moirra píše:

„Nemluv tak. Jednou na tobě něco chci. Nicolasi, můj Nicolasi, pomoz mi zachránit děti!“
Začali jim říkat „andílci“. Pod Rošťákovou ochranou sdíleli Angeličin život uprostřed bídy a
zločinů. Spali ve velké truhle vystlané měkkými kabáty a jemnými hadry. Každé ráno měli čerstvé
mléko. Rigobert a Pivoňka kvůli nim chodili číhat na venkovanky, mířící s měděnými vědry na
hlavě na mléčný trh. Nakonec mlékařky odmítly chodit cestou přes Seinu. Museli za nimi až do
Yaugirardu. Když však venkovanky pochopily, že stačí džbánek mléka a budou mít cestu volnou,
nemuseli bandité ani tasit meče.

Ja neviem či to bolo zle naskenované ale za mliekarkami nemuseli chodiť až do Yaugirardu ale myslím že do
Vaugirardu - Vaudigard je dnešný 15 Parížsky obvod:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Vaugirard_(Seine)

jasné, som sa pozrela do francúzskej knihy:

Les laitières finirent par ne plus vouloir passer par le chemin de la Seine. Il fallut les chercher jusqu'à Vaugirard....

PenelopaW píše:

„Musím se vrátit na pátou hodinu do Tuilerií,“ řekla Margot. „Do té doby si sedneme v nějakém hostinci, kde nám dají najíst a napít.“(…)
Našly hostinec u Nesleské brány před malým můstkem, připomínajícím oslí hřbet, který se klenul přes bývalý příkop podél hradeb. (...)
Otevřenými dveřmi Angelika pozorovala zlověstnou Nesleskou bránu a její věž s lampou na vrcholu. Odtud kdysi házeli do řeky milence na jednu noc, které si chlípná Markéta Burgundská, francouzská královna, chodila v masce do ulic vybírat mezi studenty se svěží tvářičkou.Dnes město pronajímalo chatrnou věž pradlenám, které na cimbuří a střílnách sušily prádlo.
Hostinec byl klidný a skoro prázdný, tady už začínal venkov. Lodníci vlekli loďky po bahnitém břehu. V příkopu rybařily

No a tento odstavec pokračuje:

Když se začalo stmívat, Angelika přešla znovu na druhý břeh a vydala se do Tuilerií. V zahradě byla spousta lidí, protože podvečerní svěží vzduch sem přilákal nejen šlechtu, ale i rodiny bohatých měšťanů, kteří zatoužili po procházce v parku.
V Květinovém pavilonu přišel pro návštěvnice sám rytíř de Lorraine a usadil je na lavici v předpokoji. Jeho Výsost přijde zanedlouho. Pak je rytíř opustil. Na chodbách bylo velmi živo. Ten průchod spojoval Tuilerie a Louvre.


Čo myslíte, ako išla Angelika z Tuileries k Neselskej veži a naspäť? Tým ktorí si predstavujú že tam išla a vracala sa cez Pont Neuf už dopredu vravím že sa mýlia.

Samozrejme že táto rytina by k takému záveru zvádzala, vpedu neselká važa na druhom brehu Kvetinový pavilón a celkom v pozadí Pont Neuf:




Ako bónus k súťažnej otázke pridávam Kvetinový pavilón spájajúci Tuilerie a Louvre po požiari aspoň máme
okrem malieb aj zatiaľ jediné (smutné) foto Tuileries

Našla som božskú rytinu zo 17 storočia - Pont Neuf - Autorom je taliansky umelec Stefano della Bella

tie detaily sú božské

a koho som na nej objavila?

drevený zadok ako sa šúcha po moste

že to bola skutočná historická postava som už písala tuto a pridala aj rytinu:

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=16&t=633

schválne či ho nájdete - alebo možno zbadáte ešte aj niekoho iného, nám známeho?

nakliknutím sa rytina na odkaze zväčší a je skvele vidno každý detail

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ted%29.jpg

toto je iba nadhľad veľkého obrázku:

Mám ho

Tereza píše:

Mám ho

na tejto rytine, ktrorú taliensky umelec nakreslil pri návšteve Paríža, sú fakt zaujímavé detaily:

- V jednom koči v strede obrazu majú dámy aj páni na tvárach masky (niektoré z nich vyzerajú ako potápačské brýle )
- na moje prekvapenei je tam hromada psov
- dobre vidno bránu pri Neselskej veži ktorou chodili mliekarky
- v ľavom hornom rohu - vyzerá že sú tam nejaké súboje
- teda tá premávka - aj tej strane pri Louvri je naozaj čulá - nie darmo písala kedysi pani de Sevigne že už vtedy bývali zácpy
- dobre vidno kráľovský most po ktorom prešla Angelika zo služobnou Margot keď sa šli najesť do hostinca k Neselskej veži
a za nim, čislo 5 na obraze, Cours la Reine, kráľovnine korzo o ktorom som tu už písala - kade sa viezla Angelika z Filipom v deň kedy ho "požiadla o ruku"
- na pravej strane je dobre vidno všakovaké stánky z tovarom
- pri troche fantázie sa dá nájsť aj veľký Matúš an pódiu či dokonca Desgrez na koni popri ktorom uteká Sorbonne

som zvedavá na čo pri prehliadke obrazu narazia ostatné z vás

PS: aké šťastie že vtedy sa ešte za umenie nepovažovali nič nehovoriace machuľe - inak by sme sa z minulosti veľa toho nedozvedeli

Zajímavé stránky: http://www.ecouen-rando.com/pages/rando ... obert.html

Dívala jsem se jen zběžně, ale je tam mj. o Templu či o Bastile.

O pařížských vězeních: https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k205629q.pdf

(Zmínka o zatčení markýzy de Brinvilliers na str. 39 dokumentu)

Útěk básníka Špíny:

„Odejdeš z Paříže,“ rozhodla. „Tvůj úkol je splněn, protože poslední pamflety jsou napsány, vytištěny a uloženy na bezpečném místě.“
„Opustit Paříž? Kam bych šel?“
„K tvé staré chůvě, k té ženě, o níž jsi mi vyprávěl, že tě vychovávala v Jurských horách. Brzy nastane zima, cesty budou zasněžené a nikdo tě tam nepůjde hledat. Odejdeš z mého domu, nejsi tu v bezpečí, a schováš se u Dřevěnýho zadku. A o půlnoci, ještě dneska o půlnoci přijdeš k Montmartreské bráně; ta je vždycky špatně hlídaná. Dostaneš tam koně a pod sedlem budeš mít peníze a pistoli.“

Dívala jsem se, kde ta brána je, a na wikipedii se dočetla, že

a) si nemáme historickou bránu plést se současnou "La porte de Montmartre", která stojí v 18. arrondissementu;

b) v Paříži postupně stály tři brány tohoto jména, které ležely na různých místech podle toho, jak se měnila městská zástavba.

