KRALOVSKA SVADBA 08.juna. 1660

Kedze cela jedna kniha Angelique Integrale *KRALOVSKE SLAVNOSTI*

pojednava o kralovskej svadbe, nedalo mi neotvorit tu v historii toto tema

historicka kresba zo svadby:

https://media.britishmuseum.org/media/R ... 61_001.jpg

Vlavo na obraze je Anna Rakuska, stojaca medzi svojim mladsim synom a kardinalom Mazarinom.

A tuto z Wikipedie:

PYRENEJSKY MIER

V roku 1659 skončila vleklá vojna so Španielskom uzavretím tzv. pyrenejského mieru, ktorým Francúzsko získalo na severe grófstvo Artois a na juhu Roussillon. Gestom mierového urovnania sporu sa stal i Ľudovítov sobáš so španielskou infantkou Máriou Teréziou, ktorá sa však musela zriecť dedičských nárokov po svojom otcovi. Pyrenejský mier znamenal začiatok konca dovtedajšieho výsadného medzinárodnopolitického postavenia Španielska.

Prva strana originalu zmluvy:

Moirro, pozor, ten barevný obraz co jsi dávala to je svatba jednoho z vnuků Ludvíka XIV. mám dojem že vévody burgundského s Marii-Adelaidou Savojskou, která se uskutečnila roku 1697, starší Ludvík XIV. svatbě přihlíží na levé straně

Setkání francouzského a španělského krále je tady:
http://4.bp.blogspot.com/-Oo0bl4IzhQM/T ... island.jpg

Svatba tady:


Ten dokument je super! Díky!

Super obrazky si nasla Dauphine!
Ta neodmyslitelna obrucova sukna spanielskej infantky, ktoru spomina pani AG!

jasne ze moj druhy obraz bol nespravny, som sa preklikla,
ved na nom nebol neodmyslitelny Mazarin!

Maison Royale v St.Jean de Luz

V mestecku St-Jean de Luz v dome postavenom r.1643 travil v roku 1960 posledne chvile mladeneckeho zivota Ludovit XIV. pred svadbou s dcerou Spanielskeho krala. Tato svadba ukončila dlhu 24-rocnu vojnu medzi Francuzkom a Spanielskom.



A takto vyzera dnes:

Kráľovská svadba St.JeanLuz a Pyrenejský Mier

Pyrenejský mier (1659) zacelil trhlinu v južnej hranici so Španielskom, lebo Francúzsku pripadla oblasť Roussillon a severná Cerdagne. Aby však mier bol dodržaný, musel sa zabezpečiť manželstvom medzi kráľom Ľudovítom XIV a Španielskou Infantkou

Francúzsko však zostávalo zraniteľné zo Španielskeho Holandska a oblasti Franche - Comté, ako aj z Lotrinska a medzi horskými masívmi pri Belforte. Tým sa vysvetľuje, prečo za panovania Ľudovíta XIV. došlo k dvom útočným vojnám: k tzv. Devolučnej vojne, v ktorej išlo o uplatnenie nároku na časť Španielskeho Holandska v rokoch 1667 - 1668, a útoku na Spojené Holandsko v roku 1672. Ten sa na Ľudovítovo veľké sklamanie rozrástol do celoeurópskeho konfliktu, trvajúceho do roku 1678 - 1679.

Pozrime sa čo nám o Pyrenejskom mieri napísal pani AG:

Citovat:

V oblouku Biskajského zálivu, v němž se koupaly baskické provincie, jejichž jedna část byla francouzská a druhá španělská, leželo ústí Bidassoy, nevelké říčky, jejíž tok však tvořil přirozenou a dostupnou hranici mezi Francií a Španělskem.
Na ostrově uprostřed říčky, zvaném Bažantí, přibližně na úrovni městečka Saint-Jean-de-Luz, bylo vybudováno útočiště, kde by se mohli pověření vyjednavači setkat. A protože tuto iniciativu už schválil španělský král, vypadala velice nadějně. Kardinál toužil sejít se a pracovat na uzavření míru v Evropě, který by znamenal záchranu francouzského království. Nicméně Mazarin se neoddával planým nadějím. I ty nejpřijatelnější a nejvelkorysejší dohody přijdou vniveč, jestliže je neposvětí svatba francouzského krále s dcerou krále španělského. Pouze toto spojení, kdy díky mladému páru budou uspokojeny zájmy obou království, dokáže ukončit neustálé konflikty, které dosáhly rozměru stoleté války.

Úryvok z knihy Kráľovské slávnosti.

