Máš pravdu, Moirro, moje chyba. Nechodím sem tak často, takže občas nějaké novinky přehlédnu a zjišťuju je až dodatečně. Díky Penelopě a slibuju jí, že to brzy napravím i pořádným komentářem :-)

Tak napravuju
Druhá část se nádherně čte. Kromě stylu psaní stojí za to i Penelopin smysl pro detail a to, jak si ověřuje každou drobnost, aby byla historicky v pořádku. Možná že je dokonce občas pečlivější než autorka sama . (To samozřejmě platí i pro Moirru )
Navíc jsem zvědavá na další část příběhu z období, kdy Penelopa pracuje bez předlohy. Je tam sice most s trhem, květinářka atd., ale touhle přesně vykreslenou kulisou Desgrez jenom prochází a jde dál k vlastnímu životu. V Angelice je jenom jedním z několika důležitých mužů v jejím životě, ale tady je sám sebou a prostě skvělý.
Mám ráda tenhle dlouhý Penelopin příběh a jsem jí vděčná, že mi dala nahlédnout i do dalšího pokračování, které se tady doufám taky brzo objeví.

Delphine píše: *

01 bře 2022, 17:08

Druhá část se nádherně čte. Je tam sice most s trhem, květinářka atd., ale touhle přesně vykreslenou kulisou Desgrez jenom prochází a jde dál k vlastnímu životu. V Angelice je jenom jedním z několika důležitých mužů v jejím životě, ale tady je sám sebou a prostě skvělý.

Moc děkuji za velice lichotivý komentář!

Delphine píše: *

01 bře 2022, 17:08

Možná že je dokonce občas pečlivější než autorka sama . (To samozřejmě platí i pro Moirru )

Nevím, jak to vnímá Moirra, ale za mne je to velice troufalé tvrzení . AG byla trochu jiná liga než my, navíc měla hledání informací a ověřování detailů ztížené tím, že v době, kdy psala, neexistoval internet. Za sebe mohu přiznat, že nebýt Moirry, až tak věrné by to nebylo, to ona má neskutečný čich na různé dokumenty, disertace a odborné články! Však jsem se jí už také ptala, jestli jí náhodou za ty roky nevyrostl Sorbonnin čumák .

PenelopaW píše: *

01 bře 2022, 17:50

Delphine píše: *

01 bře 2022, 17:08

Možná že je dokonce občas pečlivější než autorka sama . (To samozřejmě platí i pro Moirru )

Nevím, jak to vnímá Moirra, ale za mne je to velice troufalé tvrzení . AG byla trochu jiná liga než my, navíc měla hledání informací a ověřování detailů ztížené tím, že v době, kdy psala, neexistoval internet. Za sebe mohu přiznat, že nebýt Moirry, až tak věrné by to nebylo, to ona má neskutečný čich na různé dokumenty, disertace a odborné články! Však jsem se jí už také ptala, jestli jí náhodou za ty roky nevyrostl Sorbonnin čumák .

Penelopa: Dík za kompliment ...ale: to teda nieje celkom pravda ano mám čich systém a často aj šťastie plus výhodu že už som sa celkom dobre naučila rozumieť čítanej francúžtine, ale aj ty si ponachádzala hromadu - čo by som ja robila bez pána Clopota čo to potom všetko úžasne sclopotuje .

Delphine vďaka za milý feedback k historickým rešeršiam aj odomňa - nuž ja by som ani nepovedala "že pečlivejší ako autorka sama" - keď si uvedomíme že ona a jej manžel to v 50 a 60 rich rokoch minulého storočia hľadali ručne po knižniciach a hrabali sa v hromadách kníh aby mali hodnoverné opisy. V tých knihách je toľko historických informácií,a opisov nielen meist ale aj činností a odevov že smekám pomyslený klobúk.

Keby boli z dnešnej generácie, a mali k dispozícii tie úžasné technické prostriedky ako my, tí dvaja by nás sfúkli len taký fukot. v jednom z interview pani AG vravela keď už bola staršia že sa chystá zapracovať do tejto modernej metódy....

Myslím že pani AG a jej manželovi patrí môj úprimný obdiv, ja a Penelopa už vieme zháňať sa v knihách po nejakej informácii.
Vtedy na téma Ľudovít XIV a jeho obdobie existovalo veľmi málo kníh - zato v dnešnej dobe sú ich tony, nehovoriac o dizertačných prácach, odborných štúdiách a video rekonštrukcií strarého Paríža.

PS. Ja viem Peelopa, napriek tomu že som bola Beta čtenárka dlhujem ti poriadný feedback ... ale teraz práve som v strese takže ešte chvíľku vydrž

Z čeho jsi ve stresu? Můžu nějak pomoci?

Feedback oželím, víc mne potěší beta kritika k další kapitole, ať se Desgrez , mého srdce šampion, pohne z místa .

Nuž keďže som bola Beta čnenárka, feedback si už mala - ale ešte menší pridám aj sem:

Tak toto ma perfektne pobavilo, a vysvetľuje to aj prečo sa Desgrez nikdy nezjavil v Amerike, hoci to Angelika tak trochu očakávala.

Ne ne, život námořníka není nic pro něj a nebude-li to nezbytně nutné, na loď už v životě nevkročí. Ačkoli mořskou nemocí netrpěl, na neustálé houpání světa kolem sebe by si patrně nikdy nezvykl ....

Klobúk dolu za dokonalé rešerše o Bretónsku aj o Desgrezovom rode. je mi nad slnko jasnejšie že aj meteorologické dáta máš sclopotované.

ďalšia vec na ktorej som sa schuti zasmiala bola táto:

...významné vzdechy a „náhodné“ srážky, kdy se o něj Marina v obchodě otřela tu ramenem či loktem, ale jindy ňadrem, přiměly Desgreze každý večer, kdy uléhal na své lůžko, klást si otázku, jedná-li o zasloužený a veskrze vynalézavý boží trest za to, jak se sám zachoval k jiné.

myslím že som to vychutnala rovnako zlomyselne ako ked Angeliak vylepila Joffreyovi zaucho


no hurá... Desgrez je konečne zasa doma vo svojom meste ... tak krásne si to opísala že ho úplne vidím ako svojim dlhým nosom nasáva vzduch svojho milovaného mesta - a vôbec mu pri tom nevadí že tam je sem tam aj parádny smrad ...

a stavím sa že by bol od radosti že je zasa späť najradšej vyobjímal aj všetkých lumpov a žobrákov v uliciach

dúfam iba že 3 týždne naraz v rozprávaní preskočila iba kvetinárka a my sa v ďalšom pokračovaní dozvieme
všetko pekne po poriadku

moirra píše: *

20 bře 2022, 00:03

Klobúk dolu za dokonalé rešerše o Bretónsku aj o Desgrezovom rode. je mi nad slnko jasnejšie že aj meteorologické dáta máš sclopotované.

Již jsem tu knihu zmiňovala, a i když je zaměřená na naše prostředí, je skvělá. Kdysi jsem ji kupovala v nějakém výprodeji, možná i v Levných knihách, aniž bych tušila, jaký skvost jsem si to vlastně pořídila, a jak ho budu často využívat .

Velká kniha o klimatu zemí Koruny české
https://www.databazeknih.cz/knihy/velka ... ske-163290

Vyskočilo na mne i několik inzerátů, kde knihu prodávající nabízí kolem 3 000,- !!
Přísahám, že já ji kupovala za opravdu směšnou cenu...

moirra píše: *

20 bře 2022, 00:03

myslím že som to vychutnala rovnako zlomyselne ako ked Angeliak vylepila Joffreyovi zaucho

Protože jsi zlomyslná . Mně ho chudáka bylo až líto .

moirra píše: *

20 bře 2022, 00:03

no hurá... Desgrez je konečne zasa doma vo svojom meste ... tak krásne si to opísala že ho úplne vidím ako svojim dlhým nosom nasáva vzduch svojho milovaného mesta - a vôbec mu pri tom nevadí že tam je sem tam aj parádny smrad ...

Pro nás smrad, pro někoho vůně domova .

moirra píše: *

20 bře 2022, 00:03

a stavím sa že by bol od radosti že je zasa späť najradšej vyobjímal aj všetkých lumpov a žobrákov v uliciach

Možná, že v té radostné euforii hodil nějakou tu almužnu Černýmu chlebu nebo dokonce Dřevěnýmu zadku?

moirra píše: *

20 bře 2022, 00:03

dúfam iba že 3 týždne naraz v rozprávaní preskočila iba kvetinárka a my sa v ďalšom pokračovaní dozvieme všetko pekne po poriadku

To si piš! Jen se to musí učesat a Ty mi k tomu musíš napsat svoji kritiku a návrhy k vylepšení! :-)

Po delší odmlce přidávám jako menší vánoční dárek další kapitolu. Jednotlivé pasáže budu přidávat na pokračování vždy jako doplnění původního příspěvku v sekci Čtenářské sny, ale vždy sem dám avízo. Dnes jenom ochutnávka - bývalý advokát musí ještě pořešit pár restů z minulosti, než se bude naplno věnovat novému kariérnímu postu v Chateletu. O jaké resty půjde, se dozvíte v dalších dnech .

Poznámka 1:

Obchod s úřady se nacházel v paláci pana Bertina v ulici Rue Royale, na pahorku svatého Rocha. Pan Bertin byl generálním pokladníkem příležitostných příjmů - úřady vytvářel jako král, svým regálním právem, spolu s ministrem financí. I funkce zakoupené při oboustranné dohodě vynášely každý rok „roční poplatek“ aneb paulette, královskou daň ve výši pět procent. Být majitelem úřadu mohlo být lichotivé: ve Francii se jednalo především o důstojenství, znamení cti. Důstojnost úřadu měla „ordinární“, trvalý charakter. Úředník byl jejím majitelem, kromě případu smrti nebo prodeje, kromě nepoctivosti nebo velezrady. Prostřednictvím financí měl právo vzdát se jí, vybrat si nástupce, obvykle syna, zetě nebo synovce. Neboť úřad též představoval kapitál, předmět obchodování. Skutečnost, že člověk platil své místo z vlastní kapsy, zvyšovala cenu místa o neocenitelný afektivní přínos. Neznamenalo to ve skutečnosti vykonávat svůj úřad celým srdcem? Kromě toho se k prodanému úřadu připojovala četná privilegia (občas šlechtictví, někdy prostý titul écuyer, velmi často osvobození od berní, v některých případech právo na franc-salé, neproclenou sůl, osvobození od povinnosti ubytovat vojenské osoby atd.).
(F. Bluche: Za časů Ludvíka XIV., s. 61 - 63)

Je otázkou do pranice, v jaké době pan Bertin obchod s úřady provozoval. Toto se mi zatím nepodařilo dohledat, a tak je možné, že pro rok 1661 je tento údaj anachronismem a Desgrez si svoji hodnost kupoval na jiném místě.

Poznámka 2:

V kánonu je výslovně uvedeno, že Desgrez úřad advokáta zdědil po svém otci a že jej po svém návratu do Paříže prodal a zakoupil si hodnost u policie. Avšak advokáti (šlechtici i nešlechtici, budoucí soudci nebo budoucí hvězdy advokátských lavic, advokáti hodně žádaní nebo početní advokáti bez klientů) si svůj úřad - na rozdíl od královských prokurátorů - nekupovali. (Kupříkladu roku 1692 jeden prokurátor, ucházející se o místo v parlamentu ve Flandrech, zaplatil za svůj úřad 3 000 liber. Pro srovnání, kůň tehdy stal 10x méně.) Tedy nemohli svůj úřad ani prodat.