Všechny brány nakonec zničeny, aby bylo usnadněno zásobování a obchod v Paříži se lépe hýbal. I mnoho jiných bran či portálů neslo v historii pařížské městské zástavby jméno "Montmartre", zmíněné tři nejstarší však stály podél osy rue Montmartre.

1. První montmartreská brána ("dveře sv. Eustacha") byla součástí obranné linie hradeb vystavěné za Filipa Augusta. Postavena byla kolem roku 1200 severně od kostela sv. Eustachaa stržena kolem roku 1500.



2. Druhá montmartreská brána byla zbudována o 250 metrů severněji, než stávala první, mezi křižovatkou ulic Rue des Fossés-Montmartre a Rue Montmartre a křižovatkou současné ulice rue Léopold-Bellan. Byla vystavěna za krále Karla V. (1380) a chodba pod ní byla dlouhá 20 metrů. Vstup na straně od předměstí byl chráněn dvojitým padacím mostem s výhledem na most přes dva příkopy (první byl široký 30 m a vedl přes vodu, druhý byl suchý a dlouhý 15 m). Brána byla zničena roku 1634. Tedy ani touto Claude Le Petit prchnout nemohl...



3. Třetí montmartreská brána stála ještě o 400 m dále na sever než druhá, na úrovni dnešní ulice rue Montmartre, na křižovatce s rue Jeûneurs. Byla zbudována Ludvíkem XIII. roku 1635 a zničena mezi lety 1690-1700 (na Turgotově mapě ji proto už nenajdeme). Máme bránu, kde byl básník dopaden!



V dálce odbíjely hodiny poslední půlnoční úder. Desgrez zahlédl v jejích očích triumfální záblesk.
„Ano… ano, takže je příliš pozdě,“ zamumlal a sklopil zamyšleně hlavu. „Dnes si tolik lidí dalo schůzku u Montmartreské brány! Mezi jiným i sám policejní prefekt a dvacet strážných z Châteletu. Možná že kdybych přišel o něco dřív, mohl bych jim poradit, aby šli slídit za svou zvěří jinam… nebo bych třeba mohl neopatrnému zvířeti poradit, aby hledalo únik do polí jinou cestou… Ale teď, teď se bojím… ano, bojím se, že je příliš pozdě.“

Zdroj: https://fr.wikipedia.org/wiki/Porte_Montmartre

PenelopaW píše:

Dívala jsem se, kde ta brána je, a na wikipedii se dočetla, že

a) si nemáme historickou bránu plést se současnou "La porte de Montmartre", která stojí v 18. arrondissementu;

b) v Paříži postupně stály tři brány tohoto jména, které ležely na různých místech podle toho, jak se měnila městská zástavba.

Všechny brány nakonec zničeny, aby bylo usnadněno zásobování a obchod v Paříži se lépe hýbal. I mnoho jiných bran či portálů neslo v historii pařížské městské zástavby jméno "Montmartre", zmíněné tři nejstarší však stály podél osy rue Montmartre.

perfektne sklopotované ako vždy!

Keďže podľa viacerých zdrojov naša správna brána stála takmer až do roku 1700, musela tam ešte stále byť aj po návrate Peyracovcov do Francie.

To je jasné že na Turgotovej mape z roku 1739 už brána nejestvuje: Veď Louis XIV (po tom čo po vzniku polície vyhlásil Paríž za bezpečné mesto) dal zbúrať staré mestské opevnenie (ktoré naposledy dal prestavať jeho otec, Louis XIII), a zasypať priekopy pri bývalom opevnení, z ktorých tak vznikli široké boulevardy.

Zbierka máp Paríža z rozličných období 17 storočia na Wikimedia Commons :

https://commons.wikimedia.org/wiki/Cate ... s_of_Paris

A prehľad brán v rozličných etapách vývoja Paríža:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Portes_de_Paris

Prekvapilo ma že o tých mestských opevneniach je na Wikipédii dokonca aj výťažok v Češtine:

Hradby Ludvíka XIII.
U příležitosti výstavby nového opevnění byla tato středověká hradba částečně zbořena a nahrazena novou za vlády Ludvíka XIII. V letech 1633-1636 k ní byla připojena ještě další část hradeb na západě podle plánů Jacquese Lemerciera. Také tyto hradby byly rozšířeny pouze na pravém břehu řeky. Toto opevnění se také nazývá jako žluté příkopy (Fossés jaunes).

Tyto hradby byly zbořeny relativně brzy, v roce 1670 za nástupce Ludvíka XIV. Stavby byly strženy, příkopy zasypány a namísto nich byly zřízeny široké bulváry. Z těchto hradeb se dochovalo jen velmi málo hmotných pozůstatků. V místě starých bran byly postaveny triumfální oblouky Porte Saint-Denis a Porte Saint-Martin.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pa%C5%99% ... %A9_hradby

Na franzúzskej wiki je toho samozrejme viacej a hlavne sa tam dozvieme kde môžeme ešte aj dnes v Paríži obdiovovať zvyšky starých opevnení z rozločných epoch.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Enceintes ... Louis_XIII



Inak ešte k tej Turgotovej mape Paríža a prečo je taká podrobná a dokonalá: Vznikala od roku 1690 až do roku 1739,Louis Bretez architekt a kartograf mal na kráľoský príkaz prístup do domov, palácov aj záhrad a preto zhotovoval veľmi podrobné skice (neviem prečo pri tejto informácii myslím na to ako postupovali vymeriavači google maps ) A podľa týchto potom umelec Claude Lucas robil jednotlivé rytiny.
Mapa , ktorú sprevádzala kniha, mala 21 listov a každý list meral 50 krát 80 cm. Spolu teda mapa mala výšku 250,5 cm a dľžku 322,5 cm A to som rozmýšľala že si to dám vytlačiť v pôvodnom meradle!

https://fr.wikipedia.org/wiki/Plan_de_Turgot

PS: Stavím sa že aj touto mapou si pani AG poslúžila pri opisoch Paríža 17 storočia.