Pani AG to mala zasa raz skvele zrešeršované aj keď ju tak trochu podozrievam že si poslúžila niektorou z oficiálnych dobových kroník

21 júna 1659 sa skutočne kráľ rozlúčil zo svojou prvou láskou, Márou Manchini, ktorá opustila dvor
22 júna 1659 sa Mazarin vybral na vyjenávania smerom Narbonne a Saint-Jean-de-Luz

Mladý kráľ a matka kráľovná opustili aj s celým dvorom Paríž a tiež sa vybrali smerom na juhozápad ...
vtedy ešte netušil že sa do Paríža nevráti takmer celý rok

historické časové osy tej doby:

https://fr.wikipedia.org/wiki/1659_en_France
http://www.histoirdefrance.fr/histoire/louis14_11.htm

Gestom mierového urovnania sporu sa stal i Ľudovítov sobáš so španielskou infantkou Máriou Teréziou, ktorá sa však musela zriecť dedičských nárokov po svojom otcovi. Pyrenejský mier znamenal začiatok konca dovtedajšieho výsadného medzinárodnopolitického postavenia Španielska.

Ešte z pera pani AG:

Citovat:

Nejdřív ji v Saint-Jean-de-Luz potvrdili dva vyčerpaní ministři, poté byla podepsána v listopadu 1659 v Toulouse.
Bude se jí říkat pyrenejský mír. Královská svatba byla odložena. Nejméně do března nebo dubna 1660.
Ludvík XIV. okamžitě začal mluvit o návratu do Paříže.
(...)
Na smrt nemocný Mazarin trpící dnou a žlučovými kameny posílal na všechny strany nejrůznější zákazy.
Nikdo se do Paříže vracet nebude, nařídil. Musíme zůstat tady, ostatně pro francouzského krále to bude příležitost navštívit poddané a připomenout jim, kdo v zemi vládne.

Presne tak! Kráľ sa skoro rok motal s celým dvorom krížom krážom po svojom rozsiahlom kráľovstve, pričom dvor viackrát navštívil Toulouse. Moliere tam dokonca hral divadelnú hru.

Toulouskí kapitoli sa klaňajú pred kráľom:



aká príšerná škoda že nám práve toto obdobie zo života Angeliky a Joffreya pani AG neopísala podrobnejšie
to je doslova skvelý námet na beta-fikci už si predstavujem arcibiskupa ako leštil vežu na katedrále
a ako si pripravoval kázaní na túto historickú udalosť

na rozdiel od filmu, Angeliku štýlovo odpratala rodiť do Beárnu a kráľa vítal iba Joffrey (že sa ubytoval uňho, je logické, kráľ vždy na návštevách rôznych miest v kráľovstve využil tie najhonosnejšie sídla svojich poddaných)

Svadba v ST.JEAN de LUZ

Citovat:

Bylo 9. června. Důležitá byla jediná věc.
Byl to den královské svatby, na niž byli pozváni, kvůli které mnozí přijeli a mnozí se zruinovali a na kterou ve zmatku velkých dní na Bažantím ostrově téměř zapomněli.
(...)V kostele za oltářem vedlo až ke klenbě schodiště ozářené tisícovkou svící. Angelika unešeně sledovala ten zářivý proud. Silná vůně kadidla a téměř nebeská hudba doplňovaly opojnou atmosféru náboženského vytržení.

tak tu máme ten Kostol aj s tribúnami ab sme si tú atmosféru vedeli lepšie predstaviť:



a predstavme si to zaplnené dvoranmi:


Dokonalá stránka ST.JEAN de LUZ s fotografickými materiálmi vysvetlivkami a budovami ktoré sú opísané v knihe, z ktorej som čerpala nejaké tie informácie:

http://www.lebrelblanco.com/anexos/atla ... tieres.htm

Infantka v kostole už nemala na sebe krinolínu, ale ako správne opísala pani AG tento odev:

Citovat:

V jejich stopách kráčela infantka, nová královna, zprava ji vedla Výsost, králův bratr, a zleva její čestný rytíř, pan de Bernonville. Šaty měla ze stříbrného brokátu a fialový sametový plášť pošitý zlatými liliemi. Plášť, po stranách velice krátký, měl deset loktů dlouhou vlečku. Nesly ji mladé královy sestřenice, slečny de Valois a d’Alençon, a princezna de Carignan. Dvě dvorní dámy navíc držely infantce nad hlavou královskou korunu.

http://img.over-blog-kiwi.com/0/85/88/2 ... 050235.JPG

https://fr.m.wikipedia.org/wiki/Fichier ... edding.jpg

pametná tabuľa kráľovskej svadby:



dom v ktorom býval kráľ:




PS: ja viem že už som sem nejaké informácie o Kráľovskej svadbe dávala , ale neviem ich nájsť ....

