CESTA Z MARSEILLE DO KANDIE

Pročítám 4. díl společně s mapou a narazila jsem na pár zajímavostí a chyb v českém překladu, tak přidávám pro úplnost.
Pro kontext jsem si udělala rozbor elektronickou tužkou.

1. Po vyplutí z ostrova Gorgonzola, chtěl vévoda de Vivonne doplout na ostrov Capraia a ne na ostrov Capri, jak chybně přeložila česká překladatelka. Přišlo mi divné, že Vivonne doufá, že budou ráno na Capri. Přitom Capri od nich bylo ještě hodně daleko, tak rychlí by nikdy nebyli (z Marseille do La Sapezia to, dle knihy, trvalo 10 dní). Na Capraiu ovšem nedopluli, kvůli srážce s Rescatorem. (naznačeno v mapě)

2. Hory Rigliano (Rogliano) na Korsice - dívají se na ně dalekohledem (před střetem), musí být tedy někde poblíž (před Capraiou) a předpokládám, že i o ně se pak galéra musela rozdrtit. Alespoň mi to tak přijde, když se podívám na reliéfní mapu Korsiky.

3. Srážka s Escrainvillovou lodí - byla někde u Vesuvu, následně u Sicílie Angelika onemocní (Elis zmiňuje sopku Etnu a Savary mluví o trhu s otroky v Messině). Potud je to jasné. Když se ale Angelika probere, zjistí, že byl Flipot prodán na trhu v Livornu a tady mi to nějak nesedí. Od Neapole jeli dolů na Sicílii, takže mi přijde jako nesmysl, aby se otočili a pluli až nahoru do Livorna a pak zpět k Řecku, jen proto, aby prodali pár "nevýznamných" zajatců a loďku. Ani časově to moc nevychází. V českém, německém i francouzském překladu je ale Livorno. V anglickém to přepsali na Messinu, což mi dává mnohem větší smysl, když byla při cestě.

4. Řecké ostrovy - Kyklady - Angelika se probere na lodi u ostrova Céos (Fr, De - Kéos) nikoliv Chios, jak bylo špatně přeloženo v češtině. Ten se totiž nachází až u tureckého pobřeží a rozhodně ne u Kyklad). Taky mi to přišlo divné, proč by si Escrainville tak moc zajížděl. Ale chápu, že bez internetu tenkrát muselo být těžké ostrovy správně přeložit, protože ty názvy jsou si hodně podobné.
Pak tedy pokračují na Kythnos, Syros (Syra), Mykonos, Délos, to se shoduje s ostatními překlady. Ostrov s řeckými sochami je Kuros (Kyouros), dnes pod názvem Despotiko a opravdu se tam stále nacházejí antické rozvaliny. Úplně mám chuť se tam vydat, opřít se o sloup se snítkou bazalky a dívat se na moře, jako Angelika.
Takhle “srovnané” na mapce najednou dává smysl, proč se Ecrainville tak moc rozčiloval, že musel na Santorini.

Väčšie rozlíšenie: https://live.staticflickr.com/65535/536 ... 8e2a_o.jpg

A povedzte dámy čo môže byť pre zarytú Angelikoložku romantickejšie ako sa vybrať do Stredomoria
po stopách Angeliky

Ach, Středozemní moře! Nostra mare. Nostra madre!
Naše matka. Modrá kolébka, široká, trpká lidská náruč, která objímá všechny rasy,
ukolébává všechny sny. Středozemní moře, kotel čarodějnic, v němž vřou všechny vášně… Angelika vyplula do jeho klamavých vod a utopila zbytky svých snů a svých nadějí v modrozeleném víru…


Týmto otváram vlákno kde mienime pridávať Mapy - podobne ako máme vlákno kde sú iba MAPY k Novému Svetu - aby sme to mali pekne zhrnuté. Odbornice na slovo vzatá, slečna Rescatorová už jednu pridala.

Ja pridávam skvelú starú mapu Korziky - pretože tam sa odohrala potyčka s Rescatorom, a keďže mal základne po celom Stredomorí, určite mal nejakú aj na Korzike. V XVII storočí to tam bolo divoké. K tomu samozrejme potrebujeme podrobnejšiu mapu. Ozaj mám niekde stiahnutý Vivonnov denník.

