04. diel Neskrotná Angelika - tu máme rozdiely hneď na začiatku kde sa Angelika rozpráva s Desgrezom o Joffreovom úteku.

Angelika odstrčila výpočty pečlivého Arnauda de Calistčre a zahloubala se do podrobného svědomitého hlášení:

„… kolem půlnoci se loďka, která nás s vězněm převážela, zastavila u Nanterre a přirazila ke břehu. Všichni jsme si na chvíli odpočinuli. Nechal jsem u vězně stráž. Vězeň od okamžiku, kdy jsme ho převzali z rukou kata, nejevil známky života. Museli jsme ho nést dlouhým podzemím, vedoucím ze sklepa Modrého hroznu až k přístavu. Celou dobu, co ležel na dně loďky, téměř
neznatelně dýchal…“
Viděla před sebou to dlouhé zmučené tělo, zahalené do bílého roucha odsouzenců jako do rubáše.
„Než jsme se uložili na chvíli ke spánku, zeptal jsem se ho, zda něco nepotřebuje. Nezdálo se, že by mě slyšel.“
Ve skutečnosti zřejmě pan de Calistčre, zatímco se halil do pláště, aby se „na chvíli uložil ke
spánku“, čekal, že nazítří najde vězně spíš mrtvého než živého. Jenže ho nenašel vůbec......

V nemeckej však po Calisterových výpočtoch prichádza do hry väznica pevnosti Chateau d'If:

Angelika sa však pozastavila najmä nad nasledujúcim dokumentom:
Týkal sa úteku väzňa zo zámku d'If. Táto správa bola napísaná o štyri roky neskôr, nepochybne v čase, keď sa Angelika, teraz už manželka Philippa du Plessis-Bellière, opäť objavila na dvore. Pri tejto príležitosti sa kráľ zrejme chcel dozvedieť o osude bývalého grófa z Toulouse, na ktorého sa už dávno zabudlo vo väzení.
Správa, že tento nepohodlný väzeň našiel smrť pri pokuse o útek, musela upokojiť panovníkove narastajúce náboženské škrupule. Tento útek a táto smrť prišli v pravý čas. Príliš nápadne presne v pravý čas!
Pretože ak by sa na to niekto pozrel pozornejšie, niečo v tejto správe správcu väznice v zámku d'If znie falošne. Nevyzerá to dokonca tak, akoby bolo vymazané iné meno, predtým než sa na jeho miesto napísalo druhé, meno grófa de Peyrac? Guvernérovo husie pero zjavne tvrdohlavo vzdorovalo a na tomto mieste rozprsklo atrament.

A potom ďalej je v českej toto:

Angelika potřásla hlavou.
„Netvařte se, že nevíte, o co jde, Desgrezi. Můj manžel žije, neupálili ho na náměstí Gréve podle rozsudku. Král mu v poslední chvíli udělil milost a připravil jeho útěk. Sám mi to přiznal.
Můj manžel, hrabě de Peyrac, byl zachráněn z hranice, ale pořád byl pokládán za nebezpečného pro království a měl být tajně odvezen do vězení mimo Paříž. Jenže uprchl. Tumáte, tady jsou papíry, které tu neuvěřitelnou zprávu potvrzují.“

A v nemeckej toto:

"Nepredstierajte, že neviete, o čo ide, Desgres. Môj manžel je nažive! Nebol upálený na Place de Grève, na čo ho pôvodne odsúdili sudcovia. Kráľ ho v poslednej chvíli oslobodil a pripravil jeho záchranu. Jeho veličenstvo sa mi k tomu samo priznalo. Môj manžel, gróf de Peyrac, zachránený pred smrťou na hranici, ale napriek tomu stále považovaný za hrozbu pre bezpečnosť kráľovstva, bol tajne prevezený do väzenia mimo Paríža. Odtiaľ utiekol... Pozrite, tu sú dokumenty, ktoré potvrdzujú toto nepravdepodobne znejúce odhalenie. "

A na to jej Desgrez podobne ako v našich knihách vraví že o tom vie.

Udělala jsem z toho příběhu s pevností If ucelený text:

(…)
Další dokument, který pečlivě vypracoval pan de Calistère, obsahoval seznam nákladů, které vznikly v souvislosti s tímto podnikem:
20 livrů za pronájem hostince U Modrého hroznu v den popravy.
30 livrů za mlčení pro majitele této hospody, pana Gilberta.
10 livrů do márnice na nákup mrtvoly, která bude zpopelněna místo odsouzeného.
20 livrů odškodného pro dva mladíky, kteří přinesli tělo na popraviště.
50 livrů pro kata, také jako odškodné.
10 livrů za bárku se senem, která byla najata k odvozu vězně z Paříže z přístavu Saint-Landry.
10 livrů jako odškodné pro říční lodníky. Celkem 150 livrů.

