Jedina Angelika ktoru som zatial nasla ;-)

http://www.deviantart.com/art/Marquise- ... -133443603

PS: Uz niekto mate Angeliku-Barbie?
http://mamaisondepoupee.over-blog.com/a ... 54368.html

Takto nejako si ja predstavujem Angeliku:
To je postavicka ty brdo!



Joffrey o nej vravel ze bola stihla, ale mala krivky ako bohyna plodnosti. ;-)

A je tu Angelika a Joffrey:

Aaach ano! To je ona, tak krásná, ty oči, ten stojací límec z quebeckých šatů... a hlavně má hloubku v pohledu, není to žádná plytká kráska, má ducha! Justanor je dokonalá, pochopila podstatu těch postav, jednoznačně srdíčkuju ♥♥

Justanor vsetky fanusicky jej krezieb Angeliky a Joffreya pozdravuje

aj ona je velka fanusicka charakteru Joffreya de Peyrac

rozpravala som sa s nou na FB kde ju mam v priatelkach

pretoze by mi bolo blbe linkovat jej krezby bez toho aby som jej to povedala

avsak o nasich sialenych experimentoch z jej krezbami som radsej zbabelo pomlcala

Ja som túto kresbu objavila už pri rešeršovaní Joffreya , kresby podľa Delona, ale mňa nezaujala.
Preto musím, asi jediná, povedať, že sa mi potrét Angeliky nepáči, teda niežeby to bolo nakreslené zle, to nie, je to pekná kresba, ale neviem sa stotožniť s tou predstavou. Príde mi príliš s mačacími očami, príde mi príliš odmeraná. Chýba mi tam zvýraznenie s jemnou dobrotou v tvári.
A spodné mihalnice nie sú na očiach také výrazné, ako na tomto obrázku (jedine žeby ich nalíčila mascarou a tá v 17. storočí ešte neexistovala). Tak toľko moja kritika..
K mladému prevedeniu Joffreya de Pyerac nemám výhrady.

Vidíš Errnie, a mně se ty oči líbí na tom portrétu ze všeho nejvíc, příjdou mi jako dvě studánky, úplně vidím tu zelenou záři, ve které se ti chlapi utápěli a samozřejmě že je nepravděpodobné že by měla až takhle výrazné spodní řasy (i když občas se vyskytují podobné jen a jen o trošinku méně výrazné, mám takovou osobu v rodině ) ale jsem ochotná to přejít, protože se mi to líbí, je to takové něžnější

A slyšela jsem, že ty nám také chystáš Angeliku a taky že nám sušíš fikce v šuplíku...

Ja uz sa tesim na tvoju verziu Angeliky Errnie.

Mne sa napriklad strasne paci verzia Angeliky na jednej nemeckej obalke inspirovana
Michele Mercier a preto som si vzdy zelala aby Mercierku niekto este
vylepsil (napriklad tie vlasy) a nakreslil podla nej krasnu Angeliku.

Ta od Justanor sa mi dost paci ale nieje to moja predstava. Moja predstava je tiez jemnejsia
a vacsie, zmyselnejsie usta. I ked tie usta su tiez dost pekne ....

tak trochu mi pripomina tuto nemecku herecku:

http://images5.fanpop.com/image/photos/ ... 0-1440.jpg

moirra píše:

Ja uz sa tesim na tvoju verziu Angeliky Errnie.

tak trochu mi pripomina tuto nemecku herecku:

http://images5.fanpop.com/image/photos/ ... 0-1440.jpg

super zrešeršované, moirra,
pán Desgrez, to ako sa ti podarilo ju vypátrať????? ... je to presne podľa nej kreslené, na to by som sa stavila, hlavne nos a oči...
ale ako tmavovlasá sa mi tá herečka páči viac... aj keď mi trošku výzorom pripomína Romy Schneider

dauphine píše:

A slyšela jsem, že ty nám také chystáš Angeliku a taky že nám sušíš fikce v šuplíku...

