Z Dauphine sme sa už dávno chystali na tento projekt, takže myslím dámy že je načase ho naštartovať.

https://cdn-vsh.prague.eu/object/4071/k ... sek-05.jpg

Nie. Nieje to v Toulouse v Paláci Veselého Poznania dámy. Ale mohlo by.
Tak trochu ako túto nádhernú barokovú knižnicu Klementinum v Prahe si predstavujem aj knižnicu Joffreya de Peyrac. Možno trochu menšiu ale určite dostatočne honosnú. A tie glóbusy! Ach! tých mal učený gróf istotne tiež neúrekom.....a to istotne vo všetkých dvanástich jazykoch ktorými hovoril...

http://popularne.sk/najkrajsia-kniznica-klementinum/

Ach tie glóbusy:



Takteda:

Bod 1:
prosím vás aby ste sem zapísali všetky KNIHY ktoré pani AG spomína že ich Joffrey čítal, o nich diskutoval, čo mal vo svojej knižnici.
(Clement Tonel bol o tejto téme dokonale informovaný,keby sa nám tak dostal do ruky vedeli by sme všetko)

Bod 2:
na tomto mieste vás prosím aby ste sem ďalej zapisovali všetky KRAJINY o krotých pani AG vraví že ich Joffrey navštívil

Ak je možné uveďte k svojim záznamom aj citáty z kníh.

Takže ja začínam:

(Skúste to spamäti ako ja a potom dohľadajte citáty.)

myslím že v Stredomorí ho perfektne zmapovala Dauphine, ktorá je momentálne nedostupná, lebo sa ešte stále
zaučuje za Rescátorku

Takže skúsim mimo najbežnejšieho Stredomoria:

Spomínam si že navštívil Čínu a tiež Ohňovú zem na dolnom konci južnej Ameriky.
Taktiež sa mi zdá že spomínal že si doniesol stan z Lýbie či zo Sýrie? Idem dohladať citáty.

myslím že vo svojej knižnici mal celkom iste Descartesa, Koperníka a Galilea.
A tiež jednu knihu šialeného obľúbenca Toulouskeho Acibiskupa , Conana Bechera.
Dokonca sa mi marí že sa volala O transmutácii.

No idem radšej hľadať tie citáty, aby som vám tu náhodou nerozprávala akési fantazmagórie....

No s tým stanom to už samozrejme mám. Keďže gróf de Peyrac je stále aktuálny,
priviezol si ho, ako ináč zo.....

Sám dal přednost velkému stanu s dvojitou střechou, který si dovezl ze Sýrie.


No že bol aj v ďalekej Číne by si mal pamätať každý kto čítal Joffreya a Angeliku v Quebecu.

— Otca de Maubeuge som spoznal už veľmi dávno, ešte za čias mojej mladosti, keď som putoval po svete po stopách Marca Pola. Moja matka ešte žila, spravovala naše toulouské panstvo a ja, jej dedič, som sa pustil dobýjať svet. Dychtil som po poznaní, chcel som všetko vidieť, všetko dohnať, veď ako dieťa som býval veľmi chorý. Dostal som sa až do Číny. Otec de Maubeuge tam práve prišiel ako asistent ctihodných jezuitov, ktorých pozval veľký mogul, aby pomohli pri stavbe astronomického observatória v Pekingu


Ale spomína sa to aj v prvom diely.

"To přeháníte, příteli," ozval se za nimi hlas Joffreye de Peyrac. "Je to jen model,
napodobující hydraulické mlýny, které jsem viděl v Číně a které jsou schopny čerpat vodu z
hloubky sto padesát stop a víc. Podívejte! Už jsme tady!"

A to s tou Ohňovou zemou bolo v Laboratóriu v Toulouse:

"Vy jste mi ale, Joffreyi, přece vyprávěl, že jste ztroskotal na opuštěném ostrově, zahaleném
mlhou a pokrytém ledem."
Mnich Bécher vyskočil a s rozzářenýma očima objal hraběte kolem ramen.
"Vy jste ztroskotal u neznámých břehů? (...)
"Něco z toho, co popisujete, tam bylo," řekl přezíravě šlechtic. "Dodal bych dokonce ještě
ohnivou horu uprostřed ledu, který mi připadal věčný. Nikde ani živáčka. Je to pobřeží Ohňové
země. Zachránila mě portugalská plachetnice."
"Dal bych život, dokonce duši, za kousek té panenské země," vykřikl Bécher.

Jsem soutěživý typ. Přidávám tedy něco, na co jsem si vzpomněla a rychle dohledala. Tak tedy země, kde cestoval - bylo to na cestě do Nového světa :

Pro muže, který unikl hranici, se otevřel nový život: Přátelství s Abd-el-Mešratem, jehož zázračné ruce ho uzdravily, styky s Mulajem Ismailem, který ho nejdřív vyslal dobývat zlato do Súdánu a pak ho pověřil posláním u Velkého sultána – měl organizovat obchod se stříbrem, čímž se stal jedním z nejproslulejších korzárů ve Středomoří… Spousta nejroztodivnějších zajímavých zkušeností, z nichž si jeho zvídavý duch denně odnášel mnoho nových vědomostí. Vůbec nelitoval toho, co musel prožít. Nebál se ani porážky, ani neúspěchu. Připadalo mu, že všechno, co musel vytrpět a podniknout, stálo za to, bylo hodno toho, že to prožil, stejně jako ho zajímalo neznámo, jež měl ještě před sebou.

A to z filmu se nepočítá? Znám tuto pasáž nazpaměť jak Mrazíka : ...v Číně jsem ovládl chemii a astronomii, v Indii nauku o jedech a protijedech. U Arabů algebru. Byl jsem u nich v zajetí. Potopili mi loď a na památku mi nechali tohle (ukáže na jizvu).Zachránil mě Kouassi-Ba....


kniha : opět na palubě Gouldsbora ( ale jen Descartes a Koperník, nic jiného z paměti nevymáčknu):
„Půjčil mi vzácné knihy."
Z hedvábné šály zbožně vybalila dvě knihy s rudou ořízkou, vázané v kůži.
„Jsou to velice vzácné výtisky: Základy analytické geometrie od Descarta a De Revolutionibus orbium caelestium od Koperníka. Ve Francii jsem neustále snila o tom, že si je jednou přečtu. Jenže v La Rochelle jsem je nesehnala. A Rescator mi je půjčil uprostřed oceánu. To je tedy věc!"
Paní Anna se usadila na složený plást a opřela se hubenými zády o lodní bok.
„Dnes večer se nepůjdu projít. Chtěla bych to pojednání už dočíst. Slíbil mi, že mi půjčí další..."
Angelika pochopila, že učená slečna byla málokdy tak šťastná jako teď.