(AG nakonec změnila čísla i výslednou částku, vtipné je, že snížila katovi spropitné )

Angelika se však pozastavila zejména nad následujícím dokumentem. Týkal se útěku vězně ze zámku d'If. Tato zpráva byla sepsána o čtyři roky později, nepochybně v době, kdy se Angelika, nyní manželka Filipa du Plessis-Bellière, znovu objevila u dvora. Při této příležitosti se král zřejmě chtěl dozvědět o osudu bývalého hraběte z Toulouse, který byl již dlouho zapomenut ve vězení.
Zprávy o tom, že tento nepohodlný vězeň, který zemřel p ř i pokusu o útěk, musel uklidnit rostoucí náboženské skrupule panovníka. Tento útěk a tato smrt přišly v pravý čas. Příliš nápadné i chytré! Při bližším zkoumání totiž v této zprávě správce zámku d'If něco nesedělo. Nevypadalo to dokonce, jako by bylo vymazáno jiné jméno, než bylo místo něj napsáno jméno hraběte de Peyrac? Guvernérovo husí pero se zřejmě tvrdošíjně bránilo a na tomto místě rozstříklo inkoust.
Angelika si povzdechla.
Kdyby tak našla toho Arnauda de Calistère, který jejího manžela po jeho "popravě" odvezl z Paříže!

Tady informace o Joffreyovi končí, děj navazuje příchodem Desgreze. Další informace se dozvídáme až od něj.

(…)

Rozhovor s Desgrezem:
(začátek je víceméně stejný, jak ho známe my)

(…)
"Měl jste promluvit," zopakovala. “Pomyslete na to, jakého strašného hříchu jsem se kvůli vám dopustila, když jsem si vzala jiného muže, ačkoliv byl můj manžel stále naživu!" Desgrez pokrčil rameny.
"Živý...?"
"Ale stále byl vězněn na zámku d'If. Král mi to sám řekl."
Policejní náčelník zavrtěl hlavou.
"Možná, ale ten příběh není pravdivý. Guvernér si ho náhodou vymyslel, zahnán do kouta opakovanými královými dotazy na vězně, kterého za svými zdmi nikdy neměl, přestože už čtyři roky měl živořit v jedné z jeho kobek. Nevěděl co jiného dělat, než sdělit králi smyšlený příběh o pokusu o útěk a mrtvole vyplavené mořem na břeh. O všem ujistil Jeho Veličenstvo padělanými dokumenty. Ve skutečnosti hrabě de Peyrac skutečně uprchl a máme všechny důvody se domnívat, že se utopil, ale v Seině. Jen několik hodin poté, co opustil Paříž pod velením Arnauda de Calistère. Tento bývalý mušketýr a v současnosti nižší policejní agent se mi k tomu přiznal. Zde jsou složky jeho zprávy. I s rizikem, že se králi znelíbím, jsou mé zdroje spolehlivější než jeho... protože ani králům někdy příliš nezáleží na tom, aby znali holou pravdu."
Policista vytáhl z kapsy svého starého kabátce svazek papírů. Angelika ho převzala třesoucí se rukou.
To, co v něm bylo napsáno, se stalo v době, kdy na Place de Grève dohasínaly poslední plameny hranice a Angelika, všemi opuštěná, se svíjela v agónii na jedné z ubohých postelí Hôtel-Dieu, zatímco rodila malého Cantora.
V tichu rozlehlé krajiny se vzdalovala těžká, tajemná bárka...
"... Kolem půlnoci zastavila bárka, která vezla nás a vězně, pod Mantes a zakotvila na strmém břehu. Všichni jsme si potřebovali trochu odpočinout a já jsem nechal stráž u vězně. Od chvíle, kdy jsme jej převzali od kata, nejevil žádné známky života. Museli jsme ho přenést podzemní chodbou, která vede ze sklepa U Modrého hroznu do přístavu. Od té doby ležel pod kupkou sena a téměř nedýchal..."
Angelika se snažila představit si zmučené tělo, nyní oblečené do bílé košile odsouzence na smrt.
"Než jsme se oddali spánku, zeptal jsem se, jestli nemá nějaké přání. Zdálo se, že mě neslyšel."
Ve skutečnosti si pan de Calistère říkal, když se zabalil do kabátu, aby se "oddal spánku", že příštího rána pravděpodobně najde svého vězně spíše mrtvého než živého. No, nenašel ho vůbec!