A nedá mi nepripomenúť si obraz kde je infantka v krinolíne:



Samozrejme sa mi okamžite vybavil Joffreyov vtipný ale štipľavý komentár:

Citovat:

A korzet má tak stažený, že vypadá, jako by neměla ňadra, přestože je prý má velice hezká,"
dodala paní de Motteville a načechrala si krajky na hubeném hrudníku.
Joffrey de Peyrac na ni upřel jeden ze svých nejsžíravějších pohledů.
„Opravdu se zdá," poznamenal, „že madridští krejčí jsou velice nezkušení, když dokážou zakrýt to, co je krásné, zatímco ti pařížští jsou tak šikovní, že dávají vyniknout i tomu, co už krásné není."

hmmm .. tento vtipný výrok v Integrale nenájdeme

Pyrenejský Mier svadba v St.JeanLuz a návrat Kráľa s novou kráľovnou a dvorom do Paríža

Obdobie rokov 1659 až 1660

Kráľ bol na cestách po svojom kráľovstve viac ako celý rok. Keďže tieto tri témy jedna z druhou súvisia -
dávam ich do jedného vlákna. A dúfam že je celkom jednoducho pochopiteľné že tieto témy patria
do Histórie istotne viac ako do módy a architektúry a preto som ich sem (spätne) presunula.

Slávnostný príjazd kráľa aj z novomanželkou do Paríža 26 augusta 1660

najskôr pripomeniem z Angeliky:


Pamätáte sa čo vravela Hortenze Angelike, keď kráľ prichádzal do Paríža 26. augusta 1660 ?

Zkrátka a dobře, až se bude král vracet do Paříže, máme možnost být v paláci de Beauvais, který je přímo v ulici Saint-Antoine, kde začne slavnostní průvod. Budeme se samozřejmě dívat jen z horního patra, ale tím líp uvidíme."

Stáli na balkóne tohoto paláca, ktorého paňou bola jednooká Katka, povýšená do šlachtického stavu. ( v tom čase mala 46 rokov)

Rytina je presne z roku 1660. Takže Angelika, Hortense, Athenais a vdova Scaronová, štyri Poitievčanky,
sa museli dívať z jedného z horných okien.



Tuto vo veľkom rozlíšení z dobovým oblečením:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... stampe.jpg

Gravure de Jean Marot montrant la façade d'origine de l'hôtel (vers 1660)

Palác stojí dodnes. O paláci jedookej Katky viac tuto:

viewtopic.php?f=3&t=600&view=next

Slávnostný príjazd kráľa do Paríža:

na tomto obraze si možno pozrieť detaily sprievodu - pri niektorých jazdcoch sú aj mená.

https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... f1.highres

Tu je obraz kráľovnej v koči pri príchode do Paríža- rytina sa zjavila v kalendári z roku 1661



a ďalšia rytina

https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... f1.highres

zaujímavé je že sa mi nepodarilo nájsť žiadny maľovaný obraz - iba rytiny

teda ak vynechám Seguiera, nám z námeho z Joffreyovho procesu - ktorý sa zo slnečníkom nad hlavou,
zjavuje už na celkom prvej rytine a tuto jeho známy obraz presne z tej istej udalosti:




Obraz maľoval Charles le Brunn. Všimnite si skvelých detailov dobového oblečenia.
(predávajú to aj ako puzzle. )

A rytina toho istého.

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... t_1660.jpg

PenelopaW píše:

Tereza píše:

Ani jsem netušila(nebo zapomněla), že mohlo existovat něco jako tištěný program obsahující trasu průvodu. Popis šatů krále a jeho choti byl také parádní a u Tebe tak nějak předpokládám, že i autentický . Úplně si ty outfity dovedu živě představit.

Informaci o programu mám z Integrale a zpětně jsem zjistila, že stručná noticka je i v původním vydání.

MARKÝZA ANDĚLŮ 2:
Policie ve slavnostních uniformách s píkami, halapartnami a mušketami ovládla ulice, ozývající se křikem vyvolávačů, kteří rozdávali spisky s programem slavnosti, trasou královského průvodu a popisem vítězných oblouků.

Text té brožurky měl tedy obsahovat trasu průvodu a popis těch triumfálních oblouků na Pont Notre-Dame. S ohledem na to, že jim AG v Integrale věnuje značnou pozornost při procházce Angeliky s Fallotovým strýcem, zajímalo by mne, zda se jí nějaký zachovaný výtisk nedostal do ruky.

