Jako s Jeffreyem jsou nejlepší scény v celé Angelice a její láska. Tam to stojí za to. S Desgrezem asi nemám vyloženě oblíbenou scénu, to je ta postava, u které mě těší, že je, kdykoliv se objeví.

Nikita, máš na mysli sex Angelika - Desgrez alebo Angelika - Filip? Dosť podstatné rozdiely, čo povieš?

Andrej píše:

Jako s Jeffreyem jsou nejlepší scény v celé Angelice a její láska. Tam to stojí za to. S Desgrezem asi nemám vyloženě oblíbenou scénu, to je ta postava, u které mě těší, že je, kdykoliv se objeví.

Myslela jsem Desgreze. Mě teda jejich sex bavil.

Precious píše:

Nikita, máš na mysli sex Angelika - Desgrez alebo Angelika - Filip? Dosť podstatné rozdiely, čo povieš?

Myslela jsem Desgreze, protože vím, že hodně dam ho tu opravdu miluje a chtěla jsem se soustředit na nějaké jejich scény. Třeba jak ji pustí, když chytí markízu andělů a pozná, že je to Angelika.

Joooo, ta je pěkná. A krásná je ta scéna, kdy se jí konečně přizná, že ji miluje, protože ví, že už o nic nejde a může to říct, to je skvělý. A mě těšej i odkazy na něj, třeba Bardagnovo vyprávění .

Andrej píše:

Joooo, ta je pěkná. A krásná je ta scéna, kdy se jí konečně přizná, že ji miluje, protože ví, že už o nic nejde a může to říct, to je skvělý. A mě těšej i odkazy na něj, třeba Bardagnovo vyprávění .

To jsem ještě nečetla. Ale vzpomenu si, až tam budu.

Andrej píše:

Joooo, ta je pěkná. A krásná je ta scéna, kdy se jí konečně přizná, že ji miluje, protože ví, že už o nic nejde a může to říct, to je skvělý. A mě těšej i odkazy na něj, třeba Bardagnovo vyprávění .

Jj, mě taky děsně baví odkazy (chudáček Bardagne ). Nejoblíbenější scéna s Desgrezem? To je nemožný vybrat . Asi stejně jako Andrej jsem nejšťastnější, když se tam Desgrez vyskytuje a je v podstatě jedno za jakých okolností a kdy. Vždycky to má šťávu.
A je pravda, že jeho poslední rozhovor s Angelikou před odjezdem do Ameriky je jednoduše boží

Souhlasím se vším, co jste tu napsaly!!!!!!!!!!!!

Sama bych to nenapsala lépe .


Mohu poprosit moderátorku, aby založila podfíorum Desgrez a přesunula tam tuhle úžasnou konverzaci?
Koneckonců Desgrez si zaslouží pořádně probrat

Teda, vy mi dáváte Už jsem se dnes pokoušela sjednotit konverzaci na tém a Joffrey na povedlo se to s odřenýma ušima.

JJ, Dezgrez je zvláštní nátura.. nejvíc se mi líbí, jak shazuje Angeliku z toho kočáru, protože narozdíl od ní ví, že jsou sledováni .. nebo jak ji honí po Marseille a očuchává hospodu..

A je snad u něj nějaká scéna, která by nestála za povšimnutí? Žádná. Všechny jsou parádní. I to, jak ji "znásilní" a tím zachrání před skokem do Seiny (že by si bylo s Joffreyem v něčem podobní viz. Joffreye/Sabine), jak ji nechá běžet coby Markýzu andělů, pomoc, když byla vězněna, hledání po Marseille, jeho vyznání lásky...... a co já vím, co ještě. Zajímalo by mě, jestli opravdu měla Anne takový záměr, že je Desgrez takový, nebo to nějak vzešlo až při psaní. Vždyť on je vlastně daleko lepší než Joffreye.

Až se ty dva spolu setkají v Království Francie (což je nevyhnutelné), bude to zajímavé....!!!!

