Vídni se rozbíhají.

mimi píše:

Katarína se dívala na jeho svalnaté paže. Představila si, že ji svírá v náručí a ona se podvoluje jeho touze. Cítila, jak se jí krev hrne do tváří.

Když hrabě de Blanchairt svlékal košili se stopami krve, tak si všimla nejen jeho svalnatých paží, ale také širokých ramen a štíhlých nohou v hnědých sametových kalhotách. Ze snění ji probral doktorův hlas.

Katarína se mu chtěla vysmeknout, ale jeho dotyk ji rozechvěl. Podívala se na Pierra a řekla:
"Dobrá věnuji Vám chvíli a půjdu s Vámi do zahrady, ale pod podmínkou, že mi přestanete svírat paži." Chtěla, aby to znělo rozhodně, ale působilo to spíše jako koketování.
"Omlouvám se, madame. Dovolte mi tedy, abych to napravil."
Hrabě de Blanchairt ji pustil. Potom jí znovu nabídl rámě a Katarína na znamení souhlasu položila ruku na jeho paži.

Tohle jsem dnes potřebovala! Děkuji!


Vypadá to, že Peyrac přece jen Katarínu "nakazil" a už není tak imunní vůči smyslovým prožitkům . A nebo jen prostě konečně narazila na toho pravého, který v ní zažehl plamen . Jen houšť!

(Jen opět ukončeno v nejlepším! Doufám, že pokračování bude brzy! Chci se zasnít spolu s Katarínou .)


EDIT:

mimi píše:

Ulice, ve které se nachází palác Kataríny rodiny, ve Vídni opravdu existuje. V minulosti na Herrengasse měly paláce významné šlechtické rody. Je to blízko Hofburgu. Dnes jsou tam hlavně úřady, to jsem vydegrézovala. Moirra mě může opravit.

Se zakomponováním historických reálií a faktů jsou fikce vždy hned věrohodnější. Chválím .

Penelopo, jsem ráda, že se Ti vyprávění líbilo a splnilo očekávání.
Bylo ukončeno v nejlepším. No tak můžeš tipovat co bude dál.
Doufám, že se mi podaří brzy dodat pokračování.

mimi píše:

Bylo ukončeno v nejlepším. No tak můžeš tipovat co bude dál.

Já už dlouho zákulisně tipuji, že se Katarína poddá touze a oddá baronovi. Gramaticky chybnými slovy mého kamaráda: "To by sem si moc přál."

prisla domov a kohoze to stretla?
pekna kapitola, Mimi, tesim sa na pokracko.

ada1987 píše:

prisla domov a kohoze to stretla?
pekna kapitola, Mimi, tesim sa na pokracko.

Ado, jsem ráda, že se Ti vyprávění líbilo.
Původně jsem chtěla psát více o její rodině, ale pak jsem to zkrátila. Ale vztahy se budou vyvíjet i v dalších pokračováních.

Já se těším na osudy Kataríny v Rusku.

PenelopaW píše:

Vypadá to, že Peyrac přece jen Katarínu "nakazil" a už není tak imunní vůči smyslovým prožitkům . A nebo jen prostě konečně narazila na toho pravého, který v ní zažehl plamen . Jen houšť! .

Mimi, takové příjemné pokračování mě také potěšilo. A přikláním se k názoru Penelopy v tom smyslu, že se Katarína chtě nechtě u Peyraca nakazila. Vždyť pobývat měsíce v Paláci trubadúrské poezie a koukat na pána domu je jako hladovět a civět na propečené kuřátko s parádní kůrčičkou a přitom nemít možnost ani kousek uždibnout.

Terezo, jsem ráda, že se Ti vyprávění líbilo. Díky.
Jestli se Katarína opravdu nakazila, jak říká Penelopa, to se ukáže v dalším vyprávění. Očekávat takovou rychlou změnu, nevím, nevím? Musíme si počkat, co můza dodá za nápady.

P.S. Pobavil mě Tvůj příklad propečeného kuřátka s parádní kůrčičkou.

PenelopaW píše:

mimi píše:

Bylo ukončeno v nejlepším. No tak můžeš tipovat co bude dál.