KRÁLOVSKÉ SLAVNOSTI:
(…) Dnes se na obou koncích mostu navíc skvějí velké triumfální oblouky z lehké tkaniny a barevného plátna.
Vjezd na most zdobí oblouk s tématem Mír a Manželská láska.
Je na něm Mars sražený k zemi Hymenem a odzbrojený Amory, Iris spojuje portréty mladých snoubenců pod mateřským pohledem Junony-Anny Rakouské. O kousek dál připomínají alegorické dvojice základy šťastného svazku. Čest a Plodnost a Věrnost drží snubní prsten a Manželství dvě propletená srdce.
Směrem k Marché-Neuf představuje hlavní obraz Herkula s rysy krále, spojeného s Minervou, podobající se královně, za dohledu Merkura-kardinála Mazarina. Svatý Ludvík a Blanka Kastilská sestupují z nebe, aby požehnali novomanželům, a na zemi Amorové a shromážděný lid začínají zpívat s příležitostným sborem: „Hymene! Hymene!“

Outfity královského páru jsou taktéž převzaty z Integrale .

Tereza píše:

Nějaký obrázek by k tomu průvodu nebyl

Přes obrázky je tu Moirra .

EDIT:

Že jsi to Terezo Ty, a že máme opět funkční počítač, nedalo mi to a zadala jsem do google správný řetězec slov, takže jsem byla korunována těmito skvosty:

6. června: rozhovor Ludvíka XIV. a Filipa IV. na Bažantím ostrově (v pozadí infantka)
https://fr.wikipedia.org/wiki/1660_en_F ... renees.jpg

Svatba:
https://www.histoire-image.org/fr/etude ... e-autriche

Alegorie manželství Ludvíka a Marie Terezie od Jeana Nocreta
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=fr

Král v Paříži 1660
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=fr

Příjezd krále - vyvýšený trůn u brány Saint Antoine:
https://art.rmngp.fr/fr/library/artwork ... nt-antoine

Pamětní medaile s královnou:
https://www.saivenumismatique.fr/monnai ... 18737.html
https://www.ebay.fr/itm/JETON-LOUIS-XIV ... 2605126648

Příjezd královského páru do Paříže:
https://www.histoires-de-paris.fr/entrees-royales/ (článek ve FJ obecně ke královským slavnostním příjezdům do hlavního města)
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b8404577k.item
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=fr

Poslední odkaz je naprosto perfektní záležitost!!!! Lze nazvětšovat + jsou tam popisky jednotlivých částí průvodu, takže rýpalové mohou porovnávat s Integrale.
(Jestli nebude Moirra aktivnější, mohu pak výčet jednotlivých osob doplnit formou citátu do tématu královské svatby. Pokud tedy nezaložíme extra téma jen na příjezd do Paříže .)

Geniálne sklopotované!

Jediný farebný obraz ktorý sa dá nájsť a ktorý našla aj Penelopa:



Ten som niekde mala vo väčšom rozlíšení ale kde ? By sa zišile aby sme skontrolovali
či sedí opis kráľovho oblečenia

PenelopaW píše:

Poslední odkaz je naprosto perfektní záležitost!!!! Lze nazvětšovat + jsou tam popisky jednotlivých částí průvodu, takže rýpalové mohou porovnávat s Integrale.

Jasné a už sa aj hlási prvý rýpal čo ide porovnávať

PenelopaW píše:

(Jestli nebude Moirra aktivnější, mohu pak výčet jednotlivých osob doplnit formou citátu do tématu královské svatby. Pokud tedy nezaložíme extra téma jen na příjezd do Paříže .)

len pridávaj, pridávaj - uvidíme koľko toho bude ešte stále môžeme vlákno rozdeliť

Ozaj hladajte teda v ktorom okne (oknách) by podľa opisu pani AG bola Angelika a jej priateľky:



Pre dostatočné rozlíšenie nakliknite obrázok ešte raz:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... stampe.jpg

Tuto link:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... stampe.jpg

Na pripomenutie:

Bez obtíží se dostali do ulice Saint-Honoré, která byla čistá a rovná a nijak zvlášť přelidněná. Kočáry stály v postranních uličkách. V paláci de Beauvais bylo už rušno. Hlavní balkón zdobil červený sametový baldachýn se zlatými a stříbrnými třásněmi. Z fasády visely dolů perské koberce.Na prahu stála jednooká stařena ověšená šperky a s rukama v bok pokřikovala na čalouníky.
„Co tam dělá ta strašná čarodějnice?" zeptala se Angelika, když se blížili k paláci.
Hortenzie jí naznačila, aby mlčela, ale Athénais za vějířem vyprskla.
„To je paní domu, drahoušku, Kateřina de Beauvais, zvaná Jednooká Katka. .....

