Prekladam tu teraz take texty a zarazila ma tato veta:

Zeitounovo zfilmování s Norou Arnezeder podle slov Anne Golon odpovídá její původní knižní verzi,



ČOŽE????? ?????



Toto teda nepreložím!

To môže tvrdiť iba niekto kto nikdy nečítal knihu. teda: Zeitoun.

Poďme teda hrať šach - mat, starý film verzus novy film na body:



Dúfam že sa pridáte!
Obhajkyne starého i nového filmu i tie neutrály, ktorým sa buď páčia obidva filmy,
alebo ani jeden.

Môj narýchlo zbúchaný zoznam:

Starý film

Zodpovedá knihe:
1. Návšteva Filipa na zámku Monteloup
2. Otec prišiel vybrať Angeliku predčasne z Kláštora
3. Nikolas na svadbe z Angelikou v sene
4. Ukradnutá skrinka z jedom
5. Angelika sa vrhal Joffreyovi po súboji okolo krku
6. Angelika tancuje na svadbe
7. Andijos ju zoznamuje z jej novým životom v Toulouse.
8. Angelika sa vydáva sa vydáva v šatoch v katedrále.
9. Arcibiskup sa na svadbe chova ako ten z knihy, vraví Joffreyovi že sa stále chce odlišovať a aj vraví Angelike že si vybrala za manžela čudáka.
10. Proces s Peyracom prebieha veľmi podobne ako v knihe.
11. Audiencia u kráľa prebieha veľmi blízko knižnej verzii.
12. Pokúsia sa Angeliku otráviť v chodbách Louvru.
13. Vznešená slečna Andijos aj Lauzun pomôžu Angelike keď ju chcú zavraždiť.
14. Býva v Paríži u Hortenzie a jej muža prokurátora Fallota.

Nezodpovedá:
1. Scéna zo sochou.
2. Kráľ sa z Angelikou stretne už v Toulouse.

Nový Film:
Nezodpovedá knihe:
1. Angelika sa vydáva v nohaviciach v Rokokovej kaplnke.
2. Angelika jednoducho oznámi Joffreyovi že bude s nim odteraz spávať.
3. Dodnes neviem s kým to Joffrey v novom filme bojoval v súboji, keď vravel že mu bol takmer ako synom.
4. Angelika si to z Nikolasom chcela rozdať v jaskyni.
5. Paríž vôbec nevyzeral ako Paríž 17. storočia a Joffreyov zámok vôbec nie ako barokový zámok jedného z najbohatších mužov Francie.
6. Joffrey nosil na nohe akési železn0 brnenie a čižmy ako kocúr v čižmách.
7. Dopisy od Angelikinho brata.
8. Rozhovor z Arcibiskupom na svadbe.
9. Filip prišiel Joffreya zatknúť na jeho zámok, ani potom Angelike po Peyracovom zatknutí pomáhal.
10. Kráľ nedal spáliť listiny ktorými Angelika chcela dokázať že ho chceli otráviť a ona mu zachránila život.
11. Filipov otec spácha samovraždu.
12. Z Joffreyom vybuchne laboratórium.

Čo zodpovedá si môžete pridať dámy, mňa totižto nič nenapadá.
Ach jedna vec áno, tie deti čo bežia naproti z tamburínami keď Angelika prichádza do Toulouse.

Inak NIČ!

Moirro, pokusím se tento výrok AG uvést na pravou míru. Nevím sice, zda to tak myslela, ale já jsem to pochopila takto:
Nový film odpovídá v tom smyslu, že se snaží předvést krutou realitou této historické doby, nikoliv z jejího díla udělat sladký, učesaný a pouze romantický film, kde jsou všichni kladní hrdinové krásní, upravení a čistí, špatní lidé jsou oškliví a nesympatičtí, pařížské ulice jsou jako naleštěné, chudáci čerstvě vykoupaní atd.
Podle mého názoru chtěla AG vyjádřit, že napsala historické dílo, kde jasně popisovala bídu, nemoci, války a skutečný život obyčejných lidí v 17. století. A nový film je v podstatě reálný, zato naopak postrádá citovou vazbu, kterou by upoutal diváka.

Víc v tom asi nehledej.

Ale opravdu se tento výrok AG cituje na několika webových stránkách...

PS: Ale jinak tvůj výčet rozdílů a nesmyslů je naprosto přesný

OJOJ! Fantina, tie zoznamy budu este ovela, ovela dlhsie!
Dufam ze aj iny pridu zo scenami z filmov ktore som este nemenovala.

Citala som po premiere vo Francii francuzke Interview kde pani AG vravela ze ked ten film videla prvy raz,
tak ju posadili cekom dozadu a nevidela vobec nic, a ked ho videla po druhy raz vraj bola taka zhrozena ze prisla k Zeitounovi a povedala:
Co ste to urobili z mojou Angelique?

To bol rozhovor zo Zeitonom kde sa to spominalo, a tento novinarovi na konci povedal:
No tak asi to bol zly film.

Dokonca bol aj niekde preklad toho rozhovoru, bud v cestine alebo slovencine!

Ale teraz neviem kde tie clanky zmizli, predpokladam ze pani AG umlcali!

Ci uz kvoli zmluve, tantiemom alebo peniazom.

To ze povedala ze sa jej Nora vzhladovo ako Angelika viacej paci, som citala velakrat.

Al zaujimave ze aj na svojej oficialnej Word press pouziva este stale vela fotiek zo stareho filmu.

Ach jaj! Kto by sa v tom vyznal?

ja len chem skutocne porovnat sceny jednotlivych filmov (zatial mozeme porovnavat iba prvy diel)
ako blyzko maju k romanovej predlohe.....