S Moirrou jsme vedly debatu na téma, zda se za slovním spojením "prodal úřad" neskrývalo to, že Desgrez prodal kancelář, tedy nějaké prostory, kde jako advokát úřadoval.

Osobně se k tomuto výkladu nepřikláním, a to z několika důvodů:

- Když se Desgrez s Angelikou setkal jako potencionální advokát pro jejího zatčeného manžela, sešli se v kanceláři Gastona Fallota v Pekelné ulici.
- Desgrez sám později Angelice přiznal, že melouchaří u policie, protože se mu nevyplatí nahánět klienty na schodech Justičního paláce a nabízet jim sepsání obhajoby za pár sou.
- V Intégrale, po scéně, kdy Angelika navštíví Desgreze v jeho bytě na Petit-Pont, vede ji tento do Justičního paláce, aby si zde svoji obhajovací řeč uložil. Kdyby měl k výkonu své funkce nějaké vlastní prostory, proč by písemnosti ukládal v Justičním paláci?

Jedná se zřejmě o chybičku, která se Anne Golon vloudila, ale my i tím nebudeme kazit dojmy z četby .

PenelopaW píše: *

25 pro 2022, 12:44

S Moirrou jsme vedly debatu na téma, zda se za slovním spojením "prodal úřad" neskrývalo to, že Desgrez prodal kancelář, tedy nějaké prostory, kde jako advokát úřadoval.

Osobně se k tomuto výkladu nepřikláním, a to z několika důvodů:

- Když se Desgrez s Angelikou setkal jako potencionální advokát pro jejího zatčeného manžela, sešli se v kanceláři Gastona Fallota v Pekelné ulici.
- Desgrez sám později Angelice přiznal, že melouchaří u policie, protože se mu nevyplatí nahánět klienty na schodech Justičního paláce a nabízet jim sepsání obhajoby za pár sou.
- V Intégrale, po scéně, kdy Angelika navštíví Desgreze v jeho bytě na Petit-Pont, vede ji tento do Justičního paláce, aby si zde svoji obhajovací řeč uložil. Kdyby měl k výkonu své funkce nějaké vlastní prostory, proč by písemnosti ukládal v Justičním paláci?

Jedná se zřejmě o chybičku, která se Anne Golon vloudila, ale my i tím nebudeme kazit dojmy z četby .

jeje tak to je skvelé vianočné prekvapenie že sme sa dožili pokračovania


nuž úryvok je krátky - ale dohadovanie sa okolo Desgrezovej posteľe je nadmieru zábavné
ešte že jeho veci neskončili v Seine a jeho sestra ich zachránila

Jehan asi vyvaľoval oči keď pre ne prišla mníška

nuž k tomu čo tu citujem: ja som to myslela tak že ten úrad alias kancelária bol už celý čas prenajatý a preto si tam nič ukladať neukladal - a nakoniec sa rozhodol ho celkom predať

ale to je jedno proste nemáme sto percentné informácie ako to presne s tými úradmi bolo - aj keď sa vo väčšine zdrojov píše že tie sa predať nedali - bohvie ako to v skutočnosti bolo - veď pani AG robila dôkladné rešerše
a keďže napísala že úrad predal - tak nieje žiadna chyba držať sa kánonu

konečne si sa posunula o kúsok ´ďalej - teším sa na pokračovanie

Tak to bylo dnes příjemné překvapení!
Už se moc těším, jak nám pan Desgrez odšpuntuje sérii událostí z pohledu druhé strany, o jejíž existenci nemá Angelika často ani ponětí. Jsem zvědavá, kolikrát a kde všude ji bude "šmírovat" a jestli někdo v Angeličině okolí bude v "jeho službách". Jsem si jistá, že nás bude čekat nejedno překvapení.
No a jak se vypořádá se svou zakázanou láskou a synem, o kterém nyní ještě nemá tušení, tak to jsem taky moc zvědavá.

Penelopo, to byl hezký dáreček.
Je to krátké a já jsem jako ostatní zvědavá, co bude dál.
Hlavně mé zajímá, jestli bude chtít vědět, co se stalo s Annou, po jeho krutém ukončení vztahu.
Jsem napnutá, jestli je třeba náhoda svede dohromady.
Kdyby tak někdy potkal Annu na procházce s chlapečkem s dlouhým nosánkem.

Všechny jste si stěžovaly, že je to krátké, a tak doplňuji zbytek kapitoly.

Protože s koncem roku se zpravidla fikce množí, je mi jasné, že toho ke čtení teď máte víc než dost. Není kam spěchat . Nezapomeňte na to, že i Moirra přidala další část fikce o Angeličině setkání s Angelikou, a na rozdíl ode mne to není krátké a je to jen třetina kapitoly. Takže čtěte a komentujte, ať nás motivujete k dalšímu psaní .

moirra píše: *

25 pro 2022, 14:38

nuž k tomu čo tu citujem: ja som to myslela tak že ten úrad alias kancelária bol už celý čas prenajatý a preto si tam nič ukladať neukladal - a nakoniec sa rozhodol ho celkom predať

ale to je jedno proste nemáme sto percentné informácie ako to presne s tými úradmi bolo - aj keď sa vo väčšine zdrojov píše že tie sa predať nedali - bohvie ako to v skutočnosti bolo - veď pani AG robila dôkladné rešerše
a keďže napísala že úrad predal - tak nieje žiadna chyba držať sa kánonu

Pokud byl Desgrez chudý jako kostelní myš, nechce se mi věřit, že by měl na pronájem kanceláře - když dle intégrale dlužil i za bydlení na Petit-Pont. Ale to už zabředáme do debat, které stejně nevyřešíme . Jak píšeš, držela jsem se v tomto případě kánonu. AG při psaní zřejmě vycházela z toho, že drtivá většina úřadů prodejných byla. Jen ti proklatí advokátové ne . Ostatně: kolik čtenářů ze všech těch, co kdy Angeliku četli, ať v původní či rozšířené verzi, by rozporovalo, že Desgrez úřad po otci nemohl prodat?

mimi píše: *

27 pro 2022, 18:52

Hlavně mé zajímá, jestli bude chtít vědět, co se stalo s Annou, po jeho krutém ukončení vztahu.
Jsem napnutá, jestli je třeba náhoda svede dohromady.
Kdyby tak někdy potkal Annu na procházce s chlapečkem s dlouhým nosánkem.

Druhá část kapitoly Ti odpoví aspoň na část otázek .

Tereza píše: *

27 pro 2022, 12:51

Už se moc těším, jak nám pan Desgrez odšpuntuje sérii událostí z pohledu druhé strany, o jejíž existenci nemá Angelika často ani ponětí.

Jako vždy, Tereza uhodila hřebík na hlavičku a mne by zajímalo, jak to sakra děláš??
Další kapitola se bude jmenovat Markýza andělů...

V textu se odkazuji na minifikci "Corbassone, nalij!" napsanou v sekci Okomentuj filmovou fotografii: https://www.youtube.com/watch?v=4AwtoN8RvfI
(Jen pozor, kdo nečetl nebo si už nepamatuje, obsahuje spoilery.)

Píseň pro 29. kapitolu: https://www.youtube.com/watch?v=4AwtoN8RvfI (Bratři Ebenové: Stýskání)

Penelopo, potěšilo mě, že Desgrez šel za Annou a chtěl vědět, co se s ní stalo.
Doufám, že pátrání hned nevzdá a třeba i využije své nové postavení.
Setkání se setrou bylo napsáno také moc hezky. Vzpomínky na to, jak ho uháněla vdavek chtivá příbuzná mě pobavilo.
Tu písničku jsi vybrala moc pěknou.
Odkazy na vyprávění k fotografiím jsem si také znovu přečetla.
Jsem zvědavá na další vývoj života našeho hrdiny v Paríži.

Tak tohle byl krásný vánoční a pro mě i narozeninový dárek
Zrovna nedávno jsem si říkala, kdy se asi dočkáme pokračování, protože tenhle příběh jsem si naprosto zamilovala.
Nikdy nevím, jak přesně vyjádřit, jak moc se kapitola líbila, ale rozhodně si zaslouží, abych se o to aspoň pokusila...

Desgrezova sestřenka byla velice zábavná chudák holka si myslela, že má skutečnou šanci u nějakoho jako je Desgrez...
Říkám si, kam se asi tak poděla Anna, protože ať už to bylo kamkoli, evidentně svého strýce o pomoc nepožádala, na to Desgreze přijal až moc přátelsky. Taky si říkám, jestli je už chlapeček touhle dobou na světě, nebo ještě ne...
Mersonova reakce na Desgreze vůbec nepřekvapila, Anna mu byla jako dcera, to že ji Desgrez přivedl do jiného stavu a opustil, by mu neodpustí. A divím se, že zůstalo jen u nadávek, a že se na Desgreze nevrhl s nějakou zbraní

Citovat:

„Zničil?“ ptal se. „Snad jsi…“

Desgrez upil z několikrát dolitého poháru a pohrdavě mávl rukou. „Nejsem žádný mladíček. Dával jsem si pozor.“

„Tak to musí znamenat jen jedno. Že… jsi jí zlomil srdce,“ usoudil moudře Corbasson.

Ach, Desgrezi, to tvoje sebevědomí někdo by mu měl vysvětlit, že i mistr tesař se někdy utne. Jsem zvědavá, že ho zjištění dobře vykolejí. Ona je taky otázka, kdy se to nakonec vůbec dozví, že ano.

Setkání se sestrou bylo pěkné, tak si říkám, od koho ten dopis je (Anny?), a co přesně se v něm píše (snad v příští kapitole???), tak nějak nevím, jestli by mu o dítěti napsala do dopisu, při tom jak to s ní hnusně skončil. Ale možná bude větší člověk, a prostě mu dá vědět.
Nebo od koho ten dopis vůbec je. Zdálo se, že jeho sestra to ví.
No, každopádně, jsem si kapitolu moc užila a samozřejmě se nemůžu dočkat pokračování

mimi píše: *

28 pro 2022, 21:29

Penelopo, potěšilo mě, že Desgrez šel za Annou a chtěl vědět, co se s ní stalo.
Doufám, že pátrání hned nevzdá a třeba i využije své nové postavení.

To víš, že to musel zjistit . Než se ovšem dozví, co se s Annou stalo a kam se poděla, náhoda - a výkon povolání - mu do náruče přihrají tu druhou...

Clara píše: *

28 pro 2022, 23:39

Tak tohle byl krásný vánoční a pro mě i narozeninový dárek
Zrovna nedávno jsem si říkala, kdy se asi dočkáme pokračování, protože tenhle příběh jsem si naprosto zamilovala.

Claro, moc děkuji za hezký komentář a samozřejmě přeji všechno nejlepší!! (my tu nemáme smajlíka předávajícího pugét růží??!)

Clara píše: *

28 pro 2022, 23:39

Desgrezova sestřenka byla velice zábavná chudák holka si myslela, že má skutečnou šanci u nějakoho jako je Desgrez...

Podle mne Desgrez až tak vybíravý není , ale jak se říká "co je v domě, není pro mě" a on u strýčka zůstat nechtěl . Zas je hezké, že i když mohl zneužít příležitosti (přece jen, v noci je každá kočka černá... ), rozhodl se nelámat další srdce .