Tereza píše:

A to z filmu se nepočítá? Znám tuto pasáž nazpaměť jak Mrazíka : ...v Číně jsem ovládl chemii a astronomii, v Indii nauku o jedech a protijedech. U Arabů algebru. Byl jsem u nich v zajetí. Potopili mi loď a na památku mi nechali tohle (ukáže na jizvu).Zachránil mě Kouassi-Ba....

ha ha ha aj ja si to pamätám ako otčenáš....
Dauphine to skomentovala približne takto: Proboha, Hossein mnel v dole jeste i Číňana



A s tými knihami to bolo jasné že si si ich zapamätala....Descartes, Kopernik a Základy analytické geometrie ....
to je súčasť profesionálnej deformácie....

pridávam aj ja citáty z knihy,

v 4.dieli sa spomína, Malta, Sardinia, Candia a Milos

tieto všetky sú zo 6.dielu

str. 111
v rodnom meste Feze, v rozprávkovej a zakázanej štvrti Maghrebe .

str.125
stretli sa kedysi v Španielsku

str.131
Nasledujúce roky cestoval francúzsky šľachtic po rozpálených krajoch Sudánu a po tienistých, ale nemenej nebezpečných lesoch Guiney a Pobrežia Slonoviny

str.135
on sám sa musel vydať na cestu do Carihradu...

str. 168
... ktoré naši maltskí potápači vylovili v Panamských vodách

str.191
Keď ho v Palerme našiel, ďakoval nebesiam, že mu ponechali aspoň toto dieťa
Keď preplával Gibraltárskou úžinou

str. 192
... a začal križovať po Karibskom mori a hľadať poklad španielskych galiónov.

Uzavrel dohodu s poprednými náčelníkmi pirátov na Korytnačom ostrove
Vyhľadával pod morskými riasami majstrovské diela Inkov a Aztékov

Tereza píše:

A to z filmu se nepočítá? Znám tuto pasáž nazpaměť jak Mrazíka : ...v Číně jsem ovládl chemii a astronomii, v Indii nauku o jedech a protijedech. U Arabů algebru. Byl jsem u nich v zajetí. Potopili mi loď a na památku mi nechali tohle (ukáže na jizvu).Zachránil mě Kouassi-Ba..

aká náhoda Tereza, ja som si na toto tiež spomenula a premietlo sa mi to ako film pred očami

errnie píše:

pridávam aj ja citáty z knihy,

v 4.dieli sa spomína Candia a Milos (takže navštívil Milos a Krétu)

:

Výborný výber dámy.... samozrejme že bol v Španielsku, pokiaľ viem z AbuEl Mešratom sa zoznámil v
Španielsku a Rochata stretol v Španielskej Ceute

No na Milose mal predsa Rescator hlavný stan.... a koženú masku od majstra z Cordoby

Niekde je myslím napísané že navštevoval aj Maltu, kde mal aj akýchsi bratrancov (v každom prípade si tam chystal ísť si vyzdvihnúť Angeliku)

A samozrejme že podľa kanónu bol aj v Alžíri

Ale napadlo ma aj že Joffrey Angelike rozprával že kedysi cestoval po stopách Marca Pola, takže tú knihu istotne prečítal a mal ju vo svojej knižnici.
Takže ako poznáme Peyracovú dôslednosť, podľa všetkého precestoval všetky krajiny ktoré Marco Polo uvádza vo svojej knihe. Vravel jej aj že bol roky preč, a vôbec si nerobil starosti že jeho matka sa bude trápiť.

Musím to dohladať.

Nespomína si niekto či je v kanóne zmienka aj o Indii?

errnie píše:

aká náhoda Tereza, ja som si na toto tiež spomenula a premietlo sa mi to ako film pred očami

Statisticky vzato je náhoda v tento okamžik vyloučena. Je nutné tuto citaci nazvat klasikou.

moirra píše:

Nespomína si niekto či je v kanóne zmienka aj o Indii?

už to hľadám....
sa mi zdá, že sa niekde spomína aj Rusko.

O Indii hovoří J. ve filmu, když přinesl A. náhrdelník.
"Neříkejte, že je příliš krásný."
"Neřeknu to."
"Přivezl jsem ho z Indie. Dvakrát se mnou ztroskotal."



O Rusku se myslím také zmiňuje ve filmu.
"Je to víno z Ermitáže a píval ho už Caesar."
J. obsluhuje krále při návštěvě.

errnie píše:

už to hľadám....
sa mi zdá, že sa niekde spomína aj Rusko.

no to som si práve nie istá či to bolo aj v kanóne, alebo to máme ako Tereza vraví
štatisticky od slova do slova zakódované v hlavách zo starého filmu.....

on tento citátik :

Citovat:

...v Číně jsem ovládl chemii a astronomii, v Indii nauku o jedech a protijedech. U Arabů algebru. Byl jsem u nich v zajetí. Potopili mi loď a na památku mi nechali tohle (ukáže na jizvu).Zachránil mě Kouassi-Ba..

totižto pokračuje niekde ďalej: "vracel sem se z Ruska"...

takže Hossein v Rusku bol ale či aj Joffrey je otázne....

mimi píše:

O Indii hovoří J. ve filmu, když přinesl A. náhrdelník.

"Přivezl jsem ho z Indie. Dvakrát se mnou ztroskotal."

O Rusku se myslím také zmiňuje ve filmu.
"Je to víno z Ermitáže a píval ho už Caesar."

Ha ha vidím Mimi že aj ty poznáš podobne ako niektoré z nás filmové dialógy naspamäť
avšak pokladá sa otázka či sa Rusko a India spomína niekde aj v Kanóne....

inak bolo by čudné ak by nie, veď manžel pani AG bol ruského pôvodu (Hossein samozrejme tiež )

z 1.dielu

str.198
viac ako my, a keď som bol v Egypte a Číne


str. 460
Chcem povedať, že na svojich častých cestách som bol v Číne a Indii svedkom zvláštnych javov


a to Rusko, spomínal niekde že tam bola veľká zima, alebo sa pletiem?

WOW Errnie, ja zíram!
Vo vyhľadávaní v kanóne si jednoducho neporaziteľná.....

to vravel na súde, nie?

mne sa tiež niekde marí Rusko.....

moirra píše:

mimi píše:

O Indii hovoří J. ve filmu, když přinesl A. náhrdelník.

