mimi píše:

Ten obraz s loděmi mě také zaujal. Trochu mi to připomělo slavnosti na Vltavě k poctě Jana Nepomuckého. Ale konaly se už i dříve. Že by to bylo na počest nějaké světce ve Francii? Ale to jak se srážejí do řeky mi k tomu moc nesedí.

slavnosti v Čechách na stránkách http://www.navalis.cz

Tereza píše:

Zaujal mě obraz mostu Notre Dame. Co to na té vodě dělají? To jsou nějaké hry, nějaká zábava? Evidentně ty bárky nikoho nepřeváží a někteří lidé se hrabou z vody. Dokonce je mezi muži s tím jakýmsi odrážedlem zakončeným nějakým kruhem (snad pojistce proti zraněním ) i žena. A těch "čumilů" v oknech!

mimi píše:

Ten obraz s loděmi mě také zaujal. Trochu mi to připomělo slavnosti na Vltavě k poctě Jana Nepomuckého. Ale konaly se už i dříve. Že by to bylo na počest nějaké světce ve Francii? Ale to jak se srážejí do řeky mi k tomu moc nesedí.

Tereza píše:

Ukázky jsou prostě nádherné, skvělé.....Akorát by to chtělo i další smyslové vjemy - smrádek, binec v ulicích, mrtvoly v Seině atd.

PenelopaW píše:

Přemýšlela, ze které z hospůdek, jež navštěvoval, jídlo pochází. Kdyby nebyla líná a při čtení knih si vzala k ruce mapu, mohla alespoň hypotetizovat, jestli byla jeho bytu blíž hospoda U Tří holí nebo ta na předměstí Saint Antoine. A pak by mohla před Moirrou machrovat, čí kuchyni ochutnala.

moirra píše:

Keď Angelika utekala z Louvru po tom čo ju chceli zabiť netrvalo dlho a bola u Troch palíc - tým pádom je logické že je tá hospoda v centre neďaleko Louvre.
a tam vliezli v mojej fikcii aj Joffrey z Desgrezom.

Obaja filozofi vyšli z cintorína neviniatok rovnako ako naň vošli: Dierou v múre. Pri svojej výške museli zhrbiť chrbty ako mačky. Po dvoch krokoch sa ocitli pri Le Halles, čo boli haly hlavnej parížskej tržnice nachádzajúcej sa v centre mesta. Tržnica tu vznikla už v stredoveku. Starú však dal zbúrať francúzsky kráľ František I a v rokoch 1543-1572 tu dal postaviť novú. Minuli jej oblúkovité galérie podopierané stĺpmi, prešli popri kostole svätého Eustacha a odbočili na ulicu de Montorgueil. V krčme u troch palíc, na námestí de Montorgueil neďaleko kráľovského paláca, bolo ešte stále to príjemné rodinné prostredie naplnené pohodou ako za čias procesu z bosorákom Peyracom. Tým si hostinec udržal svojich stálych hostí. Jedným z nich bol aj Desgrez.

Ulica Montorguiel:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Montorgueil

na mapke som pre lepšiu orientáciu označila spomínanú ulicu kde bola krčma U troch palíc,
a ešte kostol svätého Eustacha, Place Victoire
a blízky palác grófky de Soisson odkiaľ bol Desgrez prezlečený za predavača octu vylákať
Kouassibu pretože ho potreboval ako svedka pri procese.



vo väčšom rozlíšení aj z okolím na Turgotovej mape list číslo 14:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _KU_14.jpg

https://de.wikipedia.org/wiki/Plan_de_Turgot

Treba na to kliknúť dva krát aby sa to poriadne zväčšilo.

Obrázok z filmu kde si dal Borderie záležať a spravil dokonca aj vývesný štít hospody u troch palíc:

moirra píše:

Druhá hospoda kam ju Desgrez zobral pri návšteve Joffreya v Bastile na premestí St. Antoine je logicky blízko pri Bastile a tá nieje v centre ale na bývalom okraji mesta Paríž. Rovno pri Bastile bránou z názvom St.Antoine vchádzalo z mesta do štvrti z rovnakým názvom.

na mape vidno Bastilu a spomínanú bránu, ktoré sú kúsok od Kráľovského námestia vo štvrti Marais



https://en.wikipedia.org/wiki/Porte_Saint-Antoine

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... lemand.jpg

V tejto štvrti St,Antoine je aj ulica St.Nicolas kde boli kúpele do ktorých Desgrez vzal Angeliku.
(viac o tom som pridala do rubriky hygiena)

táto ulica sa nachádza hneď kúsok od spomínanej brány a našla som ju na tomto výstrižku z Turgotovej mape v ľavom dolnom rohu:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _KU_02.jpg

PenelopaW píše:

A ještě jedna hospůdka, kterou Desgrez navštívil minimálně jednou, při procesu s hrabětem de Peyrac:

Našly advokáta na dvoře (Justičního) paláce v malé hospůdce, kterou vedli katův zeť a dcera. (...)
"(...) Objednal jsem u té malé katyně vajíčka a jitrničky. Doufám, žes tam nepřidala tuk z hlav mrtvol, moje krásná katová?"
„Ne, pane," odpověděla mile mladá žena. „Ten dávám jen do polévek pro chudé."
.

moirra píše:

Rue d'Enfer – Pekelná ulica - Ulica v ktorej žila Hortenzia
-------------------------------------------------- ---
(Dnešná lica Rue des Ursins, bývalá ulica Port Saint Landry v roku 1321, neskoršie rozdelená na dve časti, hornú a dolnú Rue d'Enfer a Rue des Basse Ursins. Súčasný názov Rue de Ursins pochádza z roku 1831) je ulička na mestskom ostrove Ile de la Cité, v centre Paríža. Názov pochádza zo slova „Inferior“ pretože to bola položená veľmi nízko. Neskoršie sa meno skomolilo na Rue d'Enfer.
Na plánoch z osemnásteho storočia (od Turgota alebo Junieho ), nájdeme názov Rue d'Enfer (deformácia slova nízky – Inferior )
V starých záznamoch nájdeme v roku 1702 informáciu, že na Pekelnej ulici sú 4 domy a jedna lampa (povinná laterna osvetľujúca ulicu ktoré zaviedli Dezgrez a jeho nadriadený Reine).

moirra píše:

Rue d'Enfer – Pekelná ulica - Ulica v ktorej žila Hortenzia
-------------------------------------------------- ---


Tuto vidíme domy na pekelnej ulici z výhľadom na Seinu a chápeme tiež prečo Angelika z okna tak dobre videla
Place de Greve:



Inak prístav Port Au Bleu bol spomínaný vinársky prístav z kanónu.
V diaľke na obrázku most Pont Notre Dame z jeho domami kam sa po návrate do Paríža presťahoval Desgrez.

moirra píše:

A samozrejme nesmie ani chybať blýzke trhovisko Saint_German.
A v roku 1670:

PenelopaW píše:

Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém... Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...

Citovat:

Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ), byla jen autorskou licencí AG???

moirra píše:

Justičný palác z väznicou Conciergerie kde bol Joffrey súdený a pred popravou aj mučený.
časť komplexu zvaná Conciergerie zo svojimi štyrmi vežami má svoju vlastnú históriu,
o tom neskoršie.

Celý komplex paláca je uzavretý a dá sa doňho vchádzať iba stráženými bránami. (Označila som zelenou.)

moirra píše:

Galérie Justičného paláca ako nákupné stredisko:

Pokiaľ si dobre spomínam, aj Angelika tam bola, ale nie nakupovať,
ale dať si podľa Polačkynej rady veštiť.

myslím však že je to iba v Integrále

moirra píše:

Nám dobre známe trhovisko Saint German:

PenelopaW píše:

O tržišti Saint-Germain a pařížských jarmarcích více zde:

https://www.histoires-de-paris.fr/foires/
https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/

A zde narážím na zásadní problém... Pokud se těm webovkám dá věřit, tak jarmark se v Saint-Germain konal v únoru. Kdežto dle časové osy se bitka mezi Rošťákovou a Rodogoneho bandou uskutečnila v říjnu 1661!

Ukázalo se, že kapitán Desgrez měl pravdu, když ráno 1. října navštívil pana de Dreux d’Aubrays, pana z Offémontu a Villiers, zástupce velitele města Paříže a přesvědčil ho, aby nasadil všechny policejní síly, které má k dispozici, do okolí Saint-Germainského jarmarku.
(Cesta do Versailles 1, s. 124)

Ta bitva o Saint-Germainské tržiště, která poskvrnila slavný jarmark hned v den jeho otevření, úplně zmátla ty, kdo hledali její příčinu.
Sluhové mlátili studenty, šlechtici probodávali bandity, ženy byly znásilňovány přímo na dlažbě, hořely kočáry. A v podstatě nikdo nechápal, kde vzplála první jiskra.
V tom se nemýlil jen jeden jediný člověk. Mladík jménem Desgrez. Muž, který vystudoval práva a měl pohnutou minulost. Desgrez právě získal hodnost policejního kapitána v Châteletu.
Koncem tohoto roku 1661 bylo však zatím jasné, že policista Desgrez a jeho pes Sorbonna jsou dva Pařížané, kteří nejlépe znají všechny brlohy v posvětí.
(…) Nedlouho před začátkem jarmarku v Saint-Germain vycítil, že se v samém centru podsvětí k něčemu schyluje.
Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získal povolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain. Nemohl zabránit tomu, aby bitka vypukla a prudce a rychle se rozhořela, ale brutálními metodami ji omezil jen na tuto čtvrť – včas hasil požáry, organizoval obranné valy šlechticů s meči a zatýkal všechny, kdo se tu vyskytli. Sotva začalo po krvavé noci svítat, a už vedl dvacet nejproslulejších banditů za město až k pověstné obecní šibenici na návrší Montfaucon a nechal je oběsit.
(Cesta do Versailles 1, s. 119-120)

Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ), byla jen autorskou licencí AG???

moirra píše:

PenelopaW píše:

Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém... Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...

No dobrá otázka - pri rytine ktorú som vložila som kdesi našla ten dátum - ale čím viacej sa tým zaoberám tým menej potvrdený sa mi ten dátum zdá:

napríklad mrkni tuto:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... 85_p30.jpg
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... 7/f13.item

Dokonca sa zdá že na obrázku je trhovisko St.laurent - musíme zrešeršovať:

ALE:
Mrkni sem a zistíš že už to bolo zastrešené aj na Merianovej mape z roku 1615 - vyzerá to celkom rovnako ako na mape Turgotovej:





požiar 1762:

Fire at Saint-Germain fair in 1762

http://cultureandstuff.com/wp-content/u ... lica-1.jpg

tak toto ma pobavilo z viacerých dôvodov :

Citovat:

Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ), byla jen autorskou licencí AG???

predpokladám že to tam nehádžeš v češtine (pretože tam ti to nevygoogli ani oveľa dôležitejšie francúzske historické údaje) a tiež dúfam že nepatríš ku generácii ktorá je presvedčená že všetko čo google nevygoogli jednoducho neexistuje

moirra píše:

Môj googlovy Joker :

Samozrejme že Trhovisko Foire St-Germain tiež nevygoogliš pod tým heslom ale čuduj sa svete je to tu:

https://en.wikipedia.org/wiki/Th%C3%A9% ... e_la_foire

A je tam aj to Foire Saint-Laurent čo mi dokazuje že na tých rytinách je to presne toto

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ate_13.jpg

Plus aj Češi sa pochlapili a je tam článoček aj v češtine:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarmare%C ... %AD%C5%BEi

Polačka sa potešila keď našla toto lebo to vyzeralo sľubne:

Lost Paris: All the Fun of the Fairs | Culture&Stuff
February in medieval Paris can't have been much fun. When the sun went south for the winter, the city must have been a gloomy place, ...

http://cultureandstuff.com/2011/06/23/l ... the-fairs/

ale zistila že sa to nedá rozkliknúť
avšak keďže Polačku tak ľahko nič nezastaví, našla si screenshot webovej stránky z roku 2011 a tam ten článoček je

moirra píše:

Trhy a tržnice boli nákupné strediská 17 storočia - dnes v nejednom nákupnom stredisku nájdeme kino - kedysi sme našli takmer všade divadlá:

jedným z takým miest, okrem nám už známeho trhoviska St.Germain, kam sa chodilo nakupovať, hlavne teda tí zámožnejší, bolo trhovisko na Place Vendome - Foire saint Ovide - ktoré začalo fungovať v roku 1665

https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-ovide/

Žel musím konstatovat, že nikde není zmínka o krvavé lázni v říjnu 1661...

moirra píše:

Aby sme si vedeli predstaviť nákupné stánky na moste Pont Neuf:
Obraz je od Ragueneta ktorý si určite most tak trochu vyludnil aby nemusel malovať toľko postáv ako maliar na rytine
dolu. No tak aspoň máme trochu prehľad a dobre vidíme stánky. Inak na moste vždy bola trma-vrma a čulá premávka ako nám to skvele opísala pani AG.



A tu tie búdky s tovarom po stranách mosta vidíme tiež pekne. A aj to že dopravný chaos nieje iba novinkou moderného veku.

moirra píše:

Toto je tak nádherná rytina, ktorá názorne ukazuje ako to za Angelikinych čias vyzeralo na Moste Pont Neuf, že mi nedalo to sem nepostnúť.

A to že vraj dopravný chaos je fenomén modernej doby


Dajte si to dámy v obrovskom rozlíšení a vychutnajte si každý detail.
(na to foto musíte kliknúť aby sa to zväčšilo, alebo ešte lepšie si tú ritinu jednoducho uložte a potom to máte v suprovom rozlíšení a môžete vychutnávať detaily, ako napríklad čumilov v oknách, nosítka, predajné stánky na moste)

https://undark.org/article/wilo-paris-streets-filth/

A k tomu nesmie chýbať úryvok od pani AG:

Nemluvil snad studentík o květech a ovoci na Pont-Neuf? Angelika jako šlehnutím kouzelného proutku vycítila příchod nejsladšího ročního období. (...) Poprvé uviděla Pont-Neuf v celé jeho nádheře, s krásnými bílými oblouky, nad nimiž spontánně, vesele a neúnavně pulsoval život. Byl to nejkrásnější a také nejoblíbenější pařížský most, protože nejkratší cestou spojoval oba břehy Seiny a ostrov Cité. Neustále na něm bylo rušno: pokřikovali tu řemeslníci, mastičkáři a trhači zubů tu nabízeli své služby, do toho zněly refrény písniček, zvonková hra Samaritánky a nářek žebráků. Angelika procházela řadami krámků s vyloženým zbožím. (...) Angelika postála před každým krámkem, před hračkářstvím, drůbežářstvím, krámkem s ptáky, obchodníkem s upomínkovými předměty, prodavačem barviček a inkoustu, loutkářem, střihačem psů i žonglérem s koulemi. Kolem projížděl kočár, před nímž běželi běžci a skákali jako veverky. V nazdobených livrejích a s pery na klobouku vypadali nádherně.
Dav se pokusil uhodnout, kdo v kočáře jede. Angelika pohlédla na běžce a vzpomněla si na Větroplacha, kterému při rychlém běhu vypovědělo srdce. Dobrý král Jindřich IV. z bronzu zářil na slunci a usmíval se na záplavu červených a růžových slunečníků. Prostor kolem byl plný obchodníků s pomeranči a květinami. Kdosi hlasitě vychvaloval nazlátlé plody:
„Portugalské! Portugalské!“ Květinářky se na Pont-Neuf usazovaly už od časného rána. (…) ACH!

tú rytinu som našla na tejto stránke ktorá píše o Paríži 17 storočia:

https://undark.org/article/wilo-paris-streets-filth/

pridávam ešte dva z mojej zbierky na pintereste:

Momentálně nemám čas jej přeložit, ale slibuji, že příspěvek budu editovat a doplním info jako k Jarmarku v Saint-Germain .

PenelopaW píše:

...Včera jsem si pro zajímavost pustila scénu z Báječné Angeliky, kde dojde k bitce mezi Rošťákovými a Rodogoneho lidmi. Zobrazení jarmarku odpovídá spíše tomu, jak vypadaly obchody na Pont-Neuf, ale jako takové je úžasně věrné - od vyvýšených zídek po stranách mostu, na nichž stály stánky, po jezdeckou sochu krále, pod níž spával básník Špína.

PenelopaW píše:

PenelopaW píše:

...Včera jsem si pro zajímavost pustila scénu z Báječné Angeliky, kde dojde k bitce mezi Rošťákovými a Rodogoneho lidmi. Zobrazení jarmarku odpovídá spíše tomu, jak vypadaly obchody na Pont-Neuf, ale jako takové je úžasně věrné - od vyvýšených zídek po stranách mostu, na nichž stály stánky, po jezdeckou sochu krále, pod níž spával básník Špína.

Tak velká oprava - ve filmu je výslovně řečeno, že se tato scéna odehrává na "Novém mostě" (viz rozhovor Rodogoneho s Desgrezem, v níž první navádí druhého, jak může přijít Rošťákovi na kobylku).

PenelopaW píše:

O pařížských hospodách z kánonu:

moirra píše:

A takto to tam vyzeralo v roku 1660 ešte aj z Neselskou vežou naproti Louvre,
(verím že jedno od druhého rozoznáte aj bez toho aby vám niekto povedal čo z toho je na ktorom brehu )
keď Angelika po prvý raz v živote dorazila do Paríža:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... t_Neuf.jpg

Sofinava1 píše:

Zdravím všechny. Jsem tu nová a doslova slzím dojetím, kolik se toho zde dá objevit. Najednou člověk znovu vstupuje do příběhu, který mě provází od mých 13 let..a to už je hodně dlouho. Na léto mám slíbenou cestu po Francii po stopách Angeliky a toto zde je hotový, přesný plán. Nemám slov, jsem skutečně dojatá.

PenelopaW píše:

Že by vpravo od věže byl ten malý můstek?



ve větším rozlišení

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ted%29.jpg

(V pozadí je krásně vidět Pont-Neuf, včetně jezdecké sochy krále. Z obrázku je čím dál zřejmější, proč si Rošťák vybral za své sídlo právě věž, a jak se mu podařilo ovládnout místa v okolí včetně strategického mostu.)

moirra píše:

Studenti, kteří s oblibou odbývali své souboje na Studentské louce,

PenelopaW píše:

V úryvku o hospodě mne zaujaly dvě věci:
2. V Nesleské věži jsou pořád pradleny - ještě je nevyhnal Rošťák a jeho tlupa. Přitom za rok už tam byl, což by (podle Integrale) znamenalo, že věž obsadil v zimě 1660/1661, kdy probíhal proces s Peyrakem. Měla jsem za to, že touhle dobou už dávno ve věži byl... Nebo jsem to špatně pochopila?

moirra píše:

PRIPOMÍNAM:

Nejzuřivější boj se rozpoutal o starou Nesleskou věž s kamennými střílnami po obvodu, která stála v místech, kde do Seiny ústily bývalé vodní příkopy. Ale když se tu usadili, to byla nádhera! Opravdový hrad!
Rošťák si z věže udělal své doupě.

moirra píše:

Samozrejme že pani AG nevynechala v knihách ani zmienku o prostitutkách:

Když se člověk podíval zblízka, sdíleli tito úředníci nadřazenost na ostrově Cité se zpěváky z Notre-Dame a prostitutkami z ulice de Glatigny. Slavné údolí lásky bylo poblíž Pont-aux-Meuniers, což vedlo k tomu, že hluk mlýnů přehlušoval zvuk polibků a dalších nikoliv nevinných radovánek.

PenelopaW píše:

A z úplně jiného soudku:

Pont-aux-Meuniers neboli Most mlynářů

Zde jsou hezky vidět kolesa mlýnů, jejichž klapání přehlušovalo zvuk polibků :
http://grande-boucherie.chez-alice.fr/Pont-meuniers.htm

Jak vidno, Paříž neměla jen mlýny větrné, ale i mlýny vodní přímo v centru města...
Jestli rozumím historii toho mostu dobře, tak - podobně jako jiné pařížské mosty - lehl popelem, byl nahrazen Pont Marchand.

Citovat:

„Angeliko, drahoušku, nebuďte krutá,“ žadonil. „Pojďte se mnou v neděli na procházku. Chci si s vámi vážně promluvit. Můžeme jít do Javelského mlýna. Dáme si pečenou rybu, projdeme se po polích. Souhlasíte?“ (...) Ale o chvíli později, když kočár projížděl podél Seiny, se jí vrátila dobrá nálada. Javelský mlýn rozpínal svá obrovská netopýří křídla mezi stády ovcí na Grenellské pláni a jeho něžný klapot doprovázel polibky a přísahy mileneckých párků. K Javelskému mlýnu se jezdilo
tajně. Společnost se scházela ve velkém hostinci, jehož majitel byl nanejvýš diskrétní.
„Kdybychom v domě, jako je náš, neuměli mlčet, bylo by to hrozné. Paříž by se obrátila vzhůru nohama,“ říkával.
Procházeli tudy malí oslíci s pytli na hřbetě. Kolem voněla mouka a obilí, rybí a račí polévka.

Citovat:

Z hranice se vznesl oblak bílých listů, který rozfoukával vítr, a snášel se v podobě popela na hlavy lidí.
„To jsou ďábelské knihy, které spalují s ním...“Vítr najednou srazil plameny. Angelika jako v jasnozřivém vidění zahlédla zbytky knih z knihovny v Paláci trubadúrské poezie a kůl, k němuž byla přivázána černá nehybná hmota s hlavou pod tmavou kuklou. Omdlela. Vzpamatovala se až v uzenářově krámku na náměstí Grève.

Citovat:

Mladá žena prošla jako náměsíčná branou Templu a zamířila na náměstí Grève.
Mlha nad Seinou se začala pomalu rozplývat a odhalovala krásnou budovu radnice s krajkovou rampou. Bylo velice chladno, ale modré nebe slibovalo slunečný den. Na přední části náměstí se na kamenném podstavci tyčil vysoký kříž blízko šibenice, na níž se houpalo tělo oběšence.

moirra píše:

https://www.youtube.com/watch?v=lQv8bc_J3HI

Takýto čarovný prútik by potrebovala každá Angelikoložka keď sa ocitne v Paríži,
aby si tam aspoň na chvíľu pričarovala 17 storočie

moirra píše:

PenelopaW píše:

No tie Parížske mosty sa veru rúcali či horeli častejšie.

PenelopaW píše:

Já mám tedy proti tomu zásadní výhradu - je tam nějak MÁLO lidí!

Tereza píše:

Myslela jsem, že ta socha Jindřicha IV. na mostě je původní, překvapilo mě, že byla v roce 1792 během Francouzské revoluce roztavena na výrobu děl a novou sochu odhalil král Ludvík XVIII. až v roce 1818.

PenelopaW píše:

Živou a tepající atmosféru Anna nasávala již když tudy párkrát projížděla kočárem s dámami z okruhu slečny de Montpensier, osobní návštěvě se ovšem nic nevyrovnalo. Okouzlenýma očima sledovala dvojici postarších žebráků, muže a ženy, prozpěvující sentimentální baladu o oběšencích, kterým naslouchal dojatý a slzící dav........

PenelopaW píše:

Moirro, to je příspěvek spíše do Paříže po stopách Angeliky . A samozřejmě, že o obecní šibenici je zmínka i v kánonu - zde skončilo mnoho zatčených po Saint-Germainském jarmarku a doprovázel je sem náš známý, tehdy kariéru počínající, kapitán ze Chateletu…

Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získal povolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain.
Nemohl zabránit tomu, aby bitka vypukla a prudce a rychle se rozhořela, ale brutálními metodami ji omezil jen na tuto čtvrť – včas hasil požáry, organizoval obranné valy šlechticů s meči a zatýkal
všechny, kdo se tu vyskytli. Sotva začalo po krvavé noci svítat, a už vedl dvacet nejproslulejších banditů za město až k pověstné obecní šibenici na návrší Montfaucon a nechal je oběsit.

PenelopaW píše:

moirra píše:

Studenti, kteří s oblibou odbývali své souboje na Studentské louce,

A já pořád řeším, KDE byla Studentská louka? V Integrale (Královské slavnosti) je zmínka o souboji v Pré-aux-Clercs:

Zeptala se na markýze d’Andijos. Cerbalaud jí sdělil, že odjel do Prés-aux-Clercs na souboj.
„On se bude bít v souboji?“ polekala se Angelika.
„On ne, ale Lauzun a d’Humières se rozhodli hájit svou čest.“
„Doprovoďte mě, musím s nimi mluvit.“



Dle wikipedie na louce postavili novou čtvrť, jejíž hlavní ulicí byla Rue de l'Université. Je Pré-aux-Clercs totéž co Studentská louka?? (V obou heslech je uvedeno, že po zakoupení pozemku univerzitou zde trávili svůj volný čas studenti.) Nemám tento díl Integrale ve FJ, abych se podívala na originál, je někdo ochoten se podívat?