Clara píše: *

28 pro 2022, 23:39

Říkám si, kam se asi tak poděla Anna, protože ať už to bylo kamkoli, evidentně svého strýce o pomoc nepožádala, na to Desgreze přijal až moc přátelsky. Taky si říkám, jestli je už chlapeček touhle dobou na světě, nebo ještě ne...

Bohatý Lambert není Annin strýc, pouze bankéř .
K tomu, kdy se chlapeček narodí, je nápověda na samotném konci 1. části .

Clara píše: *

28 pro 2022, 23:39

Mersonova reakce na Desgreze vůbec nepřekvapila, Anna mu byla jako dcera, to že ji Desgrez přivedl do jiného stavu a opustil, by mu neodpustí. A divím se, že zůstalo jen u nadávek, a že se na Desgreze nevrhl s nějakou zbraní

Tím tesař překvapil i mne samotnou.

Clara píše: *

28 pro 2022, 23:39

Ach, Desgrezi, to tvoje sebevědomí někdo by mu měl vysvětlit, že i mistr tesař se někdy utne.

Myslím, že zrovna mistr tesař mu to naznačil dost nevybíravě .

Co se toho slůvka zničil týče, zpětně jsem zvažovala, zda ho vůbec uvádět. Ono totiž zničit ženu / dívku v této době znamenalo připravit ji o věnec a tím ji "znehodnotit" pro řádné manželství. Natož když jí někdo udělal dítě jako svobodné matce...

Clara píše: *

28 pro 2022, 23:39

tak si říkám, od koho ten dopis je (Anny?), a co přesně se v něm píše (snad v příští kapitole???)

Dopis také pochází z 1. části: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 920#p24920
Kdyby šlo o novou korespondenci, nebyl by Desgrez při zmínce o dopisu překvapený a nechtěl si ho hned přečíst .

Kromě pisatelky a adresáta dopis viděly už jen jedny oči - viz https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 597#p22597:

Ovšem pod výtiskem bible byl uložen Boccaciův Dekameron, který nesl stopy mnohem častějšího čtení. Při zběžném prolistování v knize našla složený papír popsaný úhledným humanistickým písmem. Že by milostný dopis? pousmála se. Ovšem když zjistila, že lístek skutečně začíná slovy „Mon cher François“ , provinile ho odložila, aniž by se pokoušela rozluštit podpis.

Clara píše: *

28 pro 2022, 23:39

a samozřejmě se nemůžu dočkat pokračování

No já myslím, že když jsi měla ty narozeniny, tak nejpozději na Nový rok by to mohlo být .

Ke zveřejnění mám de facto připravené dvě další kapitoly, ale ta následující mi vázne na rešerších, ke kterých jsem se za dva roky nebyla schopná dostat a teď to musím dohánět. Nese to s sebou zase nějaké překlady (a opět kvůli asi dvěma odstavcům ), tak snad s tím pohnu rychleji, ať se i hrdinové hnou z místa. Desgreze čeká ještě spousta práce!

Citovat:

Bohatý Lambert není Annin strýc, pouze bankéř

Je vidět, že bych si potřebovala celou fikci, přečíst znova, protože jsem spoustu věcí pozapomínala.

Citovat:

Dopis také pochází z 1. části
Kdyby šlo o novou korespondenci, nebyl by Desgrez při zmínce o dopisu překvapený a nechtěl si ho hned přečíst

Musím říct, že ten dopis mi začal vrtat v hlavě, a já si tak trochu začala vzpomínat, na "nějaký" dopis napsaný Annou Desgrezovi. Že tam dokonce byla i jakási básnička napsaná Desgrezem

PenelopaW píše: *

28 pro 2022, 11:04

Všechny jste si stěžovaly, že je to krátké, a tak doplňuji zbytek kapitoly.

výborne idem čítať - bola som síce viacnásobný beta-čtenár ale už som veľa z toho zabudla

Takže:

Moc pekne napísané! Teraz som si to užila, lebo to čo si mi posielala ako beta čtenárke, polovica s toho my už vyfučala z hlavy.
Až ti mám chuť nakresliť mapku časti Paríža extra pre čitateľky k tejto časti fikce.

Aj ja som uvažovala kedy presne sa Desgrez dozvedel že Angelika žije v podsvetí. Vedel to , alebo to už tušil už predtým ako ju odchytil pri tej studni neďaleko kláštora a tržnice Saint-Germain?

O tom, že madame de Peyrac byla nucena opustit Temple se stačil informovat záhy. Skutečná totožnost paní Martinové se nakonec donesla k rychtáři Templu, a tak nebyl její další pobyt zde žádoucí. Její stopa však mizela v uličkách zimní Paříže, takže Desgrez předpokládal, že měla dost rozumu, vzala děti (kdy se vlastně mělo narodit to maličké?) a prvním dostavníkem se vydala do Poitiers a odtud za rodinou do Monteloupu. Anebo že by se přestěhovala spolu s rodinou svojí starší sestry?

Krčma u troch palíc- vzdialená čo by kameňom dohodil od Louvre – či tam Desgrez chodí aj ako zástupca Reyneho?

Keď pozerám alebo čítam mušketierov, vždy keď sa smejem na nejakom hostinskom s troch mušketierov myslím aj na krčmára Corbasona ako asi vyzeral a tiež na sluhu Plancheta ktorý im často musel servírovať ako krčmár – super postavička ktorú sa tebe skvele podarilo rozviesť, podobne ako postavu sviečkara Jehana a Desgrezovej sestry.

Napadlo ma že pološialené Angelikoložky sú na dobrej ceste spraviť z knihy pani AG monumentálne dielo.

Nad slnko jasnejšie že krčmári sú tí najinformovanejší, veď nie darmo sa vraví „in vino veritas“ a že dobré víno rozväzuje jazyk. Ak má Corbason aj dobré uši – tak je určite informovaný lepšie ako hocaký novinár. Od 17 storočia sa ako som už neraz vravela až tak moc nezmenilo. Okrem techniky samozrejme. Ale ľudia nie.

Aj v dnešnej dobe nájdete v oblastiach pofidérnych štvrtí každého veľkomesta v lokáloch pomiešanú chásku z dvora zázrakov s profesormi, politikmi a doktormi tohto sveta. To by ste vyvaľovali oči! Takto prichádzal k informáciám aj Básnik Špína.
Nuž, ak by sa niekto čudoval. Aká by to bola Polačka keby nebola špecialistka na krčmy ....

Takže ako správna Polačka ti pridávam rytinu krčmára s Mušketierov - z vydania ktoré vychádzalo na pokračovanie v novinách, a teda malo na začiatku podobný osud ako Angelika pani AG....



ako druhý bónus pridávam sluhu Plancheta s troch mušketierov. V mušketieroch z roku 2011 ho hral známy komediant James Corden a bol boží.



Kláštor zaujal Polačku pomenej – o to viacej ale pobavil Desgrezov zaslúžený trest za to čo spôsobil Anne, v podobe výdajachtivej sesternice. Zlomyseľne som si to užila.

Hahaha:
probdělá noc, kdy čelil citovému vydírání, nesmyslným obžalobám a ničím nepodloženým majetnickým výčitkám, kdy - on, advokát! - na svoji obhajobu musel zapojit své nejobratnější řečnické umění, aby se přesto nakonec se sebezapřením uvolil alespoň k jednomu cudnému bratrskému polibku na dychtivá vlhká ústa, a pak ráno, kdy se uvnitř cítil naprosto vyždímaný


a k tomuto vláknu o Corbassonovi a slávnej krčme by si tiež mohla dať nejaký bónus :

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 904#p22904

Clara píše: *

29 pro 2022, 20:39

Je vidět, že bych si potřebovala celou fikci, přečíst znova, protože jsem spoustu věcí pozapomínala.

Je smutné, že já taky . Druhá část navíc bude prošpikovaná odkazy na tu první, takže bych si ji rozhodně měla připomenout.

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Až ti mám chuť nakresliť mapku časti Paríža extra pre čitateľky k tejto časti fikce.

Jen ať se podívají na Turgota .

Napadlo mne ještě upřesnit, že úmyslně neuvádím, v jakém časovém rozsahu se tato kapitola reálně udála - jestli Desgrez vše oběhal v průběhu jednoho dne či jednoho týdne. Vše, co řešil, se totiž prolíná s tím, co bude řešit v kapitole druhé a já se do toho nechtěla zamotat. Takže mne těší, že to zatím nikdo nerozporoval .

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Aj ja som uvažovala kedy presne sa Desgrez dozvedel že Angelika žije v podsvetí. Vedel to , alebo to už tušil už predtým ako ju odchytil pri tej studni neďaleko kláštora a tržnice Saint-Germain?

Odpověď bude v další kapitole .

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Krčma u troch palíc- vzdialená čo by kameňom dohodil od Louvre – či tam Desgrez chodí aj ako zástupca Reyneho?

Stoprocentně ano! Ač by se tak sám zřejmě nenazval, jakožto správný Francouz je Desgrez jistě i gurmán. A proč by se měl vzdávat umění mistra Corbassona?
(Stačí, že si sem tam odběhne k Rudé masce - šmírovat hostinskou, ale i na jídlo...)

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Napadlo ma že pološialené Angelikoložky sú na dobrej ceste spraviť z knihy pani AG monumentálne dielo.

V poslední době vychází nové vydání Foglarových Rychlých šípů. Pár let zpátky vyšel komiksový soubor věnovaný pouze Červenáčkovi, a to od různých autorů, kteří na původní komiks navazují. Když mohly vyjít autorské příběhy Rychlých šípů, proč by jednoho dne nemohl vzniknout omnibus kánonu a fanfikcí?

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Takže ako správna Polačka ti pridávam rytinu krčmára s Mušketierov - z vydania ktoré vychádzalo na pokračovanie v novinách, a teda malo na začiatku podobný osud ako Angelika pani AG....

ako druhý bónus pridávam sluhu Plancheta s troch mušketierov. V mušketieroch z roku 2011 ho hral známy komediant James Corden a bol boží.

Rytina je skvělá, hned jsem začala přemýšlet, kdo je mladík v rudém, který cosi sepisuje.
Co se filmových verzí týče, já mám nejvíc pod kůží tu s Michaelem Yorkem, kde je Planchet taky výborný. Ostatně tahle postava si říká o to, aby si ji herec zahrál s chutí.

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Kláštor zaujal Polačku pomenej

Jen počkej! Ještě literární Polačce napíšu scénu, že mezi Královy dcery ji propašoval právě útulek svaté Opportuny, který se věnoval i padlým ženám .

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

a k tomuto vláknu o Corbassonovi a slávnej krčme by si tiež mohla dať nejaký bónus :
https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 904#p22904

Corbasson již žije vlastním životem v Desgrezově příběhu, obávám se, že to už neklapne .