Athénais de Tonnay-Charente si autoritativně zabrala jedno okno pokoje, kde bydlelo služebnictvo, a rozložila se s přáteli v něm.„Odtud báječně uvidíme," vykřikla. „Podívejte, tamhle je brána Saint-Antoine, kudy přijede král."
Angelika se také vyklonila. Cítila, jak bledne.
Pod modrým nebem v teplém oparu neviděla širokou ulici, kde se tísnil dav, ani bránu Saint- Antoine s vítězným obloukem z bílých kamenů, ale trochu vpravo obrovskou budovu jakési pevnosti, tyčící se jako temná hrozba.
Zeptala se tiše sestry:
„Co je to za pevnost tam za branou Saint-Antoine?"
„Bastila," zašeptala Hortenzie do vějíře .....


A tu je fasáda paláca zvonku do ulice. Hotel Beauvais stojí dodnes.

PenelopaW píše:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=fr

Poslední odkaz je naprosto perfektní záležitost!!!! Lze nazvětšovat + jsou tam popisky jednotlivých částí průvodu, takže rýpalové mohou porovnávat s Integrale.

Hm... tak po zkopírování odkazu odsud do prohlížeče se mi nic nenačítá - doporučuji tedy název obrazu zadat do google.

"1660 entry of Marie Thérèse of Austria (new wife of Louis XIV of France) into Paris.jpg"

Tady funkční obrázek na jiných stránkách, ale nejde tak hezky zvětšovat: https://www.alamy.com/19-1660-entry-of- ... 88203.html

PRŮVOD:

PenelopaW píše:

jednotlivé "složky" průvodu:

- členové žebravých řádů - františkáni, johanité, augustiniáni a karmelitáni
- duchovenstvo s kříži a korouhvemi
- městská garda
- guvernér (pan de Burnonville) a jeho stráže
- starší cechu kupeckého, radní, konšelé, dozorční úředníci čtvrtí, mistři cechu soukenického, pekařského a vinařského
- cech obchodníků
- policisté, strážci věznic, důstojníci a soudní vykonavatelé
- nejvyšší soudní úředníci, úředníci z daňových úřadů a výběrčí
- královna matka a princezna Henrietta Anglická
- Mazarinův "konvoj" čítající 72 mul ve 24 řadách, podkoního jeho eminence, pážata, koně, 11 kočárů se šestispřežím a kočár samotného kardinála
- šlechtici se svým služebnictvem: d'Humieres, Lauzun, Saint-Aignan, de Guiche, Brienne, de Vardes v čele švýcarské gardy
- král
- nejvyšší komoří, nejvyšší král. pobočník, vrchní královský podkoní a velitel stráží
- princ de Condé a králův bratr (v Integrale vynecháni!)
- královna na pozlaceném římském trůnu

Čekání se prodlužovalo. Konečně křik netrpělivého davu prozrazoval, že se průvod blíží.
Ze stínu brány Saint-Antoine se vynořují první skupinky. Sestávají ze čtyř žebravých řádů: františkánů, johanitů, augustiniánů a karmelitánů, kteří nesou kříže; před nimi kráčejí nosiči svíček.
Hnědé, černé a bílé vlněné kutny se vysmívají kráse slunce, které se jim mstí tím, že je pálí do lesknoucích se růžových vyholených lebek.
Následuje duchovenstvo s kříži a korouhvemi, kněží v komžích a čtverhranných čepičkách.
Pak přichází městská garda se zdviženými trubkami a nábožné zpěvy střídají veselé melodie.
Za třemi sty městskými lučištníky kráčí guvernér, pan de Burnonville, a jeho stráže.
Následuje starší cechu kupeckého na koni mezi nádherně vyšňořenou skupinkou sluhů v zelených livrejích, doprovázen radními, konšely, dozorčími úředníky čtvrtí, mistry cechu soukenického, kožešnického, pekařského a vinařského v sametových pláštích nejrůznějších barev.
Dav jásavě vítá šest korouhví, symbolů cechu obchodníků.
O mnoho chladněji reaguje na policisty, strážce věznic, důstojníky a soudní vykonavatele.
Poznává obvyklé mučitele, zachmuřené a zlé, a úplně utichá.
Stejně nepřátelské ticho přivítalo nejvyšší soud, úředníky z daňových úřadů a výběrčí — symboly nenáviděných poplatků.
Nejvyšší soudce a jeho nejbližší kolegové jsou nádherně oblečeni v šarlatových pláštích lemovaných hermelínem, na hlavě mají čepičky z černého sametu premované zlatem.
Byly už skoro dvě odpoledne. Na azurovém nebi se marně pokoušely seskupit malé obláčky, sálající slunce je okamžitě rozehnalo. Dav se potil, stoupala z něj pára, začínal se dostávat do
transu, natahoval krk směrem k předměstí.
Vzrušené hlasy oznamovaly, že pod baldachýnem paláce de Beauvais se objevila královna matka. Doprovázela ji anglická královna vdova a její dcera, princezna Henrietta. To bylo znamení, že se blíží král a královna.
(…) Už z dálky rozeznaly konvoj Jeho Eminence kardinála Mazarina.
Mezi atrakcemi očekávanými v tento pohádkový den měl pověst té nejzajímavější doprovod Jeho Eminence, kardinála Mazarina. S velkým napětím sledovali diváci jeho dvaasedmdesát mul seřazených ve čtyřiadvaceti řadách, s bílými chocholy a zlatými sametovými přikrývkami. Za nimi kráčel podkoní Jeho Eminence se čtyřiadvaceti bohatě oblečenými pážaty, poté klusalo dvanáct nádherných koní pod zlatem a stříbrem vyšívanými rudými přikrývkami, které vedlo za uzdu dvanáct livrejovaných lokajů. A potom takzvaný zlatý hřeb, nádhera všech nádher: jedenáct kočárů se šestispřežím s dalšími skvostnými přikrývkami. Vrcholem byl kočár Jeho Eminence, v němž seděl sám kardinál a který byl skutečně mistrovským dílem pozlacovačů. Na slunci jen jiskřil.

