V mojom čítaní českej Angeliky som sa dostala akurát na palubu
Gouldsbora, ktorý bol strhnutý Floridským prúdom a protestanti zistili, že sa ocitli v riadnej kaši (ktorú si sami navarili
). Čítajúc Rescatorove spomienky na jeho časy v Stredomorí, stále sa mi vracala na myseľ otázka: "Čo sa stalo s jeho predchádzajúcou loďou,
Morským orlom, na ktorom aj odišiel do Ameriky?" Hneď potom, ako protestanti "zatkli" Rescatora, im totiž šprihne do tváre, že je veľmi bohatý, niečo v tom zmysle, že by si mohol kúpiť všetky americké ostrovy, na ktoré sa hugenoti tak veľmi túžia dostať. Išiel teda
Morský orol "do dôchodku", bol v takom zlom stave, že si Rescator musel dať postaviť novú loď? Alebo to bola v tomto prípade otázka prestíže, keďže bol taký bohatý?
Všetky odpovede človek väčšinou nájde v samotných knihách.
Keďže som si tabuľkovala sama pre seba všetky Resatorové lode, a mám zmienky o nich označené vo všetkých knihách, viem že o tej lodi ktorou sa dopravil do Ameriky a potom ešte lovil poklady v Karibiku ,sám vravel že už bola zrelá do dôchodku. Tiež v knihe vraví že Goludsboro si nechal postaviť v lodenici Bostone za pekné zvonivé dukáty (myslím že to tak vravel, lebo toto všetko píšem z hlavy, mrknem neskoršie na citát). Vraví to protestantom keď naznačujú že je pirát ktorý zrejme tu loď niekomu ukradol.
jediné nejasno ktoré som ešte nevyriešila mám v tom že Morského Orla
mal keď si vzal Cantora - ale neskoršie keď má Vivonne na palube galéry Angeliku, tento vraví že Rescátor má novú loď.
Takže už nemal Morského Orla?
ale musel ho mať lebo v 6 diely sa zasa píše:
Když proplul Gibraltarským průlivem a zamířil do Ameriky, měl jen svou loď, Mořského Orla, a svou posádku
Jedno je však isté, Goldsboro si nechal postaviť v lodeniciach Nového Sveta až po jeho časoch v Karibiku. Už ten citát mám. Je to skvelý rozhovor, pri ktorom Rescator ukazuje Protestantom že vidia triesku v jeho oku ale brvno vo vlastnom veľkoryso prehliadajú:
Rescator se obrátil čelem k protestantům.
„Dobrá práce, pánové. Uznávám, že jste tu záležitost zvládli na výbornou. Využili jste toho, že mí námořníci byli unavení po celonočním boji o záchranu lodi, svých i vašich životů. Když si šli odpočinout a nechali na stráži jen několik hlídek, uskutečnili jste svůj pirátský plán…“
Hysterický Manigault při urážce zrudl.
„Pirátský plán! Vy obracíte role, pane!“
„To snad ne! Jakpak se tedy říká činu, při němž se někdo násilím zmocní majetku druhého, v tomto případě mé lodi?“
„Tu loď jste vy ukradl někomu jinému. Žijete z loupeží.“
„Jste nějak kategoričtí ve svých soudech, zbožní pánové. Zajeďte si do Bostonu a zjistíte, že Gouldsboro byl postaven podle mých plánů a že jsem za něj zaplatil poctivými zlatými dukáty.“
„Vsadím se, že ty dukáty pocházejí z podezřelých zdrojů.“
„Kdo se může pochlubit, že zlato, které má v měšci, je z čistého zdroje? Vy sám, pane Manigaulte, jste svůj majetek zdědil po korzárských či kupeckých předcích z La Rochelle. Copak snad na vašich penězích nelpějí slzy a pot tisíců černých otroků, které jste kupoval v Guineji a prodával do Ameriky?“