Nádhera Moiro! Jestli něco miluji, tak jsou to stará opevnění. Máte tak hluboké znalosti, že smekám.

Moc se omlouvám, já ty citace, když chci reagovat, neumím použít, vždy vymažu co nechci a pak stejně neumím oddělit moji zprávu. Tak pardon, že to tu kopu.

Sofinava1 píše:

Moc se omlouvám, já ty citace, když chci reagovat, neumím použít, vždy vymažu co nechci a pak stejně neumím oddělit moji zprávu. Tak pardon, že to tu kopu.

bez problému
keď vymažeš čo necheš jedonucho sa vráť naspäť - zakial si nič neuložila môžež vždy začať od začiatku

Nedá mi neupozorniť na nový článoček na doslova univerzitnej úrovni.

https://angelique.cz/parizske-mosty.php

Penelopa napísala článok o domoch na mostoch. (každému je nad slnko jasnejšie čo, lepšie povedané kto bol jej motiváciou keďže ten pán uprednosťoval bývanie na mostoch, zrejme preto že odiaľ mal skvelý výhlad na svoje mesto)

Samozrejme že tie dva slávne mosty sa dajú rozkliknúť ako podčlánky.

https://i.pinimg.com/originals/8b/b9/a9 ... 1a99e7.jpg

Ja som si k článku hneď pustila aj video kde tie domy nádherne vidno:

https://www.youtube.com/watch?v=NbETq6owNmc



Tuto normálne vidím Desgreza na koni:

https://i.pinimg.com/originals/8b/b9/a9 ... 1a99e7.jpg

Daj národu Chlieb a Hry (aby nemali čas priveľa rozmýšlať a búriť sa) bolo heslom vládcov už prinajmenšom od čias starého Ríma

Zaujímavé slávnostné hry na vodách rieky Seiny pri Louvri, o ktorých sa pokúsim zistiť viac. Viem že sa tými tyčami zhadzovali do vody - ale určite to nebolo iba toto.
V pozadí vidno most Pont Royal, takže ten čo kreslil túto rytinu musel stáť na Pont Neuf.



lepšie rozlíšenie:

https://www.welt.de/img/geschichte/mobi ... rstich.jpg

Myslím, že někde tady na webu byl podobný obraz takových her na vodě, nemůžu ho ale najít.

Tereza píše:

Myslím, že někde tady na webu byl podobný obraz takových her na vodě, nemůžu ho ale najít.

Ano, díky Tereza, tuto je to Penelopa my to linkla - je tam môj príspevok a potom ešte nižšie rešerše od Penelopy

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... =45#p22315

avšak hľadám niečo konkrétne o tej Ľudvíkovej slávností čo sa o nej hovorí v nadpise na obrázku - bohužial k obrázku žiadne iné info nebolo

PS: zasa si zabudla dať citát?

Dnešní objev:

Le Paris de Nicolas Le Floch

Jean-François Parot: Paříž Nicolase Le Flocha



Kniha je ke stažení zdarma na internetu.

Brožurka vyšla při příležitosti 6. dílu a jejím cílem je přiblížit trochu dějiny každodennosti, které román o komisaři Le Flochovi činí plastičtějším. Úryvek z autorovy předmluvy:

Obraz Paříže 18. století dnešnímu čtenáři uniká a jen umění může povědomí o něm vyvolat. Zvuky města, zvony, hluk nářadí, hádek a křik, kodrcání a otřesy rozjíždějících se kočárů, hrkotání povozů, hýkání zvířat, ... to vše je ztraceno. Jsou to dialogy a popisy, které se podílejí na přiblížení skutečnosti. Totéž platí pro pachy města: zápach z ulice rybího trhu, zápach krve ze zvířat na jatkách, výpary stoupající z kostelních krypt, zlý vítr vanoucí od jatek a ze slévárny loje, odér piva, ale také vůně květin a stromů ve městě, které je sice městem, ale stále si uchovává venkovský ráz.

Řazení knihy je následující:

Místa (les Lieux)
- v této části jsou mapky míst, na kterých se Nicolas Le Floch v knihách nejčastěji pohybuje
- Rue Montmartre, Le Chatelet, Les Carmes, Hôtel de Ville, Bastille, Place Louis XV, Palais Royal, Ile de la Cité, Le Temple

Stolování (les Mets)
- dobové recepty
- Kuchyně Catherine Gaussové u komisaře Lardina, pojízdná kuchyně staré Emilie, Dům doktora Semacguse, Recepty hostince v rue du Pied de Boeuf, Recepty paní Sansonové, Večeře v domě R. P. Raccarda, exorcisty pařížského arcibiskupství, Večeře v Dauphin Couronné, U Galainů, Večeře v hotelu de Noblecourt, V hostinci v ulici Montorgueil, Královský buben Ramponneau, Hostinec Lion d'or ve Vitry-le-François

Slovníček (les Mots)
- slovníček dobových pojmů

Odívání (la Mode)
- stručně o módě mezi lety 1760 - 1775 s uvedením dobových obrázků

Potěšení (les Plaisirs)
- pojednání o prostituci, včetně dobových obrázků

Autor si neklade za cíl vytvořit obsáhlou encyklopedii míst, ale předkládá čtenáři mapky míst, která se v knihách nejčastěji objevují: ulice Montmartre, Velký Chatelet, náměstí Ludvíka XV., ... Současně nabízí slovníček dobové slovní zásoby s uvedením přízvuků, čímž slůvka nabývají věrohodnosti. Aby se člověk mohl ponořit do reálií 18. století, předkládá Parot svým čtenářům i výběr z dobových receptů. Pokud by si je ale někdo chtěl doma vyzkoušet, musí zapojit kreativitu a vynalézavost, neboť tehdejší recepty neuváděly přesné míry surovin. Knížka dále obsahuje ilustrace dobové módy, která v letech 1720-1789 prošla samostatným vývojem, a v závěru by nebylo možné hovořit o Paříži, kdyby se člověk nezmínil i o jejích potěšeních a radostech. Svět podsvětí a policie byly tehdy úzce propojeny, prostitutky byly spolupachateli zavádění státního dohledu. Každý si tu přišel na své: jedna strana získala ochranu, druhá nevyčerpatelný zdroj informací.