Starý film:
Zodpovedá knihe:
1. D´Andijos príde po ňu do Monteloup, stane sa jej priateľom
2.Carmencita mu robí scény
3. Joffrey fajčí doutník
4. pomáha jej brat Raymond
5. zavraždia otca Kirchera
6. narodenie detí
7. ukáže svoju baňu a tavenie zlata pred Conanom Bécherom

nový film radšej nekomentujem, lebo tá príšerná scéna, keď mu oznamuje, že budú spolu spať je proste .... hrôza

moirra píše:

Zeitounovo zfilmování s Norou Arnezeder podle slov Anne Golon odpovídá její původní knižní verzi,

Moirro, tohle jsme už přece řešily a vysvětlení jsme našly několik - nějaká smlouva, překroucení výroku novináři atd. atd. atd. Souhlasím, je to je to smutné, ale nám, kteří Angeliku chápem je jasné, že tohle by AG nikdy nemohla myslet tak jak to je napsáno. Vždyť s těmi hrdiny prožila téměř celý život, má k nim určitě hluboký citový vztah, vlastně jsou tak trochu součást její rodiny, blízcí přátelé, děti. Neexistuje, že by se ztotožnila s Zeitounovou adaptací, nás kteří víme, to neoblafne, bohužel pro širokou veřejnost to může být směrodatné, no ale nemá cenu se kvůli tomu trápit...

"No tak asi to bol zly film." tak teď na to Postrach kápl! Jediná věc, se kterou s ním naprosto souhlasím! Fandím mu

No a já bych k tvému dokonalému seznamu přidala toto:
Ani jeden film nezobrazil Joffreye tak jak by měl být opět opakuju věc, kterou všechny víme, ale nedalo mi to si po miliónté nerejpnout, když už jsi nám k tomu vytvořila krásné nové téma.

dauphine píše:

Ani jeden film nezobrazil Joffreye tak jak by měl být opět opakuju věc, kterou všechny víme, ale nedalo mi to si po miliónté nerejpnout, když už jsi nám k tomu vytvořila krásné nové téma.

Ha-ha teraz si ma rozosmiala Dauphine!

No ja si myslim ze jedina sanca aby sme boli spokojne je obsadit do Joffreyovej ulohy samotneho Joffreya,
a nie nejakych hercov! Nemyslis ?

Toto tu ma byt ciste o scenari a scenach:
Nema byt porovnavanie hercov a ich hereckych vykonov ale porovnavanie scenara a jednotlivych
scen filmu a vernosti ich predlohe.

PS: Vie mi niekto vysvetlit z kym to vlastne Joffrey v tom novom filme sermoval?

moirra píše:

No ja si myslim ze jedina sanca aby sme boli spokojne je obsadit do Joffreyovej ulohy samotneho Joffreya

Ha ha, to jsem teda zvědavá, kde ho vezmeš

Tak i když se na starý film podívat nemůžu, tak jen podle paměti snad ještě něco doplním ..

Starý film - odpovídá knize:
- scéna na začátku filmu, kdy okolí Monteloupu i hrad samotný napadnou raubíři
- Angelika nechává své děti u Hortenzie (sice ještě před popravou a nechává je na prahu domu, ale je to tam )

Nový film - neodpovídá knize:
VŠECHNO! Tam snad kromě nechtěné svatby není nic, co by mi román připomínalo
Rozhodně mi vadila scéna "Návštěva krále a jeho družiny v dole" - ta byla scestná a navíc děsně nudná a zbytečně zdlouhavá. A král vůbec nikdy v žádném zlatonosném dole hraběte de Peyrac rozhodně nebyl

fantina píše:

moirra píše:

No ja si myslim ze jedina sanca aby sme boli spokojne je obsadit do Joffreyovej ulohy samotneho Joffreya

Ha ha, to jsem teda zvědavá, kde ho vezmeš

No pojedu na jih a najdu ho!

A keď nebude chcieť hrať sám seba vo filme ?

Katra píše:

A keď nebude chcieť hrať sám seba vo filme ?

Řekla bych že neodolá, když mu napíšeme dostatečně dramatické výstupy do scénáře.

A nenecháme ho nech napíše scenár on sám

Katra píše:

A nenecháme ho nech napíše scenár on sám

katra prave som isla napisat Dauphine ze ci uz zabudla ako sa nam Joffrey montuje do fikcii
a pise si vela z toho sam.

Mne to spravil uz neraz ze mi pokazil vsetky plany a vymyslel si svoj scenar.

Ha ha, tak to jsi Moirro zase pěkně vymyslela Výlet na jih Super

A na ten tvůj ďábelský scénář, Dauphine, se fakt moc a moc těším ... i když, možná má Moirra pravdu ...


Ještě jsem si vzpomněla na jednu věc ..

Nový film - odpovídá knize:
- Joffreyova verze, jak přišel ke svému zranění

Tady tentokrát scénář čerpal oproti starému filmu z knižní předlohy

Tak s Joffreyovým montováním při psaní scénáře se samozřejmě počítá, mně se taky už párkrát zamontoval do psaní... každopádně to nic nemění na tom, co jsem řekla a když to nebude stačit, bude ho k tomu muset dostrkat Rochat...

moirra píše:

fantina píše:

moirra píše:

No ja si myslim ze jedina sanca aby sme boli spokojne je obsadit do Joffreyovej ulohy samotneho Joffreya

Ha ha, to jsem teda zvědavá, kde ho vezmeš

No pojedu na jih a najdu ho!

fantina píše:

Ha ha, tak to jsi Moirro zase pěkně vymyslela Výlet na jih Super

To som nevymyslela ja ale filmova (aj knizna) Angelika:

"Musíte být rozumná, madam," chlácholil ji Savary. "Rozumná, říkáte? To jsem nikdy nebyla! Pojedu na jih a tam ho najdu!" rozhodla se Angelika. "Pojedeme oba dva dolů na jih, a přesně řečeno, všichni tři!" - "Tři?" - "Také múmi." - "Ach, pošetilče. Najděte nejrychlejší kočár, jaký máme a rozjedeme se za ním!"

Pouze několikrát se mi stalo, že se mi nějaký film líbil víc než kniha. Proto ty dva pohledy nijak neslučuju a nic v podstatě od filmu nečekám, dívám se na něj jako na příběh s podobným námětem, nic jiného. Asi dát na filmové plátno knižní sérii s tolika postavami a historickými souvislostmi a jednou osudovou láskou je nemožné. Snad seriál?
Kdo hledá víc romantiky, preferuje starý. Nemůžu si pomoct, ale herečky včetně MM měly v té době větší sex-appeal. Kdo chce více historické reality, bude se mu víc líbit nový. A tady se mi zase líbil boj Nory o holý život Joffreye a dětí.

Terezo, souhlasím s tvým názorem. Já jsem tu asi jedna z mála, který se nová filmová verze dost líbila. Ale pokud srovnám knihy a filmy, tak samozřejmě knihám odpovídá původní verze, hlavně první díl. Také M.M. je prostě Angelika. Hossein je oproti předloze víc hezoun se smutným pohledem, ale věkově se knižnímu Joffreovi blíží. Původní verze je víc čisťounká, hrabě je i po věznění a mučení čistý, oholený, ostříhaný.
Novou verzi beru spíše jako film inspirovaný knihou. Nora a Lanvin k sobě fyzicky nejdou. Ona působí studeně. On neodpovídá výškou ani věkem. Vývoj jejich manželství není ve filmu zobrazen. Proto jsem si začala psát své doplňující fikce. Z filmu cítím snahu téma modernizovat. Angelika má drsnější slovník, např. Matrace muži, kterého nemiluje, má být víc emancipovaná a akční.
Film je zahlcen intrikami a část po Joffreově zatčení by nebyla špatná, ale nakupením jedné akce za druhuo se stává nepřehledná. Také postava bratrance Filipa, ktetý se vlastně stává jedním z A. pomocníků neodpovídá knize. Jeho vzhled rovněž neodpovídá předloze. Líbilo se mi, že ukázali i Joffreye ve vězení, i když to v knize není. Před soudem také nebyl čistý a upravený.
Kostýmy chudé a výprava rovněž. To samozřejmě bije do očí, když hrabě patří k nejbohatším lidem v zemi.
Já bych také uvítala seriál výpravný s dějem podle knih. A mohla by být zároveň sestříhána verze pro kina, jak se to dělá i u jiných filmů.

Starý film:
Zodpovedá knihe:
8. Joffreyova záľuba bola hudba (aj keď nehral na gitare, mal veľkú zbierku hudobných nástrojov)

mimi píše:

Terezo, souhlasím s tvým názorem. Já jsem tu asi jedna z mála, který se nová filmová verze dost líbila. Ale pokud srovnám knihy a filmy, tak samozřejmě knihám odpovídá původní verze, hlavně první díl. Také M.M. je prostě Angelika. Hossein je oproti předloze víc hezoun se smutným pohledem, ale věkově se knižnímu Joffreovi blíží. Původní verze je víc čisťounká, hrabě je i po věznění a mučení čistý, oholený, ostříhaný.
Novou verzi beru spíše jako film inspirovaný knihou. Nora a Lanvin k sobě fyzicky nejdou. Ona působí studeně. On neodpovídá výškou ani věkem. Vývoj jejich manželství není ve filmu zobrazen. Proto jsem si začala psát své doplňující fikce. Z filmu cítím snahu téma modernizovat. Angelika má drsnější slovník, např. Matrace muži, kterého nemiluje, má být víc emancipovaná a akční.
Film je zahlcen intrikami a část po Joffreově zatčení by nebyla špatná, ale nakupením jedné akce za druhuo se stává nepřehledná. Také postava bratrance Filipa, ktetý se vlastně stává jedním z A. pomocníků neodpovídá knize. Jeho vzhled rovněž neodpovídá předloze. Líbilo se mi, že ukázali i Joffreye ve vězení, i když to v knize není. Před soudem také nebyl čistý a upravený.
Kostýmy chudé a výprava rovněž. To samozřejmě bije do očí, když hrabě patří k nejbohatším lidem v zemi.
Já bych také uvítala seriál výpravný s dějem podle knih. A mohla by být zároveň sestříhána verze pro kina, jak se to dělá i u jiných filmů.

absolutný suhlas s jedinou výnimkou- Lanvin sa mi ako J. viac páčil ako Hossein. Ten pri pripadal ako hezounek s jazvou, ktorá ho robila skor zaujímavejším ako škaredším. vekový rozdiel bol badať, ale odkedy som videla nový film, tak si J. predstavujem ako Lanvina.

ada1987 píše:

Lanvin sa mi ako J. viac páčil ako Hossein. Ten pri pripadal ako hezounek s jazvou, ktorá ho robila skor zaujímavejším ako škaredším. vekový rozdiel bol badať, ale odkedy som videla nový film, tak si J. predstavujem ako Lanvina.

Ado, v tom s tebou souhlasím. I když Lanvin neodpovídá věkem a výškou, tak mi nějak lépe zapadl do toho 17. století než Hossein. Jen škoda, že měl tak hroznou paruku. Je to takový drsnější Joffrey. Hossein ale více odpovídal věku knižního Joffreye.
Ale musím přiznat, že knižní Joffrey v mých představách nemá podobu žádného konkrétního herce. Líbí se mi kreslené návrhy od errnie, některá knižní obálka. Já sama svou představu bohužel nakreslit neumím. Lanvin ale neměl moc možnosti projevit přednosti hraběte. To je ale škoda nepropracovaného scénáře. Prostě rychle svatba, sblížení a honem ho poslat do Bastily, tak to na mě působilo.

mimi píše:

Lanvin sa mi ako J. viac páčil ako Hossein. Ten pri pripadal ako hezounek s jazvou, ktorá ho robila skor zaujímavejším ako škaredším. vekový rozdiel bol badať, ale odkedy som videla nový film, tak si J. predstavujem ako Lanvina.

Ado, v tom s tebou souhlasím. I když Lanvin neodpovídá věkem a výškou, tak mi nějak lépe zapadl do toho 17. století než Hossein. Jen škoda, že měl tak hroznou paruku. Je to takový drsnější Joffrey. Hossein ale více odpovídal věku knižního Joffreye.
Ale musím přiznat, že knižní Joffrey v mých představách nemá podobu žádného konkrétního herce. Líbí se mi kreslené návrhy od errnie, některá knižní obálka. Já sama svou představu bohužel nakreslit neumím. Lanvin ale neměl moc možnosti projevit přednosti hraběte. To je ale škoda nepropracovaného scénáře. Prostě rychle svatba, sblížení a honem ho poslat do Bastily, tak to na mě působilo.

Asi to tu nepatří, ale teď jsem dočetla errnie fikci "Joffrey" a uviděla jsem jít na popraviště Daniela de Lewise z filmu Poslední mohykán. Samozřejmě s příslušným počtem jizev a na správném místě.

mimi píše:

Lanvin sa mi ako J. viac páčil ako Hossein. Ten pri pripadal ako hezounek s jazvou, ktorá ho robila skor zaujímavejším ako škaredším. vekový rozdiel bol badať, ale odkedy som videla nový film, tak si J. predstavujem ako Lanvina.

Ado, v tom s tebou souhlasím. I když Lanvin neodpovídá věkem a výškou, tak mi nějak lépe zapadl do toho 17. století než Hossein. Jen škoda, že měl tak hroznou paruku. Je to takový drsnější Joffrey. Hossein ale více odpovídal věku knižního Joffreye.
Ale musím přiznat, že knižní Joffrey v mých představách nemá podobu žádného konkrétního herce. Líbí se mi kreslené návrhy od errnie, některá knižní obálka. Já sama svou představu bohužel nakreslit neumím. Lanvin ale neměl moc možnosti projevit přednosti hraběte. To je ale škoda nepropracovaného scénáře. Prostě rychle svatba, sblížení a honem ho poslat do Bastily, tak to na mě působilo.

Hoseiinov problem bol ze jeho len tak mec posteklil na tvari.

Lanvinov zasa, ze to vyzeralo ako by tvarou padol pod kosacku,
alebo ze by mu design na tvari robil tento roztomily panacik:

Porovnania scén Kniha Verzus film.

Tuto chcem porovnať ako sa vydarili jednotlivé scény z filmov a ako sa pri tom držali predlohy.

Rozhovor Angeliky a jej otca o svadbe v zastúpení:

Knižný dialóg:

Když konečně přiběhl baron de Sancé, předal mu jezdec dopis, který vytáhl z malé železné schránky.
"Bože můj, zítra přijede pan de Andijos," vykřikl rozčileně baron.
"Kdo to je?" zeptala se Angelika.
"Přítel hraběte de Peyrac. Pan de Andijos se s tebou přijede oženit.."
"Ne! Ten taky?"
"V zastoupení, Angeliko. Nech mě domluvit, dítě. U všech rohatých, jak říkal tvůj dědeček,
to by mě zajímalo, čemu tě ty jeptišky vůbec naučily, když ne povinné úctě k otci. Hrabě de Peyrac posílá svého nejlepšího přítele, aby ho zastupoval při prvním svatebním obřadu, který se bude konat tady, v monteloupské kapli. Druhý obřad proběhne v Toulouse. Při tom bohužel tvá rodina nebude.





První svatba v Monteloup, Filmový dialóg:
"Madam, nebesa blednou vedle vaší krásy. Jsem přešťasten, protože mne vám určili za manžela, ale zároveň nešťasten, protože jsem Bernard d'Andijos a budu s vámi oddán jen v zastoupení."
"Podle královského dekretu a zvláštního výnosu parlamentu naší provincie mají být všichni snoubenci nebydlící v témže místě občansky oddáni v zastoupení. Pan hrabě de Peyrac se tedy se svou chotí, madam, setká teprve při církevním obřadu ve svém sídelním městě Toulouse," vysvětlil notář Molines.



Myslím že toto sa vcelku vydarilo a Borderie sa držal predlohy.

cez to všetko ako vždy boduje pani Golonová , svojim typickým humorom..pretože scéna z knihy, kde sa Angelika na vyhlásenie jej otca "Pán de Andijos se s tebou príde oženiť.." pýta: "Čo, vari aj on?" je jednoducho super vtipná.

náhodou som našla pri hľadaní zaujímavé video, v celku pekne zostrihané Angelika 1964 versus 2013 ... na porovnanie, ako režiséri sfilmovali knižku... iné a predsa o tom istom, o Angelike

https://www.youtube.com/watch?v=Qn9WTxEx6G0

Aby som Zeitounov film iba nehanil musím uznať že sa mu skvele vydarili dve scény:

Scéna keď Joffrey príde Angelike naproti a okolo utekajúci tancujúci tanečníci a muzikanti bola ako vystrihnutá
z knihy, a veľmi sa mi páči kôň, kostým aj klobúk.
(o tom aparáte na nohe taktne pomlčím )



A druhá scéna keď ich vyruší hrmot kráľovských kočov na lúke v lese - ktorá vynikajúco dramaticky
vyjadruje predzvesť konca ich šťastia a pokojného života keď sa kráľ zjaví u nich doma.

Obidvoch režisérov by som zastrelila za ich odporné a priblblé háremy.
(už som vo filmoch videla aj vkusné háremy)
U Bordiera ho mal Rescator v jaskyni v podzemí (asi čítal priveľa Kapitána Nema a podobné)
a u Zeitona ho mal Peyrac dokonca doma, a poriadal v ňom orgie ktorým sa jeho mladučká ženuška
prizerala. (dúfam že tým autor scénaru nechcel znázorniť sofistikovanú školu lásky)

scénare by jednoducho nemali písať nevzdelanci ktorí sa nevyznajú v histórii a sú pritom ešte aj leniví rešeršovať a ešte aj ignorujú knižnú predlohu ktorej autor sa nielen že vyznal v histórii vlastnej krajiny ale nebol lenivý poriadne rešeršovať
hoci vtedy ešte neexistoval internet ...

V novém filmu také o svatbě vypráví Joffrey, jak přišel k jizvám a zranění nohy. A pohádal se s arcibiskupem. To odpovídalo knize. V Borderieho filmu je zranění vysvětleno jinak.
V novém filmu ale hrabě nekouří. V dnešní době protikuřáckých kampaní to ale docela chápu.
Ty harémy jsou hodné střihačových nůžek.

mimi píše:

V novém filmu také o svatbě vypráví Joffrey, jak přišel k jizvám a zranění nohy. A pohádal se s arcibiskupem. To odpovídalo knize.

Ano, to sedí.

Nový film som videla raz a stačí mi to na celý život. Strašnéééé pre mňa...

Kým starý v mnohých veciach dejovo aj postavami zodpovedal knihe, v novom filme skoro nič nezodpovedalo. A keď som videla tú scénu, keď prišla oblečená na svadbu v nohaviciach a ostrihala si vlasy (tuším), tak som neverila vlastným očiam....

Angelika predsa nerobí plané a detinské vzbury, lebo toto pripomína pubertiacku vzburu. Angelika je dôstojná, vedomá si vlastnej hodnoty a pritom veľmi ľudská a veľkodušná. A to nový film vôbec ale vôbec nezachytil.

1 Novembra 1661 porodila královna Dauphina.

V knihe išla Angelika s Kvetinárkami. Vo filme išla s cechom hostinských, ale scény sú spravené dosť dobre.
------------------------



Když se královna vrátila z Fontainebleau a znovu se usídlila v Louvrů s královským děťátkem, městské cechy se připravovaly na to, že jí půjdou složit poklonu.
Matka Marjolaine si Angeliku velice oblíbila, a tak jí potají řekla: „Půjdeš s námi. Není to sice zvykem, ale já oznámím, že jsi má učnice a poneseš koše s květinami. Těšíš se, že uvidíš královské sídlo, ten krásný palác v Louvrů? Prý jsou tam pokoje širší a vyšší než kostely.“
Angelika se neopovážila odmítnout. Ta dobrá žena jí tím prokazovala velikou čest. Ale aniž si to přiznávala, bála se, že se znovu ocitne v těch místech, která byla svědkem tolika jejích dramat.

Ale aniž si to přiznávala, bála se, že se znovu ocitne v těch místech, která byla svědkem tolika jejích dramat. Uvidí Vznešenou slečnu s očima oteklýma pláčem, nafoukanou hraběnku de Soissons, vtipného Lauzuna, zamračeného de Guiche, de Vardese… Koho z těch urozených dam a pánů by napadlo, že se mezi obchodníky objevila žena, která kdysi v nádherných šatech a s jiskřícíma očima,
následována neproniknutelným Maurem, pobíhala po chodbách Louvrů ….
-----------------------------------
Pak je nechali vejít do královnina pokoje. Dámy z cechu obchodníků poklekly a přednesly
slavnostní blahopřání. Angelika, klečící vedle nich na barevném koberci, viděla v polostínu lůžka se
zlatě vyšívanými nebesy královnu v bohaté róbě. (…)


Vo filme kráľ spoznal Angelikynu tvár. Inak v knihe - kde iba Angelika samotná prežívala toto stretnutie emotionálne:
------------------------------




Neviděla nikoho kromě usmívajícího se krále, stojícího na stupních vedle obrovského královnina lůžka. Dostala hrozný strach. Vůbec nepřipomínal mladého muže, který ji kdysi přijal v Tuileries a kterého měla takovou chuť chytit za krajkovou náprsenku a zatřást jím. (…)To bylo ale šílenství! Stejně jako to, že nepochopila okamžitě, že pod zdánlivou přecitlivělostí se už skrýval pevný charakter panovníka, který nikdy v životě nepřipustí sebemenší zásah do své autority. Od začátku to byl král, kdo musel triumfovat; protože to nepochopila, rozdrtil ji jako stéblo slámy.

Ten nový film som videla už dávnejšie a len raz (aj to som sa musela donútiť dopozerať ), ale spomínam si na jednu scénu, ktorá bola verná knihe a ktorá ma celkom prekvapila, lebo v starých filmoch to bolo inak. Tá scéna, keď Angelika schovala tú skrinku s jedom. V novom filme bola ešte skoro dieťa a v tom starom sa to stalo, keď už bola staršia trochu.
Nepamätám sa presne koľko mala Angelika rokov v knihe, keď schovala ten jed, ale myslím si, že okolo 14 (?).

Jo, Angelice by mělo být v době, kdy se na Plessisu objeví frondisté a ona schová skříňku s jedem asi tak třináct nebo čtrnáct. Já jsem film viděla jen do určitého momentu, protože jsem si stáhla blbou verzi, ale vůbec mě to nemrzí. I to, co jsem viděla, byl dost velký děs.

To, že i přes snahu maskérů, Mercierová nevypadala jako třináctiletá zase tak překvapivé není. Vzhledem k tomu, že byla dospělá. Aby Angelika vypadala na svůj věk, museli by do role třináctileté Angeliky obsadit herečku v jejím věku. A to se jim asi nezdálo jako ideální řešení, zvlášť když vezmeme v úvahu, že Angelika se provdala za Joffreye v sedmnácti. Nejspíš nechtěli mást diváky

Vo filme Angelika a kráľ prezrádza Desgrez Angelike že Joffrey je živý.
V knihe Neskrotná Angelika je o presne naopak. Angelika prichádza za Desgrezom aby mu prezradila domnelé tajomstvo, s ktorým sa jej zveril kráľ, o ktorom ale šikovný policajt samozrejme už dávno vie.

PenelopaW píše:

moirra píše:

2. Pont Notre-Dame - tam sa z Petit Pont "maleho mostu" presťahoval keď sa vrátil do Paríža, predal úrad advokáta a kúpil si hodnosť policajného kapitána, takže aj z ubytovaním postúpil o stupeň vyššie

Ale mladá žena vrhla jen letmý pohled na široké lůžko, jehož nebesa nesly kroucené sloupy, a na pracovní stůl, kde stály psací potřeby z pozlaceného bronzu.

A k tomu jeden citát od filmového Desgreze: "Prosím za prominutí, madame. Pro velké cíle jsou všechny prostředky dobré. Znám své řemeslo."

PenelopaW píše:

moirra píše:

2. Pont Notre-Dame - tam sa z Petit Pont "maleho mostu" presťahoval keď sa vrátil do Paríža, predal úrad advokáta a kúpil si hodnosť policajného kapitána, takže aj z ubytovaním postúpil o stupeň vyššie

Angelika si u něj zanechala dopis na "rozloučenou".
Vzal zapečetěnou obálku, otevřel jakousi malou skříňku ve stěně a obálku tam uložil.

Zde sice ze skříňky vytahuje licenci na prodej čokolády, ale i tak - v bytě skříňku za obrazem má .

Osobne vidim velky problem v obrovske polopaticnosti scenare nove verze. Zatimco kniha (a puvodni filmova serie) vicemene sleduje vylucne Angeliku, novy film casto prestrihava k princi de Conde a toulouskemu arcibiskupovi. Dle meho nazoru to dost ubira na pusobivosti a dramaticnosti. Snad jedine tajemstvi, ktere film naplno neprozradi, je, kdopak je onim "Rostakem / Cala-bla-bla", ktery se zacne objevovat pote, co se Angelika dostane do Parize.

Hodne prekvapil Filip, kteremu scenar predepisuje vyhradne kladne, hrdinske ciny.

Vzhledem ke znalosti predlohy a puvodniho filmu jsem taky ocekaval, ze uvodni scena filmu bude zpodobneni Angelicina uteku z Louvru pote, co se ji tam kraluv bratr pokusil zabit, a ono ne... misto toho jde o novou utekovou scenu, ktera mi prisla naopak jako odkaz na hostinec na namesti Greve, jehoz tajna chodba vede k Seine... A nasledujici scena v marnici mi prisla ze strany tvurcu pomerne odvazna, takovy konec filmu bych mozna i respektoval...

Fingon píše:

A nasledujici scena v marnici mi prisla ze strany tvurcu pomerne odvazna, takovy konec filmu bych mozna i respektoval...

Myslíš tu identifikaci těla?

Hodně jsem nad tím přemýšlela - docela se mi na tom líbí to, že díky "smrti" po Angelice už rozhodně nikdo pátrat nebude a ta je v bezpečí. Ovšem na druhou stranu jsem už moc pokřivená Pitavalem a dalšími knihami, kdy si říkám, že v okamžiku, kdy by se znovu přihlásila ke svému jménu, by to bylo hodně právně komplikované z hlediska vrácení zabavených / koruně propadlých majetků apod. Nakonec se tedy přikláním ke knižní verzi - že Angelika padla na dno, král ji pak poznal mezi květinářkami, vědělo se, že paní Morensová je někdejší madame de Peyrac... a že se pracně vypracovávala nahoru...

V tomhle ohledu mne trochu mrzí, že Zeitoun nenatočil další filmy, kde bychom mohli vidět, jak se s tímhle vším popasuje.

Ja spíš myslel, kdyby měli tvůrci až takové koule, že by opravdu nechali "v rámci realisticnosti" Angeliku doopravdy zemřít. Až takhle brutální špatný konec.

Podle mě je tohle snaha o modernější a více akční pojetí.
Líbilo se mi, že byly zařazeny scény, kdy je Joffrey ve vězení. Také to více odpovídalo tomu, že byl mučen. V původním filmu byl po všech utrpeních takový moc čistý a v dobré kondici.
Já bych tenhle díl znovu nenatáčela. Uvítala bych natočení pokračování. Do toho děje, který se odehrává na lodi a pak v Americe, by se Lanvin hodil více než do prvního dílu.

Fingon píše:

Ja spíš myslel, kdyby měli tvůrci až takové koule, že by opravdu nechali "v rámci realisticnosti" Angeliku doopravdy zemřít. Až takhle brutální špatný konec.

Nj, ale to by už nemohlo být pokračování . Pro mne za mne, Noru bych klidně obětovala . Ale Angeliku jako hrdinku, s tím vším, co jí ještě čeká, než zjistí, že jejího manžela neupálili + než se potkají... to by byla škoda . Ale jak jsem psala předtím - vcelku by mne zajímalo, jak by si scénáristi v pokračování filmu poradili s tou domnělou smrtí. Angelika tam přísahá docela krvavou pomstu, že by nakonec třeba páchala atentát na panovníka?

V knize také chtěla zabít přinejmenším mnicha i básníka:
Angelika se k němu pomalu obrátila:
„Ty jsi básník?“
„To jsem nesložil já, ale básník Špína.“
„Ty ho znáš?“
„Jestli! To je básník z Pont-Neuf!“
„Toho taky hodlám zabít.“
Trpaslík povyskočil jako ropucha.
„Cože? Tak dost srandy! To je kámoš.“
Rozhlédl se kolem, jako by hledal svědky, prstem si ťukal na čelo.
„Ta holka je blázen! Chce vodkrouhnout celej svět!“

A jak to nakonec se Špínou a Angelikou dopadlo,to všichni vědí. Takže bych to její vyhrožování ve filmu od Zeitouna také brala s rezervou.

Tereza píše:

Takže bych to její vyhrožování ve filmu od Zeitouna také brala s rezervou.

Nora s odbarvenými a okudlanými vlasy vypadala docela výhružně - já (bych) se jí bála .

PenelopaW píše:

Fingon píše:

Ja spíš myslel, kdyby měli tvůrci až takové koule, že by opravdu nechali "v rámci realisticnosti" Angeliku doopravdy zemřít. Až takhle brutální špatný konec.

Nj, ale to by už nemohlo být pokračování . Pro mne za mne, Noru bych klidně obětovala . Ale Angeliku jako hrdinku, s tím vším, co jí ještě čeká, než zjistí, že jejího manžela neupálili + než se potkají... to by byla škoda . Ale jak jsem psala předtím - vcelku by mne zajímalo, jak by si scénáristi v pokračování filmu poradili s tou domnělou smrtí. Angelika tam přísahá docela krvavou pomstu, že by nakonec třeba páchala atentát na panovníka?

Tak to bych také ráda věděla. Film končí větou "Konec prvního dílu".
Pro neúspěch se už další díl nenatočil a myslím, že se ho v budoucnu ani nedočkáme. Takže si můžeme jen klást otázky.

POROVNÁNÍ SCÉNY PŘEPADENÍ KOČÁRU MARKÝZY DE BRINVILLIERS


Kniha:

Od mostu Pont-Neuf se proti proudu nesl mlhou křik kejklířů a šarlatánů.
Na most vjížděl kočár. Skupinka se rozestoupila, aby ho nechala projet, ale na konci mostu se koně zarazili, protože se jim pod kopyta vrhl jakýsi trhan. Byl to Černej chleba, stařec s bílými vousy, jeden z Rošťákových pobočníků, ověšený růženci a svatojakubskými mušlemi.
„Slitování!“ kvílel, „mějte slitování s ubohým poutníkem, který se vydal do Compostellu pomodlit se, a teď nemá na cestu. Dejte mi pár drobných a já se za vás pomodlím u hrobu svatého Jakuba.“
Kočí ho přetáhl bičem.
„Ustup, čertovskej modláři!“
Okénkem vyhlédla jakási dáma. V rozhaleném plášti jí zářil překrásný náhrdelník.
„Co se děje, Lorraine? Popožeňte trochu ty koně. Chci dojet do kláštera Saint- Germain des Prés na nešpory.“
Nicolas popošel o několik kroků a položil ruku na okraj dvířek.
„Zbožná dámo,“ řekl a smekl děravý klobouk, „jedete na nešpory a odmítáte almužnu tomuhle ubohýmu poutníkovi, kterej odchází za Bohem až daleko do Španělska?“
Dáma pohlédla do zarostlé tváře, která se před ní v soumraku objevila, a uviděla podezřelé individuum, jehož děravou halenou prosvítaly mohutné svaly a jehož opasek zdobil řeznický nůž.
Otevřela doširoka ústa a začala ječet:
„Pomoc! Vražda!“
Pivoňka už opřel špičku rapíru o vozkovo břicho. Černej chleba a Flipot, jeden z kluků, co rybařili v tůni, zadrželi koně. Přiběhl Posera, Rošťák skočil do kočáru a drsnou rukou umlčel ženin jekot.
Zavolal na Angeliku:
„Šátek! Dej sem svůj šátek!“
Angelika ani nevěděla, jak se octla v kočáře, ve vůni kosatcového pudru, vedle krásných, zlatem vyšívaných sukní.
Rošťák jí strhl šátek z krku a nacpal ho ženě do úst.
„Dělej, Posero! Seber jí ty cetky! A vem jí prachy.“
Žena se zuřivě bránila. Posera se potil, jak se snažil rozepnout ženin náhrdelník, krásný zlatý řetízek, jemuž se říkalo „obojek“, a cizelovaný zlatý přívěsek s několika zářivými diamanty.
„Pomoz mi, Markýzo andělů,“ sípal. „Nevyznám se v těch sarapatičkách.“
„Hoď sebou,“ vrčel Rošťák. „Už ji neudržím. Je jako úhoř!“ Angeličiny ruce nahmátly uzávěr. Bylo to jednoduché. Nosila kdysi podobné šperky.
„Mazej, kočí,“ vykřikl vesele Pivoňka.
Kočár se skřípěním vyrazil ulicí Fauborg Saint-Germain. Kočí, šťastný, že už nemusí mít strach, uháněl se spřežením jako divý. O kousek dál se ženě podařilo zbavit se roubíku a začala znovu křičet.

(Cesta do Versailles 1)

V knize byla mlha, takže ani poblíž stojící tajný policista nebyl s to včas zareagovat. Přepadení dcery policejního velitele na Pont-Neuf byla pro policii veliká ostuda a pan d'Aubray taky pěkně zuřil. Všichni pak měli za úkol chytit Markýzu Andělů, což se nakonec podařilo Desgrezovi.

Film:

Báječná Angelika (B. Borderie), scéna přepadení začíná cca v 9. minutě od začátku

Angelika korsuje s Rošťákem a jeho bandou po Pont-Neuf, přičemž vidí projíždět kočár Brinvilliers. A protože "policajtská dceruška" stála v procesu proti Joffreyovi ( ), nabádá svého ochránce, aby z ní očesal šperky...



...Rošťák se brání, že to není dobrý nápad, je bílý den, ale Angelika je nesmlouvavá, a tak R. vydává rozkaz, že kočár na nábřeží přepadnou.





Sama Angelika pak Brinvilliers strhává náhrdelník a slibuje jí, že přijdou zas .





Jenže ouha, v davu čumilů je přítomen i Muž se psem!





A další rozdíl oproti předloze: Brinvilliers není pasivní a sama strhává Markýze Andělů z hlavy šátek, který tedy v tomto případě neslouží za roubík.

Věta.. svědčila proti Joffreyovi mi ve filmu také nedávala smysl. Jenomže filmy o Angelice vydáné na DVD v Německu jsou delší. Jsou tam scény, které jsou u nás z filmu vystřižené. Takže tam klidně mohlo u soudu být něco navíc a my to neviděli.

mimi píše:

Věta.. svědčila proti Joffreyovi mi ve filmu také nedávala smysl. Jenomže filmy o Angelice vydáné na DVD v Německu jsou delší. Jsou tam scény, které jsou u nás z filmu vystřižené. Takže tam klidně mohlo u soudu být něco navíc a my to neviděli.

Ja samozrejme nemecké DVDčka mám - ale nemyslím že je tam niečo viac na súde a Brinvillierka celkom určite nie, to by som si pamätala. Hromadu scén porovnávaním vychytala Zatynka, ktorá skvelú filmovú stránku kvôli pár závistlivým blbcom v Čechách už bohužiaľ zrušila. Ja som aspoň tie filmové scény a nejaké údaje ešte stihla posťahovať, ale vravela že by ich tam malo byť ešte viac.

Mám aj nemecké staré DVD, ktoré som si zohnala lebo neikto tvrdil že tam ej toho ešte viac, a dokonca sa mi podarilo z recesie zohnať ešte aj funkčný Video prehrávač - ale ešte som sa nedostala k tomu aby som si filmy prehrala.

Spomínam si však že pani AG v jednom Interview hovorí, že Borderie ju upozornil že filmy v žiadnom prípade niesú a nikdy nemôžu byť niečim ako ilustráciou kníh. To je pochopiteľné, lebo do časovo obmedzeného priestoru vtesnať aspoň tie najdôležitejšie informácie z knihy, je umenie. A myslím že to sa Borderiovi narozdieľ od Zeitouna podarilo bravúrne.

Celkom som však nepochopila prečo mali Golonovci, ktorý boli prítomní na natáčaní prvých dvoch dielov, zakázané rozprávať sa s Mercierkou a Hosseinom.

A ešte poznámka na okraj: Herci vo Filmoch, ako som tu na fóre už spomínala, často hovoria úplne iné texty v rozličných dabingoch.

Ale to už by sme mali ďalšiu rubriku: Porovnávanie textov z filmu

Uvediem na zábavu iba dve scény ktoré som si zapamätala lebo sa mi ich texty páčili viac ako český dabing:

tesne pred súbojom sa v nemeckej verzii Angelika pýta Joffreya či je zasa vylúčená zo školy lásky. A on odpovedá že ano. Toho som sa ja kedysi chytil v mojej fikcii.

Druhá známa scéna: Angelika a Joffrey na lehátkach v záhrade. na rozdiel od českej verzie, kde sa vzájomne informujú že majú hlad a smäd, tu Angelika vraví Joffreyovi: Som šťastná. A on jej odpovedá: Moja milovaná.

To sa Nemci prekonali v romantike.

Moirro, já jsem ještė něco z toho, co zpracovala Zatinka viděla. Škoda, že to s jejími stránkami tak dopadlo.
Něco navíc z procesu s Joffreyem jsem tam ale neviděla.

mimi píše:

Moirro, já jsem ještė něco z toho, co zpracovala Zatinka viděla. Škoda, že to s jejími stránkami tak dopadlo.
Něco navíc z procesu s Joffreyem jsem tam ale neviděla.

Ako som si aj myslela iny text je aj u tej Brinvillerky. V nemeckej Nicolas vravi jasne: Dcera policajneho prezidenta.
a Angelika odpoveda: Aj ona bola proti Joffreovi. Ale teraz dostane lekciu. Oberte ju o šperky. ...

Aj ona bola proti Joffreovi, teda aspoň tak ako je to v nemčine, neznamená že by musela stáť proti nemu na súde - ale že jednoducho bola na strane tých čo boli proti nemu

na český dabing by som sa nespoliehala - dokonca aj nemci si to upravovali ako sa im hodilo - bohvie čo je vo francúžtine niekde to mám ...... ale momentálne nemám čas sa s tým hrať

Mäsiar hovorí Angelike v nemčine tiež niečo iné. (smajlík opice držiacej sa za hlavu)

Ale aspoň som teraz prišla na to že keď si to otvorím v dvoch rôznych prehrávačoch naraz môžem fakt porovnávať scénu po scéne

mimi píše:

Věta.. svědčila proti Joffreyovi mi ve filmu také nedávala smysl.

Tak ono je tam toho dost jinak. Už v úvodní předmluvě je řečeno, že po Angelice po Joffreyově upálení šla policie a jejím úhlavním nepřítelem byl králův bratr. (To druhé zřejmě mělo být oslím můstkem pro incident u Rudé masky?) Rošťák a spol. tam od Pont-Neuf až na hřbitov Neviňátek prohánějí Béchera, kterého chtějí za trest upálit, ale on zemře hrůzou a spadne z dřevěné plochy. Předtím mu ještě Rošťák říká jeho prohřešky včetně toho, že právě on na Angeliku policii poštval. A řezník, když Angelika hledá Barbe, jí pak říká, že Fallotovi se odstěhovali dřív, než je stihla policie zatknout, nebo něco v tom smyslu. A přitom policie v předloze po Angelice (aniž by věděla, že jde o hraběnku Peyrac) šla až po onom přepadení Brinvilliers, a Fallotovi se odstěhovali, protože Gaston byl zkompromitován procesem (a později se vrátili a znovu vybudovali původní postavení - Angelika se přece s Hortenzií setkala v salonu u Ninon). Pro film to jsou v podstatě okrajové záležitosti, ale pro někoho, kdo je podrobněji obeznámen s knihou, to jsou takové blbůstky .

Ve filmu Angeliky říkæ ..stála proti, já to pochopila jako svědčila. Takže jsem si to hned spojila s přítomností na procesu. To tak úplně být nemuselo. Jen patřila k jeho nepřætelūm.
Překvapilo mě, že s Mercierkou a Hosseinem nesměli během natæčení mluvit manželé Golonovi.
Každý režisér si tvořį podle svých představ, to chápu. Tohle ale podle mě nebylo zrovna zdvořilé.