PenelopaW píše: *

30 pro 2022, 17:57

Rytina je skvělá, hned jsem začala přemýšlet, kdo je mladík v rudém, který cosi sepisuje.
Co se filmových verzí týče, já mám nejvíc pod kůží tu s Michaelem Yorkem, kde je Planchet taky výborný. Ostatně tahle postava si říká o to, aby si ji herec zahrál s chutí.

ano presne tak - každej Angelikoložke ktorá sa rozhodne čítať mušketierov odporúčam začať s Vicomtom Bragelonne alias ješte po 10 letech - a až potom spätne čítať knihy odohrávajúce sa v období predtým

Vicomt Bragelonne - v týchto častiach - sú to tri knihy - sa vlastne stretne s množstvom postáv nám známych z Angeliky

PenelopaW píše: *

30 pro 2022, 17:57

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

a k tomuto vláknu o Corbassonovi a slávnej krčme by si tiež mohla dať nejaký bónus :
https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 904#p22904

Corbasson již žije vlastním životem v Desgrezově příběhu, obávám se, že to už neklapne .

no to nevadí - ak si ho užijem vo fikci nepotrebuejm extra vlákno

PenelopaW píše: *

30 pro 2022, 17:57

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Kláštor zaujal Polačku pomenej

Jen počkej! Ještě literární Polačce napíšu scénu, že mezi Královy dcery ji propašoval právě útulek svaté Opportuny, který se věnoval i padlým ženám .

ano prosím ano už sa teším

po tom čo som od teba čítala tie Polačkyne príbehy čo si chlapi rozprávali na lodi už teraz viem že to bude dobré

a dúfam že aspoň kúsok Polačky nejak zamontuješ aj do fikce ...ke´d nič iné tak také menšie cameo

moirra píše: *

30 pro 2022, 18:38

dúfam že aspoň kúsok Polačky nejak zamontuješ aj do fikce ...ke´d nič iné tak také menšie cameo

Polačka je ústřední ženskou postavou v samostatné rozepsané fikci, ale od doby, co jsem ochutnávku četla na libereckém srazu, jsem s tím nepohnula .

Příběh se nám pomalu začíná znovu odvíjet. Skládat střípky událostí, které známe z knihy z pohledu Angeliky, ovšem tentokrát očima Desgreze, je příslibem velkého dobrodružství. Asi nejen já jsem si při čtení kánonu kladla různé otázky - hlídal ji? sledoval? chránil víc, než je nám známo?
Těším se, až budu získávat odpovědi.

Jinak chválím Desgreze, že má v otázkách okolo sestřenek jasno.

Zrovna včera jsem se s přáteli bavili o tom, jak to mají dnes samoživitelky / samoživitelé těžké. Být v 17. století svobodnou matkou, to nebyla záviděníhodná situace ani pro tu ženu, ani pro dítě. Anna je sice finančně zabezpečená, ale jak rozlouskneš další životní cestu jak její, tak dítěte, to jsem opravdu zvědavá.



.

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Aj ja som uvažovala kedy presne sa Desgrez dozvedel že Angelika žije v podsvetí. Vedel to , alebo to už tušil už predtým ako ju odchytil pri tej studni neďaleko kláštora a tržnice Saint-Germain?

S ohledem na vztahy mezi hrdiny a Desgrezův cit k Angelice, kloním se k tomu, že ji poprvé potkal skutečně až v den krádeže u Glazera. Odhalení identity Markýzy andělů pro něj muselo být pořádným šokem a něčím zcela nečekaným. Což je něco, co se Desgrezovi moc často nestává , a už proto mu to nehodlám ulehčit.

Při psaní jsem vycházela i z dalších zdrojů, včetně Tvé fikce, která ukazuje, že jsme dospěly ke stejným závěrům:

Som človek od prírody veľmi zvedavý, a keďže mi vašej ženy bolo nekonečne ľúto, zaujímal som sa čo sa s ňou stalo. Ale nič. Žiadna stopa. Ako by sa bola po nej zem zľahla. Až jedného dňa. Jedného večera sa Sorbonne podarilo nájsť stopu jeho dievky, ktorú sme hľadali. Predstavte si, krátko predtým sa opovážila za bieleho dňa olúpiť dcéru veliteľa mestskej polície!
- Ona olúpila čarodejnicu Brinvillierku? Joffrey dal zasa raz voľný priebeh svojej veselosti a schuti sa rozosmial.
- Tak je. Na moste Pont Neuf sa jej bez okolkov vopchala do koča. A to tak povediac pod nosom polície. Ale stala sa jej hlúpa chyba. Padla jej pri tom z pliec šatka, takže môj pes mal výbornú stopu. Zaňuchal ju jedného večera, keď zo svojimi kumpánmi utekala nočnými uličkami vo štvrti Saint Germain.

Tereza píše: *

30 pro 2022, 19:31

Skládat střípky událostí, které známe z knihy z pohledu Angeliky, ovšem tentokrát očima Desgreze, je příslibem velkého dobrodružství. Asi nejen já jsem si při čtení kánonu kladla různé otázky - hlídal ji? sledoval? chránil víc, než je nám známo?

Sliby se maj' plnit... Ale protože jsem tak trochu potvora, přidávám zatím jen půlku . Současně vyhlašuji soutěž, jestli někoho napadne vhodný hudební doprovod na Desgrezovo setkání s Markýzou andělů.


Při vkládání napsané kapitoly jsem si uvědomila jednu perličku: Když jsem v kánonu četla o tom, že Rošťák a spol. kradli přepadeným nočním návštěvníkům putyk a divadel kabáty, brala jsem to jako takovou roztomilou libůstku. Myslela jsem si, že Rošťák si vytvářel vlastní kostýmní fundus, aby se jeho lidé mohli po Paříži pohybovat maskovaní (podobně jako v knihách o Le Flochovi měli v Chateletu úplnou kostymérnu). Vůbec mne nenapadlo, že důvodem mohlo být i obohacení, natolik dnes vnímám oděv jako samozřejmost:

Až do poloviny 17. století představovala móda hájemství vyhrazené výlučně hrstce úžasně bohaté šlechty. Pouze tato nepočetná elita měla módní šaty, přičemž i její příslušníci vlastnili jen nemnoho kusů zřídka obměňovaného luxusního ošacení. (...) Oblečení samo pak představovalo výraz bohatství a společenského postavení nežli osobnost. Drtivá většina obyvatel vlastnila pouze jednoduché oblečení ušité z hrubé a doma utkané látky. Pokud se tito lidé dostali k něčemu barevnějšímu, jednalo se zhusta o odhozené věci z šatníku zámožnějších.
Jak značnou cenu tehdy měly šaty, dokazuje zpráva uveřejněná 7. února 1666 v listu La muse historique - Historická múza. Jisté unesené dítě bylo nalezeno docela nahé. Únosci se jej zmocnili právě kvůli jeho velice nákladnému oblečení a autor článku varoval zámožné rodiče, aby nenechávali vycházet své děti na veřejnost v jejich nejlepších svršcích.
(Joan de Jean: Noc, kdy se zrodilo šampaňské)


Další perlička demonstruje, s jakými obtížemi jsem se musela potýkat při psaní této kapitoly. Při čtení událostí kolem Desgrezova setkání s markýzou andělů mne zaujal ten "zapomenutý" šátek. A protože u Sorbonne bylo již dříve zmíněno, že jí Desgrez dával očuchávat věci patřící pachatelům, začala jsem si lámat hlavu, jak dlouho taková pachová stopa na důkazu zůstane, aby ji vycvičený pes dokázal zachytit.

Pachová stopa jako důkaz v trestním řízení:
https://www.epravo.cz/top/clanky/pachov ... 20647.html
Desgrez byl průkopníkem odorologie, což je kriminalistický obor, který se zabývá identifikací osob nebo věcí na základě jejich pachu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Odorologie

Stopy jsou časově omezené, nestálé, podléhají chemickým změnám a jsou citlivé vůči okolním vlivům (mohou se snadno znehodnotit, např. kontaktem s pokožkou nebo oděvem člověka, který stopy zajišťuje). Mohou být buď na předmětech, které přišly do kontaktu s původcem pachu, nebo jsou přímo vyloučeny do okolí. (...) Jako každá kriminalistická stopa i stopa pachová po (relativně krátkém) čase zanikne. Dobu využitelnosti lze v závislosti na konkrétních okolnostech vzniku (mikroklimatické podmínky, intenzita pachové stopy) stanovit na hodiny max. dny.

Protože pan Aubray byl zkušený kriminalista, uzavřel získaný šátek ihned do truhličky, kterou si uložil do doby, než se Desgrez vrátil do Paříže.

Praxe používá pro účely identifikace podezřelého dle pachové stopy metodu tzv. pachových konzerv. (...) Gáza s pachovou stopou se ukládá do čisté, sterilizované zavařovací sklenice vzduchotěsně uzavřené víkem. (...) V pachové konzervě (což je vlastně sklenice se šroubovacím uzávěrem) je umístěna tkanina s určitým pachem. Porovnává se pak pachová stopa s konkrétním vzorkem určité osoby. Pachová identifikace se provádí až po 24 hodinách od uložení tkaniny nebo předmětu do konzervy, a to proto, aby pach měl čas uzrát. Trvanlivost konzervy je minimálně 1 rok, skladují se však déle. Psi dokáží určit a naučeným způsobem označit shodný vzorek (dvě pachové konzervy, předmět a konzerva nebo osoba a konzerva).

Policejní velitel nebyl žádný začátečník a tak jistojistě dal Sorbonně očichat i oblečení své dcery a všech, kteří se šátku z kočáru dotkli do okamžiku, než skončil v bedýnce .


Pro úplnost dodávám citace ze svých vlastních úvah, jak jsem je sdílela s Terezou:

PenelopaW píše:

Podle informací o pachových zkouškách vydrží stopa ve speciální schránce rok. Tudíž pokud byl Aubray fakt frajer, šátek sebral z kočáru dcery sám a ihned ho zamknul do nějaké truhličky a uložil v kanclu v Chateletu, kde couralo minimum osob, které by stopu mohli kontaminovat. Po svém návratu do Paříže tak mohla Sorbonna čuchat a šňupat pach Markýzy andělů podle libosti. Dejme tomu, že šátek Angelika nosila non stop, na Dvoře zázraků se šetřilo, a i když ona sama se koupala v horké vodě ob den, po vyhnání pradlen z Nesleské věže se s takovou periodicitou nepralo, takže šáteček byl nasáklý jejím potem (a čertví čím ještě).

(Poznámka na okraj: Desgrez jí v té době znal jen podle vůně verbeny a rozmarýnu, kterýžto parfém mohla užívat jako šlechtična už po svatbě, nejen jako bohatá markýza du Plessis. Zpocenou si ji pořádně neočuchal, maximálně okoupanou z lázní, takže i kdyby inhaloval namísto psa, nepoznal by, kdo je pravou nositelnou šátku.

Poznámka č. 2: Ovšem později v Marseille, to už byla jiná. To měl důkladně očichanou (i ochutnanou) Angeliku dokonce 2x, takže klidně mohl v lokále větřit namísto psa... Btw: Sorbonna už tou dobou asi byla v pánu?)

PenelopaW píše:

Proč si Aubray nechal šátek?
Pachová stopa mi z toho vychází nejlépe, tedy za předpokladu, že Aubray věděl, jak jeho muž se psem pracuje. My to víme, protože Desgrez se s tím "chlubil" Angelice. Když ji vedl z lázní a nyvě mu šeptala, jak je hodný, začal jí vyprávět, čím se po nocích živí. A že stačí kabát či vesta, aby Sorbonne "jeho chlápka" našla a chytila. Pokud toto o něm věděl i Aubray (policejní velitel asi nebyl žádné jelito a muselo ho zajímat, jak to, že jeho příležitostný policista má takovou úspěšnost oproti jiným, a že v tom asi hraje roli i ten pes), mohl z kočáru šátek uzmout a uschovat, aby ho "nekontaminoval" nikdo jiný. Teď je ovšem otázka, jestli Brinvillierska na ty nešpory do Saint-Germain dojela, nebo nechala kočár otočit a pospíchala ihned tatínkovi požalovat do Chateletu .