Ja ma zase moc rada tu scenu, jak za nim prijde jako markyza de Plessis-Belliére a on z ni strha ty sperky...a pak

No jéje!

Dana píše:

A je snad u něj nějaká scéna, která by nestála za povšimnutí? Žádná. Všechny jsou parádní. I to, jak ji "znásilní" a tím zachrání před skokem do Seiny (že by si bylo s Joffreyem v něčem podobní viz. Joffreye/Sabine), jak ji nechá běžet coby Markýzu andělů, pomoc, když byla vězněna, hledání po Marseille, jeho vyznání lásky...... a co já vím, co ještě. Zajímalo by mě, jestli opravdu měla Anne takový záměr, že je Desgrez takový, nebo to nějak vzešlo až při psaní. Vždyť on je vlastně daleko lepší než Joffreye.

Až se ty dva spolu setkají v Království Francie (což je nevyhnutelné), bude to zajímavé....!!!!

No, o tom "mluvím", už se také těším
Ale jestli o tom budeš takhle "mluvit" , tak vážně nevydržím čekat

Tania píše:

Dana píše:

A je snad u něj nějaká scéna, která by nestála za povšimnutí? Žádná. Všechny jsou parádní. I to, jak ji "znásilní" a tím zachrání před skokem do Seiny (že by si bylo s Joffreyem v něčem podobní viz. Joffreye/Sabine), jak ji nechá běžet coby Markýzu andělů, pomoc, když byla vězněna, hledání po Marseille, jeho vyznání lásky...... a co já vím, co ještě. Zajímalo by mě, jestli opravdu měla Anne takový záměr, že je Desgrez takový, nebo to nějak vzešlo až při psaní. Vždyť on je vlastně daleko lepší než Joffreye.

Až se ty dva spolu setkají v Království Francie (což je nevyhnutelné), bude to zajímavé....!!!!

No, o tom "mluvím", už se také těším
Ale jestli o tom budeš takhle "mluvit" , tak vážně nevydržím čekat

Opravdu? A co uděláš? Přeložíš to sama? Pak tedy "mluvme, mluvme, mluvme" a máme to tu za chvíli!

Dana píše:

Tania píše:

Dana píše:

A je snad u něj nějaká scéna, která by nestála za povšimnutí? Žádná. Všechny jsou parádní. I to, jak ji "znásilní" a tím zachrání před skokem do Seiny (že by si bylo s Joffreyem v něčem podobní viz. Joffreye/Sabine), jak ji nechá běžet coby Markýzu andělů, pomoc, když byla vězněna, hledání po Marseille, jeho vyznání lásky...... a co já vím, co ještě. Zajímalo by mě, jestli opravdu měla Anne takový záměr, že je Desgrez takový, nebo to nějak vzešlo až při psaní. Vždyť on je vlastně daleko lepší než Joffreye.

Až se ty dva spolu setkají v Království Francie (což je nevyhnutelné), bude to zajímavé....!!!!

No, o tom "mluvím", už se také těším
Ale jestli o tom budeš takhle "mluvit" , tak vážně nevydržím čekat

Opravdu? A co uděláš? Přeložíš to sama? Pak tedy "mluvme, mluvme, mluvme" a máme to tu za chvíli!

Snaha by byla, ale fránina bohužel ne

ted jsem si vzpomela na tu basnicku, co prilozil k dopisu pro Angeliku do Ameriky....on je proste uzasny (stopadesat zamilovanych smajliku)

No je no. Jeeee, já jsem si úplně přivlastnila to Angeličino zvolání kdykoliv on se odněkud vynoří a zas ji zachrání! Příteli Desgrezi! Taky mě to vždycky napadne, když se tu o něm bavíme. Ale zjistila jsem, že ve vnímání Angeliky je pdoobnej Colinovi. Když Colin zjistí, že ji mít vážně nemůže, chová se stejně. Zbožňuje jí, ale nedává to najevo, "jen" ji chrání. Ale Colinovi chybí ten Desgrezův smysl pro humor a sarkasmus, což Desgreze dělá jedinečným.