(...) následuje popis hledání vězně po okolí, v klášteře i v Paříži, tak jak ho známe i my

Malomocný tulák nebyl zatčen. Přesto se v Paříži objevil. Lidé se ho báli. Připomínal ďábla. Jeho tvář musela být obzvlášť děsivá, protože ji vždy skrýval za kusem látky nebo dokonce za jakousi ornamentální maskou. Policista, který ho jednou v noci potkal, neměl odvahu mu masku sundat. Muž zmizel dřív, než stačil přivolat vojáky noční hlídky.
Tím skončilo hledání malomocného tuláka, zvlášť když v tu dobu bylo v rákosí u Gassicourtu pod Mantes nalezeno tělo muže, který se utopil asi před měsícem. Toto tělo bylo již značně rozložené. Jediné, co se dalo zjistit, bylo, že šlo o velmi vysokého muže.
Konečně byl poručík přesvědčen, že se jeho vězeň už neobjeví.
Calistère se velmi obratně dostal z nepříjemné situace, do které se svou nedbalostí dostal, když podplatil správce pevnosti d'If. Tento guvernér měl beztak pochybnou pověst. Na jeho seznamu vězňů už byla řada fiktivních věžňů stejného druhu, za jejichž vydržování bez výčitek svědomí získával poněkud skoupé částky, které mu správa vyplácela. Nyní, když byla hraběti de Peyrac poskytnuta poměrně značná částka na zajištění jeho pohodlí ve středomořské pevnosti, využil guvernér rád příznivé příležitosti, aby s pomocí této prozřetelné půjčky podpořil své vlastní pohodlí. A protože Arnaud de Calistère navíc odlehčil svůj měšec o značný počet tolarů, aby zcela překonal rozpaky guvernéra, kterého však rozpaky tížily jen stěží, neváhal podepsat dodací list pro uprchlého a pravděpodobně utonulého vězně. Navíc se vězni do pevnosti If posílali stejně jen proto, aby se na ně navždy důkladně zapomnělo. Kdyby se proti vší pravděpodobnosti někdo v Paříži náhodou zeptal na některou z živých mrtvol, guvernér měl stále možnost odvolávat se na útěk a smrt ve vlnách. Tuto možnost už předtím několikrát s úspěchem využil.
Pokud se vyskytlo příliš mnoho administrativních potíží, byl v ponurých kobkách utopen nějaký jiný vězeň, aby se vyhovělo pravdě. Tímto způsobem se jim dařilo vždycky.
"Takže vidíte," uzavřel Desgez, "že váš manžel v době, kdy jste se rozhodla provdat za pana du Plessis- Bellière, na zámku d'If nebydlel. Byl vůbec naživu? To je úplně jiná otázka. No, všechno, co víme, nasvědčuje tomu, že to byl utopený muž z Gassicourtu. A jaký je pro vás rozdíl v tom, jestli byl upálený, nebo utopený?"
Angelika se zachvěla.
"Ne, ne, to není možné!" vykřikla a vzrušeně vyskočila.
"Co byste dělala, kdybych tenkrát promluvil?" Desgrez naléhal. "Všechno byste zničila, stejně jako se právě teď chystáte všechno zničit. Hodila byste do větru všechny své karty, své šance, svou budoucnost i budoucnost svých dětí. Jako posedlý člověk byste utekla hledat stín, přízrak. Stejný jako ten, kterého máte na mysli nyní. Přiznejte," řekl výhružně, "že právě to máte v úmyslu: odejít hledat svého manžela, který je už deset nebo jedenáct let nezvěstný!"
Vstal a posadil se těsně před ni. "Kam? Kudy?" zeptal se. "A proč?"

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Udělala jsem z toho příběhu s pevností If ucelený text:

(AG nakonec změnila čísla i výslednou částku, vtipné je, že snížila katovi spropitné )

Buď ona alebo lektori. Možno malo vydavateľstvo popri literárnom aj historika, čo nieje nezvyčajné že sa ešte z rukopisu robia úpravy. Francúzske vydavateľstvo už text malo asi dva roky keď ho konečne vydalo. Preto ich Blanvalet predbehol.