A ďalšia vec, ku ktorej sa dostanem síce až na konci knihy, ale dobre si ju pamätám: od narodenia Charlesa-Henriho (syna Jenny Manigaultovej) do odchodu výpravy z Gouldsbora do Katarunku mali ubehnúť cca dva týždne. Tak to Joffrey aspoň plánoval. Veľmi rada by som si prečítala nejakú fanfiction na tému toho, čo sa počas týchto dvoch týždňov odohralo. Určite sa intenzívne chystali na cestu, ale odkiaľ mali všetky zásoby, hlavne oblečenie (zimné) a obuv? Zastavil sa v Gouldsbore nejaký podomový obchodník typu Ellieho Kemptona? Protestanti vrátane Angeliky ušli z La Rochelle viac - menej len s tým oblečením, čo mali na sebe. Kde vzala Angelika to, v čom chodila vo Wapassu? Odkiaľ mala čižmičky a kožúšok pre Honorine? Hm, možno bol medzi hugenotmi aj nejaký obuvník, Manigault hovorí, že na lodi sa viezlo pätnásť mužov - protestantov... Tiež viem, že Florimond a Cantor prišli do Gouldsbora s karavánou z Bostonu, určite v nej bola kopa vecí potrebných na prežitie v zimných lesoch, ale ani "čarodejník" Joffrey nemohol predvídať, že Angelika bude potrebovať veci pre trojročné dievčatko
na tomto som sa tiež najskôr čudovala aj ja kým som si nezačala zisťovať ako to v tej dobe vlastne v Novom Svete fičalo - vo všetkých dieloch z Nového Sveta sú zmienky o obchodných staniciach aj o tovare v nich. Kto mal peniaze mohol si v Novom Svete v podstate zadovážiť čokoľvek. Okrem tej karavány z Bostonu, tam medzičasom mohli pristáť nejaké tie obchodné lode - ako sa o tom pani AG zmieňuje. Ja som napríklad využila jej zmienku o odchode s Karibikom a moje rešerše vo veselej fikcii z Nového Sveta o pirátovi Čierna brada na to aby som priviedla Angeliku na myšlienku uvariť čokoládu aj v Novom Svete.
Pravda je taká že aj samotný Quebec obchodoval s Karibikom (hsitoricky, ale zmienky sú aj v knihách Angelika, a nepriamo aj s mestami svojich nepriateľov: Bostonom, New Yorkom, Salemom, Akádčanmi s ich Port Royal ....
Takže ako vravím pre toho kto mal peniaze o žiadny tovar núdza nebola.
Spomeňme si aké úžasné zásoby mal Joffrey v Katarunku - tie mal istotne aj v Gouldsbore.
Facit: Podľa historických faktov za viac ako dva týždne zohnať v Novom Svete 17 storočia hocičo čo človek práve teraz potrebuje nieje zázrak ani pre obyčajného smrtelníka ak má pravda dosť peňazí, a nieto ešte pre čarodeja Rescátora
Jofferey sám podľa svojich slov obchodoval s Karibikom Bostonom a bohvie ešte s kým všetkým priamo v osade v Gouldsbore mal čosi ako obchodnú stanicu ryšavý Škót Crowley.
Inak časť žien, vrátane Angeliky zo sebou nejaké to rezervné oblečenie mali, iba tí čo sa rozhodovali do posledenej chvíľe a nič si nezbalili nemali nič. Sú o tom zmienky v celej knihe, ale to musí človek cielene hľadať, inak si to tak nevšimne.
Honorine však očividne mala iba tie jedny topánky čo mala na nohách.
keďže toto je vlákno 6 dielu, dovoľujem si pripomenúť truhlicu šiat v kapitánskej kajute Gouldsbora z ktorej si Angelika vyberala šaty po ich prvej noci lásky
na lodi Gouldsboro.
Musíte mě znovu naučit mnoho věcí, drahý pane. Bez vás jsem nežila, jen živořila. To není totéž…“
Zašklebil se. „No, tak úplně vám nevěřím, vy pokrytče. Ale nevadí. Řekla jste to hezky.“
Hladil ji, kochal se něžnými a plnými tvary, které cítil pod prsty.
„Je zločin halit takovéhle tělo do hadrů služky. To musím napravit.“
Viděla, jak vstává k truhle a cosi jí hází k nohám.
„Odedneška se budete oblékat, jak se sluší a patří.“
„Jste nespravedlivý, Joffreyi. Mé hadry, jak říkáte, mají své výhody. Umíte si představit, jak bych na vašeho Gouldsbora s vojáky v patách vstupovala v dvorské toaletě? Nejsem žádná královna!“
Znovu si lehl vedle ní. Opíral se o loket jedné ruky, druhou položil na ohnuté koleno; zdálo se, že přemýšlí. A byl to znovu onen neodolatelný svůdce z Toulouse.