Naprosto!!! Jak básnička tak přirovnání ke Colinovi. Tady nad tím počítačem se tak hezky sní....

Andrej píše:

No je no. Jeeee, já jsem si úplně přivlastnila to Angeličino zvolání kdykoliv on se odněkud vynoří a zas ji zachrání! Příteli Desgrezi! Taky mě to vždycky napadne, když se tu o něm bavíme. Ale zjistila jsem, že ve vnímání Angeliky je pdoobnej Colinovi. Když Colin zjistí, že ji mít vážně nemůže, chová se stejně. Zbožňuje jí, ale nedává to najevo, "jen" ji chrání. Ale Colinovi chybí ten Desgrezův smysl pro humor a sarkasmus, což Desgreze dělá jedinečným.

No, Coline je fajn, ale v americe mě už tak nebere. Nějak to není ono, ale Desgrez - to je jiný kafe

Tania píše:

Andrej píše:

No je no. Jeeee, já jsem si úplně přivlastnila to Angeličino zvolání kdykoliv on se odněkud vynoří a zas ji zachrání! Příteli Desgrezi! Taky mě to vždycky napadne, když se tu o něm bavíme. Ale zjistila jsem, že ve vnímání Angeliky je pdoobnej Colinovi. Když Colin zjistí, že ji mít vážně nemůže, chová se stejně. Zbožňuje jí, ale nedává to najevo, "jen" ji chrání. Ale Colinovi chybí ten Desgrezův smysl pro humor a sarkasmus, což Desgreze dělá jedinečným.

No, Coline je fajn, ale v americe mě už tak nebere. Nějak to není ono, ale Desgrez - to je jiný kafe

To je přímo kávička s mlíčkem. Mňam mňam.

Teda vy jste se rozjely! Souhlasím úplně se vším, co jste tu napsaly. Nenapadá mě, co dodat.

(Jen jsem ráda, že nejsem pokládaná za mimozemšťana, když od začátku prohlašuju Desgreze za svou vůbec nejoblíbenější postavu .)

To by nás těch mimozemšťanů bylo dost! Už takhle stačí, že si o nás společnost, co Angeliku neznají a mají k ní předsudky, o nás myslí ... své.

a nech si myslia, my ho/ich máme rady a je nám to fuk, no nie?
Nikita, intímne scény s Desgrezom sú dobre živočíšne, ale keďže som slušná, ďalej sa zdržím komentára

trochu ma napadá filmový Desgrez - scéna, keď sa Angelika uňho zastaví pred plánovanou samovraždou. V knihe vieme, že to bolo trochu ináč, ale veľmi sa mi páči, ako si uvedomí, že on je jej priateľ, jediný priateľ ... Až by som plakala!

Precious píše:

a nech si myslia, my ho/ich máme rady a je nám to fuk, no nie?
Nikita, intímne scény s Desgrezom sú dobre živočíšne, ale keďže som slušná, ďalej sa zdržím komentára

trochu ma napadá filmový Desgrez - scéna, keď sa Angelika uňho zastaví pred plánovanou samovraždou. V knihe vieme, že to bolo trochu ináč, ale veľmi sa mi páči, ako si uvedomí, že on je jej priateľ, jediný priateľ ... Až by som plakala!

No, říkáš to pěkně. Doufám, že film plánujete pro starší ročníky. Já osobně bych si nenechala scénu s Desgrezem ujít . Ale je pravda, že natáčet to, aby to nějak vypadalo (a nebylo to p...) asi nebude jednoduché

No, tak jak to tam AG popisuje, to asi dost dobře natočit nepůjde.. včetně toho, jak se Angelika u Dezgreze probudí... aneb, jak by řekl klasik, "když nahatá ženská, tak vocaď pocaď"

dasha píše:

No, tak jak to tam AG popisuje, to asi dost dobře natočit nepůjde.. včetně toho, jak se Angelika u Dezgreze probudí... aneb, jak by řekl klasik, "když nahatá ženská, tak vocaď pocaď"