"Přivezl jsem ho z Indie. Dvakrát se mnou ztroskotal."

O Rusku se myslím také zmiňuje ve filmu.
"Je to víno z Ermitáže a píval ho už Caesar."

Ha ha vidím Mimi že aj ty poznáš podobne ako niektoré z nás filmové dialógy naspamäť
avšak pokladá sa otázka či sa Rusko a India spomína niekde aj v Kanóne....

inak bolo by čudné ak by nie, veď manžel pani AG bol ruského pôvodu (Hossein samozrejme tiež )

Ten kánon jsem přehlédla. Ale je jasné, že se věnujeme hlavně knihám. Filmy jsou jen třešinky na dortu.

Errnie, máš za vyhledávání můj obdiv.

moirra píše:

errnie píše:

Citovat:

...v Číně jsem ovládl chemii a astronomii, v Indii nauku o jedech a protijedech. U Arabů algebru. Byl jsem u nich v zajetí. Potopili mi loď a na památku mi nechali tohle (ukáže na jizvu).Zachránil mě Kouassi-Ba..

totižto pokračuje niekde ďalej: "vracel sem se z Ruska"...

takže Hossein v Rusku bol ale či aj Joffrey je otázne....

Toto je Fritz Hauer. Poznal jsem ho v Sasku před deseti lety. Vracel jsem se z Ruska. Jemu vděčím za umění kapelovat zlato. Za své bohatství - i Vaše...

diel 1.

str. 178
hľadáte ho všade, nielen vo svojom laboratóriu, ale aj v Španielsku, v Anglicku, ba aj........

errnie píše:

diel 1.

str. 178
hľadáte ho všade, nielen vo svojom laboratóriu, ale aj v Španielsku, v Anglicku, ba aj........

No v Anglicku mal predsa "stan" na nejakom ten malom ostrove...vlastne pred Anglickom, ale to už patrilo Anglicku, myslím
že v Integrale sa to spomína presnejšie,
Už som to trochu rešeršovala....lebo to ešte budem potrebovať do pokračka kráľovstva Francúzskeho...
zrejme s jednalo o ten povestný cínový ostrov pred brehmi Wales.

moirra píše:

No v Anglicku mal predsa "stan" na nejakom ten malom ostrove...vlastne pred Anglickom, ale to už patrilo Anglicku, myslím
že v Integrale sa to spomína presnejšie,
Už som to trochu rešeršovala....lebo to ešte budem potrebovať do pokračka kráľovstva Francúzskeho...
zrejme s jednalo o ten povestný cínový ostrov pred brehmi Wales.

Je to ono? str.39, Toulouská svatba :
„Podle vašeho výrazu soudím, že se mě chcete na něco zeptat, madame. O co se jedná?“
Nedokázala mu uniknout.
„Ty ostrovy, o nichž mluvíte… Kde vlastně jsou?“
„Cassiteridy? Poblíž Anglie. Ale jsou tak malé, že bych se klidně vsadil, že ani Lord protektor o jejich existenci nemá tušení.

Tereza píše:

Je to ono? str.39, Toulouská svatba :

„Ty ostrovy, o nichž mluvíte… Kde vlastně jsou?“
„Cassiteridy? Poblíž Anglie. Ale jsou tak malé, že bych se klidně vsadil, že ani Lord protektor o jejich existenci nemá tušení. [/i]

ano!

https://en.wikipedia.org/wiki/Cassiterides

cínové ostrovy

ďakujem, Moirra, Tereza..
áno, Moirra, to hovoril na súde pred tribunálom

a ešte som si pamätala, že bol aj v Portugalsku
6.diel str. 205
pozbieranými medzi najhoršou čvargou v Cádize a Lisabone

Mám jednu otázku - jak to všechno stihl? Vím, je to přece pan Dokonalý, ale vzhledem k dopravním prostředkům té doby , mám stále početní nesrovnalosti.
Z Toulouse odešel v šestnácti, vrátil se do Francie... nevíte kdy?
Možná by se dala řada zemí vysvětlit jednou cestou "po stopách Marco Pola".

Tereza píše:

Mám jednu otázku - jak to všechno stihl? Vím, je to přece pan Dokonalý, ale vzhledem k dopravním prostředkům té doby , mám stále početní nesrovnalosti.
Z Toulouse odešel v šestnácti, vrátil se do Francie... nevíte kdy?
Možná by se dala řada zemí vysvětlit jednou cestou "po stopách Marco Pola".

na tejto stránke je popísané putovanie Marca Pola,
http://ioutdoor.cz/zajimavosti/hedvabno ... arca-pola/

a ešte ma napadla jedna vec, na str. 203 1.diel je popísaný výbuch v laboratóriu,
z mojich najvácnejších krivuľ zo špeciálneho českého skla sú už len črepiny,
takže otázka, bol v aj Čechách a priviezol si osobne tieto krivule, alebo si ich dal niekým priviezť?

Tereza píše:

Mám jednu otázku - jak to všechno stihl? Vím, je to přece pan Dokonalý, ale vzhledem k dopravním prostředkům té doby , mám stále početní nesrovnalosti.
Z Toulouse odešel v šestnácti, vrátil se do Francie... nevíte kdy?
Možná by se dala řada zemí vysvětlit jednou cestou "po stopách Marco Pola".

V novom svete, idem nájsť presne citát, Joffrey Angelike vraví niečo v zmysle: bol som preč roky....

Podľa mojej teorie bol preč dokopy skoro 10 rokov. Takže mal okolo 25-26 rokov keď sa vrátil. A podľa kanónu sa nejednalo iba o jednu cestu, na ktorých bol, ale o viaceré.

Ja už som si niekde napísala tabuľku, o tom kedy a koľko bol Joffrey preč,
aj sme o tom vášnivo diskutovali z Dauphine, lebo more a lode sú naša srdcová
záležitosť, neskoršie ju sem dám.