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Angelika se však pozastavila zejména nad následujícím dokumentem. Týkal se útěku vězně ze zámku d'If. Tato zpráva byla sepsána o čtyři roky později, nepochybně v době, kdy se Angelika, nyní manželka Filipa du Plessis-Bellière, znovu objevila u dvora. i této příležitosti se král zřejmě chtěl dozvědět o osudu bývalého hraběte z Toulouse, který byl již dlouho zapomenut ve vězení.

Nerozumiem presne ako to je s tými 4 rokmi myslené. V nemeckej knihe vstúpi Angelika do Versailles v roku 1667 - teda 6 rokov po Joffreyovej domnelej smrti. V našich knihách v roku 1966 - teda 5 rokov po Joffreyovej smrti.

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Ve skutečnosti hrabě de Peyrac skutečně uprchl a máme všechny důvody se domnívat, že se utopil, ale v Seině. Jen několik hodin poté, co opustil Paříž pod velením Arnauda de Calistère. Tento bývalý mušketýr a v současnosti nižší policejní agent se mi k tomu přiznal. Zde jsou složky jeho zprávy. I s rizikem, že se králi znelíbím, jsou mé zdroje spolehlivější než jeho... protože ani králům někdy příliš nezáleží na tom, aby znali holou pravdu."

To vyzerá tak že Desgrez malého policajného agenta podrobil jednému zo svojich tvrdých výsluchov - Mohol si to dovoliť. Veď sám mal u polície najvyššie postavenie po Reyniem: Veď vraví sám o sebe že je jeho zástupca - teda druhý najdôležitejší človek v celom policajnom zbore.

Musíme sa spýtať odborníčky. Penelopa čo ty na to?

To by bol skvelý námet na minifikci: Ako Desgrez podrobil Arnauda de Calistère tvrdému výsluchu ohľadne grófa de Peyrac.

moirra píše: *

05 črc 2024, 19:17

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Angelika se však pozastavila zejména nad následujícím dokumentem. Týkal se útěku vězně ze zámku d'If. Tato zpráva byla sepsána o čtyři roky později, nepochybně v době, kdy se Angelika, nyní manželka Filipa du Plessis-Bellière, znovu objevila u dvora. i této příležitosti se král zřejmě chtěl dozvědět o osudu bývalého hraběte z Toulouse, který byl již dlouho zapomenut ve vězení.

Nerozumiem presne ako to je s tými 4 rokmi myslené. V nemeckej knihe vstúpi Angelika do Versailles v roku 1667 - teda 6 rokov po Joffreyovej domnelej smrti. V našich knihách v roku 1966 - teda 5 rokov po Joffreyovej smrti.

Je, tam musí být zřejmě chyba v překladu, díky za upozornění, nějak mi to nedošlo. Řekla bych, že tam mělo být, že byla sepsána o čtyři roky dříve tedy v roce 1667, kdy Angelika nakráčela do Versailles a král se zděsil, že se stala bigamistkou.

moirra píše: *

05 črc 2024, 19:17

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Ve skutečnosti hrabě de Peyrac skutečně uprchl a máme všechny důvody se domnívat, že se utopil, ale v Seině. Jen několik hodin poté, co opustil Paříž pod velením Arnauda de Calistère. Tento bývalý mušketýr a v současnosti nižší policejní agent se mi k tomu přiznal. Zde jsou složky jeho zprávy. I s rizikem, že se králi znelíbím, jsou mé zdroje spolehlivější než jeho... protože ani králům někdy příliš nezáleží na tom, aby znali holou pravdu."

To vyzerá tak že Desgrez malého policajného agenta podrobil jednému zo svojich tvrdých výsluchov - Mohol si to dovoliť. Veď sám mal u polície najvyššie postavenie po Reyniem: Veď vraví sám o sebe že je jeho zástupca - teda druhý najdôležitejší človek v celom policajnom zbore.

Musíme sa spýtať odborníčky. Penelopa čo ty na to?

A neříká to tam Desgrez, že byl ten Calistere jeho podřízený? To by ses, Moirro, na to musela ještě kouknout. Já to překládám překladačem, upravuju to do čitatelné podoby, ale občas nějakou nuanci přehlédnu, protože vzhledem k objemu, už dál text příliš s originálním textem neporovnávám.

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 19:27

Je, tam musí být zřejmě chyba v překladu, díky za upozornění, nějak mi to nedošlo. Řekla bych, že tam mělo být, že byla sepsána o čtyři roky dříve tedy v roce 1667, kdy Angelika nakráčela do Versailles a král se zděsil, že se stala bigamistkou.