Záleží kdo to bude točit, například Francouzi s tím problém nemají (s tím vocaď pocaď ).
Hlavně ne v Americe, tam ty hugenoty vzali až moc doslova

Bohužel tak, jak je to napsáno, je to pro charakteristiku postavy určující a těžko to nějak obejít nebo mlžit - pamatuju se, jak mě v tomhle ohledu zklamal třeba Zaříkávač koní. Chápu, že Redford už byl v té době poněkud za zenitem, a tak se omezili na cudný polibek, protože natočit s ním vypjaté erotické scény podle literární předlohy by bylo nevkusné, ale tím pádem natočili úplně jiný film.

Pokiaľ si dobre pamätám, tak podľa polohy, v akej sa Angelika u Desgreza zobudila, by ju mohli nasnímať asi len po hornú polovicu pŕs, ináč by sa to asi fakt poriadne zvrhlo. Ale niekedy je škoda, že takéto podstatné veci, ako milenecký vzťah s Desgrezom či vojvodom de Vivonne sa zamlčia. Ono to častokrát, ako písala Dasha, zmení podstatu filmu.

No jo, tak nejsem jedinej debil, kdo má tuhle postavu rád. Nejhorší je, že tři knihy a zrovna tam, kde je Desgrez, prostě v knihovně nemaj a nikde jinde nejsou k sehnání, to je po placený .

Ty jo, to je zvláštní. U nás v Jablonci máme poměrně mini knihovnu, ale Angeliky tam měli vždycky úplně všechny.

Musím se přiznat, že mě (příjemně) vyšokovalo, že Desgrez skutečně žil. Nicméně nemám klidu, protože v sekci "postavy" jsou u něj nejednoznačné údaje. A to letopočty - že žil v letech 1596 až 1650, a že "1678 odhalil největší travičsou aféru, markýza de Brinvileries". Nemám možnost si údaje ověřit, proto bych se ráda poptala, které údaje jsou chybné. (Taky mě zklamalo, že kolem roku 1660 byl už ve skutečnosti v důchodovém věku, ale s tím nic nenaděláme .)

No jo Desgrez je opravdická historická osoba. Nějaké info a letopočty o něm jsou v knize Rozhovory na dálku - sbírky dopisů madame de Sévigné, jen je tam myslím pod jménem Desgrais nebo tak nějak.

A jinak kdybyste někdo měl trošku podrobnější info, jak to vlastně bylo s tím dopadením Brinvilliersový, ráda se nechám poučit ono všude, co jsem tak koukala, byla spíš jen zmínka, že jí zajal.

Dauphine, díky za tip, doporučenou knížku dokonce mají i v naší knihovně, takže si pro ni příležitostně zajdu.

dauphine píše:

Elis píše:

Musím se přiznat, že mě (příjemně) vyšokovalo, že Desgrez skutečně žil. Nicméně nemám klidu, protože v sekci "postavy" jsou u něj nejednoznačné údaje. A to letopočty - že žil v letech 1596 až 1650, a že "1678 odhalil největší travičsou aféru, markýza de Brinvileries". Nemám možnost si údaje ověřit, proto bych se ráda poptala, které údaje jsou chybné. (Taky mě zklamalo, že kolem roku 1660 byl už ve skutečnosti v důchodovém věku, ale s tím nic nenaděláme .)

No jo Desgrez je opravdická historická osoba. Nějaké info a letopočty o něm jsou v knize Rozhovory na dálku - sbírky dopisů madame de Sévigné, jen je tam myslím pod jménem Desgrais nebo tak nějak.

A jinak kdybyste někdo měl trošku podrobnější info, jak to vlastně bylo s tím dopadením Brinvilliersový, ráda se nechám poučit ono všude, co jsem tak koukala, byla spíš jen zmínka, že jí zajal.

Samozrejme ze DESGREZ bol historicka osobnost, a k tomu este SLAVNA historicka osobnost.