Sme presvedčené, keďže Joffrey spomína ohňovú horu na cípe Južnej Ameriky, že cestoval nielen po stopách
Marca Pola ale aj po stopách prvého oboplávania zemegule,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fern%C3%A ... lh%C3%A3es

Koľko tá plavba tvala v 16 storočí, s tým že prezimovali na ostrovoch pri Indii sa z dátumov dá vyčítať z tejto mapy:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... Elcano.png

Ale oni vtedy blúdili. V 17 storočí to išlo rýchlejšie, a okrem toho, ja som o tom skalopevne presvedčená, mal Joffrey
už Sextant, to bolo tajomstvo perfektnej Rescatorovej navigácie. Túto tému tu musím podrobne vysvetliť
dúfam že tereza ako matematička mi bude nápomocná, lebo podľa mňa jeto jedno z najdôležitejších tajomstiev
pána Rescatora

Joffrey nám sám o tom ako sa vydal an cesty prezradí v mojej novej sérii fikcii zvanej Montpellier, v ktorej mi Joffrey rozpráva svoje dobrodružstvá z časov na Univerzite ale aj kedy sa vydal na prvú plavbu a medzi iným jeho iný prvý krát.
Nuž holky myslela som pôvodne že to bude iba taký úlet, na jedno dve pokračká, ale on sa tak rozhovoril že nestíham zapisovať.

errnie píše:

a ešte ma napadla jedna vec, na str. 203 1.diel je popísaný výbuch v laboratóriu,
z mojich najvácnejších krivuľ zo špeciálneho českého skla sú už len črepiny,
takže otázka, bol v aj Čechách a priviezol si osobne tieto krivule, alebo si ich dal niekým priviezť?

Svět je malý a telepatie asi funguje, protože jsem začala taky něco jako Moirra psát, a tam jsem se snažila otázku skla vyřešit . A další telepatická věc- zmiňuji se taky o jednom "poprvé", ale asi ne o tom poprvé, o kterém píše Moirra. Na toto poprvé pana D. si absolutně netroufám. (Teda, pokud je to to poprvé ,co si myslím)

Tereza píše:

Svět je malý a telepatie asi funguje, protože jsem začala taky něco jako Moirra psát, a tam jsem se snažila otázku skla vyřešit . A další telepatická věc- zmiňuji se taky o jednom "poprvé", ale asi ne o tom poprvé, o kterém píše Moirra. Na toto poprvé pana D. si absolutně netroufám. (Teda, pokud je to to poprvé ,co si myslím)

no už sme zase pri otázke či Joffrey bol niekedy v Čechách - podobne ako či pôjde či nepôjde do tej Prahy

no čo sa týka toho prvého raz myslím že v Montpellieri je to to "poprvé poprvé" čo myslíš

PS: Pamätám si že v Novom Svete si nalievali Burgundské víno do kryštálových pohárov z českého skla.....

errnie píše:

a ešte som si pamätala, že bol aj v Portugalsku
6.diel str. 205
pozbieranými medzi najhoršou čvargou v Cádize a Lisabone

Errnie ty si génius, ja som si to vôbec nevšimla....

to Portugalsko mi malo byť jasnejšie ako facka podľa toho čo mi Joffrey
diktuje v Montpellierskej sérii....mám pritom super zábavu, pretože mi to rozpráva a ja to mám v podstate pri tom
zapisovaní iba akoby mi niekto diktoval knihu ktorú nepoznám a z napätím sama čakám ako sa to bude vyvíjať ďalej....

Zdravím vás, drahé kolegyně! Tohle je velmi dobré téma! Rozhodně by stálo za to, to potom nějak stabulkovat (Fantino? ) a sepsat třeba článek o Joffreyově knihovně.

Kdysi už jsme knížky tabulkovaly, ale já ten papír nemůžu za nic na světě najít (problém stěhování, no ). Naše největší smůla je, že AG zmiňuje většinou jen autory a ne konkrétní díla. Já teď bohužel nemám ani po ruce PDF knížky (další problém - rozbitý počítač - tomu se říká angelikovat ve stížených pracovních podmínkách ), ale něco je zmíněno v 1. díle, kdy je Joffrey s Becherem ve své knihovně a pak hlavně na soudě, tam se baví o konkrétních (nevědeckých nicméně jistě velice zajímavých ) zakázaných knihách nějak Galantní Francie se stala italskou ??? atd. nějaké detaily jsou tuším ještě navíc v integrale.

Co se týče míst:
- Joffrey byl určitě na Maltě - to se vzpomíná v 7. díle ??, kde je líčeno jak vzal do svých služeb Enrica; byl tam podepsat nějakou smlouvu o příměří s maltézskými rytíři
- údajně strávil nějaký čas i v Tripolisu, to je jistě ve 4. díle, ale nevím, kdo to říká - Vivonne, Panassave nebo Mezzo???
- s Abd-el-Mešratem se setkal konkrétně v Granadě
- já bych si tak úplně nebyla jistá, jestli byl v Cordobě, v kánonu se píše, že si masku koupil od mistra z Cordoby, ale ne, že pro ně byl osobně ve Španělsku, ten mistr mohl být třeba renegát v Alžíru anebo žít v nějaké křesťanské enklávě v severní Africe...
- za to byl určitě v Cadizu, to se někde zmiňuje taky
- co se týče Česka, přikláním se spíš k názoru, že tu nebyl a křivule, sklenice, lustry... si nechával přivážet protože byly prostě nejlepší, stejně jako lustry ve Versailles

PS. já si teda tyhle pasáže z filmu vůbec nepamatuju a jsem na to patřičně hrdá

dauphine píše:

PS. já si teda tyhle pasáže z filmu vůbec nepamatuju a jsem na to patřičně hrdá

Ale pamatuješ! Kto mi to vravel že Hossein má v dole aj Číňana?

A pri tej príležitosti vítame z naspäť z plavby okolo sveta : veľmi si nám chýbala.

dauphine píše:

Co se týče míst:
- Joffrey byl určitě na Maltě - to se vzpomíná v 7. díle ??, kde je líčeno jak vzal do svých služeb Enrica; byl tam podepsat nějakou smlouvu o příměří s maltézskými rytíři

Vitaj doma....

áno,v 7. dieli na str. 243 , kde si spomína, že ho našiel ako 15-ročného na Malte

Joffrey podpisoval zmluvu o primeri s maltenzskymi rytiermi ? To ake kedy ? To z akeho poverenia ? A podpisal sa akoze kto ?

errnie píše:

dauphine píše:

Co se týče míst:
- Joffrey byl určitě na Maltě - to se vzpomíná v 7. díle ??, kde je líčeno jak vzal do svých služeb Enrica; byl tam podepsat nějakou smlouvu o příměří s maltézskými rytíři

Vitaj doma....

áno,v 7. dieli na str. 243 , kde si spomína, že ho našiel ako 15-ročného na Malte

Errnie ty si encyklopédia

A okrem toho sa ešte v štvrtom diely spomína že sa chystal na Maltu pre Angeliku keď mu v Kandii ušla, čo dokazuje
že "smlouvu o příměří s maltézskými rytíř" ako Rescator vyjednal a mohol tam bez problémov pristáť, a tiež sa niekde spomína že masku nosil aj preto
že mal ako šľachtic z veľmi vysokého rodu po celej Európe medzi šľachticmi príbuzných a tiež medzi Maltézkymi rytiermi,
takže nechcel aby ho niekto spoznal....