áno

errnie píše:

super zrešeršované, moirra,
pán Desgrez, to ako sa ti podarilo ju vypátrať????? ... je to presne podľa nej kreslené, na to by som sa stavila, hlavne nos a oči...
ale ako tmavovlasá sa mi tá herečka páči viac... aj keď mi trošku výzorom pripomína Romy Schneider

No ihned mi udrela do oci ta podoba lebo Yvonne Catterfeld dobre poznam a ano podoba sa na
Romy Schneider. Pre tuto podobu ju mala aj hrat vo filme ale neviem preco z toho potom zislo.

Tvář Angeliky od Justanor je opravdu úchvatná Moc se mi líbí, i když mám pocit, že vedle Joffreye na obrázku vypadá trochu starší - je to taková zralá a zkušená žena, někdy z doby života u dvora nebo možná i později. Jako 17-20tiletá dívenka momentálně nevypadá. Každopádně oči jsou opravdu nádherné.

Jinak já to mám trochu jako Moirra, pro mě je tvář filmové Angeliky v podobě MM zatím nepřekonaná. Jistě, ty zelené oči tam chybí, ale ty rysy jsou tak dokonalé, tvar rtů tak typický pro francouzsky mluvící lidi (obličejové rysy jsou totiž tvořeny používaným mluveným jazykem - podle toho jak jsou používány mimické svaly) a k tomu ta nádherná a souměrná postava, kterou lze jen a jen závidět.

PS: Dovolila jsem si přesunout diskuzi o Angelice k Angelice. Přece jen, hlavní hrdinka by si snad zasloužila oddělenou diskuzi o jejím vzhledu a nemusela by stát ve stínu Comte de Parfait, že?

Super Fantina aj ja uz som uvazovala o tom ze to presuniem a potom mi to vyfucalo z hlavy....

Mne sa kresby od Justanor velmi pacia ale ajtak si nepomozem, strasne sa tesim
na Angeliku v style MM od Errnie!

fantina píše:

Jinak já to mám trochu jako Moirra, pro mě je tvář filmové Angeliky v podobě MM zatím nepřekonaná. Jistě, ty zelené oči tam chybí, ale ty rysy jsou tak dokonalé, tvar rtů tak typický pro francouzsky mluvící lidi (obličejové rysy jsou totiž tvořeny používaným mluveným jazykem - podle toho jak jsou používány mimické svaly) a k tomu ta nádherná a souměrná postava, kterou lze jen a jen závidět.

Ano, Ano Ano!!!! vzhlad ust veru suvisi z hovorenym jazykom...

ja uz som si davno vsimla po mojich cestach svetom ze Francuzi maju typicku naspulenu hornu peru
a ze Iri ju napriklad maju ako vykricnik, aj ked to by sa malo vlastne teraz zacat menit, pretoze
stara Galstina je uz takmer vykynozena a vacsina Irov uz rozprava bohuzial iba po Anglicky

Aj toto je krasna tvaricka, aj takto by podla mna mladucka Angelika mohal vyzerat

Tak to je opravdu moc pěkná kresba ... působí na mě velmi uklidňujícím dojmem, není na ní nic, co by "znervózňovalo" Asi proto, že mi výraz očí opravu připomíná vílu Pěkná tvářička

V FB group Angelique Series by Anne Golon sa objavila dalsia fanusicka Angeliky a zaroven velmi talentovana
zena, zijuca vo Francii:
Liudmila Menager posudte samy:




Jej dalsie diela sa daju pozriet bez problemov na FB:

https://www.facebook.com/media/set/?set ... 036&type=1

pekný obrázok, naozaj sa jej to podarilo

a ešte aj jej vlastný outfit je podobný ako Angelika

Opravdu moc krásně namalované
Škoda jen, že se držela předlohy doslova a nenamalovala jí zelené oči Těma olejovkama by to mohlo být docela zajímavé

No ona to chce darovat Michele Mercier takze asi preto nemenila farbu oci.

Ale zato ja som sa pohrala:

Teda Moirro, ty jsi mě zase rozesmála Opravdu, tebe je tady škoda

Ano, ty oči jsou nádherné Moc se ti povedly a musím říct, že tyto zelené oči MM sluší daleko víc, než její originální barva

Ano, máme pravou Angeliku. Ty zelené oči jí dodaly tu jemnost a něco, co jsem u M.M. postrádala. Proto jsem v ní neviděla tu knižní Angeliku.

och dakujem dievcence!

Vidim ze to chce este par zelenookych Angelikovskych studii

Ľadova kraľovná z Quebecu

oooooooo, moirra

pripajam sa errinienmu nazoru

Dámy, kvôli Terezinej fikcii v ktorej ide v hre o bozky ktoré zanechali najväčší dojem ma napadla jedna otázka:

Koľko bozkov sa vlastne ušlo pred Joffreyom Angelike v kanóne, a ktorý bol celkom prvý?

Tja každý si pamätá scénu z filmu kde postupne horda mládencov na čele z Filipom bozkáva Angeliku v šatoch ala Popoluška, ale ako to bolo v knihe?

takže úplne prvý, uslintaný, vlhký, ale nepríjemný bol od Valentína, na str.48 z 1.dielu, keď sa ju pokúsil pobozkať v sene, kam si išla oddýchnuť po tancovačke na svadbe dedinčanov...

Tenhle patřil Nikolasovi, na seně ve stodole :

"Miluj mě," šeptala a tiskla své rty na jeho. "Jednou jedinkrát. Pak odjedu. Ty nechceš?

no ja si spomínam na ten v Poitiers keď bola s tým pážaťom ktoré neskoršie stretla na Malte, či v Kandii
ako mladého rytiera....rozpráva o tom Joffreyovi v poslednej knihe myslím

Z Filipom sa bozkávala vo Filme ale aj v knihe, či nie?
Ach, mám veľké angelikologické medzery ....

ďaľší bol od pážaťa v kláštore str.119 z 1.dielu , a ak sa rata, aj to s Nicolasom v sene v deň jej svadby, tak potom aj od neho, str.154 1.diel, sepkala s ustami na ustach.. pomiluj ma,...ak sa to ovsem rata za bozk...

errnie píše:

sepkala s ustami na ustach.. pomiluj ma,...ak sa to ovsem rata za bozk...

no treba pozrieť do iných prekladov, ale myslím že "s ústami na ústach" to je to čím sa definuje bozk

Ale mne vŕta v hlave či sa niekedy bozkávala z Filipom (spomínam si len že ju raz odmietol pobozkať)
ešte pred svadbou z Joffreyom.....

moirra píše:

Ale mne vŕta v hlave či sa niekedy bozkávala z Filipom (spomínam si len že ju raz odmietol pobozkať)
ešte pred svadbou z Joffreyom.....

Filip ju vtedy bozkal len na líce, aj to pod nátlakom rodičov, keď boli na návšteve v Monteloup....

takto si predstavujem Angeliku tesne pred sobášom s Joffreyom

Obraz: Frederick John Lloyd Strevens

Moirro, to je skvělý objev.
Tvář, oči, vlasy, a květiny.

Jeden z nejkrásnějších obrázků, které jsem viděla - jak psala Tania na FB, ta dívka má prostě duši...

krásna , pripomenulo mi to scénu z knihy,

Angelika se spěšně vrátila, vzala květiny a spěchala ke vstupní hale.Hrabě de Peyrac, jehož správce na návštěvníka rovněž upozornil, už stál na prahu a biskup, jako obvykle velice důstojný, se ušklíbl při pohledu na dvě osoby, které mu hrabě představoval – Fabricia Contariniho a jeho kaplana.Monsignore de Fontenac coby Francouz z jihu, jímž byl i přes své severské kořeny, které mu vyčítali, nebyl schopen potlačit svou první reakci. Přestože dobře věděl, že se v Paláci trubadúrské poezie může setkat s tou nejpřekvapivější společností, byl, jak se svěřil později ve svých pamětech, často téměř „zaskočen“.


Pohled na spěchající Angeliku s náručí plnou nádherných květů, živý obraz krásy a mládí, možná i nevinnosti, určitě však velice roztomilou a ženskou – monsignore byl znám tím, že tyto nuance velmi dobře vnímal

predovšetkým tie posledné slová

och Errnie!

to dolu je zo starej knihy, a to hore citát z integrále, však? doplnené nie?

super že si našla ten citát - som rozmýšľala kde to len bola v kanóne s kyticou v náručí -
teda aspoň mimo toho v koči z Joffreyom po príchode do Toulouse a mojej fikcie -
ak si ešte spomínate.

Netušila som že niekto tak dokonale namaľoval moju víziu Presne také niečo ako ten obraz som mala pred očami keď som písala toto. Takto ju musel vidieť Joffrey. mladú, žiariacu, neuveriteľne krásnu a vyžarovala z nej nádherná duša:


Vlasy si nechala rozpustene, kázala komornej len aby ich na stranách prichytila hrebeňmi. Rozhodla sa pre jednoduchšie ale o to rafinovanejšie bledozelené šaty ktoré lahodili jej očiam. Prehodila si cez ramena pelerínu z mäkučkej latky, ktorá ju mala chrániť pred sviežim jarným vánkom a vybrala sa na prechádzku záhradami, ako to často pred raňajkami robievala. Obdivovala všakovaké jarné kvietky a napokon neodolala a natrhala si s nich sama kyticu, čím už nejedenkrát priviedla svojich záhradníkov na pokraj zúfalstva. Títo šikovní majstri rastlinného sveta, mali od Peyraca, ktorý medzičasom už spoznal manželkine zvyky, zakázané objaviť sa v záhradách kým pani grófka ráno neukonči svoje prechádzky.
Mlada žena ani len netušila, ze ju Joffrey často pozoruje z okna, ako kráča medzi kvetinami zo zasneným výrazom na tvári. Ani dnes tomu nebolo inak. (...)
Angelika kráčala taká zahĺbená v myšlienkach až sa s ním napokon skoro zrazila v vstupnej hale.
Zadržala ju železná ruka.
- Kdeže sa takto ženiete tak skoro ráno, divožienka? Jej manžel sa prívetivo pousmial, ba zazdalo sa jej že v jeho zastretom pohľade zazrela naznak nehy.
Slnečné lúče ihrajúce sa v jej vlasoch vytvorili okolo jej nádhernej tváričky akúsi aureolu zo zlata a ani to najsviežejšie jarné lístie nemohlo konkurovať jej smaragdovým zreničkám. Netušila aký pohlaď poskytovalo toto jej takmer nadzemské zjavenie. S kyticou v rukách vyzerala ako kráľovná víl.
V Peyracovej hrudi tĺklo srdce o hodný kus rýchlejšie ako to mal pôvodne naplánované.
- Joffrey! Angelikina tvár sa rozžiarila v oslnivom úsmeve.
Tentokrát jej sebaovládanie takmer celkom zlyhalo. Nepodarilo sa jej zakryť radosť z toho že ho znovu vidí, a on si ju istotne mohol v jej tvári prečítať ako v otvorenej knihe.
- Boli ste dlho preč. Vyhŕklo s nej.
- Chýbal som vám madam? .................

Obraz je nádherný stejně jako oba úryvky.

Dívala jsem se i na další díla tohoto malíře - samouka. Dívky, ženy a květiny byly jeho oblíbené téma.

moirra píše:

och Errnie!

to dolu je zo starej knihy, a to hore citát z integrále, však? doplnené nie?

super že si našla ten citát - som rozmýšľala kde to len bola v kanóne s kyticou v náručí -
teda aspoň mimo toho v koči z Joffreyom po príchode do Toulouse a mojej fikcie -
ak si ešte spomínate.

Netušila som že niekto tak dokonale namaľoval moju víziu Presne také niečo ako ten obraz som mala pred očami keď som písala toto. Takto ju musel vidieť Joffrey. mladú, žiariacu, neuveriteľne krásnu a vyžarovala z nej nádherná duša

nie, celú tú stať som stiahla z Toulouskej svadby v pdf formáte, čo mám v počítači, keďže nemám momentálne knihy poruke,
ale som si na 1000 % istá, že v pôvodnej knihe to nebolo, to by som si pamätala, tam sa vôbec nespomínalo meno Fabricia Contariniho... to doplnila pani AG potom v prerobenej verzii

errnie píše:

celú tú stať som stiahla z Toulouskej svadby v pdf formáte, čo mám v počítači, keďže nemám momentálne knihy poruke,
ale som si na 1000 % istá, že v pôvodnej knihe to nebolo, to by som si pamätala, tam sa vôbec nespomínalo meno Fabricia Contariniho... to doplnila pani AG potom v prerobenej verzii

máš pravdu - v starom vydaní to nieje

Tak si teď tak pročítám Nový svět a čtu pasáž, kdy se ve Wapassu většina nakazí planými neštovicemi, a říkám si, zda jsem to pochopila správně, že Angelika kromě jezuity otce Masserata, se také neštovicemi nenakazila?

Toto som kedysi napisala v rubrike Angelika:

moirra píše:

Errnie, neviem preco sa mi zjavilo ze Angelika by mohla byt narodena 17.12.....
17. a 12. su mocne cisla a mala by tam dve jednicky a 7. a 2. co je tiez mocne spojenie
co ty na to????

no a teraz aspoň vieme kedy ma Angelika meniny:

Fête du prénom Angelique :27 janvier

takže vidíte - zasa 2 a 7 a jedna jednička

a ešte k menu Angelika tuto:

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 9&start=30

moirra píše:

no a teraz aspoň vieme kedy ma Angelika meniny:

Fête du prénom Angelique :27 janvier

I když mě oslavy svátků nijak neberou, přesto jsem se koukla, jak to asi bylo v době, ve které se odehrává děj románu. A našla jsem si sice takové docela všeobecně známé údaje, ale myslím, že není na škodu se zmínit :

Slavení svátků, přesněji jmenin, má svůj původ v katolické tradici. V církevním kalendáři jsou k jednotlivým dnům roku přiřazeni konkrétní světci. V daný den se pak oslavuje nejenom život a činy tohoto světce, ale slaví i jeho jmenovci. V křesťanských komunitách může být dokonce svátek významnějším dnem než narozeniny.

Stejné jméno může nést i několik světců, takže křesťané téhož jména mohou slavit svátek v rozdílné dny dle toho, kterého ze světců pojali za svého patrona. Termín svátku se přitom většinou odvíjí od data úmrtí světce.

Situace je ještě složitější tím, že tradiční církevní kalendáře se mohou lišit od kalendáře Jana Pavla IV. Výjimkou nejsou ani případy, kdy věřící slaví více svátků, protože přijali více jmen například při biřmování nebo řeholní jméno při vstupu do řádu.

Novodobé oslavy jmenin se oprošťují od katolického původu a stávají se pouze svátkem daného jména. Podkladem pro termín oslav jmenin je pak klasický občanský kalendář.

Vyhledala jsem dobře i svátky oblíbených mužských postav? Joffrey 13.leden, Bernard 20.srpen ? Možná by to nebylo špatné téma k nějaké minifikci - ti dva určitě spolu rádi slavili A nabízí se třeba i nějaké jmeninové překvapení pro Angeliku.

Tereza píše:

Tenhle patřil Nikolasovi, na seně ve stodole :

"Miluj mě," šeptala a tiskla své rty na jeho. "Jednou jedinkrát. Pak odjedu. Ty nechceš?

S ohledem na Rošťákovy milostné kvality možná dobře, že k aktu nedošlo a že Angeliku nakonec "zaučil" Joffrey...

http://lasagasangelique.blogspot.cz/2008/03/

V tom výčtu mi chybí Vardes... nebo ho ve filmu vynechali?

moirra píše:

fantina píše:

A vzhledem k tomu, že víme, že je A. ve znamení Střelce, tudíž se narodila na přelomu listopadu a prosince (na tom jediném se shodli dosud všichni), je prostě pro správný výpočet jejího roku narození potřeba znát, jestli kniha začíná jarem 1645 nebo zimou (koncem roku) 1645 (příp. r. 1646 podle nové verze).

Odkial viete ze Angelika bola znamenie Strelec ????? to zasa ja neviem

fantina píše:

jeanne píše:

PS: "A proč je Angelika ve znamení Střelce?" Protože je i její autorka?

Přesně tak Vím, že už jste to probíraly ve Volné diskuzi - Astrologie, když jste uvažovaly, jakého znamení je Joffrey. Taky mám stejný názor Ale Moirra se asi ptala, kde se to v knihách píše.

Vracím se k trošku starší otázce, na kterou se narazilo před 4 roky v tématu Časová osa. Moirra tehdy chtěla, abychom Angeličino znamení zvěrokruhu doložili citáty. Tehdy jsem si nemohla vzpomenout, v kterých knihách jsou, ale nedávno jsem na ně narazila, tak je sem jen pro úplnost přidávám

Angelika v pokušení:
„Jen se nebojte! Jsem dcera Střelce, mým znamením je Oheň, kohorta Násilníků a legie Salamandrů, kteří bez úhony projdou všemi plameny. MUSÍM skočit. Pane d’Astiguarzo, podejte mi ruku.“

Angelika a spiknutí stínů:
Vzal Angeliku kolem pasu a odváděl ji stranou. "Neztrácejte rozvahu."
"Ale já..."
"Znám vás... Slyším, jak vám tluče srdce... Ach, ten zranitelný Střelec." Pohladil ji po tváři. "Ono se neví o hluboké citlivosti tohoto znamení ohně, které je celý život vydáno napospas nenávisti, již vyvolává jeho přímočarost, ale i lásce, protože z něj sálá až nadpozemská nádhera. Hoří totiž tělesným i nadpozemským ohněm, jež ho oživuje. Protože dokáže svým šípem zasáhnout do živého, domnívají se, že je nezkrotný a silný, ale on trpí tím, že je zároveň pozemský i nebeský."
"Mluvíte o mém znamení zvěrokruhu?" zeptala se zvědavě.
"Ano, o Střelci." Villedavray pohlížel k nočnímu nebi, jako by tam viděl cválat mytického Kentaura k tichým hvězdám, skrývajícím se za nadýchanými mračny. "Je poslem materiálního světa, mířícím do světa nadpozemského. Proto jste se právě vy, Angeliko, stala obětí té ďábelské bytosti. V jistém slova smyslu," naklonil se k jejímu uchu, "jste totiž ze stejného těsta, chápete? Vy ji dokážete odhalit, vytušit její dábelskosti... ale jste stvořena i k tomu, abyste nad ní zví těžila, protože patříte k pozemskému světu a nemůžete ho zradit. Kentaur stojí pevně na zemi. Nenechá se snadno vyděsit. Nedělejte si už starosti s tím, co bylo a co bude..."

Angelika a cesta naděje:
"Ne, nechci nic vědět. Chci snít, chci snít o tom, že už nemám žádné nepřátele. Až se objeví, vždycky budu mít dost času jim čelit."
"Jsi Střelec," přikývla Ruth, jako by to vysvětlovalo vzpouru její hrdinky. Ta odmítala příliš jasný obraz budoucnosti, jíž se vlastně tolik neobávala a raději ji bude poznávat postupně, za chodu dní. Neboť Střelec, hluboce vkořeněný do přítomnosti, zároveň míří šípem do nebes, má velikou představivost a je symbolem budoucnosti, kterou nelze postihnout za plného vědomí.

"Ale jděte, pane Garreau, to vaše věčné povídá se... Musíte přece znát míru. Nechápu, jak mě může takový galantní muž jako vy neustále obviňovat ze všech hříchů světa. Jaké jste znamení myslím zvěrokruhu," upřesnila, když na ni udiveně pohlédl.
"Střelec," zabručel.
"Tak už rozumím, proč vás mám ráda i přesto, jak se ke mně chováte. Já jsem totiž ve stejném znamení."
Upadl do rozpaků a pokřiveně se usmál.
"Střelec je velice houževnatý. Zapře se podpatky do země. A pohlíží k nebi, když ho tíží život."
Pan Garreau ďEntremont pohlédl na papír, který držel v ruce, a zamyslel se.

Angelika a cesta k vítězství:
"(...) Je snadné zneužívat dobrá a šlechetná srdce a zlomit je. Jsem Střelec. Nikdy jsem nesnesla, aby se mí nepřátelé beztrestně radovali z mé porážky. Je to otázka spravedlnosti. Chci nastolit rovnováhu mezi Dobrem a Zlem, mezi zákony nebe a země. Lidská bytost stojí uprostřed. Nemá na vybranou. (...)"

fantina píše:

Vracím se k trošku starší otázce, na kterou se narazilo před 4 roky v tématu Časová osa. Moirra tehdy chtěla, abychom Angeličino znamení zvěrokruhu doložili citáty. Tehdy jsem si nemohla vzpomenout, v kterých knihách jsou, ale nedávno jsem na ně narazila, tak je sem jen pro úplnost přidávám

Super Fantina, ďakujem!

raz sme tu mali debatu o tom či Angelika vedela alebo nevedela plávať, tuto citát z Quebeku, na ktorý som narazila keď som hľadaľa niečo iné:

Snívalo sa jej o vode, o Seine, o tom, že sa topí. Ocitla sa na brehu Seiny, kde sa s Polak kúpala v jednom zo
zariadení, ktoré slúžili v horúcich letných dňoch. Parížanov pred zvedavcami chránila celtovina napnutá
na drevených koloch, muži boli oddelení od žien.
Videla po nábreží prechádzať policajta Desgreza.
Zľakla sa, pošmykla, skĺzla do vody a začala sa topiť. „Veď viem plávať,” napadlo jej vo sne.
Joffrey stál nablízku, ale nepodal jej ruku. Napokon sa vlastnými silami dostala na breh a vtedy sa prebrala.
Chvíľu jej trvalo, kým si uvedomila, kde je, a pritisla sa k Joffreyovi.

Kniha 12. Angelikyno rozhodnutie (Quebec 2)



a plávanie v 2 diely:

Zamířila k Seině. Na nábřeží Morfondus zřídili lodníci na léto „lázně“ pro ženy. Pařížanky se sem během tří nejparnějších měsíců chodily osvěžit do řeky. „Lázně“ tvořilo vlastně jen několik kůlů, na nichž bylo napjaté plátno. Ženy se koupaly v košilích a čepcích.
Lodníkova žena, jíž chtěla Angelika platit vstupné, vykřikla:
„Nejsi blázen, chtít se máčet v tuhle hodinu? Vždyť je eště zima!“
„To mi nevadí.“
Voda byla skutečně studená. Angelika zprvu cvakala zuby, ale pak se začala cítit příjemně. A protože byla jediná zákaznice, mohla si mezi kůly i zaplavat. Když uschla a oblékla se, ještě chvíli se procházela po nábřeží a radovala se z vlahého podzimního slunka.

v konkurencii s tvrdením zo štvrtého dielu:



„Bůh s váma, každej na svý triko,“ vykřikl Nicolas, když se před nimi hrozivě vztyčily rudé útesy.
Trestanci skočili do vody.
„Umíš plavat?“ zeptal se Nicolas Angeliky.
„Ne.“
„Musíš se pokusit.“
Vrhl se i s ní do vody a snažil se jí držet hlavu nad hladinou. Pořádně se napila slané vody, zalykala se.

tak čo teraz? vedela či nevedela plávať?
ja si myslím že vedela
alebo sa zlakla mora?

Tak ono je něco jiného umět plavat v klidnějších vodách, jako relativně klidněji plynoucí Seina, nebo v nějaké nádrži či jezeře. Já jsem to vždycky chápala tak, že Angelika sice uměla plavat, ale nijak vynikající plavec nebyla a svým plaveckým schopnostem prostě nevěřila, pokud šlo o divočejší vodu. A nebo to prostě byla chyba v překladu, v tom čtvrtém díle.

To jak se málem utopila v osmém díle do toho nepočítám, protože na sobě měla ženské šaty, které ji v těch vlnách stahovaly dolů. Ale za takové situace, bychom se nejspíš utopili všichni.

Clara píše:

Já jsem to vždycky chápala tak, že Angelika sice uměla plavat, ale nijak vynikající plavec nebyla a svým plaveckým schopnostem prostě nevěřila.

Myslím, že i kdyby nebyla dobrý plavec, neodpověděla by "Ne" ale spíš "Trochu" nebo tak něco. A chyba v překladu se mi zdá divná, "Ne" je prostě "Ne".
A taková docela zásadní věc, jako psát 2x o koupání hlavní hrdinky a pak z ní udělat neplavce, by snad autorce neunikla.

Za mormálních okolností záhada . Nabízí se tedy jedno praktické vysvětlení : buď si při psaní přihla(jen pro inspiraci) paní AG nebo později překladatelka . ( To s paní AG bylo pochopitelně myšleno v legraci, takže to vidím na tu překladatelku.)

No odpoveď sa väčšinou ako vždy nájde v knihách samotných s pera pani AG :

Angelika byla u vytržení, když zahlédla malou zátoku. Byla skutečně klidná a patřičně chráněná. Její dvě společnice váhaly. Koupat se úplně nahé pod širým nebem, ne, to se neopováží… Angelika je mohla přesvědčovat nahoru dolů, že je nikdo nevidí a že je hlídají stráže, neodhodlaly se. Přesto ale využily toho, že jsou tu samy, sundaly si punčochy a čepce a trochu se osvěžily. Angelika je nechala být a kousek poodešla. Za keřem odhodila šaty a s rozkoší pozorovala hladkou hladinu jezera, pozlacenou sluncem.

Když se úplně svlékla, opatrně sestupovala po svahu dolů. Voda byla skutečně velice studená, až se skoro zalykala. Ale za chvíli už jí jen příjemně chladila rozpálené tělo. Ponořila se až po krk, blaženě vzdychla a nechala se unášet proudem. Voda jí zchladila rozpálenou šíji. Zavřela oči. Chlad jí stoupal až ke kořínkům vlasů. Měla dojem, že ožívá. Pomalými pohyby rukou se držela na hladině. Uměla trochu plavat. Kdysi v pařížských vedrech se koupávala v Seině. Také v Marly se s dvorem koupali v Seině. Ale Seina byla daleko.

Angelika otevřela oči. Objevil se jí svět svěžesti, krásy, světla a stínu, a ten svět jí patřil. Trochu se vzpamatovala a začala plavat. Vlasy za ní pluly ve vodě jako světlé chaluhy. Vzdalovala se od břehu. Obeplula výběžek a octla se u další zátoky, ještě širší, zřejmě doplavala na druhý konec jezera. Na kraji malé pláže stál mezi fialovými astrami obrovský rudý javor s uzlovitými kořeny. U břehu se na místy světlém, místy namodralém povrchu jezera vynořovaly oblé skály. Angelika připlavala k jedné z nich a zachytila se, celá mokrá, za žulový výstupek. Pozorovala opuštěnou krajinu kolem sebe.

No ale teraz sa pýtam čo myslela pani AG vyjadrením že "Uměla trochu plavat." keď napokon oboplávala celé jazero.

A v kríkoch šmíroval páter Orgeval a ho ....l si ho.



PS: vo Francúzštine v 4 diely je to rovnako na otázku či vie plávať odpovedá nie:

– Tu sais nager ? demanda Nicolas à Angélique.
– Non.