Kočár Jeho Eminence kardinála, muže, který tolik let ovlivňoval osud Francie a celé Evropy, se dal znovu do pohybu, tažený osmi koňmi, mezi všemi kočáry toho dne byl však nejmenší. A… ten kočár… byl prázdný.
Ovace zesílily.
Poslední partie mazaného Itala, kterého tento dav, jenž ho tolik odmítal a nenáviděl, přece jen vzal na milost. Tleskali symbolu toho, co nikdo nemohl popřít: vynikajícímu stratégovi, který s pomocí vestfálského míru vytáhl Evropu z hrůzné třicetileté války a který podepsal pyrenejský mír se Španělskem, odvěkým francouzským nepřítelem. Lid citlivě pochopil, že kardinál odmítl snášet nepohodlí a obtíže přehlídky, a byl mu vděčný za to, že ukázal svou moc, a přitom je ušetřil svého obrazu.
Jistě se objeví – a známky nemoci a bolesti bude skrývat pod nalíčením –, na balkoně paláce de Beauvais.

(…) Před králem kráčeli šlechtici se svým služebnictvem.
Angelika dokázala mnohé jmenovat. Ukazovala svým společnicím markýze d’Humières a vévodu de Lauzun v čele jejich družin. Lauzun bez zábran pokukoval kolem, posílal dámám polibky. Dav mu odpovídal hlasitým obdivným smíchem.
Jak je milují, tyhle mladé šlechtice, tak statečné a skvělé! Teď znovu zapomínají na jejich marnotratnost, povýšenost, rvačky a ostudné pitky v hospodách. Vzpomínají jen na jejich udatné hrdinské činy.
Nahlas pronášejí jejich jména: zlatě oblečený Saint-Aignan s krásnou postavou i tváří; de Guiche s rozzářeným jižanským obličejem na bujném vraníkovi, jehož postroj se blýská drahými kameny; Brienne s třemi krásnými péry na klobouku, která mu padají do obličeje, jako když mává křídly pohádkový bílorůžový pták.
Angelika trochu couvla a stiskla rty, když projížděl markýz de Vardes s drzým obličejem pod světlou parukou v čele stovky Švýcarů v nadýchaných okružích ze 16. století.
Rytmus pochodu narušil ostrý zvuk trumpet.
Blížil se král, vítán nadšeným voláním.
Byl tu... krásný jako jitřní hvězda!
Jak je vysoký a urostlý, ten francouzský král! Konečně opravdový panovník. Ani opovrženíhodný jako Karel IX. nebo Jindřich III., ani příliš prostý jako Jindřich IV., ani příliš přísný jako Ludvík XIII.
Jel na tmavém hnědákovi a pomalu se přibližoval, následován nejvyšším komořím, nejvyšším královským pobočníkem, vrchním královským podkoním a velitelem stráží.
Odmítl baldachýn, který pro něj město dalo vyšít. Chtěl, aby ho lid viděl v jeho stříbrem vyšívaném obleku, zdůrazňujícím jeho urostlou postavu. Tvář mu před sluncem chránil klobouk, jehož střechu zdobenou bílými péry držely diamantové spony. Zamával rukou.
(…) Její pohled odlákal výkřik davu.
„Princ! Ať žije princ!" vyvolávali.
Angelika se otřásla.
Hubený, vychrtlý, s ohnivýma očima a obrovským ptačím nosem se vracel do Paříže princ de Condé. Přijížděl z Flander, kde stál v čele dlouhotrvající vzpoury proti královské autoritě.
Nezajímaly ho předsudky, nelitoval ničeho a pařížský lid ostatně taky ne. Zapomněl na zrádce, oslavoval vítěze z Rocroi a z Lensu.
Králův bratr po jeho boku, zahalený do krajek, vedle něj vypadal ještě víc než jindy jako rozmazlená dívka.
Zdvihl se zesilující pokřik.
Konečně se objevila mladá královna v lehkém kočáře z pozlaceného stříbra, taženém šesti koňmi s drahocennými přikrývkami, na nichž byly vyšité bourbonské lilie posázené drahokamy.