Já už dlouho zákulisně tipuji, že se Katarína poddá touze a oddá baronovi. Gramaticky chybnými slovy mého kamaráda: "To by sem si moc přál."

Penelopo, kdyby se chtěla poddat touze, tak souhlasila s manželstvím a mohla se baronovi, nyní už hraběti, oddávat ve vší počestnosti.
Katarína to prostě komplikuje, sobě i Pierrovi. Z vědeckého hlediska tohle by bylo možné, jen pokud bude mít jistotu, že tento pokus neskončí špatně. Tedy zatím.

Citovat:

Katarína se podívala oknem z kočáru a vydechla si úlevou. "Vídeň, konečně Vídeň."

Aj Polačka si vzdychla a povedala si: Konečne je Katarína tu!

No fikce ktorá sa pohybuje medzi mojim rodným mestom Prešporkom a Viedňou to je čosi dámy!

a aby ste si nemysleli že tu máme iba Herrengasse - najnovšie spravili hneď pri mne nový boulevaurd,
a metro východ ANGELIGASSE

a aby to bolo spravodlivé som samozrejme na začiatku boulevaurdu objavila toto:

KATHARINENGASSE

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 774#p23774



skvelé pokračko - a typicky končí v najlepšom celkom typickou Katarínou:

Citovat:

Katarína se mu chtěla vysmeknout, ale jeho dotyk ji rozechvěl. Podívala se na Pierra a řekla:
"Dobrá věnuji Vám chvíli a půjdu s Vámi do zahrady, ale pod podmínkou, že mi přestanete svírat paži."

moirra!
Aspon mate konecne dôkaz, ze existovala a ze skutocne zila vo Viedni.

Moirro, děkuji za milé hodnocení mého vyprávění o Kataríně po odjezdu z Francie.
Jsem ráda, že se Ti líbilo.
Objevy názvů ulic jsou perfektní.
Doufám, že i další pokračování přijdou vhod.

A moc jsem zvědavá na Adino vyprávění osudech v Rusku.

mimi píše:

Katarína to prostě komplikuje, sobě i Pierrovi. Z vědeckého hlediska tohle by bylo možné, jen pokud bude mít jistotu, že tento pokus neskončí špatně. Tedy zatím.

ha ha ... ak niekto ide na lásku z vedeckého hľadiska nuž neviem ako to dopadne ....

ale nieje to aj vo vede tak, že jednému vydarenému výsledku , fantastickému objavu, predchádza nespočet nevydarených pokusov?

moirra píše:

ale nieje to aj vo vede tak, že jednému vydarenému výsledku , fantastickému objavu, predchádza nespočet nevydarených pokusov?

A co Archimédův zákon a okamžitý nápad s přetékající vodou v lázních a Newtonův gravitační zákon inspirovaný jablkem, co spadlo Newtonovi na hlavu?

Tereza píše:

moirra píše:

ale nieje to aj vo vede tak, že jednému vydarenému výsledku , fantastickému objavu, predchádza nespočet nevydarených pokusov?

A co Archimédův zákon a okamžitý nápad s přetékající vodou v lázních a Newtonův gravitační zákon inspirovaný jablkem, co spadlo Newtonovi na hlavu?

Třeba náhodně provede ten správný postup a najde vzorec, který ani neví, že vlastně hledala?

mimi píše:

Penelopo, kdyby se chtěla poddat touze, tak souhlasila s manželstvím a mohla se baronovi, nyní už hraběti, oddávat ve vší počestnosti.

Ha! Dnes mne opět osvítil nápad! Co kdyby to bylo jako v romantických filmech? Hrdina se hrdince vyznal ze svých ryzích citů, leč ona stále bláhově miluje jiného nebo z nějakého jiného pochybného důvodu nabízenou lásku odmítá. Postupně přijde na to, že hrdinu vlastně chce, ale ten tentokrát dělá drahoty ve stylu "já jsem se Ti nabídl na stříbrném talířku, Tys nechtěla, tak teď dokaž, že si mne zasloužíš"! Takže nakonec hrdinka požádá o ruku hrdinu! Nebylo by to krásně v Katarínovském duchu, aby nabídka k sňatku přišla od ženy?