Knihy ktoré horlivo oprašoval Clement Tonell

V knihovně, kde závěsy udržovaly polostín, se kdosi pohnul a při jejich příchodu se zlomil v
pokloně.
"Co tu děláte, Clémente?" zeptal se hrabě s mírným překvapením. "Sem bez mého dovolení
nikdo nesmí a já se nepamatují, že bych vám byl dal klíč."
"Pan hrabě promine, ale uklízím v této místnosti sám, nechtěl jsem svěřit péči o tak vzácné
knihy obyčejnému sluhovi."
Rychle sebral hadr, koště a vědro, začal couvat a hluboce se přitom klaněl.
"Už je mi naprosto jasné," vydechl mnich, "že tady narazím na mnoho podivných věcí: žena
v laboratoři, sluha v knihovně, dotýkající se svýma nečistýma rukama svazků, které obsahují
veškeré vědění. Ostatně pověst vaší knihovny je stejně vynikající jako vaše! Podívejme se, co tady
máte."
V přepychové vazbě tu našel klasiky alchymie: byly tu Paracelsovy Principy konzervace těl
tedy mumií, Alchymie od velkého Alberta, Hermetica Hermanna Souringuse, Explication 1572 od
Thomase Erasta a konečně, k jeho velkému potěšení, jeho vlastní kniha o transmutaci.
Mnich, teď už úplně klidný a plný důvěry, následoval hostitele.
Hrabě vyvedl hosty z paláce a mířil s nimi ke křídlu, kde byla laboratoř.

V talianskej knihe trošku presnejšie:

Principio di conservazione dei corpi o Mummia, di Paracelso, Alchimia, di Alberto Magno, Hermetica, di Hermann Couringus, Explicatione 1572, di Tommaso Erasto, il suo libro Sulla trasmutazione, di Conan Bécher.

errnie píše:

moirra píše:

Nespomína si niekto či je v kanóne zmienka aj o Indii?

už to hľadám....
sa mi zdá, že sa niekde spomína aj Rusko.

Rusko som zatiaľ nenašla ale zmienku o Indii už áno, v 7 diely

Toto Joffrey vraví Angelike vo Wappassu:

Jistý šaman, s nímž se seznámil ve východní Indii během svých prvních cest do této země,
kde se učí lásce v chrámech, mu zdůraznil dvě ctnosti dokonalého milence, a to trpělivost a
sebeovládání, neboť ženy dosáhnou svého vrcholu pomaleji. Pro zamilovaného muže to občas
znamená jistou oběť, ale copak nádherné probuzení lhostejného těla není tou nejkrásnější odměnou?

A že tých ciest absolvoval viacej, a že sa teda zrejme vracal domov, máme potvrdené:
Je o tom zmienka v poslednej knihe, sám Joffery to hovorí Angelike:

I já jsem byl v mládí takový. Za všechno jsem vděčil své matce, za záchranu, za zdraví a především za to, že
jsem mohl chodit, i když jsem kulhal.
A mé první rozhodnutí poté, co jsem se dostal z nejhoršího, bylo využít příležitosti a vyrazit na moře za dobrodružstvím. Doplul jsem až do Číny. Tam jsem také poznal otce de Maubeuge.
Byl jsem nacestách celá léta, první plavba trvala nejméně tři roky , a mám pocit, že jsem si celou tu dobu nedělal přílišné starosti s tím, abych o sobě poslal do Toulouse nějaké zprávy. Byl bych se moc divil, kdyby mi někdo řekl, že tím matce, pro niž jsem byl vším, působím nějakéstarosti nebo bolest. Nejen že jsem nikdy nepochyboval o její lásce
ke mně, naše vzájemné pouto mi připadalo nenarušitelné, ale domníval jsem se dokonce, že ona o všech mých vítězstvích a mém pozemském štěstí ví. Když se dnes zamyslím nad tím bláznivým a světáckým obdobím svého mládí, uvědomuju si, že mi skutečně nikdy nepřišlo na mysl, že jsem ji opustil."

Takže tie cesty boli viaceré... ale zdá sa mi že niekde sa píše že odplával ako 15ročný - takže prvý krát sa z ciest vrátil ako 18 ročný

Musím říct, že by mě docela zajímalo, kolik mu bylo let, když se vrátil z té poslední, kdy už jeho matka byla mrtvá, a půlka majetku rozprodaná. Koneckonců, vybudování toho jeho bohatství mu taky muselo trvat nějakou dobu.

Clara píše:

Musím říct, že by mě docela zajímalo, kolik mu bylo let, když se vrátil z té poslední, kdy už jeho matka byla mrtvá, a půlka majetku rozprodaná. Koneckonců, vybudování toho jeho bohatství mu taky muselo trvat nějakou dobu.

No ja som to už kdesi riešila, keďže vieme že jeho otec sa stal obeťou nejakého "Florentského nápoja" - čiže jedu,
a tiež že sa spomína že "matka a bratia už nežili" dala som si toto do súvislosti z morovou epidémiou v Toulouse.

Keď sa Joffrey po rokoch vrátil, už nikto nežil (kedže viem že pár rokov pred svadbou z Angelikou v Toulouse
vyčínal MOR, ktorý skosil viac ako tretinu obyvateľstva, namýšlam si že umreli na Mor, petože čo iné by ich mohlo skosiť naraz všetkých troch ako choroba ???? či ešte viacerých? bratov mal najmenej dvoch, keď sa o nich hovorí v množnom čísle)

Tu som to riešila:

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=3&t=431

Ale neikde som už dávala aj presný dátum poslednej morovej epidémie v Toulouse pred svadbou,
musím to pohľadať.

No už som to našla, dala som to do histórie Toulouse:

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=16&t=433

Citat z kroniky Toulouse:
(zaoberam sa len druhou polovicou 17 storocia)

En 1629 et 1651, la peste frappe encore la ville et fait des milliers de morts.

Od 1629 do 1651 zurila v celom meste morova epidemia, ktora si vyziadala tisisce mrtvych.

1656 si bral Joffrey Angeliku.

Takze mame vysvetlenie preco Peyracova matka a surodenci uz nezili ked sa vratil z ciest.
(Otca uz davnejsie otravili podla pani AG)

......Jeho rodiče a starší bratři zemřeli......
(...můj otec se stal obětí jakéhosi florentského nápoje...)