Nes
------------------------
Zitat z knihy Angelika sa Buri:

Desgrez: (vravi to Angelike na konci knihy)
Nedávno jsem zatkl jednu z vašich sousedek… markýzu de Brinvilliers. Nevím, jestli si
vzpomínáte. Bydlela o několik ulic dál od vašeho paláce de Beautreillis. Otrávila celou rodinu plus
několik desítek dalších lidí. Už léta jsem jí na stopě, ale až vy jste mi pomohla ji zatknout. Ale ano.
Ty cenné informace, které jste mi tak laskavě poskytla; týkaly se loupeže vašich přátel ze Dvora
zázraků. Vy se nepamatujete? Jistěže ne, od té doby už se přece stalo tolik dalších věcí! Víte,
drahoušku, v Paříži je dneska travičství poměrně oblíbené.
Kniha PDF Strana 166
--------------------------------------------------------

Ako opisuju nasho slavneho DESGREZA v roku 1676 ?

taky maly vytazok z toho co som doteraz precitala:

Mal asi 36 az 38 rokov, bol velmi atraktivny a vzdy elegantny v kazdom smere, a vyjadroval sa velmi vyberane. Desgrez bol jednym z tych prvych detektivov-kozmopolitov ktory dodnes fascinuje historikov rovnako ako aj pisatelov historickych fikcii.
Dodnes o nom koluje nespocet legiend. Pribeh o tom ako zatkol Markizu de Brinvilliers sa cita ako kapitola z napinaveho romanu.

Markiza de Brinvilliers utiekla najskor do Anglicka, ale ked jej hrozilo ze ju vydaju, utiekla sa do klastora v Lüttichu. Mesto sa rozhodlo ju vydat, avsak klastor nie. Len vdaka lstivemu napadu komisara Desgreza, ktory sa sam podielal na zatknuti, prezleceny za kňaza, sa akcia vydarila.
Dezgrez ju osobne doviezol do Pariza 26 Aprila 1676.

Zdroje:

Alexandre Dumas:
Madame de Sévigné et la marquesa de Brinvilliers
http://literaturafrancesatraducciones.b ... sa-de.html

a tiež Celebrated Crimes od Alexandra Dumasa

Madame_de_Brinvilliers_and_Her_Times
THE MARQUISE ARRESTED BY DESGREZ
https://archive.org/details/madamedebrinvil00stokgoog

Wikipedia:
http://fr.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois_Desgrez

Vo francúzskej wikipedii sa o nom v skratke píše ze sa stal symbolom modernizácie francúzskej polície
a ze sa najviac preslávil odhaleniami v Afére z jedmi- Travičskej afére.

Nedalo mi to nepostnut aj sem:

„Ale Desgrezi, já nikdy nepřeháněla!“
„Právě to vám vyčítám. Nemohla byste občas hrát trochu komedii jako všechny ty hodné
ženičky, co si váží samy sebe? Drama, prosím! Jen ne ale skutečné drama! Jenže pokud jde o vás, člověk musí okamžitě utíkat a prosit nebesa, aby nepřišel příliš pozdě. Takže jsem tu… a vypadá to, že včas.“



Neskrotna Angelika, Cast prva: Odjezd, Kapitola 2

Existuje kniha, lepsie povedane divadelna hra vydana ako kniha v ktorej hraje Desgrez jednu z hlavnych uloh.

Takze co treba z tou knohou urobit?

Dobre ju vydezgrezovat. !!!!!!

Louis XIV and the Affair of the Poisons : A Play in Five Acts



Ludvik XIV a Afera z jedmi - Hra v piatich dejstvach.

Ak si ju najdete v google books, da sa v nej vyhladavat ak si do vyhladavania vlozite meno Desgrez.

Dámy a páni pozývam vás vyskúšat si vaše znalosti o Desgrezovi v novom teste:

http://angelique.international/kviz_desgrez.php

Jednu otázočku som však zabudla: kde býval Desgrez najradšej?

No predsa na mostoch!