Môže byť že je to chyba v preklade ale nie moja .... pretože originál vraví že o 4 roky neskoršie bola spísaná správa
Dieser Bericht war vier Jahre später abgefasst worden ....

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

moirra píše: *

05 črc 2024, 19:17

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Tento bývalý mušketýr a v současnosti nižší policejní agent se mi k tomu přiznal.

To vyzerá tak že Desgrez malého policajného agenta podrobil jednému zo svojich tvrdých výsluchov - Mohol si to dovoliť. Veď sám mal u polície najvyššie postavenie po Reyniem: Veď vraví sám o sebe že je jeho zástupca - teda druhý najdôležitejší človek v celom policajnom zbore.

A neříká to tam Desgrez, že byl ten Calistere jeho podřízený? To by ses, Moirro, na to musela ještě kouknout. Já to překládám překladačem, upravuju to do čitatelné podoby, ale občas nějakou nuanci přehlédnu, protože vzhledem k objemu, už dál text příliš s originálním textem neporovnávám.

No ano, obidev veci sú v knihe: Hneď na prvej strane je že Desgrez bol zástupcom Reynieho a v citovanom úryvku je že keď sa Calister stal malým agentom u polície Desgrez ho podrobil výsluchu a on sa priznal. keď si spomeniem na výsluch Angeliky, tak to určite žiadny jemný výsluch nebol.

Ako bónus pridávam vlastný preklad tohto čo sa mi v češtine až tak nepáčilo, lebo to tak nevyznie.

CZ: „Desgrezi, vy nikdy nemůžete pochopit, jakou lásku může vzbuzovat muž jako on…“
„Aleale, myslím, že to chápu. Dokázal se obklopit atmosférou, jíž ženské srdce jen stěží odolává… Jenže to všechno už pominulo.“

Nemčina: "Desgez, vy nechápete akú lásku dokáže v žene vzbudiť človek ako on."
"Ach áno, myslím, že chápem, že sa vedel obklopiť kúzlom, ktoré je pre ženské srdce neodolateľné. Ale teraz, keď sa toto kúzlo vytratilo..."

vo francúzkej je použité slovo séduction, čo znamená zvody či zvádzanie ale ajtak .... tak potom malo byť v češtine prinajmenšom akou zvodnou atmosférou sa dokázal obklopiť ...

Ms_Rescator píše: *

30 zář 2024, 20:39

moirra píše: *

29 zář 2024, 23:51

Ešte je tam to slovko však, v origináli aj vo všetkých prekladoch:

n’est-ce pas = nie je to tak? alebo aj však?

No právě! To je to co se mi líbilo. V češtině to tak nevyzní, tam se Angelika jen ptá. Ale v ostatních jazycích si roztomile potvrzuje domněnku, že tenkrát pan Rescator hodně zuřil.
A nejlepší je, že v angličtině použili přímo slovo "furious" ne "mad" nebo "upset", prostě natvrdo napsali že byl šílený vzteky. Chtěla bych tam být jako moucha a celou tu situaci sledovat.

Ještě se chci vrátit k tématu Angeličina útěku z Kandie, tentokrát ve vlákně ke 4. dílu. Vrátil se mi totiž na mysl boží anglický překlad Escrainvillovy reakce, když se mu potopila loď:

The Marquis d’Escrainville had had an epileptic fit as he saw the Hermes disappear before his very eyes in a geyser of steam and spray.

V překladě: markýz d’Escrainville dostal epileptický záchvat, když mu před vlastníma očima zmizel Hermes pod hladinou v gejzíru páry a ve spršce vody.
Haha to přesně vystihuje Escrainvillovu cholerickou, vyšinutou, někdy až groteskní povahu. Ještě když si k tomu představíme naší fan teorii, že si na Hermes zrovna nechal odnést těch 35 000 piastrů od Rescatora, aby tam byly v bezpečí, tak jasně že z toho měl epileptický záchvat.

Moje fantazie pracuje naplno, to musel být opravdu pohled pro bohy na běsnícího Escrainvilla v "epileptickém šoku" s pěnou u pusy, Rescatora šíleného vzteky a k tomu lodě v plamenech. Já si Escrainvilla představuju, jak mu oči lezou z důlků, možná mu praskla žilka v oku a on pak chodil týden se směšně krvavým okem, z toho šoku (to se stalo mě ).