V závěru předmluvy autor vyslovuje přání: Kéž tento skromný pokus povzbudí každého, aby pokračoval ve svém osobním hledání. Kéž doplní potěšení z četby a povzbudí člověka k tomu, aby ji překročil. Povzbuzen nadšením svých čtenářů bude autor pokračovat ve svých příbězích, věrný příkladu velkého Dumase jak poučit zábavnou formou a bavit poučováním.

PenelopaW píše: *

16 zář 2018, 10:47

JARMARK NA TRŽIŠTI V SAINT-GERMAIN

Nejprve malé shrnutí dosavadních zjištění:

moirra píše:

Nám dobre známe trhovisko Saint German:

Mimochodem - rytec na obrázku vynechal zastřešení, které svého času budilo největší zájem (originální a dobře provedené architektonické řešení). Zastřešená tržnice ukrývala 20 pavilonů, v nichž bylo cca 350 stánků a obchůdků (označovaných jako loge - podobně jako lóže v divadle). Rytina ukazuje podobu trhu uspořádaného na klasickém městském půdorysu a zdůrazňuje vnitřní uspořádání tohoto prvního městského nákupního centra. Uvnitř zobrazovaných pavilonů však již probíhá zcela nový typ trhu. Jednotlivé pavilony jsou odděleny uličkami nesoucí názvy skutečných pařížských ulic (např. rue de Picardie) a tyto uličky jsou současně těsně propojeny se skutečnými ulicemi venku za hranicemi trhu.
(Zdroj: Noc, kdy se zrodilo šampaňské, s. 209-210)

tá kniha asi bude veľmi zaujímavá, iba sa obávam aby zasa neboli do seba poprepletané rôzne historické obdobia ....

som si ani nevšimla že trhovisko je na začiatku tohto videa:

https://www.youtube.com/watch?v=NbETq6owNmc

a inak nemal tuto byť dátum 1672 ????

Citovat:

Tržiště Saint-Germain zažilo také první prezentaci zboží, které později změnilo ráz Paříže. Roku 1972 zde byla poprvé na veřejnosti ve stánku Arména jménem Harouithioun podávána káva... Titulní strana komedie Jeana-Francoise Regnarda La Foire Saint-Germain nese vyobrazení vybraně oblečených Pařížanů oddávajících se zábavě na trhu v Saint-Germain, kdy dámy oblékají harlekýna do kostýmu en Arménien, jaký nosili číšnici v elegantních kavárnách, aby se poté mohl ucházet o práci ve stánku v pozadí, který není ničím jiným než maison du café neboli stylovou kavárnou. (Komedii stejného jména napsal i Florian Dancourt a obě začínají shodně scénami, v nichž prodavači pokřikují na kolemjdoucí a nabízejí jim "čínské hedvábí", "zboží z Levanty" či "siamské klobouky" - ty do módy přišly po návštěvě siamského vyslance u Ludvíkova dvora roku 1686.)

moirra píše: *

08 říj 2021, 22:42

a inak nemal tuto byť dátum 1672 ????

Samozřejmě, že ano .

PenelopaW píše: *

09 říj 2021, 09:03

moirra píše: *

08 říj 2021, 22:42

a inak nemal tuto byť dátum 1672 ????

Samozřejmě, že ano .

Inak to o tej káve v Paríži som chcela rešeršovať už dávnejšie. Nejaké materialy k tomu už mám, ale ešte som sa tomu poriadne nevenovala.

Jediné info čo som zachytila je že "Perzský veľvyslanec" (o jeho konkrétnej osobe neskoršie) keď odmietal doraziť do Versailles, pozával dámy k sebe na návštevu v jeho prenajatom paláci a tam servíroval kávu.

Inak prečo nepridáš niečo o tej knihe do rubriky o knihách vzťahujúcich sa k obdobiu kráľa slnko , aby sme mohli o tom diskutovať. ja som sa najskôr nazdávala že aj to písal Kovárik. Až teraz som zistila že nie.

Už som tu dlho nič nepridala, takže pridávam bránu porte Saint Honoré ktorá sa spomína v knihách viackrát a Angelika
ňou vošla do mesta po kráľovskej svadbe. Takže toto bolo prvé čo vtedy z Paríža uvidela:

Angelika myslela, že už jsou v Paříži, ale byli pouze na předměstí. Jen projeli bránou Saint- Honoré, zklamaly ji úzké a blátivé uličky. Hluk města nebyl tak zvučný jako v Toulouse, připadal jí drsnější a pronikavější. Volání obchodníků a především kočích a sluhů, běžících před kočáry a před nosítky, se vyděloval z hluchého podtónu, který jí připomínal dunění blížící se bouřky. Vzduch byl horký a zapáchal.

Andijos tiež vycválal von bránou Saint-Honoré, keď sa po atentáte na Angeliku rozhodol že pôjde vzbúriť Languedoc proti kráľovi.

Všimnite si na prvom obrázku rybárov z udicami, ktorí tam niečo chytajú v priekope pri mestskom opevnení.



Na druhom obrázku vidíme že tam vskutku bol pekný chaos, podobne ako opisuje pani AG v knihe. Rytina je datovaná okolo roku 1650. Pre obraz vo väčšom rozlíšení si to rozkliknite tuto, rozlíšenie si môžete vybrať. Niekedy treba na obraz kliknúť ešte raz aby sa zväčšil.

Ono sa zdá že to bola brána viac či menej iba pre smotánku - veď vedie priamo k Tuilleries a Louvre.

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... A9_17e.jpg



Toľko príbehov sa už odohralo pred bránou Porte Saint Honoré! Práve sem prišla istá Jana z Arku, aby sa v 15. storočí pokúsila získať späť Paríž od Angličanov a Burgunďanov. Práve tu sa vojaci v službách Henricha IV. pokúsili vstúpiť do mesta z v prestrojení za roľníkov, ktorí privážali vozy s múkou.