Keď bol ešte chudobný mal skromnú izbu na moste Petit-Pont, blízko Chateletu.

Advokát Desgrez bydlel na Petit-Pont, Malém mostě, který spojuje Cité s univerzitní čtvrtí,
v jednom z těch starých omšelých domků se špičatou střechou, jejichž základy se máčejí v Seině už
celá staletí a pořád se ještě nezhroutily, přestože už zažily několik povodní. (...)
Když došla na místo, které jí ukázali, poněkud zaváhala. Ten dům se skutečně podobal
Desgrezovi: ubohý, rozkývaný, mírně arogantní.
Vyběhla po točitém schodišti, jehož zpráchnivělé dřevěné zábradlí bylo ozdobené
podivnými šklebícími se soškami.



Petit Pont (maly most) tuto na mape v pravom dolnom rohu:

http://fr.wikipedia.org/wiki/Petit-Pont ... Turgot.jpg



Neskoršie keď zbohatol, presťahoval sa do domu na honosnejší most: Pont Notre Dame:

http://en.wikipedia.org/wiki/Pont_Notre ... iniers.jpg



Angelika čekala na Desgreze v jeho domě na mostě Notre-Dame. Policista rád bydlel na
mostech, zatímco ti, které pronásledoval, žili pod nimi.
Ale prostředí se od té doby, co tu Angelika byla naposled, změnilo. To už nebyl ten hroutící
se malý domek na PetitPont jako před lety. Teď obýval téměř nový vlastní dům mezi boháči. Byl
vyzdoben přesně podle špatného vkusu zazobaných měšťáků, s průčelím s pohanskými bůžky
nesoucími ovoce a květiny, se zlatými erby a sochami, vymalovanými „jako živé“ jásavými
barvami. Z pokoje, kam sluha Angeliku zavedl, vyzařoval týž měšťácký blahobyt. Ale mladá žena
vrhla jen letmý pohled na široké lůžko, jehož nebesa nesly kroucené sloupy, a na pracovní stůl, kdestály psací potřeby z pozlaceného bronzu.

Zírám, nemám slov Nikdy mi to nedošlo v plném rozsahu, ale nebyl Dezgrez na takovéhle těsné bydlení příliš velký individualista?
I když, to by asi nemohl žít v jeho milované Paříži vůbec, a kde jinde by našel tak skvělé podsvětí, že

Moirro, díky za fotku i za test, i napodruhé stále stejný výsledek - 10/16.
A rovnou můžeš navázat fikcí, co na to pan Dokonalý, až v Království Francie zjistí, jak mu Dezgrez "zachránil" manželku.

dasha píše:

A rovnou můžeš navázat fikcí, co na to pan Dokonalý, až v Království Francie zjistí, jak mu Dezgrez "zachránil" manželku.

Tá fikcia už je skoro hotová. len škoda že v tom čase už Desgrez nebýval na moste aby ho Peyrac hned mohol hodiť do Seiny.

V období knihy Angelika a kráľ už vlastnil palác na ulici Commanderie (ja by som to preložila ako Velitelská ulica, ako inak pán Desgrez) , neďaleko (vtedajšieho) predmestia St.German, kde ho aj raz už Angelika navštívila, tesne predtým ako mu zdúchla z Paríža.

jeanne píše:

Jen mě trápí ty příliš velké nejasnosti okolo jeho ročníku narození, plus mínus pár desetiletí :/

Jeanne, kde si našla také informácie? Kde si našla že by sa bol mal narodiť v ešte koncom 16 storočia?
Ja som našla v dátume narodenia maximálne rozdiel 2 rokov.

Ak mal v roku 1676 36 až 38 rokov, musel byť približne rovnako starý ako Angelika a Kráľ Slnko.
Čo by aj poľa románu pani AG vychádzalo lebo keď obhajoval Peyraca bol ešte mladé ucho a študent
a keď si Angelika myslela že snáď to on priplával do Quebecu. skonštatovala že Quebeckým mladým dámam sa zdá
každý muž cez štyridsiatku byť starcom.
Takže zrejme to bude sedieť a pani AG mala zrejme co sa týka veku k dispozícii rovnaké zdroje ako ja.