„Královna? Ale já mám své království. Je obrovské… Obdivuhodné. Roční období ho oblékají do smaragdů a zlata. Pláže má růžové jako červánky a koupe se v tak modrém moři, že si ho ani neumíte představit.“
Najednou z něj byl znovu lyrický trubadúr.
„Kde je to vaše království, můj drahý pane?“
„Vezu vás tam.“
Nevieme síce koľko ženských šiat veľkomožný pán Rescator
v tej truhlici mal
, ale v´daka Honorine vieme že tie čo jej hodil k nohám jej očividne pasovali a boli modré a kvetované:
„Ach, ty máš klásné šaty,“ všimla si Honorina. „Co je na nich napsané? Jsou to květiny?“
Angelika ji vzala do náručí. Chtěla by s dcerkou odejít daleko, strašně daleko. Jak byly šťastné v době, kdy mohly utéct do lesa, běhat cestou necestou. Odtud se nedá nikam utéct. Na téhle prokleté lodi poseté mrtvolami, a pokud to takhle půjde
dál, brzy nasáklé krví, se mohou motat jen kolem dokola.
„Mami, to jsou kytky?“
„Ano, jsou to kytky.“
„Máš šaty modlé, tmavé jako može. Takže jsou to mozské kytky. Takový kytky se dají vidět na dně moze, viď, ze je tam uvidím?“
„Ano, tam je uvidíš,“ řekla Angelika mechanicky s jistotou.
Zbytek dne už byl klidnější. Loď poslušné brázdila vlny. Posádka, zavřená v podpalubí se svým kapitánem Rescatorem, o sobě nedávala vědět.
A propos Hugenoti - ja už som za pomoci Penelopy začala vyrábať zoznam všetkých Hugenotov a ich povolania, a myslím že je už skoro hotový.
škoda že ani jedna s vás nepridala žiadny citát o veciach na ktoré ste v komentároch cielili.
Čo sa týka topánok pre dieťa - hlavne čižmičiek a kožúška - na spracovanei kože a kožušín boli absolutné expertky Indiánky. Joffreyov najbližší sused pri pevnosti Gouldsboro, francúzsky Barón Saint-Castine a veliteľ pevnosti Pentagoet bol ženatý s krásnou Indiánkou, dcérou tamojšieho náčelíka. (On aj tá francúzska vojenská pevnosť sú skutočné historické fakty.)
(neuveríte ale môjmu Joffreyovi v Amerike keď tam hrali s kapelou a on bol potom na návšteve v rezervácii Indiánky ručne ušili z jemnej kože celý oblek na mieru)
Mrknite tuto do farebenej mapy ktorú som kreslila.
https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=16&t=945
Nový Svet 17 storočia nebol žiadna pustina - inak by predsa Florimond a Cantor nemohli študovať na univerzite. Jedine celkom severné časti ešte neboli až tak husto osídlené.
Ono je v knihách dosť zmienok o tom odkiaľ mali rôzne veci a tovar napríklad tuto. To m§so mali samozrejme s polovačiek :
Nožičky, hlavu a vnitřnosti upravené na nejrůznější způsob snědli hned, ale nejlepší kousky masa šetřili na sváteční večer. Mezitím se vrátil z jihu Nicolas Perrot a už jeho přátelská usměvavá tvář byla největší dar. Vyprávěl jim o malé obchodní stanici, kde nakoupil zásoby. Vybudoval ji na Kennebeku jakýsi mlčenlivý a energický Holanďan se dvěma anglickými pomocníky na ostrově uprostřed řeky, zešedlé jako had a chřestící ledovými krami.
Perrot přivezl cukr, sůl, mouku, slunečnicový olej a tulení tuk, sušené švestky, hrách, sušenou dýni, pokrývky, tři páry lněných prostěradel a vlněnou látku na šaty. To všechno naložil na saně a dlouhé míle táhl se svým indiánským míšencem.
Angelika zamkla vzácné potraviny do truhly, kterou jí nechal vyrobit Joffrey de Peyrac. Byla na zámek a stála v jejich pokoji.
V tej Holanďanovej stanici boli Angelika a Joffrey spolu keď sa po spoločne prežitej zime vracali z Wapassu do Gouldsbora na lodi po prúde po rieke Kennebec.
A na záver ešte k Honorine a jej obuvi. Spomenula som si na jednu príhodu s kánonu, okolo Honorininych topánočiek, keď sa Angelika v 7 diely Nový Svet kúpala v jazere:
https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 694#p31694