V čase Israela Silvestra, ktorý nakreslil rytinu v prvej polovici 17. storočia, však už pôvodná stará stredoveká brána neexistovala. Vznikla tu honosná budova s dvoma poschodiami a bohato zdobenou strechou. Brána bola postavená počas rozširovania mesta za vlády Ľudovíta XIII., keď sa mestské opevnenie rozšírilo na západnej strane, za Tuilerijskou záhradou, v blízkosti križovatky ulíc rue Royale a rue Saint Honoré.
Nová brána už nevykazuje žiadne stopy stredovekého štýlu... okrem padacieho mosta, ktorý umožňuje prechod cez priekopu obklopujúcu mesto. Práve tu ide o spojenie medzi mestom a prírodou
Ako pripomína Israël Silvestre, toto miesto je výnimočné. Nachádzame sa tu na akejsi križovatke medzi mestom a vidiekom... domami a prírodou. Nezabúdajme, že v čase Grand Siècle bol Paríž oveľa menší ako dnes. Takže vidiek bol k Parížu veľmi blízko, takpovediac za dverami.

Sama jsem si zjišťovala něco o jiných branách a na tuhle jsem zapomněla. Když jsem četla knihu, představovala jsem si ji jinak, ale ony ty obrázky matou, protože když se podívám na velikost lidiček, hradby i brána mají docela monumentální rozměry. Zaujal mne exkurz do historie. A musím se ptát, proč jsi přidala zrovna tuhle bránu, jakou roli asi bude hrát v Tvých příbězích?

dauphine píše: *

06 pro 2014, 11:22

Když už jsi nám založila tak pěkné fórum, zmíňila bych klášter kam zašel Joffrey vyhledat otce Antoina: klášter lazaristů Saint-Lazare ve čtvrti Saint Denis (dnes již neexistující) byl vzdušnou čarou cca 1,5 km od čtvrti Marais (kde byl palác de Beautreillis) směrem na sever.

S vypětím posledních sil vyšel z paláce Beautreillis dveřmi do zimní zahrady, jejichž zámek znal – byly otevřené, aby jimi mohl procházet hlídač – a za okamžik už zvonil u dveří kláštera lazaritů, který stál nedaleko.

Ano, tak náhodou to bola veľmi zaujímavá stavba. Budova ešte dlho stála a vidno tam aj keď to už bola v§znica to nádvorie a kláštorné oblúky. Naozaj zaujímavé fotky.

https://www.pariszigzag.fr/secret/histo ... xxe-siecle
-------------------------------------------

První písemná zmínka o špitálu pro nemocné leprou pochází z roku 1110. Tato leproserie byla pod ochranou krále. Okolí kláštera se rozvíjelo i díky jarmarku, který povolil král Ludvík VI. a potvrdil Ludvík VII.
V roce 1179 získal Saint-Lazare právo na stavbu vodovodu pro své vinice. Voda byla přiváděna z Le Pré-Saint-Gervais a z návrší Belleville. Vodovod napájel i první pařížské kašny.
V klášteru se nacházel mlýn a farma, po které jsou dnes pojmenovány ulice Passage de la Ferme-Saint-Lazare, ve které se dochovala stará studna, a Cour de la Ferme-Saint-Lazare. V obou ulicích se dochovaly četné klenuté sklepy ze 17. století. Klášterní kostel Saint-Lazare byl zbořen v roce 1823 kvůli svému špatnému stavu.
V 17. století se v okolí Paříže lepra začala vyskytovat častěji a 8. ledna 1632 zdejší převor Adrien Le Bon abdikoval a předal převorství Vincentu z Pauly, který zde založil kongregaci nazývanou podle mateřského kláštera Lazaristé.

V severní části klášterního komplexu vznikl v roce 1644 dům pro rekonvalescenci kněžích a kolem roku 1645 nechal Vincent z Pauly zřídit dům pro ubytování nalezených sirotků. V roce 1653 zde byl zřízen starobinec pro 20 žen a 20 mužů ze zdejší čtvrti. Ten byl zbořen při stavbě Východního nádraží.

Vincent z Pauly zemřel v klášteře Saint-Lazare v roce 1660 a byl pohřben ve zdejším kostele Saint-Lazare.

--------------------------------------------------------


Mňa osobne zaujalo aj to s tou vodou. To bolo pre Paríž a okolie dôležité.

Keď už sa spomína tá LEPRA vieme že aj že Joffrey sa tiež chvíľu viezol s nejakým mníchom ktorý ho chcel zaviesť do útulku pre malomocných. Vtedy už však myslím nebol v kláštore lazaristov ale celkom logicky že ho presunuli ako sa Paríž rozrastal ďalej od Paríža.

Ešte jedno pripomenutie: Angelika sa ako mladé dievča stretla s Vincentom de Paul v kostole v Poitiers, kde bola v kláštore a neskoršie počas čarodejníckeho procesu s Joffreyom vravela že keby Vincent de Paul ešte žil, tak by istotne dosvečil že Joffrey nieje posadnutý diablom.

Viacej som o tom písala ešte tuto, na konci vlákna:

viewtopic.php?f=1&t=622&start=50

Tuto fotografia z konca 19 storočia a v prílohe Rytina ako vyzeral Kláštor Lazaristov v 17 storočí:

Myslela jsem si, že Paříž 17. století mám prochozenou křížem krážem, ale spletla jsem se. Vlastně mě vůbec nikdy nenapadlo zamýšlet se nad tímto klášterem, takže moc děkuji za příspěvek, který podnítil moji fantazii.

PenelopaW píše: *

11 dub 2022, 10:10

Myslela jsem si, že Paříž 17. století mám prochozenou křížem krážem, ale spletla jsem se. Vlastně mě vůbec nikdy nenapadlo zamýšlet se nad tímto klášterem, takže moc děkuji za příspěvek, který podnítil moji fantazii.

No, to som si myslela aj ja. Ale mýlila som sa. Máme očividne čo robiť až do smrti.

moirra píše: *

28 led 2019, 23:28

„Nemluv tak. Jednou na tobě něco chci. Nicolasi, můj Nicolasi, pomoz mi zachránit děti!“
Začali jim říkat „andílci“. Pod Rošťákovou ochranou sdíleli Angeličin život uprostřed bídy a
zločinů. Spali ve velké truhle vystlané měkkými kabáty a jemnými hadry. Každé ráno měli čerstvé
mléko. Rigobert a Pivoňka kvůli nim chodili číhat na venkovanky, mířící s měděnými vědry na
hlavě na mléčný trh. Nakonec mlékařky odmítly chodit cestou přes Seinu. Museli za nimi až do
Yaugirardu. Když však venkovanky pochopily, že stačí džbánek mléka a budou mít cestu volnou,
nemuseli bandité ani tasit meče.