Penelopo, kdybych odpověděla, tak bych prozrazovala, co v dalších vyprávěních zamýšlím.
Musíš počkat, co osud hrdinům přinese.

Jinak je to samozřejmě romantické a zároveň Katarínovsky emancipované.

Přišel podzim a já přidávám další část vyprávění o Kataríně ve Vídni. Ta se nečekaně setkala v klášterní nemocnici s Pierrem.

Pekné pokračovanie Mimi.

Zaujalo ma ako Katarína teraz spätne rekapitulovala svoje manželstvo.

No ale ako vždy to nemá ľahké (aj keď si je ako už častejšie z veľkej časti sama na vine)
už zasa je parádna konkurencia na obzore:

Citovat:

Ta Kataríně ihned připoměla Carmencitu. Byla oblečená ve žlutých hedvábných šatech. Jejich dekolt a rukávy zdobila černá krajka. Husté černé vlasy měla příchozí nakadeřené a lemovaly oválný obličej. Dívka byla dost vysoká a dobře rostlá. Její příchod neušel pozornosti přítomných mužů. Ona se však dívala jen na jednoho. Tím byl hrábě Pierre de Blahchairt.

Moirro, jsem ráda, že se ti vyprávění o Kataríně líbilo.
Pierre už není chudý venkovský šlechtic. Má postavení, titul, je pohledný a volný. To jistě některé ženy může zaujmout.
To je tak trochu prověrka pro oba. Budoucnost odhalí, jestli jsou jejich city pevné.

takze Katarina znovu na dvore hm

Ado, protože Katarina žije teď ve Vídni, tak se vzhledem ke svému původu dvoru vyhnout nemůže.
Doufám, že vývoj a další pokračování zaujmou čtenářky jejích osudů.

Mimi, moc hezký popis rakouského dvora i outfitů obou sester. Vida, konec dnešní části napovídá, že novopečený pan hrabě již zjistil, že jsou i jiná kvítí pod sluncem . Aby Katarína nevybírala tak dlouho, až přebere!

Penelopo, těší mě, že se ti líbil popis dvora Leopolda I. On to byl panovník, který se zájmy podobal Ludvíkovi XIV. Chtěl se mu vyrovnat.
Miloval hudbu, sám komponoval a svá díla dirigoval. Podle mě jeho dvůr prostě ožil. Vedl také války, ale o tom ve své fikci psát nebudu.

Jak se bude vyvíjet vztah hrdinů zatím neprozrazuji. Zda bude , který si čtenářky přejí, nebo a nebo obojí se ukáže v dalších pokračováních.

PenelopaW píše:

Mimi, moc hezký popis rakouského dvora i outfitů obou sester. Vida, konec dnešní části napovídá, že novopečený pan hrabě již zjistil, že jsou i jiná kvítí pod sluncem . Aby Katarína nevybírala tak dlouho, až přebere!

Penelopa přesně vstihla mé myšlenky. Jen ať ta pěkně rostlá holka ve žlutém Katarínu k něčemu popíchne, vždyť se zase chovala tak přísně Katarínsky, až mě za ni píchlo u srdce.

Tereza píše:

PenelopaW píše:

Mimi, moc hezký popis rakouského dvora i outfitů obou sester. Vida, konec dnešní části napovídá, že novopečený pan hrabě již zjistil, že jsou i jiná kvítí pod sluncem . Aby Katarína nevybírala tak dlouho, až přebere!

Penelopa přesně vstihla mé myšlenky. Jen ať ta pěkně rostlá holka ve žlutém Katarínu k něčemu popíchne, vždyť se zase chovala tak přísně Katarínsky, až mě za ni píchlo u srdce.

Terezo, naprosto souhlasím. Je na Kataríně, jak se v budoucnu zachová.

A ještě jsem včera zapomněla na jednu věc - pan hrabě má ode mne body za romantiku:

mimi píše:

Pierre ji vzal za paži a přitiskl k sobě.
"Kataríno, neutíkejte mi, chci, abyste věděla, že jsem ve Vídni kvůli Vám."
"Pane hrabě, prosím pusťte mě. Začíná být chladno a před klášterem na mě čeká kočár." Naléhala Katarína.
Pierre se usmál a řekl: "Pustím Vás jenom proto, abychom se opět brzy setkali."