PenelopaW píše: *

01 led 2023, 11:37

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:23

Aj ja som uvažovala kedy presne sa Desgrez dozvedel že Angelika žije v podsvetí. Vedel to , alebo to už tušil už predtým ako ju odchytil pri tej studni neďaleko kláštora a tržnice Saint-Germain?

S ohledem na vztahy mezi hrdiny a Desgrezův cit k Angelice, kloním se k tomu, že ji poprvé potkal skutečně až v den krádeže u Glazera. Odhalení identity Markýzy andělů pro něj muselo být pořádným šokem a něčím zcela nečekaným. Což je něco, co se Desgrezovi moc často nestává , a už proto mu to nehodlám ulehčit.

Při psaní jsem vycházela i z dalších zdrojů, včetně Tvé fikce, která ukazuje, že jsme dospěly ke stejným závěrům:

Som človek od prírody veľmi zvedavý, a keďže mi vašej ženy bolo nekonečne ľúto, zaujímal som sa čo sa s ňou stalo. Ale nič. Žiadna stopa. Ako by sa bola po nej zem zľahla. Až jedného dňa. Jedného večera sa Sorbonne podarilo nájsť stopu jeho dievky, ktorú sme hľadali. Predstavte si, krátko predtým sa opovážila za bieleho dňa olúpiť dcéru veliteľa mestskej polície!
- Ona olúpila čarodejnicu Brinvillierku? Joffrey dal zasa raz voľný priebeh svojej veselosti a schuti sa rozosmial.
- Tak je. Na moste Pont Neuf sa jej bez okolkov vopchala do koča. A to tak povediac pod nosom polície. Ale stala sa jej hlúpa chyba. Padla jej pri tom z pliec šatka, takže môj pes mal výbornú stopu. Zaňuchal ju jedného večera, keď zo svojimi kumpánmi utekala nočnými uličkami vo štvrti Saint Germain.

Nuž dospeli sme k rovnakému záveru. Spomínaš si ešte že som si vtedy kúpila knihy na tému zásobovanie Paríža vodou a Parížske fontány, lebo som chcela silou mocou vedieť kde tam presne bola nejaká fontána.

Veľmi dobre napísané, úplne som to mala pri čítaní pre očami, hlavne tú scénu pri fontáne - Sorbonu ako si spokojne vrtí chvostom a Desgrez tam stojí zo svojim dlhým nosom celý popletený.

Ak to bolo tak ako mi dedukujeme, nebol to veľký šok iba pre Angeliku, ale aj preňho.

Spomína to neskoršie keď jej vraví že sa nestáva každý deň (skôr by som povedala že nikdy) že by pustil nejakú dievku čo odchytil a ešte jej aj vrátil nôž.
Takže v tvojej verzii spolu nekonverzujú?

Pretože si ma zasa navnadila na tvoje staré fikcie o Chatalete, Desgrezovi, Lidožrútovi a krčmárovi Corbasonovi, zasa som sa začala rochňať v tých mapách Chateletu ako vidíš :

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=16&t=812

vypočula som si pár vídeí v ktorých sa na tom rochňajú francúzski historici, a zlomyseľne som si pomyslela že pani AG bola prvá ktorá sa v tom (okrem teda Dumasa a jeho rešeršovacieho týmu) poriadne pohrabala.

ja osobne sa teším na pokračovanie hlavne preto že sa chem dozvedieť aký šokovaný bol

stavím sa že si bude musieť ísť niekam uhnúť poldeci alebo dobrý nepančovaný džbán vína.... a presne v tom momente mu chcem vidieť rovno do hlavy

PS: dík za tie tvoje úvahy ktoré si sem postla - hodne toho objasňujú

O tej odorologii to je zaujímavé - ale dávno predtým ako vznikla polícia už využívali tieto psie čuchacie schopnosti prinajmenšom poľovníci a vojaci

toto je strašne zaujímavé ako psy čuchajú v medicíne (aj lekári zvykli pacientov občuchávať, dokonca aj ich moč)- ako inak, kde inde by to skúmali ako na Sorbonne ? ho´d si to do prekladača

moirra píše:

Takže v tvojej verzii spolu nekonverzujú?

Dočkej času, psala jsem přece, že to byla jen první polovina .

Mimochodem: oni spolu ani v originále moc nekonverzovali, většinu konverzace obstaral Desgreze sám .

Tento krátký příspěvek mě inspiroval k tomu, že jsem si znovu přečetla události od chvíle, kdy Angelika v hospodě přetáhla po hlavě Nicolase až po noční setkání s Desgrezem u studny. A tato událost, kdy mezitím policie slídila po Markýze, se mi dávno vypařila z hlavy :

Angelika se lokty opírala o můstek, který se klenul přes příkop před Nesleskou věží. Slabé slunce rozptylovalo mlhu, která už několik dní zahalovala město. Protilehlý břeh, kde stál Louvre, ještě nebylo vidět, ale vzduch byl vlahý. Děti v cárech rybařily ve strouze a jakýsi sluha na břehu řeky napájel a myl koně.
Muž, na něhož Pivoňka ukázal troubelem dýmky, vypadal jako neškodný chodec, drobný
měšťák, který se přišel na břeh Seiny před jídlem trochu projít. Pozoroval, jak sluha plaví koně, a
čas od času zvedl zrak k Nesleské věži, jako by ho zajímala ta hroutící se památka z dávných časů.
„Víš, koho hledá?“ zeptal se Pivoňka a vyfoukl Angelice do obličeje tabákový kouř.
Trochu se odtáhla.
„Ne.“
„Tebe.“
"Mě?"
„Jo, tebe, Markýzu andělů.“
Angelika se neurčitě usmála.
„Ty máš ale fantazii!“
„Cože mám?“
„Ale nic. Chci říct, že si umíš vymýšlet. Mě nikdo nehledá. Na mě nikdo nemyslí. Já už neexistuju.“
„Možná. Ale v tudle chvíli jde spíš vo to, že neexistuje strážník Martin… Vzpomínáš, jak na tebe u Auvergnana Rameze Tlustej měch křičel: ‚Padej, Markýzo andělů!‘ To jim znělo v uších, a když našli strážníka s rozpáraným břichem… Řekli si, že ta coura, co ho kuchla, musí bejt Markýza andělů. A teď tě hledaj. Vím to, protože my, bejvalí vojáci, se vobčas sejdem na skleničku s
kámošema z války, co sloužej v Châteletu. Tak se leccos dovíme.“

Desgrez opravdu kvůli Angelice riskoval úplně všechno. A ani dnes si nejsem úplně jistá, jestli si to ona naplno uvědomovala. O to víc se mi jeví jeho postoj k ní po všech stránkách obdivuhodnější. Opravdu se těším, až si přečtu, jak se s těmito rozpory vypořádá.

musím si všetko znovu načítať, takto by som z nových kapitol nič nemala! A to si Desgrez a Penelopa ozaj nezaslúžia!

Mám na autorku fikce jako na nej znalkyni Sorbonny jeden dotaz :
Jak vlastně Desgrez přišel k Sorbonně, která měla výcvik v němčině?

Pokud v kánonu nebo v předešlých kapitolách fikce není zmínka, nemohli bychom se něco o tom, jak se tato dvojice dala dohromady, dozvědět?

Touto otázkou jsem se také hojně zabývala a vzniklo k ní hned několik teorií, neboť kánon zmiňuje pouze to, že Desgrez Sorbonne získal od německého překupníka. Ve fikci něco málo je, ale sama jsem se do toho rozhodla moc nešlapat . Což ovšem neznamená, ze si ráda nepřečtu teorie či fikce někoho jiného .


DOPLŇUJI:

(Markýza andělů, II. díl)

„Víte, k čemu jsem vytrénoval toho psa? Když se v Paříži setmí, vyrazíme spolu na lov. Dávám mu očuchat starou vestu nebo jiný předmět, který patřil chlapíkovi, kterého sleduju. A pak sejdeme až na nábřeží Seiny, touláme se pod mosty a mezi piloty, couráme po předměstích a ve starých čtvrtích, vcházíme do dvorů, noříme se do děr plných havěti, zlodějů a banditů. A najednou Sorbonna skočí. Než k ní dojdu, drží mého člověka pod krkem. Velmi jemně, jen natolik, aby se nemohl pohnout. Řeknu jí: Warte!, což je německy čekej, protože mi ji prodal německý překupník. Skloním se k chlápkovi, vyslechnu ho, a pak ho soudím. Občas mu udělím milost, občas zavolám gardu, aby ho odvedli do Cháteletu, a občas si řeknu; proč obtěžovat vězení a ty pány? A křiknu na Sorbonnu: Zang!, což znamená stiskni pevně! A v Paříži je o banditu míň."

(10. kapitola 1. části)

Ovšem nejednou se ukázalo, že může jít i o život. A že by bylo dobré nehledat škůdce sám, ale s někým, kdo by Desgrezovi kryl záda.

Jako kdyby veškeré cesty směrovaly k přijetí nabídky práce pro policii, jednoho listopadového večera v hospodě pochybné pověsti na předměstí Paříže osud přihrál Desgrezovi do cesty bývalého německého žoldáka, který se živil jako překupník. Od něj Desgrez velmi výhodně koupil fenu německé dogy, a protože díky hospodským setkáváním s flanderskými kupci a obchodníky z Porýní němčinou vládl docela obstojně, nečinilo mu problémy udílet psovi pokyny v jazyce původního majitele. Sorbonnu nevycvičil jen k ochraně svého majetku a života, ale i k lovu. Jen na rozdíl od šlechticů chovajících lovecké psy, jeho fena měla za úkoly lovit zločince.


Moiřina teorie z roku 2018 (odpověď na dotaz Jak Desgrez ku Sorbonně přišel):

myslim ze toto je jedina uloha ktoru som, pre nedostatok casu a energie, doteraz splnila-zatial iba v skratke - kupil ju od nemeckeho obchodnika - vetesnika (second hand tovar) z kramiku kam chodieval nakupovat
majitel ju pouzival ako strazneho psa na kramik a tovar
tento mu ju predal za symbolicku cenu (dedici by sorbonu ajtak nechceli), ked lezal na smrtelnej posteli, pretoze Sorbonna vzdy na kazdeho vrcal iba na Desgreza nie a obchodnik si studenta (ktory mu sem-tam aj poradil v pravnych veciach) oblubil a chcel aby psika ktoreho vycvicoval od stenata bolo v dobrych rukach
nieco take .....