Pro úplnost přikládám francouzsky:
Le marquis d'Escrainville était tombé comme frappé du haut-mal, tandis que L'Hermès s'engloutissait parmi les sifflements et les jets de vapeur, sous ses yeux.
- tady si nejsem jistá jak to přeložit - "zasažen vážnou nemocí"? nebo něco ve smyslu "že ho málem kleplo"?

Česky:
"Markýze ďEscrainville jako by zasáhl blesk, když se Hermes za neuvěřitelného rachotu a v oblacích páry před jeho očima potopil."

Je a teď koukám, že ve slovenštině je to stejně jako v angličtině! Tak v tom případě můj vtipný objev slovenské kolegyně nepřekvapil, no nic, já jsem se pobavila.
"Markíz d’Escrainville sa zrútil akoby v epileptickom záchvate a Hermes sa mu za syčania a výbuchov pary potopil pred očami."

Ms_Rescator píše: *

04 říj 2024, 20:59

Pro úplnost přikládám francouzsky:
Le marquis d'Escrainville était tombé comme frappé du haut-mal,
- tady si nejsem jistá jak to přeložit - "zasažen vážnou nemocí"? nebo něco ve smyslu "že ho málem kleplo"?

Taliani ktorí majú jazyk najbližší francúžtine to preložili rovnako.

Il marchese d’Escrainville era stramazzato a terra come colpito da un attacco epilettico mentre l’Hermès sprofondava sotto i suoi occhi fra sibili e getti di vapore.

Markíz d'Escrainville sa doslova zrútil , akoby dostal epileptický záchvat, zatiaľ čo Hermés sa mu potopil pred očami za syčania a prúdov pary.

Podľa mňa to že vyzeral ako keby sa zrutil v epileptickom záchvate úplne vystihuje podstatu toh očo pani AG napísala - keby človek nechel použiť slovo epilepsia tak potom by ešte mohol preložiť že vyzeral akoby ho postihol náhly záchvat šialenstva, niečo medzi epilepsiou a besnotou haha.

doslova sa tam píše že sa triasol akoby ho zasiahla zlá choroba (pričom slovo FRAPPE znamená zasiahol, ale veľmi rýchlo, ako keď udre do niekoho blesk)

človek sa musí pozrieť kde a ako Francúzi zvykli používať tieto slovné spojenia:

haut-mal sa používa ako nemecké slovo Unheil - slovensky zlo – nešťastie – pohroma
dokonca exsistuje krimi-román z názvom Haut-mal
uplne doslovný preklad "haut ma"l by bolo veľké zlo ale aj ťažká choroba - záleži v akom kontexte

Francúzi sami na wiki píšu že epilepsii sa niekedy hovorí "mal comital"
L'épilepsie, aussi appelée mal comitial: https://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%89pilepsie

Citovat:

The Marquis d’Escrainville had had an epileptic fit as he saw the Hermes disappear before his very eyes in a geyser of steam and spray.

V překladě: markýz d’Escrainville dostal epileptický záchvat, když mu před vlastníma očima zmizel Hermes pod hladinou v gejzíru páry a ve spršce vody.
Haha to přesně vystihuje Escrainvillovu cholerickou, vyšinutou, někdy až groteskní povahu. Ještě když si k tomu představíme naší fan teorii, že si na Hermes zrovna nechal odnést těch 35 000 piastrů od Rescatora, aby tam byly v bezpečí, tak jasně že z toho měl epileptický záchvat.

Moje fantazie pracuje naplno, to musel být opravdu pohled pro bohy na běsnícího Escrainvilla v "epileptickém šoku" s pěnou u pusy, Rescatora šíleného vzteky a k tomu lodě v plamenech. Já si Escrainvilla představuju, jak mu oči lezou z důlků, možná mu praskla žilka v oku a on pak chodil týden se směšně krvavým okem, z toho šoku (to se stalo mě ).

Musím sa priznať že si tu predstavu každý raz zlomyselne užívam.

najskôr tam je v momente keď sa Angelika rozhodla utiecť zo Savarym a Hermes sa potápal:
Stěžně Hermese, připomínající průzračné zlaté sloupy, se v záplavě jisker kácely k zemi. Markýz d’Escrainville pozoroval šílenýma očima divadlo před sebou.
a potom neskoršie na Malte sa Savary a Angeliak dozvedia že po ich úteku sa Escranvilel zrútil v epileptickom záchvate.