Přestože si užívám krásné vyprávění Penelopiny fikce, tak po delší době jsem přidala kousek vyprávění o Kataríně. Hrdinka bude tentokrát trochu bojovat s pokušením.

K-o-n-e-č-n-ě!!!!

Ó, mladá dívčina nebude zřejmě tak nevinná, jak by její věk napovídal: Potom rozevřela vějíř z černých per a skryla za ním obličej ke kořenu nosu. Její šedomodré oči pozorovaly hraběte de Blanchairt.


Leč Pierre je kabrňák a má oči jen pro tu jedinou... Musím říct, že pan hrabě u mne stoupl v ceně, čekala bych, že Katarínu trochu poškádlí a bude se schválně věnovat jiné, s níž přišel, a on ne! Leč Katarína je Katarína a musí to zase zazdít :

Pierre de Blanchart se k ní sklonil a tiše řekl: "Ano, to je pravda. Zelená je barva naděje. Mám já naději?"
"Pane vyslanče, na to Vám nemohu odpovědět. Nevím, po čem toužíte." Namítla Katarína.

Katarína byla v pokušení přestat se bránit a podlehnout. Stát se milující a milovanou ženou. Třeba jen jednou v životě. Potom ji ale vnitřní hlas varoval: "Potřebuje manželku a matku pro svou dceru. Ví, že nejsem už ani mladá ani hezká. Spoléhá, že mu budu vděčná a on si zařídí život podle svého."

A já už se těšila, že konečně podlehne!!! Tak snad Blainchartovi nevytečou nervy a bude nadále trpělivý a ohleduplný, a chovat se ke Kataríně stále jako k plaché srnce. Přiznám se, že po tomhle večeru bych nad ní skoro už zlomila hůl... Ale věřím, že hrabě je takový správňák, že se nenechá odradit a nasadí příště nějaký těžší kalibr, kterým už Katarínu konečně trochu udolá a minimálně ji donutí k přijetí faktu, že ji nebere jen jako z nouze cnost, ale že po ní skutečně touží!

Penelopo, jsem ráda, že se Ti moje vyprávění líbilo. Díky.

Tu sváděcí scénku jsem připsala včera, po přečtení Tvé fikce o Desgrezovi a Marie-Claire.

Přišlo mi, že se Pierre tak trochu chová jako mnich. Je to přece bývalý voják.

Kdyby to nebyla právě Katarína, tak by hrdinka už byla paní de Blanchairt a užívala si příjemné společnosti pana chotě. Jenže Katarína je jaká je.

Takže musím ještě sepsat a rozvinout, co už mám o ni v hlavě připravené.

P.S.: Moc ráda bych si přečetla, co pro ni připravila Ada ve svém vyprávění o Kataríně v Rusku.

mimi píše:

Tu sváděcí scénku jsem připsala včera, po přečtení Tvé fikce o Desgrezovi a Marii-Claire.

Ó, tak to jsem ráda, že jsem Pierra naladila na tu správnou notu . Snad i Katarína se konečně naladí .

mimi píše:

Přišlo mi, že se Pierre tak trochu chová jako mnich. Je to přece bývalý voják. .

A dobře on . Líbilo se mi, jak na Katarínu zprvu nenaléhal, oťukával, jako správný kavalír nabídl sňatek, .. Aby se nyní projevil jako toužící a dychtící muž, který už prostě chce strávit noc s objektem své touhy.

Doufám, že se do hry vloží ta mladičká konkurentka a typicky zlomyslně žensky Katarínu znejistí nějakými svými smyšlenkami či pokusy Pierra svést .

mimi píše:

P.S.: Moc ráda bych si přečetla, co pro ni připravila Ada ve svém vyprávění o Kataríně v Rusku.

Čteš mi myšlenky, taky jsem si říkala, že tu dlouho nebyla paralelní linie od duchovní autorky...

Já se snad zblázním!
Už to skoro bylo a zase nic!