Aby sa ďalšia z mojich pološialených teórií potvrdila musím sa pozrieť kedy presne vyjednával Molines
z Joffreyom o obchode s Peyracom a Angelike vravel "dáme vám muža"

to myslím už Joffrey bol 100% nasp§ť z ciest, lebo už bol zámožný muž a zámok bol zrejme už zrenovovaný -
a ako vieme od ukecaného arcibskupa Toulouskeho: pozemky a všetko poskupoval od velitelov až po svojom návrate
a teda už nestihol matke (a bratom) bohužial finančne pomôcť

čím sa ako vždy pri Peyracovi hneď naskytá ďalšia otázka: čím zbohatol predtým, kým sa vrátil do francie a začas sa venovať ťažbe zlata??????

Typický Joffrey, jednu otázku ešte ani nedoriešime, už sa pokladá množstvo ďalších.....


Ako z rozhovoru z Arcibiskupom vyplýva mal starších bratov:

"Ale monsignore, copak snad nepochází z jedné z nejstarších rodin v Languedoku,
spřízněných dokonce s bývalými toulouskými hrabaty, která měla v Akvitánii tutéž moc jako
tehdejší
král na Ile-de France?"
Kněz se přezíravě zasmál.
"To je pravda. Ale šlechtické tituly ještě neznamenají bohatství. Rodiče vašeho manžela byli
tak chudí, že ten překrásný palác, v němž dnes žijete, byl ještě ani ne před patnácti lety úplně na
spadnutí. Pan de Peyrac vám nikdy nevyprávěl o svém dětství?"
"Ne...ne," zrozpačitěla Angelika, kterou vlastní neznalost úplně zaskočila.
"Byl nejmladší z rodiny a tak chudý, že musel v šestnácti letech odplout do dalekých zemí a
dlouhá léta o něm nebylo ani vidu ani slechu. Všichni už mysleli, že je mrtvý. Vtom se však znovu
objevil. Jeho rodiče a starší bratři zemřeli: jejich věřitelé si rozdělili pozemky. Všechno vykoupil a
od té chvíle jeho jmění neustále roste. Ačkoliv je jeden z mála šlechticů, kterého není u dvora vůbec
vidět, dokonce se ho úmyslně vzdaluje, takže nepobírá ani královskou rentu."
"Ale má přece pozemky," namítla Angelika, která se cítila čím dál hůř, možná to bylo
horkem. "Chová v horách ovce, z nichž má vlnu a tu zpracovává ve vlastních přádelnách, vlastní
olivovníkové háje, chová bource morušového, má zlatonosné a stříbronosné doly."
"Řekla jste zlatonosné a stříbronosné?"
"Ano, monsignore, hrabě de Peyrac má ve Francii několik pozemků, o nichž tvrdí, že z nich
těží mnoho zlata a stříbra."

Citovat:

Aby sa ďalšia z mojich pološialených teórií potvrdila musím sa pozrieť kedy presne vyjednával Molines
z Joffreyom o obchode s Peyracom a Angelike vravel "dáme vám muža"

Mám pocit, že Angelice bylo buď deset nebo jedenáct let, když Molines navrhl jejímu otci ten obchod s mulami, který měl být koneckonců jen zástěrka pro pašování zlata. A tehdy jí přece Molines slíbil, že jí najde manžela, když bude mlčet o tom, co slyšela. Tak by se to dalo odvodit z toho ne?

Clara píše:

Citovat:

Aby sa ďalšia z mojich pološialených teórií potvrdila musím sa pozrieť kedy presne vyjednával Molines
z Joffreyom o obchode s Peyracom a Angelike vravel "dáme vám muža"

Mám pocit, že Angelice bylo buď deset nebo jedenáct let, když Molines navrhl jejímu otci ten obchod s mulami, který měl být koneckonců jen zástěrka pro pašování zlata. A tehdy jí přece Molines slíbil, že jí najde manžela, když bude mlčet o tom, co slyšela. Tak by se to dalo odvodit z toho ne?

Ano v tejto kapitole jej Molines vraví že:

Molines odpověděl místo něj:
"Nejdřív nám dokažte, že umíte držet jazyk za zuby, slečno Angeliko. Až se s panem
baronem dohodneme, jak doufám, a zjistíme, že záležitost proběhne bez potíží a naše plány nikdo
nevyzradil, na oplátku vám najdeme manžela."

že by už vtedy skutočne špekuloval o Joffreyovi de Peyrac???

No ano, už som to našla, a je tam aj zmienka o tom koľko mala Angelika vtedy rokov:

Kapitola 4 v knihe:

Bola jeseň a ..... "Já už nejsem malá," namítla Angelika. "Je mi deset a půl a doma mám ještě mladší
sourozence: Madelon, Denise, Marii-Anežku, Alberta a děťátko, které se právě narodilo." - z čoho sa dá historicky vydedukovať že sa písal rok 1648 - ak sa nemýlim a v novembri mala potom 11 rokov

ale kúsok predtým sa hovorí že Josselin má 16 tak to by podľa tohoto Angelika musela mať 12 rokov už

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... eya#p20039

(podľa pani Golonovej mala Angelika v 1646 roku 8 rokov) ..... takže 11 rokov mala v 1649

to už musel byť Joffrey najmenej dva roky späť doma v Toulouse - takže som kedysi
počítala nie moc dobre keď som vravela že bol na cestách asi 10 rokov - v roku 1649 mal Joffrey 23 rokov
ak sa nemýlim...

že by bol už v tom čase naspäť v Toulouse ?????

ale načo máme tabuľky?

Tu so zdielala moju moju Vekologickú tabuľku rodiny de Peyrac na stiahnutie:

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... &start=270

a tá mi to potvrdzuje

no potom sa spomína o pár strán ďalej, v kapitole kde sa už vrátila z kláštora, čo si o tomto myslí Angelika:

"A co z toho budu mít já?"
"Vám najdu manžela."
Myslel už tehdy na svazek s tím podivným hrabětem z Toulouse? Nebylo to nemožné, neboť Molines byl člověk, který viděl daleko a dokázal plánovat tisíce věcí dopředu.