Mliekarky samozrejme chodili cez túto bránu:

https://angelique.cz/phpBB321/download/ ... 2fa694b673

A tuto je brána pri Neselskej veži ešte raz. Táto rytina zamrznutej Seiny pri veži je dokonalým príkladom že niektorí umelci dokážu svojimi obrazmi napísať celú mini-fikci: Pripomínam že až do vzniku parížskej polície a následovné zbúranie mestských hradieb boli brány strážené a do mesta Paríž sa nedalo vojsť iba tak.

Rytina znázorňuje ako to vyzeralo pri Neselskej veži a vstupnej bráne do Paríža v XVII storočí. našla som ju v jednej knihe ktorú som si stiahla zo stránky Gutenberga. V popredí je samozrejme zamrznutá rieka Seina, avšak most nevedie cez rieku ale je nad priekopou ktorá bola okolo mestkých hradieb. Na tej letnej rytine však vyzerá ako by tá priekopa bola vyschnutá alebo čo - alebo sa dalo prejsť aj popri mestkých hradbách po brehu rieky keď v lete klesla hladina Seiny? Dosť možné.

Tuto vo väčšom rozlíšení:

https://www.gutenberg.org/files/67853/6 ... im-004.jpg

A tuto na prehľad čo som tým myslela keď hovorím že prejsť popri brehu. Vagabundov samozrejem v meste nechceli. Nikolas tuším spomína že sa do Paríža dostali ako potkany cez rieku z lode na loď či ako. Musím to nájsť.

Keď už som vo fikcii opísala scénu z námestia place de Greve, chcem aj pridať pravdepodobné miesto tej udalosti. myslím že pani AG videla ten obraz pretože v knihe hovorí o krčme kam voviedli Joffreya pod zámienkou že ho vedú posilniť sa ako o "Cabaret". Je dosť možné že pani AG pri svojich rešeršiach ten obraz alebo jeho reprodukciu niekde videla. Dnes sa nachádza v paláci Canevalet, ktorý svojho času obývala pani de Sevigné a dnes je z neho múzeum.

Cabaretom sa v tom čase nazývali aj normálne krčmy vo Francii.

Tu na tomto obraze máme hneď dve krčmy pri sebe na Place de Greve, blízko nábrežia Seiny. v tom čase nebolo nezvyčajné mať z pivníc podzemné chodby ktoré viedli na nábrežie. Samotné Louvre také malo, takže tovar ktorý doviezli do prístavu pred Louvre niesli dnu tade a neťahali ho cez nádvorie paláca. napokon kuchyne a hospodárske miestnosti bývali tak či tak v suterénoch. Jedna s tých krčiem sa volá Hostinec k obrazu Notre Dame.

Opis zo stránky múzea: Kabaret L'Image Notre-Dame, Place de Grève, teraz Place de l'Hôtel de Ville, v 4. obvode, centrum mesta. V popredí ľudia, koč, kôň a voz. V strede perspektíva ulice Rue de la Mortellerie s domom A l'Image Notre Dame naľavo. Kabaret sa nachádzal na rohu Place de Grève a Rue de la Mortellerie; vpravo domy s výhľadom na Seinu.

Tuto máme obrazy námestia z inej perspektívy, treba si to rozkliknúť aby sa to zväčšilo:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 3%A8ve.jpg

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... tifice.jpg

na tomto ma zaujalo to sušenie prádla :

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... avalet.jpg

Nádherné obrazy, v mých představách tam běhá nešťastná Angelika a nesou chudáky Joffrey

Zuzanka62 píše: *

19 bře 2023, 18:30

Nádherné obrazy, v mých představách tam běhá nešťastná Angelika a nesou chudáky Joffrey

Zuzanka, presne tak to mám nastavené aj ja. Ale aby to nebolo iba smutné predstavujem si aj ako sa tam Angelika a Joffrey flanírujú konečne raz spoločne a šťastní po návrate do Francie.

Keď som si spomenula na tento obraz tak som dostala chuť ísť si raz pozrieť zimný Paríž.

Kto s vás vie aký most je v popredí, (ja som už cez neho šla) a podľa čoho je stopercentne isté že na obraze je Paríž
19ho storočia ?

Aby som nevzala kredit talentovanému umelcovi tak autorom obrazu je Robert Finale - tu je link na jeho stránku:

https://www.facebook.com/robertfinaleeditions

Já tipuji most Alexandra III. Přes ten jsem také šla.
Důkaz, že je to Paříž, je jednoduchý Eiffelova věž.

mimi píše: *

28 lis 2023, 17:49

Já tipuji most Alexandra III. Přes ten jsem také šla.
Důkaz, že je to Paříž, je jednoduchý Eiffelova věž.

Pont Alexandre to nie je. Most ktorý je na obraze existoval už v 17 storočí. Podľa mňa, po ňom šla v knihe aj Angelika.
Nápoveda: Keď človek ktorý aspoň trochu pozná Paríž vie meno tej budovy, vie aj meno toho mosta.

Inak otázka bola aký je dôkaz že to môže byť iba Paríž 19teho storočia. Eifellová veža stáal v storočí 19tom 20tom a stojí ešte zatiaľ aj v 21. (Hoci sa nazdávam že na tom obraze je taká jedna menšia historická chyba.)

Moirro, mě spletlo to 19. století.
Most Alexandra III. Byl postaven až v 19. století. Takže k Angelice to nepatří.
Tak zkouším naposled Pont Neuf narychlo v mobilu.

Já bych řekla, že Pont-Neuf je z tohohle pohledu před katedrálou. Já sázím na Pont de la Tournelle, ale moc se mi nepozdává.

PenelopaW píše: *

29 lis 2023, 14:55

Já bych řekla, že Pont-Neuf je z tohohle pohledu před katedrálou. Já sázím na Pont de la Tournelle, ale moc se mi nepozdává.

Já jsem z toho zmatená. Pont de la Tournelle vypadal v minulosti jinak než dnes. Ta podoba z minulosti to mohla býg. Přestavěn byl ve 20. Století.
Já hádám bez map a nemám moc dobrou zrakovou paměť.
Tak se nechám podat. Já už v Paříži dlouho nebyla.