Objevila se mladá královna, sedící na římském trůnu z pozlaceného stříbra, taženém šesti koňmi, s přikrývkami vyšitými zlatými liliovými květy a posázenými drahokamy.
Pomlouvači z Pont-Neuf šířili zprávy, že nová královna šilhá, je ošklivá a hloupá. Všichni se radovali, že panovnice sice není nijak zvlášť krásná, ale má nádhernou perleťovou pleť, velké modré oči, jemné vlasy barvy bledého zlata, což ji činí půvabnou. Obdivovali její držení těla, její královskou vznešenost, vytrvalost, s níž tato křehká žena snášela tíhu svých brokátových šatů zdobených diamanty, perlami a rubíny.

Modře je doplněný text z Integrale, v němž zcela chybí zmínka o princi de Condé a Monsieurovi, stejně jako v Čs. spisovateli není nic o anglické královně a princezně Henriettě.

Co mne zaujalo hodně je rozdílnost verzí týkajících se kardinála Mazarina - v původním vydání je uvedeno, že se průvodu účastnil, v Integrale je napsáno, že jeho kočár byl prázdný!

moirra píše:

Ozaj hladajte teda v ktorom okne (oknách) by podľa opisu pani AG bola Angelika a jej priateľky:

A já doplňuji ještě dva hezké citáty, které se divaček a paláce týkají:

Ludvík XIV. projížděl kolem a netušil, jakou roli bude hrát v životě tří žen, které tu shromáždila ta nejpodivnější náhoda: Athénais de Tonnay-Charente de Montemart, Angeliky de Peyrac a Françoise Scarronové, rozené d'Aubigné.

Když Ludvík XIV. projížděl kolem paláce de Beauvais, zadržel koně a zeširoka tím směrem pozdravil, což si každý vyložil po svém.
Anna Rakouská viděla v tom gestu projev něžného syna, jenž byl jejím největším štěstím i největší starostí, pronásledovaná vdova po anglickém králi měla na tváři výraz soucitu a obdivu navzdory neštěstím, která statečně snášela, kardinál vnímal královo gesto jako vděk žáka, jemuž zachránil korunu, Jednooká Kateřina se slzou ve svém jediném oku myslela na krásné dítě, které jednou držela v náručí.

Pro vysvětlení doplňuji, že královna matka, Mazarin, Henrietta Anglická a vdova po popraveném králi, vystoupali na balkon paláce de Beauvais, odkud sledovali zbytek průvodu:

Lid citlivě pochopil, že kardinál odmítl snášet nepohodlí a obtíže přehlídky, a byl mu vděčný za to, že ukázal svou moc, a přitom je ušetřil svého obrazu.
Jistě se objeví – a známky nemoci a bolesti bude skrývat pod nalíčením –, na balkoně paláce de Beauvais.
Na kterém ze tří balkonů? Ta otázka visela ve vzduchu.
Na balkoně královny matky, s níž sdílel toho dne konečné vítězství v jejich dlouhém boji za záchranu malého krále a jeho království?
Bylo však téměř jisté, že bude stát sám na jiném ze tří balkonů, nejbližšímu úzkému průčelí.
Sám vedle siluety v tmavém oblečení, vedle vojáka a hugenota pana de Turenne de La Tour d’Auvergne, svého druha ve vítězných bojích.

Nádherne sclopotované Penelopa! Toto tu asi pribudlo keď som aj mala 2019 pauzu v Angelikovaní.

ten link na celý ten sprievod - dá sa rozkliknúť do obrovského rozlíšenia - plus tie výpisky z knihy - človek sa tam dokonale môže preniesť.

Uvažujem nad tým čo všetko by pani AG ešte napísala keby používala internet. (ona v interview hovorila že všetko robí na starý spôsob)

ja som zasa objavila niečo iné, nad čím som sa poriadne zasmiala Keď dnes Teeza pridala link na bulvár tak sa tam spomínala kráľová svadba na bažaňťom ostrove v roku 1660.

Spomínate si na bažantí ostrov z knihy Kráľovské slávnosti? na hraniciach Francúzska a Španielska kde si bral mladý kráľ španielsku infantku ?
o knihe: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=1&t=299




takže ten Bažantí ostrov, na ktorom mal ľudovít XIV svadbu - sa odvtedy, teda vyše 300 rokov delí tak, že pol roka v roku patrí Francúzom a pol roka španielom - a nikto ho ale nemôže navštevovať - a to máme EU a slobodný pohyb

ha táto planéta je šialená !

Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%BEant%C3%AD_ostrov

tuto video v angličtine od minúty 3:50 je to tam vysvetlené

https://www.youtube.com/watch?v=L6tJ-mvhznU

Naša drahá zlatá Zuzanka sa vyberie k Atlantiku začiatkom Apríla a šťažuje sa že je studené počasie.
Ale pozrite kam sa až napokon dostala tam ešte tuším nikto s nás nebol!

Tak jsme v Saint Jean a leje je vichřice a zima, to samé zitra HRŮZA Foto 1 v prílohe - búrka

Polačka jej odpísala že či už zabudla čo povedal Rescator keď porovnával Stredozemné more z Oceánom. (dohľadám citát)
A že v múzeu búrka nebude ....

A drahúšik Zuzanka sa tam vybrala hoci v ten deň keď som jej písala bolo muzeum zatvorené, ale zostali o deň dlhšie.
foto 2 v prílohe - lístky
Vraví že hodne fotila, nuž to sa už tešíme na fotky a na reportáž.

Tento dom postavený v roku 1643 bohatým majiteľom lode privítal v roku 1660 na niekoľko mesiacov mladého kráľa Ľudovíta XIV., ktorý sem prišiel podpísať Pyrenejskú zmluvu a oženiť sa so španielskou infantkou Máriou Teréziou v kostole Saint Jean de Luz. Apartmány tohto nádherného súkromného domu, ktorý obýval kráľ, sú prístupné verejnosti, ktorá môže obdivovať nábytok a obrazy z tejto doby. Vynikajúce schodisko. Od roku 2006 si tu možno pozrieť voskové figuríny z múzea Grevin v St Jean de Luz.

Dom v ktorom počas svadby býval kráľ a foto pod ním dom v ktorom bývala Infantka.

Milé kolegyně, po příšerné bouři se počasí zlepšilo. První pokus o návštěvu domu byl neúspěšný ale velice hodný pán nám vysvětlil, že v úterý je zavřeno. Miriam i v Tvém odkazů na web bylo v angličtině open. No nicméně dnes vše vyšlo. Prohlídka trvala cca 40 minut s francouzskou průvodkyní. Byla napůl herečkou, všichni se smáli a my jsme nic nerozuměli. Peyrac nahrával, tak uvidíme co dokážou přeložit francouštinářky. Bohužel v domě se nesmí fotit a průvodkyně doopravdy hlídala. Do muzea posílám průvodce a oficiální fota.
Saint Jean De Luz je nádherné, poklidného městečko. Lidé jsou zde velice přívětivá a ochotní hned pomoci, také jsou komunikativní. Nedoporučuji Biarritz, kde jsem se chtěla podívat díky Coco Chanel. Hlučné město plné nepříjemných lidí.
Teď nás čeká cesta na Cap Ferret a pak zastavujeme v Tours.
Po návratu bych chtěla připravit shrnutí cesty. Asi poprosím Tanu, aby mi vše pomohla zpracovat, protože umí výborně psát a do Liberce je to kousek. Ale ještě o tom neví.
Děkuji za Vaši trpělivost a těším se, že se všechny brzy opět setkáme na konferenci.

moirra píše: *

25 črc 2014, 13:00

Super obrazky si nasla Dauphine!
Ta neodmyslitelna obrucova sukna spanielskej infantky, ktoru spomina pani AG!

nuž ja zasa hľadím na infantkinu tvár a vidím presne črty posledných habsburských neviest, ktoré si vymieňali rakúski panovníci so svojimi španielskymi bratrancami Ako cez kopír, všetky. A v tomto prípade je jasné, že gény jej matky Alžbety Bourbonskej (v Španielsku Izabela) sa neprejavili a prerazilo dekády a storočia praktizované kríženie, kde sa v rámci jednej rodiny dookola brali bratranci so sesternicami, ktoré boli potomkami strýkov a neterí.

moirra píše: *

25 črc 2014, 13:00

aká príšerná škoda že nám práve toto obdobie zo života Angeliky a Joffreya pani AG neopísala podrobnejšie

no AG nie, ale nebola by som to ja, keby som nemala rozpracovaný preklad jednej fikcie práve z tohto obdobia

Zuzanka, len tíško závidím! Všetko je to krásne, nádherné a ďakujem, že si sa nami podelila o fotky a dojmy. Samozrejme, teším sa na podrobnejší report!
Ináč, Moirra, kedy nám KONEČNE popíšeš návštevu Toulouse?