A ešte som si všimla že Arcibiskup vravel že pred 15 rokmi bol palác rodiny de Peyrac na spadnutie -
to bolo v roku 1641. To mal Joffrey 15 rokov a onedlho odišiel na cesty.

no myslím že aspoň na to čím sa živil Joffrey predtým ako začal ťažiť zlato v Saligne som
už prišla: on vlastne už vtedy robil to isté čo neskoršie Rescator a pred ním takzvaní malí rasccatori -
pašoval drahé kovy, ktorých vzhľad dokázal celkom zmeniť:

Molines Angelike hovorí:

Muly jsou jen fasáda celé záležitosti. Pokrývají běžné výdaje a získávají přízeň vojenské správy, které prodáváme
kůže i zvířata. A hlavně můžeme díky nim svobodně cestovat, jsme osvobozeni od cel a daní a
můžeme poslat na cesty hodně naložené karavany. Tak vyvážíme s nákladem mul do Anglie i olovo
a stříbro. Při zpáteční cestě zvířata vezou pytle černé strusky, které říkáme, základ, potřebný pro
důlní práce, což je ale ve skutečnosti zlato a stříbro, přicházející z válčícího Španělska přes
Londýn."
"Nerozumím vám, pane Molinesi! Proč posíláte stříbro do Londýna a zas ho vozíte zpátky?"
"Přivážíme ho dvoj až trojnásobné množství. Co se týče zlata, hrabě de Peyrac vlastní v
Languedoku zlatonosné ložisko. Až budeme mít Stříbrnou huť, výměnný obchod se vzácnými kovy,
který pro něho organizuju, nebude vůbec podezřelý, zlato a stříbro bude oficiálně pocházet ze dvou
dolů, které mu patří. A v tom spočívá náš skutečný obchod.


A takto kedysi postupovali v stredomorí aj rescatori z malym r - pašovali striebro v podobe nevábných čiernych hrúd, čo vyzerali ako škvára

píše sa o tom v 4 diely

ale na druhej strane je tu indícia že Molines nemohol ešte v 1649 špekulovať o Peyracovi:

"Molines s tím nejen souhlasí, ale bude pokračovat v těžbě pro pana de Peyrac. Ostatně jak
uvidíš, práce už trvají tři roky."

takže spolupráca s Peyracom začala v roku 1653 to mal 27 rokov -
povedzme že bol už aspoň rok či dva v Toulouse -
takže sa potvrdila napokon moja teoria že bol na cestách približne 10 rokov predsa len myslím
a tiež že jeho matka a bratia zomreli na mor - morová epidémia sa skončila v Toulouse v roku 1651
takže sa vrátil navždy domov buď v roku 1651 alebo 1652

inak by začali už vtedy, veď Molines si tie pozemky v roku 1650 prenajal od jej otca - to znamená že to mala Angelika
predsa len 12 a nie 11 rokov - takže sedí že Gontran mal 16 rokov (a Joffrey 24)

"Pokud si vzpomínám, pronajal jste ty pozemky na deset let Molinesovi. Takže zbývají ještě
čtyři roky. (píše sa rok 1656) Jak můžete dát zem, kterou jste pronajal, někomu jako věno?"

Inak už dávnejšie som sa nažila spočítať koľkými jazykmi to Joffrey vlastne hovoril, takže poďme počítať:

Návštěvník byl zaprášený od hlavy k patě. Cestoval na koni z Lyonu přes Nimes.
Byl to poměrně vysoký, asi pětatřicetiletý muž. Začal mluvit italsky, poté přešel na latinu,
které Angelika moc nerozuměla, a skončil u němčiny.
A tímto jazykem, který Angelika znala z domova, jí hrabě návštěvníka představil.

Takže: Italsky, Francúzsky, Nemecky a Latinsky určite.
A okcitánsky tak či tak.

Ibaže dva krát sa v kanóne tvrdí niečo iné:

V rozhovore z Arcibiskupom:

Vaše bohatství, které den ze dne roste, vaše vědecké bádání, které k vám přivádí prací pobledlé vědce. Nedávno jsem mluvil s jedním z nich, s německým matematikem Leibnizem. Byl zděšen, že jste úplně hravě dokázal vyřešit problémy, jimiž se největší duchové naší doby marně zabývali. Mluvíte dvanácti jazyky."
"Pico de la Mirandola v minulém století jich uměl osmnáct."

Na súde:

Delmas zakašlal a tvářil se, že listuje ve spisu.
„Prý mluvíte osmi jazyky."
„Pico de Mirandola v minulém století mluvil osmnácti a nikdo neusoudil, že si sám ďábel dal tu práci ho to naučit."

Že by iba sudca nebol dostatočne informovaný a Joffrey ho radšej ani neopravil?
keďže sa iba tváril že listuje v spise, nemusel si to sudca presne zapamätať ...

A teda 12 timi jazykmi hovoril pred tým ako odplával do Ameriky - tam sa naučil aj nejaké Indiánske nárečia.


Arabsky hovoril Joffrey tiež myslím - v Kandii a Grécky vedel tiež určite, veď ako Rescator mal centrálu na Milose - objavíme ešte ďalšie jazyky?

Jestli jsem něco nepřehlédla tak Angličtina, Španělština, možná i Portugalština. Nepamatuji se na zmínku o Ruštině. Ovládal i tento jazyk? To nevím.

mimi píše:

Jestli jsem něco nepřehlédla tak Angličtina, Španělština, možná i Portugalština. Nepamatuji se na zmínku o Ruštině. Ovládal i tento jazyk? To nevím.

Fikční čeština se asi nepočítá, viďte??

Tereza píše:

mimi píše:

Jestli jsem něco nepřehlédla tak Angličtina, Španělština, možná i Portugalština. Nepamatuji se na zmínku o Ruštině. Ovládal i tento jazyk? To nevím.

Fikční čeština se asi nepočítá, viďte??

To je zajímavý dotaz.
Ve skutečnosti by češtinu uplatnil v Čechách tak leda na vesnicįch. Ve městech možná mezi chudinou.

mimi píše: *

17 úno 2018, 10:25

Jestli jsem něco nepřehlédla tak Angličtina, Španělština, možná i Portugalština. Nepamatuji se na zmínku o Ruštině. Ovládal i tento jazyk? To nevím.

Spievať sa učil u talianských majstrov pokiaľ viem - takže pridajme Taliančinu. Okrem toho som z dopisov pani de Sevigne zistila že Taliančian sa bežne vo Francúzsku používala v tom zmysle že sa čítali a citovali originálne texty, čo ona sama vo svojich dopisoch robí často.

Friz Hauer sa s nim bavil Nemecky - pridajme nemčinu - ktorú vedela aj Angelika.
Španielsky vedel určite, inak by ho niektorí vo 4 diely nepovažovali za Španiela.
Celkom určite mal na univerzitách latinu.