To bydlení na mostě mi úplně vyrazilo dech, vůbec jsem něco takového nečekala. Super.

jeanne píše:

Hm, řekněme, že byl tedy taky ročník 1638, to by mi mohl docela dobře zapadnout do vyprávění 1672..., a to tedy říkáš, že bydlel právě na zastavěném Pont Notre Dame...?

Musím ťa sklamať v 1672 mal už svoj vlastný palác, teda aspoň v knihe od pani AG. Ale kľudne si mohol nechať z nostalgie
ten rozkošný domček na moste ako riečnu chatu. Kto vie či sa tam dali chytať ryby.

A toto je ten prvý most na ktorom Desgrez býval ako advokát:

Petit Châtelet a Petit Pont (malý most) na ktorom býval.



Le Petit Châtelet et le Petit Pont en 1717.

jeanne píše:

Takže ta informace o mostě je "z více pramenů" a ta o pozdějším paláci jen u AG?

Nie, tie údaje o tom kde býval sú všetky iba z knih o pani AG. o tom kde Desgrez býval v skutočnosti, som hoci som
preštudovala dosť historických záznamov nič konkrétne nenašla.

Našla som iba jeho opis, približný dátum narodenia, a čo to o prípadoch ktoré mu boli zverené.
Niektoré príhody okolo neho boli v skutku kuriózne. Desgrez bol takpovediac vlastne prvým prototypom moderného
detektíva a patrí do histórie vzniku a vývoja modernej polície.

Nedalo mi nepodeliť sa o ešte jeden nadhľad na domy na mostoch Paríža v ktorých Desgrez
tak rad býval:



Na obrázku sú dva mosty: Pont Notre-Dame (tam sa z Petit Pont "maleho mostu" presťahoval keď sa vrátil do Paríža, predal úrad advokáta a kúpil si hodnosť policajného kapitána) a Pont au Change ktoré vedú na Ile de la Cité na ktorom sa okrem
iného nachádza katedrála Notre Dame a nemocnica Hotel Dieu kde sa narodil Cantor .

Tuto plánik:

Ach, to je nádhera! Víš, že tvoje pařížské objevy naprosto zbožňuju!

dauphine píše:

Ach, to je nádhera! Víš, že tvoje pařížské objevy naprosto zbožňuju!

Ďakujem Dauphine, už by som si najradšej balila kufre a vydala sa po stopách Angeliky.

PS: Kto si všimol že Desgrez sa v podstate iba presťahoval z jedného mosta na ten druhý naproti?

moirra píše:

PS: Kto si všimol že Desgrez sa v podstate iba presťahoval z jedného mosta na ten druhý naproti?

Haha no jasně že jsem si všimla! Tomu říkám pořádná akce Kulový blesk.
Co ho k tomu asi vedlo? Že by chtěl změnit pohled na tok Seiny?

A aby skutočný kuriózny príbeh o Desgrezovi nezostal iba v mojej Fikcii:

Desgrez, dodnes uznávaný ako predchodca slávnych detektívov a la Sherlock Holmes, bol známy svojimi diabolskými nápadmi aj v skutočnom živote.
Veď si len spomeňme ako zatkol travičku, markízu Brinvilliers, ktorú sa už roky polícia snažila dolapiť:
V prestrojení za kňaza, ktorý predstieral že je do ctenej markízy zaľúbený.

Po celom Paríži kolovali legendy o obávanom diabolskom špicľovi ktorý sa dokáže zjaviť naraz na viacerých miestach. Keďže sa Desgrezova silueta stala už priveľmi známou, na jeho pokyn brázdil ulice Paríža nespočet maskovaných Desgrezov. Takže nezostávalo nič iné ako hádať kde sa práve nachádza ten pravý.
Nikto si nebol nikdy celkom istý že videl toho pravého.