Jestli byl Pierre voják, tak určitě dobýval města stylem oblehnout město, rozložit tábor a čekat a čekat a čekat, až ti za hradbami vyhladoví , vylezou ven a vzdají se. Kde jinde by vzal tolik trpělivosti?

P.S.
Ať Katarína kývne na to divadlo!
A ať si ji k té příležitosti vezme nějaký tým služebných do parády !

Penelopo a Terezo, z Vašich příspěvků čtu, jaký vývoj děje vyprávění o Kataríně a Pierrovi byste si přály.

Terezo, Pierre byl voják a také agent ve službách krále Slunce a tak se musel naučit trpělivosti a rozvaze. Jinak by se už asi nedvořil Kataríně ani žádné jiné.

Původně jsem měla konec vyprávění připravený už mnohem dříve. Některé Vaše náměty mě inspirovaly, něco mě napadlo samo a tak to stále ještě nekončí. Můza je občas unavená a potřebuje odpočinek a čas.

mimi píše:

Pierre byl voják a také agent ve službách krále Slunce a tak se musel naučit trpělivosti a rozvaze. Jinak by se už asi nedvořil Kataríně ani žádné jiné.

Původně jsem měla konec vyprávění připravený už mnohem dříve. Některé Vaše náměty mě inspirovaly, něco mě napadlo samo a tak to stále ještě nekončí. Můza je občas unavená a potřebuje odpočinek a čas.

Doufám, že trpělivost nakonec Pierrovi přinese ony příslovečné růže v podobě Kataríniny přízně!

Múza teď odpočívala hodně dlouho, koukej ji, Mimi, pořádně zapřáhnout .

Penelopo, na Můzu se musí opatně. Jinak by se mohla vylekat a zmizet navždy.

Hezký den, přeji. Ještě to tu moc neumí, ale moc ráda bych si přečetla vaše fikce. Je to možné? A pokud ano, tak jak je najít? Děkuji

Sofinava1 píše:

Hezký den, přeji. Ještě to tu moc neumí, ale moc ráda bych si přečetla vaše fikce. Je to možné? A pokud ano, tak jak je najít? Děkuji

pozri sa do súkromných správ

Penelopa píše:

"Díky Mimi víme, že minimálně Pierre by byl schopen lézt dámě do okna, obzvlášť, když ho tato už tak dlouho nechává čekat . Možná by to nebylo špatné, přepadnout ji uprostřed noci, rozespalou a nepřipravenou, a ukázat jí trochu té tělesnosti."

Takže noční návštěva u

No, nikdy neříkej nikdy.

mimi píše:

Penelopa píše:

"Díky Mimi víme, že minimálně Pierre by byl schopen lézt dámě do okna, obzvlášť, když ho tato už tak dlouho nechává čekat . Možná by to nebylo špatné, přepadnout ji uprostřed noci, rozespalou a nepřipravenou, a ukázat jí trochu té tělesnosti."

Takže noční návštěva u

No, nikdy neříkej nikdy.

Přání se ve vánočním čase občas vyplní. Přidávám vyprávění o noční návštěvě u Kataríny. Je trochu ovlivněno filmem Angelika a král. Katarína ovšem není Angelika, ale doufám, že i tak budete s vyprávěním spokojeny.

Přeji všem krásné svátky.

https://www.youtube.com/watch?v=EJlY1M65Xao
Myslím, že tahle melodie se docela hodí.

mimi-krasne pokracko, som spokojna. aspon ty doprajes Katarine trosku stastia, ked ja nie.
z Viedne je to na Slovensko a do CR blizsie, ako z Ruska, takze prosim o trpezlivost. "mojej" Katarine to trochu dlhsie bude trvat, kym pricestuje.

Opět jsem v trestuhodném skluzu ve čtení fikcí. Přečetla jsem aspoň poslední kapitolu. I já jsem spokojená. Ke Kataríně to muselo být vysoko, že se Pierre cestou tak unavil. To je trochu škoda Ale zase se nikam nepropadl a odešel celý. Pokud Katarína přijme jeho nabídku, možná se dočkáme i manželského štěstí!