Možno aj preto že nenávidím chlapov ktorá zaobchádzajú so ženami ako on zaobchádzal z Angelikou aj s Hellis a ostatnými.
Aspoň že nám pani AG vysvetlila odkiaľ táto nenávisť pochádza.

A ešte k tej teorii o peniazoch na lodi: Prečo by sa inak zrútil ? Ve´d Hermes bol už bodľa jeho slov nanič a mal v úmysle si za utržené peniaze za Angeliku tak či tak kúpiť novú loď.
Okrem toho on a Coriano sa na slávnosti nezjavili okamžite - asi boli dať peniaze do bezpečia. A kam inam ako na loď?

Děkuji za lingvistické okénko - oceňuji.

Ohledně tvé teorie, já to beru tak, že když to není vyloženě v knihách napsané, je to stále teorie byť realistická. Chvilku jsem se musela zamýšlet, jak to tam s tím placením asi mohlo být, protože jsem vždycky nějak měla pocit, že ty peníze hned nedostali, asi proto, že se Rescator okamžitě začal věnovat zachraňování "nové otrokyně".
Ale je pravda, že si Coriana a Escrainvilla, mohli Erivan s Jasonem odvést stranou a udělat transakci hned po dražbě. Pochybuji že by Escrainville pustil z dohledu svůj "životní úlovek" a vypařil se ze slavnosti, kdyby neměl peníze v kapse. A v zápětí si ti dva mohli odnést svojí tržbu na Hermese. V Kandii to byla asi +- hodina, tak by to zřejmě stihli. Krom toho, na trh s otroky Rescator s Jasonem asi ani nemuseli táhnout velkou truhlu s penězi (jako to bylo směšně v Borderieho filmu). Sice se v té měně tolik nevyznám, ale pokud by měli ekvivalent k louisdoru, což byl ve své době hodně velký peníz, mohli mít při sobě i poměrně malý a snadno přenosný objem peněz na útratu.

Sečteno podtrženo mi to dává smysl, že byli peníze od Rescatora už na Escrainvillově lodi, když se mu potopila.

Jinak musím říct, že mám vlastně postavu Escrainvilla docela ráda. Ne že bych s ním sympatizovala, to samozřejmě ne. Ale spíš tím, jak je napsaná, jako mnohovstrevnatá složitá postava padoucha, který má občas záblesky dobra a u kterého chápeme odkud to jeho zlo pochází. Takže je možné ho nějak i pochopit, byť se nedá schvalovat co dělal. Narozdíl třeba od Montadoura, který je vykreslen úplně ploše, což byl zřejmě záměr...

Jj, souhlasím, že tenhle pirát ve mně vyvolává ambivalentní pocity, a to i soucit. Mně ho vlastně bylo i líto, když mu ta loď šla ke dnu .

Co se týče diskuse nad tím, to jste mi dály přidělaly práci! Samozřejmě, že mám rozepsaný svůj koncept Desgrezova pátrání po Joffreyovi, a teď to budu muset znovu študovat a kontrolovat svoji časovou osu .

PenelopaW píše: *

07 říj 2024, 16:05

Co se týče diskuse nad tím, to jste mi dály přidělaly práci! Samozřejmě, že mám rozepsaný svůj koncept Desgrezova pátrání po Joffreyovi, a teď to budu muset znovu študovat a kontrolovat svoji časovou osu .

Ohh tak to se rozhodně těším! A jestli chceš mít z časové osy ještě větší zmatek, doporučuji otevřít německé vydání, kde Angelika dorazila do Versailles až v roce 1667, čili i Charles Henri se narodil o rok později a zvěd od Joffreye dorazil také o rok později (možná o té změně let víš, ale stejně připomínám) .

Německy bohužel - i když v tomhle případě spíše bohudík - nevládnu, takže vycházím z vydání českého, sem tam si něco najdu ve FJ. Mně už v tom guláš tedy udělalo jen české intégrale .

na tvojom popise šialeného Escrainvilla sa dobre zabávam, Ms. Rescator!