Takže dámy po zrelej úvahe pomotal autor obrazu celkom a úplne aj mňa. Takže sa ospravedlňujem asi to nie je to čo som myslela že to je
Mne sa to hneď nezdalo tá Eifellovka mi tam nepasovala. To že je to 19 storočie som vydedukovala s toho že je tam Eiffelovka a koče - a žiadné autá.

Ono zrejme najbližšie by bola Táňa zo svojim tvrdením že to je most de Tournelle. KEBY nebolo viacero keby ....

že by však nemohla na ľavej strane byť budova nápadne sa podobajúca Louvru a kvetinovému pavilonu ...
a tá Eifellova veža by nikdy nemohla byť v takej blízkosti a teda v takej veľkosti.

veď posúďte sami :

toto by mal byť smer výhľadu ... most sa podobá tomu starému Pont Tournelle.. avšak výklenky má ako Pont Neuf ...

lampy ako nejaký ďalší most ktorý som kdesi videla.. a ak posúdime že tá budova nikdy takto stáť nemohla rovnako ako Eifellovka ...tak neviem

Most Tournelle a Quai de Tournelle.

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... _1910.jpeg

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=de

https://paris1900.lartnouveau.com/paris ... rnelle.htm

https://s27363.pcdn.co/wp-content/uploa ... ptimal.jpg

https://de.wikipedia.org/wiki/Datei:Pon ... Lepine.jpg

Zato teda ako odškodné pridávam krásnu rytinu PONT ROYAL - ktorý je pri Kvetinovom Pavilóne na Konci Veľkej galérie Louvre. Spájal kedysi Louvre s Tuilleries.
Most zvaný kráľovský most, PONT ROYAL, viedol priamo od pavilónu na druhú stranu Seiny. To bolo miesto kade Angelika šla s Margot na opačný breh rieky do hostinca pri Neselskej veži. ***
Potom sa obe ženy vrátili do Kvetinového Pavilonu, kde v tom čase býval Monsieur. Vznešená slečna Angelike rozprávala o žabomyších vojnách medzi ňou a kráľovým bratom, ktorý ju chcel vystrnadiť navždy z Tuilleries.
Na tejto rytine je aj pekne vidno že Tuillerijsky park do ktorého sa Angelika o pár rokov neskoršie už zasa chodila prechádzať ako dáma bol vtedy ohradený mrežou, a nie ako dnes že sa tam dá voľne prechádzať.

ten rozdiel medzi dnešným pavilónom a tým na obrázku by sa dal použiť na hru pri ktorej človek hľadá rozdiely medzi dvoma veľmi podobnými obrázkami - najdite chyb či rozdiely

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... _-_BnF.jpg





*** (Angelika s Margot museli ísť na tom istom mieste na druhý breh ešte po starom drevenom moste PONT ROUGE ktorý tam stál v roku 1660 aj 1661 - ten v roku 1684 neskoršie odplavilo a v roku 1687 tam Manzart postavil tento nový kráľovský most ktorý stojí dodnes)

LINK: Pont Rouge: https://de.wikipedia.org/wiki/Pont_Royal

V internetovém vysílání České televize je možné přehrát dokument
Pařížské mosty
Dnes jsem viděla a doporučuji.

super! všimnime si že ke´d som to pridávala na konci roka 2021 tak Táňa skepticky skonštatovala že bohvie kedy to kúpia Češi - ja som si vtedy želala aby ste si to mohli pozrieť v rodnom jazyku a našťastie sa to predsa len za 2 a pol roka objavilo v českej televízii

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 703#p29703

mne to samozrejme z Rakúska pustiť nejde , ale ja to mám stiahnuté v Nemčine

tuto je link na vysielanie - dostupné do 17.03

Francie Les ponts de Paris, un patrimoine révél

https://www.ceskatelevize.cz/porady/139 ... ske-mosty/

Paříž by bez nich nebyla skutečnou Paříží. Nabízejí se z nich ty nejkouzelnější pohledy na významné památky francouzské metropole... Pařížské mosty překlenují řeku Seinu v rozmezí třinácti kilometrů. Jsou oblíbeným místem procházek turistů i Pařížanů. Jsou krásné, majestátní a mají své kouzlo. Některé mosty byly postaveny už ve středověku, jiné jsou staré sotva dvacet let. Vždy tvořily páteř dopravní struktury "města světel". Nejprve se stavěly ze dřeva, později pak z kamene a dnes vznikají z oceli, betonu nebo z dalších mimořádně odolných materiálů. Vždy však jsou živým svědectvím nejpokročilejších technických vymožeností a estetického cítění své doby. (Česká televize)

Tuto je link na nemeckú verziu:

https://odysee.com/@Dokus:85/ZDFinfo-Do ... 68554003:8

a samozrejme na youtube som našla aj francúzsku verziu - tú môžeme použiť ak by sme si vzájomne chceli niečo ukázať na minúte tej či tej

keďže je to tam nahrané vo veľmi vysokom rozlíšení, dajú sa s toho robiť geniálne screenshotové obrázky

https://www.youtube.com/watch?v=sWfJUZQp5ww

zatiaľ pridávam označené mosty v mape a rytinu PONT NEUF na ktorej vidno tie butiky

https://www.youtube.com/watch?v=sWfJUZQp5ww

Ms_Rescator píše: *

16 čer 2024, 20:59

moirra píše: *

16 čer 2024, 22:15

To prvé mám z kánonu, ten lokál očividne naozaj existoval lebo som o ňom našla zmienky aj inde

1. A nemáš tu ulici zaznamenanou na mapě? Abych to nemusela složitě hledat...

pôvodne som na to narazila v nemeckej knihe a potom som zistila že to je preložené aj v českej integrále:

Ulice de la Vallée-de Misère je ulice hospod. V téhle pozdní hodině se všude ještě svítí a uvnitř každé hospody se otáčejí rožně plné drůbeže, na nichž prská omastek. Pouze ta posední, U Odvážného kohouta, je temná a prázdná. Její majitelka, paní Bourgusová, dnes večer umřela na neštovice a pan Bourgus ji oplakává u jejího lůžka ve velkém pokoji v prvním patře. Jeho synovec David Chaillou, vyplašený mladík, který právě přijel z Toulouse, ho pozoruje z druhé strany stolu, kde na kousku dřeva ležícím v talířku plném svěcené vody stojí dvě svíce. Pojďme dál, tam, kde je teplo a veselo. Hospody a podobné podniky jsou voňavé a hřejivé hvězdy noční Paříže. Jedlová šiška v ulici U Jednorožce, Lví jáma v ulici Holičů, U Rošťáka v ulici Bons Enfants a U Bohatého sedláka v ulici Ničemů. Tři hole, Černý lanýž a mnoho dalších, a taky Zelená mříž v Hyacintové ulici, kde se scházejí členové náboženských řádů, kapucíni, celestýni a jakobíni a kam právě vešel mnich Bécher se šíleným pohledem, aby se pokusil při pití zapomenout na plameny hranice.

nazdávam sa že pani AG čerpala z rovnakého zdroja ako ja, takže pridávam moje rešerše o krčme u Zelenej Mreže:

Pravdebodobne sa jedná o krčmu Treillis Vert - u Zelenej mreže či u zeleného plota.
V kánone sa píše že bola na ulici Rue Hyacinthe

ja som našla niečo o "au Treillis vert de la rue Saint-Hyacinthe " takže to bude ono, dokonca som o tom našla nejaké historické informácie inkluzívne básničiek, ktoré sú tvrdou kritikou na bujarý život cirkevných predstaviteľov:

-----------------------------------------------------------------

Ale práve do taverny u Zelenej mreže na ulici Saint-Hyacinthe sa najradšej hrnuli mnísi zo všetkých komunít - kapucíni, celestíni, jakobíni, kordelieri. A ako pili! najmä jakobíni a kordelieri, skutočné tony v kapucniach:

Piť s kapucínom,
je piť zle;
Piť s Celestínom,
je piť štedro;
Piť ako Jakobínom,
je to pinta za pintou;
Ale piť ako kordelier, ***
je to vyprázdnenie pivnice.

Nikdy vodu do svojho vína! fi! to by bola profanácia a proti zákonom Cirkvi, ktorá, keď zakazuje vodu do eucharistického vína, nemôže ju prikázať do kabaretného. Keď išiel nejaký mních kázať do provinčného kostola, čo si pýtal za svoje kázanie na celý advent alebo pôst? Nič iné, len niekoľko džbánov dobrého vína pre jeho nenásytný krk. Dobre sa napiť neznamená zlomiť mladosť.
Kňazi, ako sme už povedali, tiež chodili do krčiem, ale menej odvážne ako mnísi. Farníci si na nich pri odchode ukazovali prstom a dobrá pieseň miestnych pamfletistov by okamžite spravodlivo ocenila ich opilosť.
Vikár Hardi, ktorý si počas Ligy bezostyšne špinil sutanu vo všetkých parížskych kabaretoch, sa na vlastnej koži až príliš dobre naučil, aké škandály a satiru plodí takéto správanie. Courval Sonnet naňho okrem iných zúrivých invektív vypálil aj tieto uštipačné, trpké rýmy:

Odváž sa, Hardy, nosiť meno kňaza,
ty kabaretný kobold, krčmový žrebec,
ty epikurejský gurmán, ktorému vládne brucho,
kuchynský šupák, ty bezvýznamný darmožráč ....

---------------------------------
*** aký rád ú to tí Cordelliers ???

toľko k rešeršiam, pridávam mapku (tá ulica je vzadu za Louvrom) a tiež originálny text

Děkuji za dovysvětlení. Bohužel na Turgotově mapě jí nevidím. Ale alespoň víme, že byla někde mezi Palais Royal a Place de Vendome…

Jinak cordelieři by podle wikipedie měli být minorité. A během revoluce samozřejmě politický klub pojmenovaný dle sídla v tomto klášteře.

Ms_Rescator píše: *

17 čer 2024, 08:27

Děkuji za dovysvětlení. Bohužel na Turgotově mapě jí nevidím. Ale alespoň víme, že byla někde mezi Palais Royal a Place de Vendome…

na Turgotovej mape je tiež pridávam ešte dve mapky podľa tej google sa to dá nájsť - keď si človek všimne názvy ulíc na ktorých je naša ulička zvisle uložená. Rue de la Sourdiere a Rue St Roch.

Pri hľadaní v Turgotovej mape si treba uvedomiť že v tedy tam bola budova na budove. Ulička podľa wikipédie vznikla v roku 1650 - takže tam za Turgota už samozrejme bola, ibaže menšia ako dnes a očividne s nejakým podchodom. Ach už to mám, to teda jakobíni nemali ďaleko do krčmy:

WIKI: Za svoje meno vďačí svätému Hyacintovi, rehoľníkovi z rádu svätého Dominika, ktorého si jakobíni veľmi ctili.
Kedysi to bola slepá ulica, (to teda na turgotovej mapa vidím) na konci ktorej bola zamrežovaná brána slúžiaca ako vstup do kláštora jakobínov.
Slepou uličkou podľa wiki prestala Hyacintová ulica byť až okolo roku 1807. na turgotovej mape má zakreslenú Turgot ešte aj tú bránu so zelenou mrežou pri ktorej Angelika stála.

No zrejme zelená mreža a tým pádom máme vysvetlenie prečo ten názov toho hostinca bol u zelenej mreže.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Saint-Hyacinthe

Ešte by som chcela dodať že kabaret, hore vyššie sa hovorí o kabaretoch, bol v tom čase v podstate názov pre hostinec.

Angelika oknem pozorovala tvář mnicha Béchera. Stála tu uprostřed noci, tiskla se ke zdi hospody U Zelené mříže a nevnímala, že jí ze střechy kape na ramena tající sníh. Mnich seděl u stolu, před sebou měl cínový džbánek, oči upíral do prázdna a pil.
I přes silné okenní sklo ho Angelika viděla naprosto zřetelně. V hospodě nebylo příliš zakouřeno. Mniši a kněží, kteří tvořili převážnou většinu hostů Zelené mříže, si v tabáku zrovna nelibovali. Přicházeli se sem napít a hlavně si zahrát partičku dámy nebo kostek. Angelika dlouho bezcílně bloudila noční zasněženou Paříží, rájem banditů, kde se odehrávaly nejrůznější zákeřnosti a zločiny. Najednou se vzchopila. Ne, ještě není úplně poražená. Ještě jí zbývá vykonat poslední věc.
Mnich Bécher musí zemřít!