Skúšam zrekapitulvoať tie jazyky, Joffrey teda rozprával:

1. Francúzsky
2. Taliansky
3. Portugalsky
4. Anglicky
5. Nemecky
6. Arabsky
7. Španielsky

Neskoršie Indiánske dialekty, ale to fakt až v Novom Svete.

V knihe sa raz hovorí že ovládal 8 jatzykov, inokedy že 12 .

Tak jsem schválně našla staré přednášky z kodikologie, abych se podívala, jak to bylo s těmi knihovnami:

Knihovna = soubor alespoň 3 knih

Velikostní kategorizace knihoven
1. podprůměrné knihovny: 3-10 knih
- knihovny jednotlivců ze světského prostředí, farní knihovny (obsahující základní liturgickou literaturu či literaturu týkající se správy)
2. průměrné knihovny: 10-50 knih
- rozsah klášterních knihoven v jejich samém počátku, knihovny jednotlivců, panovníků a intelektuálů v poslední fázi vývoje rukopisných knihoven
3. nadprůměrné knihovny: 50-100 knih
- knihovny předních humanistů na konci rukopisného vývoje, knihovny menších klášterů a jiných církevních institucí, knihovny univerzitních mistrů v českém prostředí okolo a po husitské revoluci
4. nadstandardní rozsah knihoven: nad 100 svazků
- největší klášterní knihovny, univerzitní knihovny

Řeč je o knihovnách obsahujících knihy rukopisné, tedy před masovým rozšířením knih tištěných, nicméně podobná kategorizace byla používána i pro období tištěné knihy v 16. století. Vzhledem k cenám knih existovaly knihovny mající nad 100 titulů jen mimořádně (významní měšťané, šlechta, instituce).

Našla jsem prezentaci věnující se knihovnám, která ve stručnosti uvádí typologii knihoven dle původce

Typologie knihoven I
• panovnické a šlechtické: císařská knihovna ve Vídni, královské knihovny v Madridu a v Paříži, Matyáš Korvín
• měšťanské: patricijské knihovny, městská inteligence
• církevní: Vatikánská knihovna v Římě, klášterní a kapitulní knihovny

Typologie knihoven II
• sběratelsko-reprezentativní: velikost nad 3-4 tisíce svazků, cílený univerzální obsah, prvky bibliofilství, často katalogy
• intelektuální: menší, přesto reprezentativní soubory knih, obsahová výběrovost (čtenářské či zájmové priority)
• profesní: převaha knih určených k výkonu profesi (lékařství, astronomie,teologie)
• školské, farní a městské

Zdroj: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/8163 ... tvi_05.pdf

Pokud měl otec Fernando* možnost získat nějaké svazky z klášterní knihovny, tak mohl mít hezkou sbírku. Jako soukromník by se asi docela prohnul, i v 17. století byly knihy docela drahá legrace .

Hezké shrnutí z jedné diplomky věnované knihám a knihovnám z pozůstalostí olomouckých měšťanů v 17. století:

(...) musíme mít na paměti, že knihy byly stále luxusem, který si nemohl a ani nechtěl dopřát každý. Sběratelství knih patřilo totiž i k určitému životnímu stylu a pomáhalo jej vytvářet. Kromě již zmíněných důvodů jako je snaha o určitý způsob života a jistou módu mít knihy, jsou tu i příčiny profesní (například knihovny právnické nebo lékařské; viz další kapitoly), uchovávání majetku místo v penězích v cennostech (ovšem toto hledisko v období po třicetileté válce hrálo jistě jen velice malou roli, neboť všude panoval spíš nedostatek financí), nebo také klasické uspokojení čtenářských a znalostních potřeb.

Zdroj: https://theses.cz/id/ajl6vz/941758

Zejména ta zmínka o životním stylu a později uspokojení čtenářských a znalostních potřeb mi hned evokovala Joffreye de Peyrak a jeho knihovnu .


* Příspěvek byl původně součástí diskuse Čtenářské sny - Aleš Iacta Est.

Určitě zajímavá musela být sbírka knih císaře Rudolfa II. Velké množství knih se nacházelo v jeho známe Kunstkomoře.
Nacházel se v ní i Codex Gigas, který je nyní ve Švédsku. Byla nám i zapůjčena na výstavu do Národní galerie před lety.

moirra píše: *

05 pro 2021, 15:51

Skúšam zrekapitulvoať tie jazyky, Joffrey teda rozprával:

1. Francúzsky
2. Taliansky
3. Portugalsky
4. Anglicky
5. Nemecky
6. Arabsky
7. Španielsky
8. Latinsky

V knihe sa raz hovorí že ovládal 8 jazykov, inokedy že 12 .

Možno sa na svojich cestách naučil ďalšie. Prvý krát bol preč 3 roky a bol pokial viem v Číne aj v Indii.

Neskoršie Indiánske dialekty, ale to fakt až v Novom Svete.

V Novom Svete:

Peyrac sděloval plukovníkovi, že má v družině velkého sagamora Metalaků Mopuntuka. Loménie o něm už slyšel, ale nikdy se s ním nesetkal. Plynně ho přivítal v abenakiském nářečí. myslím že tých nárečí ovládal viac.

A okrem toho sa tam rozpráva Anglicky aj Taliansky aj Španielsky.

Niekde je citát kde Joffrey vraví čo ho na cestách naučil nejaký majster. Musím to nájsť či to bol nejaký zenový alebo budhistický. V každom prípade ako mladý cestoval po stopách Marca Pola. A to je: v Číne, Indii a Mongolsku.

čítala som to vonku, nemecké vydanie, takže píšem z hlavy - ale potešilo ma že okrem Keplera mám doma už ďalšiu knihu ktorú mal vo svojej knižnici aj Joffrey de Peyrac:

Galantné dobrodružstvá alias Galská kronika lásky

od Bussy-Rabutina, bratranca pani de Sevigne

Výběr z textu napsaného významným francouzským učencem, životopiscem a libertinem pro obveselení milenky. Bussy-Rabutin k dílu zasedl poté, co upadl do veřejné nepřízně po provalení skandálu s velikonoční orgií v Roissy, které se účastnil; v díle pak poskytl ironicky laděné portréty významných dam od dvora. (za čo sa dostal do nemilosti a dlhoročného vyhnanstva)

https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... sky-442990

Ja mám toto vydanie:

Paměti světákovy a Milostné dějiny Gallie

https://www.databazeknih.cz/knihy/pamet ... lie-388311



Tuto máme originál na Gutenbergu:

https://www.gutenberg.org/files/40496/4 ... 0496-h.htm