Pri tej teórii o uložení platby na Hermese mi napadá, ako Angelika nechala Rescatorovi pri svojom úteku "dlh 35 tisíc piastrov". Viem, že sme to tu niekde už rozoberali, že náš pirát zrejme nemal pri sebe takú hotovosť a musel si od niekoho požičať. Takže ktovie, ako celá transakcia predaja a kúpy prebehla, či v tom neboli nejaké dlžné úpisy, zmenky a započítanie pohľadávok a záväzkov

Precious píše: *

14 říj 2024, 09:23

Pri tej teórii o uložení platby na Hermese mi napadá, ako Angelika nechala Rescatorovi pri svojom úteku "dlh 35 tisíc piastrov". Viem, že sme to tu niekde už rozoberali, že náš pirát zrejme nemal pri sebe takú hotovosť a musel si od niekoho požičať. Takže ktovie, ako celá transakcia predaja a kúpy prebehla, či v tom neboli nejaké dlžné úpisy, zmenky a započítanie pohľadávok a záväzkov

Ja si myslím že tie peniaze zo sebou Rescator mal. Poprvé pretože bolo vidno že sa na to pripravil - inak by nemal tých trojo šiat pre Angeliku a podruhé preto že do Kandie už priplával s tým že vedel kto je krásna zajatkyňa ktorú ide kúpiť. nebol v Stredomorí nováčik, naopak bol to človek čo sa v obchodoch neuveriteľne vyznal a vzbudzoval rešpekt, a teda dobre vedel že licitácia takej krásnej ženy sa v tomto prípade môže vyšplhať veľmi vysoko. Okrem toho že mal základňu na Milose, mal predsa palác v Kandii a tam určite mal nejaké peňažné rezervy. A keby aj nie, jemu by určite hocikto chýbajúce peniaze požičal.

Mohol teda buď zaplatiť v piastroch - to bola konkrétna mena, turecká, alebo to vyvážiť v zlate. Ak si dobre spomínam niekto, asi Elis, Angelike spomínal že keď na to istom trhu kupoval akúsi zajatkyňu, tak jej nasypal zlato či zlaté mince že jej siahali až po kolená. Musím ten citát nájsť.
Nene, nepripravený Rescator ktorý si prichádza kúpiť Angeliku, to mne do konceptu veru nepasuje. Vždy mal všetko dopredu dokonale pripravené aj premyslené, a okrem toho si starostlivo pestoval svoj image a úžíval vlastné dramatické nástupy na scénu.

K tým piastrom ešte niečo neskoršie pridám do Ekonómie 17 storočia.


Presne tak ako som to tu napísala, Rescator bol na Milose a keď sa dozvedel že Angeliku idú vydražiť všetko už dopredu plánoval. Citát je zo 6 teho dielu:

Když mu kupec z Mylosu s orientálním nadšením vyprávěl o posledním „kvalitním zboží“, o zajatkyni se zelenýma očima, pobavilo ho to. Jedinečná! Obdivuhodná! Bílý eunuch Šamyl bej, dodavatel harému Velkého sultána, se rozhodl ji získat. Už to stačilo, aby se vydal na cestu.
Určitě se Orientálec nemýlí? Ať Rescator posoudí sám. Jaké je rasy? Je to běloška. To říká vše. Kvalita? Ta nejlepší. Jde o pravou šlechtičnu ze dvora Ludvíka XIV. Tajně a jen pro zasvěcence se špitá, že byla dokonce milenkou francouzského krále. Její chůze, chování, vyjadřování nemohou klamat! Zlaté vlasy, oči jasné jako mořská voda, tělo bohyně. Jméno? Proč by ho vlastně neřekl, i když tím sděluje velké tajemství: markýza du Plessis-Belliére. Údajně vynikající jméno. Tvrdí to Rochat, francouzský konzul, který ji viděl a mluvil s ní.
Zděsil se! Když se několika otázkami ujistil, že si jeho informátor nevymýšlí, Rescator bez odkladu vyrazil do Kandie. Cestou zjistil, jaké okolnosti přivedly mladou ženu do rukou otrokářů. Plula do Kandie za obchodem; jiní soudili, že za milencem. Francouzská galéra, na níž se plavila, ztroskotala a pirát markýz d’Escrainville ji našel na bárce a zmocnil se jí. Byla to jeho životní kořist. Každý předpokládal, že dražba dostoupí závratné výše.
Přesto ji musel vidět, aby uvěřil. Přes svou chladnokrevnost si zachoval jen nejasnou vzpomínku na okamžik, kdy zjistil, že je to ona a že ji právě vydražují. Musí dražbu zarazit, vysokou nabídkou ji stáhnout z trhu: 35 000 piastrů. Přímo šílenství!
Potom ji zahalí, skryje před zraky ostatních.

A dohľadala som aj citát o dražbe Čerkézky. Takže to nebola Elis čo to rozprávala Angelike, ale rozprávali jej to chlapi z Vivonovej posádky keď bola na galére:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 794#p34794