Tak jsem schválně našla staré přednášky z kodikologie, abych se podívala, jak to bylo s těmi knihovnami:
Knihovna = soubor alespoň 3 knih
Velikostní kategorizace knihoven
1. podprůměrné knihovny: 3-10 knih
- knihovny jednotlivců ze světského prostředí, farní knihovny (obsahující základní liturgickou literaturu či literaturu týkající se správy)
2. průměrné knihovny: 10-50 knih
- rozsah klášterních knihoven v jejich samém počátku, knihovny jednotlivců, panovníků a intelektuálů v poslední fázi vývoje rukopisných knihoven
3. nadprůměrné knihovny: 50-100 knih
- knihovny předních humanistů na konci rukopisného vývoje, knihovny menších klášterů a jiných církevních institucí, knihovny univerzitních mistrů v českém prostředí okolo a po husitské revoluci
4. nadstandardní rozsah knihoven: nad 100 svazků
- největší klášterní knihovny, univerzitní knihovny
Řeč je o knihovnách obsahujících knihy rukopisné, tedy před masovým rozšířením knih tištěných, nicméně podobná kategorizace byla používána i pro období tištěné knihy v 16. století. Vzhledem k cenám knih existovaly knihovny mající nad 100 titulů jen mimořádně (významní měšťané, šlechta, instituce).
Našla jsem prezentaci věnující se knihovnám, která ve stručnosti uvádí typologii knihoven dle původce
Typologie knihoven I
•
panovnické a šlechtické: císařská knihovna ve Vídni, královské knihovny v Madridu a v Paříži, Matyáš Korvín
•
měšťanské: patricijské knihovny, městská inteligence
•
církevní: Vatikánská knihovna v Římě, klášterní a kapitulní knihovny
Typologie knihoven II
•
sběratelsko-reprezentativní: velikost nad 3-4 tisíce svazků, cílený univerzální obsah, prvky bibliofilství, často katalogy
•
intelektuální: menší, přesto reprezentativní soubory knih, obsahová výběrovost (čtenářské či zájmové priority)
•
profesní: převaha knih určených k výkonu profesi (lékařství, astronomie,teologie)
•
školské, farní a městské
Zdroj:
https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/8163 ... tvi_05.pdf
Pokud měl otec Fernando* možnost získat nějaké svazky z klášterní knihovny, tak mohl mít hezkou sbírku. Jako soukromník by se asi docela prohnul, i v 17. století byly knihy docela drahá legrace
.
Hezké shrnutí z jedné diplomky věnované knihám a knihovnám z pozůstalostí olomouckých měšťanů v 17. století:
(...) musíme mít na paměti, že knihy byly stále luxusem, který si nemohl a ani nechtěl dopřát každý. Sběratelství knih patřilo totiž i k určitému životnímu stylu a pomáhalo jej vytvářet. Kromě již zmíněných důvodů jako je snaha o určitý způsob života a jistou módu mít knihy, jsou tu i příčiny profesní (například knihovny právnické nebo lékařské; viz další kapitoly), uchovávání majetku místo v penězích v cennostech (ovšem toto hledisko v období po třicetileté válce hrálo jistě jen velice malou roli, neboť všude panoval spíš nedostatek financí), nebo také klasické uspokojení čtenářských a znalostních potřeb.
Zdroj:
https://theses.cz/id/ajl6vz/941758
Zejména ta zmínka o životním stylu a později uspokojení čtenářských a znalostních potřeb mi hned evokovala Joffreye de Peyrak a jeho knihovnu
.
* Příspěvek byl původně součástí diskuse Čtenářské sny - Aleš Iacta Est.