Moje tehdejší odpověď:

Já to v hlavě nejasně vidím trochu jinak, ale pořád to nedokážu uchopit... Docela by se mi líbilo, kdyby se s tím překupníkem setkal jen jednou nebo jen párkrát, někde v začouzené hospodě. Klidně by to mohlo být přes někoho, Němec by potřeboval pomoci a "advokát chudých" by byl znám tím, že nemá problém s tím paktovat se i s lidmi, které by "slušná" společnost šmahem odsoudila, takže by ho nějaký Desgrezův bývalý klient kontaktoval a zprostředkoval jim setkání.
Němec by klidně mohl být i nějaký protestant, který se doma nějak zapletl (jak teď čtu to Oracle glass, tak mne napadá jen obchod se zakázanými knihami :-D, ale proč ne), a přes Francii zdrhal někam za kopečky. Sorbonne by mohla být třeba jen roční štěně, ale už s nějakým výcvikem, který by Desgrez ještě víc upevnil. Překupník by mu ji věnoval místo platby za prokázané právní služby (d'Urbec na galéře falšoval právní dokumenty, ale nejsem si jistá, jestli by toto Desgrez udělal, byť z ušlechtilých pohnutek) a ještě by byl rád, že ji dává do dobrých rukou (líbí se mi to, že by na Desgreze nevrčela jako na jediného, to je hodně pěkný motiv). a Desgrez by spojil příjemné s užitečným - měl by parťáka a ochránce na nočních potulkách a při konání spravedlnosti.
Jen mne teď napadá jedna technická: a) získal Sorbonne před nástupem k policii nebo b) až když ji měl, nabídl se, že bude melouchařit pro policii a v noci chytat lotry?

Btw: Máš po ruce překlady té pasáže, že má Sorbonne od "německého překupníka"?

což je německy čekej, protože mi ji prodal německý překupník.

Takhle je to uvedeno v českém vydání, ale zajímalo by mne, jak to překládají jinde. Třeba nás to navede na stopu... Mám to jen ve fj. Tam je napsáno: car c'est un mercenaire allemand qui me l'a vendu

Akademický slovník (kniha) mi to "mercenaire" překládá jako "prodejce" či dokonce "nádeník", ale podle google translate je to "žoldák". Což by tomu dodávalo úplně jiný rozměr a vysvětlovalo to, proč se Sorbonně dostalo právě výcviku stopovat a fungovat jako bodyguard!

---

Příspěvek jsem zkopírovala i do diskuse k Desgrezovi, kde můžeme v případné debatě pokračovat:

viewtopic.php?p=31805&sid=7cd598af2b60e ... 675#p31805

Tereza píše: *

02 led 2023, 12:09

Desgrez opravdu kvůli Angelice riskoval úplně všechno. A ani dnes si nejsem úplně jistá, jestli si to ona naplno uvědomovala. O to víc se mi jeví jeho postoj k ní po všech stránkách obdivuhodnější. Opravdu se těším, až si přečtu, jak se s těmito rozpory vypořádá.

Trvalo to déle, než jsem měla v úmyslu, ale myslím, že je to teď lepší, než to bylo původně. Přidala jsem zbytek kapitoly o setkání s Markýzou andělů.

(Je to přidáno pod původně zveřejněný text, takže se příspěvek neobjevuje jako nový.)

--------------------------

Překvapivě, nejvíc času mi zabraly úvahy, jaký typ zranění Polačka přivodila strážníku Martinovi.

Sama k tomu uvádí: „Čapli Markýzu andělů. Ale já vzala poldu přímo do pupku. Z toho se nevylíže.“

Poslala jsem tedy kamarádce, která pracuje jako patoložka, dotaz, jestli s ní mohu konzultovat bodné zranění břicha. Reagovala obratem a vyděšeně, co si moje děti udělaly a co se komu stalo. Ukonejšila jsem ji, že nikoli moje děti, ale strážník Martin byl bodnut, takže jsme mohly již klidné vést akademickou debatu.

Počítám, že pokud mu propíchla střeva, tak do tří dnů by moh bejt mrtvej na následky sepse. (...) Třeba ta dýka byla dlouhá a proťala mu mesentrickou tepnu nebo rovnou aortu či dolní dutou žílu.

Na to konto jsem prováděla úvahu, jak dlouhé mohlo být ostří Rodogoneho dýky. Angelika ji nosila v živůtku a byla střední postavy, takže jsem se měřila krejčovským metrem od pupíku mezi prsa a vyšlo mi z toho nějakých 20 cm - ovšem, nutno započítat i střenku! Pak mi ovšem došlo, že Martin nebyl bodnut Angeličinou dýkou, ale Polaččinou, a ta mohla mít klidně delší ostří, kolem 30 cm, takže by Martin okamžitě šel k zemi, jak bylo v textu původně uvedeno.

No jestli nechceš, aby se trápil, tak to ať mu radši protne srdečnici.

Moje odpověď: Jeho smrt naštvala policajty, víc je naštve, když se bude trápit.

Tak jo!!! Tak ho nech 3 dny dodělávat v horečkách a halucinacích. A samozřejmě v neutišitelných bolestech!

Dobře tedy... nechala jsem Martina bodnout dýkou s kratším ostřím a umírat ho opravdu ohavně. (Vůbec pro to na sebe nejsem hrdá a cítím se strašně.) Policie musela být nastartovaná si to s Markýzou andělů pořádně vyřídit.

O to hlubší byl Desgrezův vnitřní boj. Nechme ho nyní váhat, jestli se rozhodl správně.

Při cizelování kapitoly jsem se hrabala ve starším napsaném a narazila na větu:

François Desgrez se příležitostně stával nejen soudcem, ale i zpovědníkem těch nejskrytějších tajemství lidí, kteří se nezpovídali ani knězi. Ovšem na rozdíl od mužů církve, on svátost vyslovených tajemství ctít nemusel. Na druhou stranu, Bůh mu také tíži vyslechnutých hříchů nijak neulehčoval.

Když navážu na to, co psala Tereza, pan policajt vlastně v případě Angeliky poprvé udělil generální milost...

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ ČTENÁŘŮM:

Po dlouhé době jsem se dostala k tomu, co jsem měla v plánu už dlouho a začala to před nějakou dobou. Po zralé úvaze jsem přepsala některé pasáže v již zveřejněné I. části. Nejedná se o nic zásadního, došlo jen k menší úpravě role Jean-Baptiste Colberta v celé zápletce kolem změny hrdinčiny identity a nyní z něj není takový záporák. V následujících dnech upravený text vložím do již napsaných kapitol, přičemž dojde i k rozčlenění textu některých dlouhých pasáží do více kapitol, a tím pádem ke změně v číslování jednotlivých částí. Pokud by někdo měl zájem o původní verzi, mohu ji samozřejmě poskytnout, protože ji mám zálohovanou. Takto mi text ale dává větší smysl a víc mi hraje do karet. Komentáře, které reagovaly na původní verzi, ponechávám v jejich původním znění, takže je možné, že pokud se tu zjeví nějaký nový čtenář, který fikci nečetl v době, kdy byla přidávána, možná mu diskuse místy nebude dávat smysl. Jakékoli nejasnosti samozřejmě ráda zodpovím a předem se omlouvám, nastanou-li nějaké zmatky.

PenelopaW píše:

Když navážu na to, co psala Tereza, pan policajt vlastně v případě Angeliky poprvé udělil generální milost...

No, možná to nebyla Desgrezova první generální milost. Jeho síť informátorů určitě tvořili i darebáci, které pustil výměnou za donášení.

Kdysi jsem viděla francouzský film z doby zlaté éry. Už nevím, jak se jmenoval, ale pointa se točila okolo tajného výcviku psů, kteří byli schopni na speciální pokyn zardousit člověka. Policajt měl dilema, jak se k lidem, kterým zákon obvykle nepomohl /znásilnění apod./ a kteří do takového výcviku své psy tajně zapojili, postavit. Byl to dobrý film.

U těch darebáků bych to spíše viděla na odklad nebo podmíněný trest .

Asi si nepamatuješ název toho filmu?

Předně děkuji za připomenutí všech zmínek a teorií o původu Sorbonny.

Pro zajímavost jsem si přečetla něco málo o šlechtění - pár zajímavostí : různé poddruhy vlka se v různých klimatických oblastech výrazně liší a tato variabilita byla základem křížení. Šlechtění se rozvinulo hlavně v 17. století a dogy byly v této době velmi oblíbené právě v Německu.

A také jsem si s novým příspěvkem Penelopy znovu v knize přečetla scénu, kdy se Desgrez setkal s Markýzou.

Z pera Penelopy a z pohledu Desgreze má ta scéna zase jiný rozměr. Moc se mi líbilo, jak mu hlavou prolétnou útržky rozhovorů s hraběnkou de Peyrac a další : žádost z Aubrayova dopisu, rozčilení velitele z přepadení kočáru, slib Joffreyovi.
První shledání s Markýzou andělů má Desgrez za sebou. ale myslím, že teprve jak ten prvotní šok opadne, začne mu to v hlavě pořádně šrotovat. Tohle setkání bylo sice krátké, ale poznamená ho na celý život. Drsňák na straně jedné, na druhé straně anděl strážný. Přetěžká situace.

Těším se na další pokračování .
Malý dovětek - když už, měla Polačka raději trefit tepnu, tohle se jí moc nepovedlo. Chudák táta od tří dětí.
A vzkaz pro Desgreze - běž se zbořit do hospody, odhalení identity Markýza andělů je fakt síla !

Děkuji Tereze za komentář. Přiznám se, že co jsem zveřejnila zbytek kapitoly, stalkuji aktivitu na fóru a čekám, kdy někdo zareaguje .

Svého času jsem obdržela od Dashi příručku o německých dogách. Mohla bych si ji zítra vzít s sebou do práce a ve volných chvílích vytáhnout nějaké zajímavé informace. Zatím jsem díky své agendě nahlédla jen do komentáře k zákonu o místních poplatcích, kde se mj. řeší podíl vlčí krve u kříženců, a to kvůli tomu, je-li zvíře ještě vlkem a od kdy se už jedná o psa a tedy spadá do poplatkové povinnosti místního poplatku ze psů...

Tereza píše: *

05 úno 2023, 19:15

Moc se mi líbilo, jak mu hlavou prolétnou útržky rozhovorů s hraběnkou de Peyrac a další : žádost z Aubrayova dopisu, rozčilení velitele z přepadení kočáru, slib Joffreyovi.

Nu a toto je zrovna to, co bylo doplněno až nyní, co v první verzi textu vůbec nefigurovalo. Inspirovala mne k tomu sama Angelika:

Angelika řekla polohlasem jako dítě, které se bojí velkého ticha: „Desgrezi!“
Měla dojem, že v závojích tmy a mlhy slyší šeptat hlas: „Když na Paříž padne noc, vyrážíme na lov. Sestupujeme až k břehům Seiny, potloukáme se pod mosty a oblouky, chodíme po starých hradbách, noříme se do páchnoucích děr plných banditů a žebrácké havěti…“
Muž se psem se vrátí… Muž se psem se vždycky vrací…
„A teď, pánové, nadešla chvíle, abychom si poslechli vznešený hlas, který nejsem hoden nahradit, hlas, který povznesen nad všechny hanebnosti se vždycky snažil rozumně zacházet se svými věrnými…“
Muž se psem se vrátí… Muž se psem se vždycky vrací…
Přitiskla si ruce na prsa, aby zadržela výkřik, který se jí dral z hrdla.
„Desgrezi!“ opakovala.

Tereza píše: *

05 úno 2023, 19:15

Malý dovětek - když už, měla Polačka raději trefit tepnu, tohle se jí moc nepovedlo. Chudák táta od tří dětí.

Polačka měla pravdu, už se z toho nevylízal . Martin posloužil spisovatelskému účelu, rozezlil policii a udělal Desgrezovi to dilema ještě těžším. Ale souhlasím s tím, že tepna by byla milosrdnější.

Tereza píše: *

05 úno 2023, 19:15

A vzkaz pro Desgreze - běž se zbořit do hospody, odhalení identity Markýza andělů je fakt síla !

Coby jeho samozvaná mluvčí, za pana policistu mohu uvést, že (i když je to jen velice soft napsáno) tak učinil: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 905#p22905

PenelopaW píše: *

05 úno 2023, 19:26

Děkuji Tereze za komentář. Přiznám se, že co jsem zveřejnila zbytek kapitoly, stalkuji aktivitu na fóru a čekám, kdy někdo zareaguje .

Svého času jsem obdržela od Dashi příručku o německých dogách. Mohla bych si ji zítra vzít s sebou do práce a ve volných chvílích vytáhnout nějaké zajímavé informace. Zatím jsem díky své agendě nahlédla jen do komentáře k zákonu o místních poplatcích, kde se mj. řeší podíl vlčí krve u kříženců, a to kvůli tomu, je-li zvíře ještě vlkem a od kdy se už jedná o psa a tedy spadá do poplatkové povinnosti místního poplatku ze psů...

Holt, človek tvor nadmieru tabuľkovací sa všetko na celej zemeguli snaží stabuľkovať a regulovať - a pritom všetkom vznikne hromada nadmieru komických predpisov a z toho vyplývajúcich situácií

PenelopaW píše: *

11 led 2023, 06:17

Btw: Máš po ruce překlady té pasáže, že má Sorbonne od "německého překupníka"?

[/i]což je německy čekej, protože mi ji prodal německý překupník.

Ono je to v nemčine definitívne Söldner čo je platený vojak ktorý dostáva Sold čiže výplatu a preto sa tak volá

Ich sage zu meinem Hund auf deutsch: ›Warte!‹, denn ich habe ihn von einem deutschen Söldner gekauft.

avšak nikto nehovorí že sa ten Soldner nemohol usadiť a mať malý krámik z nejakým haraburdím ....

na tomto mieste už môžeš začať rešeršovať históriu psov u vojska

PenelopaW píše: *

04 úno 2023, 14:10

Překvapivě, nejvíc času mi zabraly úvahy, jaký typ zranění Polačka přivodila strážníku Martinovi.

Pána beka my dve sa tuším práve rochňáme v rôznych sadizmoch - ja som si kvôli fikci čítala praktiky francúzskych Katov a ty takéto úlety haha

na tomto mieste pripomínam rozpárané brucho ktoré Angelika najskôr rozpárala a potom zašívala v novom svete

Polačky sa musím zastať
poprvé v chvate nemala čas rozmýšľať kam toho strážnika bodne - do tepny musíš mať čas sa triafať presne - a keďže chela Angeliku zachrániť a v pat§ch sa im hnali ďalší bodla v rýchlosti kam sa dalo

z kánonu však vyplýva že mala poriadnu kudlu a vedela s ňou dobre narábať čo naučila aj Angeliku - a tej sa to neskoršie veru zišlo - tá potom šmyk podrezala Veľkého Kázara aby zachránila Florimonda

ale moc dlhú čepel asi tá kudla nemala, keď ju Polačka nosila v živôtiku, ak si správne spomínam

Něco takového nemohl pan d'Aubray nechat být. (...) Potřebuji vás tady. Tři slova, která poslal po spěšném kurýrovi do Nantes. A Desgrez dorazil.

Fajn ako pekne mi nahrávaš v do mojeje teórie že Desgrez a Aubray museli byť už dávno jedna ruka - a jeden druhému vychádzali v ústrety kde len mohli.
Som rada že sa Desgrez konečne vrátil do Paríža - hlavné mesto a on patria jednoducho k sebe.

K povolaniu advokáta a jeho dedeniu mám viaceré novinky, mi to pripomeň.

Desgrez znal dobře řeč těla své dogy a když fena náhle vyrazila, věděl, že jsou konečně u cíle. I když pocítil obvyklé uspokojení, nebylo kam pospíchat. Sorbonne zmizela ve tmě a on se rozvážně vydal za ní. Ze zkušenosti věděl, že pomalý blížící se zvuk okovaných bot na dláždění dokáže zděšení mizerů, čekajících s psími zuby zaťatými do zátylku, spolehlivě umocnit.

tak toto som mala pri čítaní celkom pred očami ako si od pohodlne pomaličky, sebaiste vykračuje .... a zrazu hups: Sorbonne drží v tesákoch čo? NIČ HA!


Tam! Od výklenku dveří zaslechl i přes zvuk vody bublající v nedaleké fontáně potlačovaný tichý, ale jednoznačně vyděšený přerývavý ženský dech. Přísahal by, že když jeho uši ten zvuk zachytily



zatracený fízel a jeho uši!

Umíral tři dny, ošklivě, blouznící a v bolestech – nůž Markýzy andělů zasáhl střeva.

nepekné pomyslenie ....nuž zašívať črevá vedeli už vtedy .... problémom boli infekcie
ale myslím že aj morfium už vtedy poznali

dobre si vykreslila ako sa nám všetkým niekedy v krízových situáciách zjavujú útržky toho čo nám kto kedy povedal

Nu… když nic jiného, už ví, co se stalo s jednou ženou, kterou miloval. I když se sarkasticky ušklíbl nad představou, že by i ta druhá pobíhala po pařížských ulicích špinavá a bosá, předchozí zjištění ho nečekaně zasáhlo. Žaludek ho bolel a měl chuť se okamžitě propít k bezvědomí.

hach tak táto úvaha je svojim spôsobom vtipná

skvelé pokračovanie určite sa poriadne nalial

Utěšovat se mohl jenom tím, že si Angelika vybrala toho nejmocnějšího ochránce ze Dvora zázraků. Moc dobře věděl, že mohla dopadnout mnohem, mnohem hůř.

teraz ma napadlo že identitu Calambredeina Desgrez sám nevypátral, myslím že mu ju prezradila Angelika... alebo?

Citovat:

Tereza píše: *

05 úno 2023, 19:15

Malý dovětek - když už, měla Polačka raději trefit tepnu, tohle se jí moc nepovedlo. Chudák táta od tří dětí.

Polačka měla pravdu, už se z toho nevylízal . Martin posloužil spisovatelskému účelu, rozezlil policii a udělal Desgrezovi to dilema ještě těžším. Ale souhlasím s tím, že tepna by byla milosrdnější.

Nuž ano ale trafiť presne do tepny v chaose a v behu to je kumšt na ktorý asi nebol čas

Citovat:

Tereza píše: *

05 úno 2023, 19:15

A vzkaz pro Desgreze - běž se zbořit do hospody, odhalení identity Markýza andělů je fakt síla !

Coby jeho samozvaná mluvčí, za pana policistu mohu uvést, že (i když je to jen velice soft napsáno) tak učinil: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 905#p22905

ano ano aj ja fandím Desgrezovi - nech si len dá do hlavy ...
aj keď viem že mu potom možno tri dni bude zle

Díky za dlouhý komentář .

moirra píše: *

08 úno 2023, 22:09

Polačky sa musím zastať
ale moc dlhú čepel asi tá kudla nemala, keď ju Polačka nosila v živôtiku, ak si správne spomínam

Pokud chceme tuto akademickou debatu o Martinových zraněních uzavřít, musíme tedy ještě dohledat a) kde Polačka nosila nůž, b) jak byla zhruba vysoká - a jak dlouhá mohla být dýka a její čepel, pokud ji nosila v živůtku .

moirra píše: *

08 úno 2023, 22:29

Fajn ako pekne mi nahrávaš v do mojeje teórie že Desgrez a Aubray museli byť už dávno jedna ruka - a jeden druhému vychádzali v ústrety kde len mohli.

Jsem si téměř jistá tím, že jsem s tou teorií přišla jako první . Je vidět, jak symbioticky jsme spolupracovaly, že se naše myšlenky a úvahy proplétají a jejich původce se již špatně dohledává .

moirra píše: *

08 úno 2023, 22:29

teraz ma napadlo že identitu Calambredeina Desgrez sám nevypátral, myslím že mu ju prezradila Angelika... alebo?

To je otázka do pranice. Z toho, co uvádí AG, chytili Rošťáka po St. Germainském jarmarku a poslali ho na galeje. Je dost dobře možné, že ho a) ve snaze uniknout mučení a trestu prásknul někdo další, b) že vlivem mučení sám prozradil, co je zač. Zas si říkám, že bandita Rošťákova formátu by asi zatloukal co nejdéle, a kdyby se přece jen přiznal, asi by ho nějak hnusně a hlavně veřejně popravili, aby pařížskému lidu ukázali, že je konečně pryč. Budu si to muset ještě znovu načíst.

moirra píše: *

08 úno 2023, 22:29

ano ano aj ja fandím Desgrezovi - nech si len dá do hlavy ...
aj keď viem že mu potom možno tri dni bude zle

Původně jsem ho chtěla bránit, že nebyl amatér a věděl, jak pít, ale uznávám, že takovýhle otřes si zaslouží pořádnou pijatyku a následný bolehlav .

PenelopaW píše: *

09 úno 2023, 07:59

Pokud chceme tuto akademickou debatu o Martinových zraněních uzavřít, musíme tedy ještě dohledat a) kde Polačka nosila nůž, b) jak byla zhruba vysoká - a jak dlouhá mohla být dýka a její čepel, pokud ji nosila v živůtku .

No až ťa nabudúce manžel po príchode domov nájde v kuchyni v podprsenke a na stole hromada nožov - tak asi celkom nepochopí prečo si postupne strkáš všetky tie kudle do výstrihu (pripomínam našu akciu na Angelikologickom zraze v Olomouci, keď sme si štetcom namočenými vo farbe robili jízvy na tvári)

PenelopaW píše: *

09 úno 2023, 07:59

moirra píše: *

08 úno 2023, 22:29

Fajn ako pekne mi nahrávaš v do mojeje teórie že Desgrez a Aubray museli byť už dávno jedna ruka - a jeden druhému vychádzali v ústrety kde len mohli.

Jsem si téměř jistá tím, že jsem s tou teorií přišla jako první . Je vidět, jak symbioticky jsme spolupracovaly, že se naše myšlenky a úvahy proplétají a jejich původce se již špatně dohledává .

No to ano, celkom na začiatku si na to upozorňovala ty, že desgrez bol dobrý s Aubrayom, lebo to bol priateľ jeho otca.
ale prededávnom si mi napísala, že až tak dobre sa nepoznali, že to bol iba priateľ jeho otca a ja som zasa argumenovala že Desgrez musel byť pečený varený u Aubraya - a že museli mať veľmi blízky vzťah keď mu pomáhal počas procesu - čo vlastne zasa potvrdilo aj to čo si napísala vo svojej fikcii, že akonáhle mu Aubray napísal že ho potrebuje Desgrez sa okamžite zjavuje v Paríži

PenelopaW píše: *

09 úno 2023, 07:59

moirra píše: *

08 úno 2023, 22:29

teraz ma napadlo že identitu Calambredeina Desgrez sám nevypátral, myslím že mu ju prezradila Angelika... alebo?

To je otázka do pranice. Z toho, co uvádí AG, chytili Rošťáka po St. Germainském jarmarku a poslali ho na galeje. Je dost dobře možné, že ho a) ve snaze uniknout mučení a trestu prásknul někdo další, b) že vlivem mučení sám prozradil, co je zač. Zas si říkám, že bandita Rošťákova formátu by asi zatloukal co nejdéle, a kdyby se přece jen přiznal, asi by ho nějak hnusně a hlavně veřejně popravili, aby pařížskému lidu ukázali, že je konečně pryč. Budu si to muset ještě znovu načíst.

No ono je to v tej scéne ako Angeliku Desgrez "vypočúva" pred stretnutím s Colbertom po požiari v Červenej Maske. Tam sa ho ona pýta že odkedy vedel že je markýza Anjelov. A vraví mu že ona strážnika nezabila a tiež že Callambredaine je jej priateľ z detstva.
Takže myslím že Desgrez nevedel odkiaľ ten bandita pochádza.

PS: čitala si aj to hore vyššie zo Sorbonne ????

Ach, a zabudla som dodať že kedysi som kvôli mojej fickcii kde sa spolu v roku 1682 ožierali Desgrez a Joffrey
hľadala to námestie s kašnou v mieste presne podľa opisu v knihách - kde si to umiestnila ty ? alebo si to neriešila?

moirra píše: *

09 úno 2023, 12:34

museli mať veľmi blízky vzťah keď mu pomáhal počas procesu - čo vlastne zasa potvrdilo aj to čo si napísala vo svojej fikcii, že akonáhle mu Aubray napísal že ho potrebuje Desgrez sa okamžite zjavuje v Paríži

Jejich vztah je více rozvedený ve starších kapitolách, tam, kde Desgrez Anně vypráví o tom, proč si přivydělává po nocích prací pro policii. Napsala jsem, že už tehdy ho Aubray lanařil k policii. Později před procesem mu dával dobrou radu, ať se na to vykašle.

moirra píše: *

09 úno 2023, 12:34

PS: čitala si aj to hore vyššie zo Sorbonne ????

Jj, četla. Zajímavé, že česká překladatelka zvolila jiný význam slova a přeložila to jako "překupník"... Měli bychom to přesunout ještě k diskusi o Sorbonně v Desgrezově tématu .

moirra píše: *

09 úno 2023, 12:34

kde si to umiestnila ty ? alebo si to neriešila?

Já to preventivně neřešila .

PenelopaW píše: *

09 úno 2023, 07:59

Pokud chceme tuto akademickou debatu o Martinových zraněních uzavřít, musíme tedy ještě dohledat a) kde Polačka nosila nůž, b) jak byla zhruba vysoká - a jak dlouhá mohla být dýka a její čepel, pokud ji nosila v živůtku .

A jde vůbec nosit nůž třeba i v živůtku bez nějakého pouzdra jinak se předkloníš a máš ho v sobě .....

Přesně to mne napadlo taky . Je otázkou do pranice, jestli Markýza Poláků a Markýza Andělů nosily třeba náprsenku - viděla jsem to v Outlanderovi, když se Claire obléká. Korzet tuším neměla, ale do šněrovačky jako svrchní části oděvu si za tkaničky vepředu nacpala takové jako prkénko. Vypadalo to hodně tuhé, kdyby byl nůž pod tím, teoreticky by ho to fixovalo na místě. Ale zas nůž má zpravidla minimálně jedno ostří, říkám si, že člověk nestojí o to, pořezat se mezi prsy či na břichu, ani mít prořízlé oblečení. Z téhle chatrné dedukce mi vychází pochva na dýku nebo aspoň provizorní pouzdro...

To je pravda - musela mať nejaké púzdro alebo čo.

Jediné čo som našla je tento "Warrior Corset" s miestom na kudlu priamo v podprsenke

samozrejme že v Novom Svete aj v dnešnej dobe majú tisíc a jeden nápadov ako chodiť ozbrojený, takže tam pre moderné Polačky ponúkajú tento podprsenkový klip (ja som vám vravela že od 17 storočia sa toho moc nezmenilo ):

alebo si jednoducho dajte do google "knife in bra" je tam tisíc a jedna nápadov

https://hideawayknife.com/products/bra-clip

moirra píše: *

10 úno 2023, 09:40

To je pravda - musela mať nejaké púzdro alebo čo.

Přemýšlela jsem a myslím, že odpoveď je přímo v knize.

První zmínka o dýce v rukách Angeliky :
Angelika se protáhla......Když si sáhla k pasu, ucítila něco tvrdého. Z koženého pouzdra vytáhla dlouhou špičatou dýku. Kde tu zbraň viděla? V těžkém, zlém a bolestivém snu, v kterém si měsíc pohazoval s umrlčími lebkami.
Za ruku ji držel muž se snědou pletí. Pak dýka upadla a Angelika ji vytáhla z bláta, zatímco se dva muži rvali a váleli po zemi. Takže teď drží dýku Egypťana Rodogona. Znovu si ji zastrčila za živůtek.

Dle mého tedy do pouzdra za živůtek,ale k PASU. Ne do výstřihu.

PenelopaW píše: *

05 úno 2023, 17:29

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ ČTENÁŘŮM:

Po dlouhé době jsem se dostala k tomu, co jsem měla v plánu už dlouho a začala to před nějakou dobou. Po zralé úvaze jsem přepsala některé pasáže v již zveřejněné I. části. Nejedná se o nic zásadního, došlo jen k menší úpravě role Jean-Baptiste Colberta v celé zápletce kolem změny hrdinčiny identity a nyní z něj není takový záporák. V následujících dnech upravený text vložím do již napsaných kapitol, přičemž dojde i k rozčlenění textu některých dlouhých pasáží do více kapitol, a tím pádem ke změně v číslování jednotlivých částí. Pokud by někdo měl zájem o původní verzi, mohu ji samozřejmě poskytnout, protože ji mám zálohovanou. Takto mi text ale dává větší smysl a víc mi hraje do karet. Komentáře, které reagovaly na původní verzi, ponechávám v jejich původním znění, takže je možné, že pokud se tu zjeví nějaký nový čtenář, který fikci nečetl v době, kdy byla přidávána, možná mu diskuse místy nebude dávat smysl. Jakékoli nejasnosti samozřejmě ráda zodpovím a předem se omlouvám, nastanou-li nějaké zmatky.

Mise splněna.

Tereza píše: *

10 úno 2023, 20:06

moirra píše: *

10 úno 2023, 09:40

To je pravda - musela mať nejaké púzdro alebo čo.

Přemýšlela jsem a myslím, že odpoveď je přímo v knize.

První zmínka o dýce v rukách Angeliky :
Angelika se protáhla......Když si sáhla k pasu, ucítila něco tvrdého. Z koženého pouzdra vytáhla dlouhou špičatou dýku. Kde tu zbraň viděla? V těžkém, zlém a bolestivém snu, v kterém si měsíc pohazoval s umrlčími lebkami.
Za ruku ji držel muž se snědou pletí. Pak dýka upadla a Angelika ji vytáhla z bláta, zatímco se dva muži rvali a váleli po zemi. Takže teď drží dýku Egypťana Rodogona. Znovu si ji zastrčila za živůtek.

Dle mého tedy do pouzdra za živůtek,ale k PASU. Ne do výstřihu.

A ja som zasa našla toto, preto som bola presvedčená že to nosila v živôtiku vo výstrihu:

Tak se teď celý její život, zdánlivě nesmírně bídný, vlastně skládal jen z dlouhých hodin spánku a malátnosti a bezcílných procházek Paříží. Vždycky měla co jíst a v Nesleské věži vždycky našla hořící krb.
Mohla se i pěkně oblékat, zloději občas přinášeli krásné šaty vonící kosatcovým pudrem a levandulí. Ale nelákalo ji to. Nosila stále tytéž hnědé seržové šaty, i když už měly dost obnošenou sukni. Vlasy jí držel stejný plátěný čepec.
Ale Polačka jí věnovala speciální pouzdro na nůž, který schovávala v živůtku.
„Jestli chceš, naučím tě s ním zacházet,“ nabídla jí.
Od scény s cínovým pohárem a probodnutým strážníkem k sobě cítily úctu, která nebyla daleka přátelství.

Musím sa pozrieť do inojazyčných čo tam je.

Dotaz pre Penelopu:

Ktoré kapitoly si konkrétne upravovala?

ja sa práve zaoberám tvojimi kapitolami 23 a 24

moirra píše: *

15 úno 2023, 17:31

Ktoré kapitoly si konkrétne upravovala?

ja sa práve zaoberám tvojimi kapitolami 23 a 24

Především ty úvodní. Tím, že jsem některé kapitoly rozdělila, změnilo se číslování, ale názvy a text zůstávají stejné. Máš předpokládám na mysli kapitoly týkající se procesu? Tam se kromě čísla kpt nezměnilo nic.

Tu som ti už predtým chcela pridať ilustráciu Jedná sa o vystrihnutú scénu z filmu ktorú som už dávnejšie zdieľala a podľa mňa sedí perfektne k tvojej fikcii.

Rozhodl se během chvilky.
„Ne, není to ona. To není Markýza andělů.“
Zdálo se, že svoji roli sehrál přesvědčivě, protože strážní sborem zakleli. Jeden z nich našel odvahu zeptat se: „Jak to víte, pane?“
„Už jsem ji viděl. Jednou mi ji ukázali na Pont-Neuf. Tahle holka se jí podobá, ale není to ona,“ zalhal. Zajímavé bylo, že se nikdo nepodivil tomu, že ještě před chvílí se jich sám ptal, jestli některý z nich ví, jak Markýza andělů vypadá.
„Přesto ji vezmem s sebou. Může nám leccos prozradit,“ navrhl jeden z mužů.
Doutnající vztek v očích policejního velitele. Vztáhli ruku na moji dceru. Za bílého dne!
Desgrez zaváhal. Biřic měl samozřejmě pravdu. Jenže má právo po tom všem vystavit Angeliku de Peyrac takovému ponížení? Dobře věděl, jak se zachází s lehkými holkami v Châteletu. On sám se k ní před chvílí nechoval o moc lépe. Kdyby vyšlo najevo, jak dopadla někdejší toulouská hraběnka… Uslyšel Sorbonnino zafunění, a to mu vnuklo spásný nápad.
„Ostatně něco tady nehraje. Sorbonna se nikdy nemýlí. A tuhle dívku pustila. Nechala ji na pokoji, i když byla pár kroků od ní… To je důkaz, že není nebezpečná. Ještě že jste chytli ty dva zloděje,“ odváděl bryskně pozornost k jejich vlastním úspěchům dnešní noci. „Kam se vloupali?“
„V ulici du Petit Lion k starému apatykáři, jakémusi Glazerovi.“
„Vraťme se tam. Možná tam narazíme na nějakou stopu.“
„A co s tou holkou?“
Desgrez zdánlivě rozvažoval. „Nevím, jestli by nebylo líp nechat ji běžet. Když teď vím, jak vypadá, už si ji budu pamatovat.“
Strážní neprotestovali. Natolik se během krátké doby stala jeho pozice u policie silnou, natolik ho považovali za autoritu a muže, který ví, co dělá. Doufal, že tomu tak skutečně je. Pustil Markýzu andělů a muži se otočili k odchodu. Vyděšená žena ihned zmizela z kruhu světla zavěšené lucerny. Jak rychle se naučila pohybovat ve stínech!

Pre nové Angelikoložky na fóre: Foto treba nakliknúť aby sa to dalo pozrieť vo vätšom rozlíšení.