-------------------------------------------------------------------------

O osobe Desgreza, v podsvetí obávaného a vo vysokých kruhoch uznávaného, kolovalo po Paríži veľa legiend. Najviac zo všetkého však obyvateľstvo hlavného mesta pobavila skutočná príhoda:

Jedna z tiež kompromitovaných žien v Afére z jedmi, pani T. vedela že aj jej meno bolo zapísané v zhabaných knihách u La Voisin, zvanej susedka. A preto žila dennodenne v hroznom strachu. Susedka si až úzkostlivo starostlivo viedla záznamy duší, ktoré získala na stranu diabla.
Jedného dňa sa v paláci pani T. ohlásil muž ktorý tvrdil že s ňou potrebuje súrne hovoriť. "Spýtajte sa predsa na jeho meno," povedala lokajovi. Ten sa vracia: "Hovorí že sa volá Desgrez ..."
Pani domu zbledla ako stena. Prichádza ju zrejme zavrieť za mreže. Je stratená. Pomyslela si a zachvátila ju smrteľná úzkosť. Vrhla sa zaliata slzami k nohám svojho manžela. Pripúšťa, že bola kedysi u susedky. Ale pýtala si vždy iba afrodiziakujúce masti či recept na pribratie. Manžel, ktorý nepochybuje o jej slovách, ju márne upokojuje. Pani T., ktorá vie že muž menom Desgrez ešte stále čaká dole, spanikári. Chce spáchať samovraždu. Chce skočiť z okna. Manžel jej v tom zabráni a napokon sa ide spýtať návštevníka, čo vlastne od jeho ženy chce. Všetko sa nakoniec vysvetlí celkom banálne. Návštevník, hoci aj jeho meno je Desgrez, nie je tým obávaným mužom zo psom, ale je to čalúnnik ktorý prišiel na objednávku ...

Toto dobrodružstvo veľmi pobavilo verejnosť, už celkom unavenú z temných príbehov. Boli nimi za posledné roky viac ako zasýtení. Veselá príhoda sa sama zamiešala do tak často hroznej reality všedného dňa.

dauphine píše:

moirra píše:

PS: Kto si všimol že Desgrez sa v podstate iba presťahoval z jedného mosta na ten druhý naproti?

Haha no jasně že jsem si všimla! Tomu říkám pořádná akce Kulový blesk.
Co ho k tomu asi vedlo? Že by chtěl změnit pohled na tok Seiny?

Na Pont Notre-Dame sa z Petit Pont "maleho mostu" presťahoval keď sa vrátil do Paríža, predal úrad advokáta a kúpil si hodnosť policajného kapitána. Možno už ten dom kde byval predtym bol obsadený, ale v knihe sa spomína že na Petit Pont mal chudobný byt, kdežto na moste Notre dame už honosný.

Možno behal cez ostrov ILE de Cite z malého Chateletu do veľkého Chateletu (sídla polície) na druhej strane Seiny,
takže mu prišlo praktické bývať hneď v strede na moste.

Takže Desgrez bol tiež zamestnancom Chateletu, podobne ako kapitán zvaný Ľudožrút.

V tom se nemýlil jen jeden jediný člověk. Mladík jménem Desgrez. Muž, který vystudoval
práva a měl pohnutou minulost. Desgrez právě získal hodnost policejního kapitána v Châteletu.
Všichni se ho báli a začalo se o něm mluvit jako o jednom z nejschopnějších policajtů v hlavním
městě. Později se měl ten mladý muž skutečně proslavit zatčením největší travičky své a možná
všech dob, markýzy de Brinvilliers, a v roce 1678 měl jako první poodhalit závoj nad slavným
travičským procesem, jehož průběh otřásl až stupni trůnu.
Koncem tohoto roku 1661 bylo však zatím jasné, že policista Desgrez a jeho pes Sorbonna
jsou dva Pařížané, kteří nejlépe znají všechny brlohy v podsvětí.

Veľký Chatelet:

Le Grand Châtelet 17 storočie: