Markýzové
|
Offline |
|
Příspěvky: 372 Registrován: 07 říj 2021, 20:37
|
| |
|
|
Penelopa, to je de La Moriniere ako vyšitý! Zdá sa mi, že Moriniere bol päťdesiatnik?
Nejsem si teď jistá, kolik mu mělo být, ale určitě to už byl zralý muž...
Samozřejmě mi to nedalo a pustila jsem se do vyhledávání. Precious, Ty máš tedy paměť!
Blížil se k padesátce. Vdovec, otec tří dcer – což nesl s velkou hořkostí – žil na svém panství se dvěma bratry Hughesem a Lancelotem, oběma ženatými a otci početného potomstva. Celý rod trpěl pod Patriarchovou nadvládou a trávil čas lovem a modlitbami.
Podařilo se mi dohledat i jeho popis (asi to bude napřeskáčku oproti knize):
Angelika ho daleko lépe pochopila, když viděla velitele hugenotů v širokém černém plášti vlajícím ve větru, kráčejícího k ní přes pláň. Na pozadí nazlátlé modři oblohy působil ještě silnějším dojmem než ve stínu Obřího chřtánu. Doprovázeli ho oba bratři.
Jeho statná postava čímsi připomínala Colina Paturela,* a tak ji k němu bezděky něco přitahovalo. Jenže Colin Paturel byl Adam, báječný muž ze ztraceného ráje. Tohle je muž hříchu, muž temnot.
Patriarcha měl chraplavý a hluboký hlas, jakoby vycházející ze záhrobí, a jeho žhavé oči jí nahlížely až na dno duše. Četla v nich arogantní pohrdání. V tom muži bylo cosi, co ji popouzelo. Mulaj Ismail jí nepřipadal tak děsivý. Byl to jistě krutý pán, ale ona jako žena se ho nebála. Mulaj Ismail měl rád ženy a snažil se je zkrotit. Byl citlivý na jejich slzy, krásu, úskoky a svůdnost. Malá šikovná ruka mohla toho pouštního lva udržet na uzdě… Vévoda de La Moriničre naopak dělil ženy na dvě kategorie: hříšnice a ženy ctnostné.
Jeho oči, hluboce zapadlé pod naježeným černým obočím, přímo naléhaly. Připomínaly dva zlaté body, jejichž pronikavý svit skoro unavoval.
„Vedou je tři velitelé. Tři lovci. Nejstarší je taky nejčernější a je tvrdý jako srdce zvonu. Je to vůdce všech. Mluví málo, ale když něco řekne, působí to, jako když prořízneš lani hrdlo dýkou. Mluví pořád o krvi a o věčnosti. Poslouchej mě…“
Přistoupila blíž, až zavanul Angelice do tváře její dech: „Poslouchej, maličká. Jednou večer jsem mezi stromy ty shromážděné lidi pozorovala. Snažila jsem se pochopit, co tam dělají. Vůdce mluvil vestoje pod stromem. Obrátil pohled mým směrem. Nevím, jestli mě viděl. Ale z očí mu sálal plamen, protože i mě začaly pálit oči a musela jsem utýct, já, která se dokážu postavit i divokýmu kanci a vlkovi… Takovou má moc. A proto taky ostatní přicházejí za jeho hlasem a jsou ochotní poslouchat. Má hustou bradu. Připomíná medvěda zabijáka, co si přichází omejvat zakrvácenou srst k prameni, když sežere mladou dívku.“
„To je vévoda de La Moriničre,“ řekla Angelika a skrývala úsměv. „Velký protestantský šlechtic.“
To Meluzíně nic neříkalo. Trvala na svém zabijákovi.
Ten muž je nejméně o dvacet let starší než ona. Je to zarytý, zamračený a krutý kacíř. Jenže jím byla jak posedlá a neustále si kladla otázku, jestli má skutečně tak nezměrnou moc, když
ji tak vyděsil. Jakmile si znovu vybavila některé okamžiky jejich souboje, sevřelo se jí hrdlo.
S ohledem na to, že si za fanatického hugenotského vévodu dosazuji Oscara Isaaca, začínám chápat, proč Angeliku zmáhaly primitivní pudy při jejich souboji v lese .
Ale keby sa oholil, vyzeral by určite mladšie a mohol by zahrať aj niekoho iného, niekoho veľmi pekného
Nějaký návrh? Někdo ode dvora? Guvernér Frontenac?
* Pokud připomínal Colina, bylo to jen tvarem těla nebo i výškou? To už by byl 4. chlap ze ságy, který měl ke dvěma metrům: Joffrey, Colin a Osman Ferradži jsou tři zbylí tři .
Asi AG milovala vysoké muže
|
|