Tuto údaje z knihy relevantné pre mapy:

Vévoda de Vivonne usedl vedle Angeliky. „Mám podivné tušení,“ řekl. „Cítím, že se něco stane (...) Strážný oznámil slabé světlo ve vzdálenosti pěti mil devadesát stupňů vpravo.
„Vyhlásit poplach a zaujmout bojové postavení. Zhasnout záďová světla, nechat jen signální.
Čtyři hlídky na stěžeň.“
Vivonne chytil dalekohled a hodnou chvíli mlčel, pak ho předal Brossardičrovi; ten usoudil:
„Blížíme se k výběžku Korziky. Podle mě jde o loď, která loví do sítí tuňáky a snaží se je
nahnat do středu doprovodných loděk, mezi nimiž jsou nataženy sítě. Zamíříme k nim a ověříme si
to.“
„Ne. Korzika patří Janovu a korzické břehy nikdy, nebo téměř nikdy neposkytovaly útulek Berberům. Obyvatelé jsou strašní samotáři, nikomu nedovolí vniknout do svých vod. Všichni námořníci, ať už piráti, nebo lupiči, se tomuto ostrovu vyhýbají. Plujme podle původního plánu, navštívíme ostrov ***Capri, jenž patří toskánskému vévodovi. Ten naopak velice často poskytuje úkryt tureckým pirátům.“
„Kdy tam doplujeme?“
„Za úsvitu, pokud vydrží počasí.

a potom ešte:

Vivonne si znovu přiložil dalekohled k očím a La Brossardičre si vzal kukátko. „Podle mne má hlídka pravdu,“ usoudil. „Z vrcholku hor Rigliano na Korzice zřejmě signalizují své rybářské flotile, aby se vrátila.“


predpokladám že tie hory sú ROGLIANO

*** žiadne Capri !!!! - to je chyba prekladateľky v originále je CAPRAIA čo je ostrov pri hornom, severovýchodnom výbežku Korziky
ostrov Capri je naproti tomu celkom niekde inde: Je pri Neapoli na juhu Talianska

máme to na výstrižku z mapy ktorý som pridala v pravom hornom rohu
na veľkú mapu treba kliknúť dva krát aby sa dostatočne zväčšila

Mapa od slečny Rescatorovej je skvelá, a mňa pobavilo že vďaka Savarymu, ktorý povláčil kvoli vydiny zárobku pri zbieraní Laudana Escranvilla po všetkých možných ostrovoch, HERMES, loď pološialeného piráta "Postrachu Stredomoria" vlastne opisuje kruh okolo Rescatorovej základne na ostrove MILOS.

Ms_Rescator píše: *

13 dub 2024, 22:11

1. Po vyplutí z ostrova Gorgonzola, chtěl vévoda de Vivonne doplout na ostrov Capraia a ne na ostrov Capri, jak chybně přeložila česká překladatelka. Přišlo mi divné, že Vivonne doufá, že budou ráno na Capri. Přitom Capri od nich bylo ještě hodně daleko, tak rychlí by nikdy nebyli (z Marseille do La Sapezia to, dle knihy, trvalo 10 dní). Na Capraiu ovšem nedopluli, kvůli srážce s Rescatorem. (naznačeno v mapě)

No to ano a potom sa Vivonne oddelil aby prenasledoval Rescatora +
a Angelika s Milelrandom s galérou po povstaní galejníkov stroskotala na Korzickom pobreží

Parádne foto celá CAPRAIA - iba sa pýtam kde tam chcel Vivonne pristáť

https://www.museiarcipelago.it/wp-conte ... 210749.jpg

No tak ja pridávam mapku na ktorej je označené Livorno, a ostrovy Gorgonzola (terajšia Gorgona) a CAPRAIA



a tiež zaujímavý výstrižok zo starej námornej mapy kde je pre kapitánov lodí nakreslené ako vyzerá to ktoré pobrežie.
Toto je z mapy Livorna a okolia:

skvelá práca, dámy! Slečna Rescatorová to poňala veľmi poctivo, priznám sa, že mňa nikdy nenapadlo rozmýšľať nad tým, či sú údaje v tomto dieli dobre preložené a sedia na reálie. Kedysi som si študovala atlas Severnej Ameriky a hľadala Wappassu, Katarunk a pod., ale Stredomoriu som dôverovala Klobúk dolu, milá angelikoložka!

Dívala som sa čiastočne do mojich starých poznámok. Pretože som sa koncentrovala na tie ostatné miesta na mape, som si až teraz všimla že na tej mape je chyba:
Nesprávna cieľová stanica na ostrove Kréta.

Oni sa plavili do Kandie - CANDIA čo je dnešný Heraklion a na tej mape je cieľ Chania.

Kedysi počas dovolenky na Kréte videla obidve mestá, pristáli sme v Chánii a prešli autom celý ostrov až sme sa nakoniec v Heraklione nalodili na Ferry a šli na Santorini - akže aspoň poslednú etapu Angelikinej cesty som absolvovala štýlovo na lodi tam aj späť.

Inak kedysi som našla aj ten Batistan alias Orientalny BAZAAR alias Trh otrokov:

Citovat:

4. Řecké ostrovy - Kyklady - Angelika se probere na lodi u ostrova Céos (Fr, De - Kéos) nikoliv Chios, jak bylo špatně přeloženo v češtině. Ten se totiž nachází až u tureckého pobřeží a rozhodně ne u Kyklad)(...)
Pak tedy pokračují na Kythnos, Syros (Syra), Mykonos, Délos, to se shoduje s ostatními překlady. Ostrov s řeckými sochami je Kuros (Kyouros), dnes pod názvem Despotiko a

Musím povedať že ja osobne som si myslela že to je tento ostrov, pretože sa píše nemecky aj anglicky Keos alebo Ceos - teda v starých mapách - je to aj jeho antický názov CEOS

https://en.wikipedia.org/wiki/Kea_(island)

tuto je Kyklady a CÉOS vo veľkom rozlíšení veľmi dobre vidno, sú to latinské názvy a Rescatorov MILOS + nájdeme pod názvom MELOS:


https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... e-1794.jpg
Tuto je inak staré vlákno s Kandiou, v predposlednom príspevku sa podrobne zaoberám Batistanom:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 805#p33805

Link na mapu z roku 1680 kde je jasne označené mesto CANDIA pridávam aj sem:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... CRETA.jpeg

moirra píše: *

16 dub 2024, 12:18

Dívala som sa čiastočne do mojich starých poznámok. Pretože som sa koncentrovala na tie ostatné miesta na mape, som si až teraz všimla že na tej mape je chyba: Nesprávna cieľová stanica na ostrove Kréta.

Děkuji Moirro, vždyť už jsme to před léty řešily, tak nevím, proč mě to teď zmátlo...

Jinak ještě dva poznatky:

1. Ztroskotání na Korsice - na Maltě se dozvídáme, že Vivonne dostal zprávu že se jeho admirálská galéra potopila u pobřeží Sardínie. Ale hned o pár řádků dál se dozvídáme, že ho Millerand kontaktoval, aby za něj poslal výkupné na Korziku. (české vydání str. 238). Takže nevím, jak to AG zamýšlela, jestli teda ztroskotali na Sardínii nebo na Korzice. Já bych se přikláněla k té Korzice, jednak mi přijde Sardinie docela daleko a druhak když byl pirát Visconti (který je zajal) Janovan, dává mi větší smysl, že měl sídlo na Korzice (v tom času součástí Janovské republiky). Ve francouzském překladu je to samé...

2. Přepadení maltézské galéry alžírskou flotilou
Následně, když Angelika pluje na galéře Maltézských rytířů, obeplují ostrov Pantellaria a jsou napadeni u ostrova Cani (což do češtiny přeložila překladatelka jako ostrov Kam, vyhledávač mi ale pod tímto názvem nic nenašel). Ostrov Cani je mini ostrůveček, v podstatě jen kus skály v moři s pár stromky hned nad Tunisem. Skoro si říkám, jestli by tam ti Saracéni nebyli vidět... ale je tam malinká zátoka, tak předpokládám, že právě tu AG myslela.

Ms_Rescator píše: *

17 dub 2024, 20:42

2. Přepadení maltézské galéry alžírskou flotilou
Následně, když Angelika pluje na galéře Maltézských rytířů, obeplují ostrov Pantellaria a jsou napadeni u ostrova Cani (což do češtiny přeložila překladatelka jako ostrov Kam, vyhledávač mi ale pod tímto názvem nic nenašel). Ostrov Cani je mini ostrůveček, v podstatě jen kus skály v moři s pár stromky hned nad Tunisem. Skoro si říkám, jestli by tam ti Saracéni nebyli vidět... ale je tam malinká zátoka, tak předpokládám, že právě tu AG myslela.

Ano mohla myslieť tú zátoku v ktorej sa mohla schovať väčšia loď, a menšie šalupy sa pohodlne mohli schovať za ostrovom Cani ktorý má očividne ešte aj jaskyňu:

https://www.youtube.com/watch?v=tru6NWLaRks

tuto je dobre ukazané kde ležia malý a veľký ostrov Cani a hoho s toho vŕšku majú piráti skvelý výhľad :

https://www.youtube.com/watch?v=zje8_rSVSHY

Pokiaľ sa che niekto doplaviť do ANABY alias Bone, kam Angelika chcela,
musí sa nejako preplaviť pomedzi Sardíniou a Tunisom.

Všade sa to len tak hemžilo pirátmi.

Ostrov Pantelleria dnes patrí k Sicílii. https://www.youtube.com/watch?v=4Be0XpXX9QA

Ešte mrknem do nemeckej ale pokiaľ sa plavili tak blízko Tuniskeho pobrežia museli byť vyšinutí.

moirra píše: *

17 dub 2024, 21:30

Ostrov Pantelleria dnes patrí k Sicílii.

Pantelleria by podle knihy měla patřit k Toskánskému velkovévodství, ale to jsem nikde nenašla. Všude se píše, že byla už od středověku pod Sicílií (potažmo pod Španělskem, protože Sicílie byla španělská), což by i geograficky dávalo větší smysl.Nicméně i na ní byly nájezdy pirátů.
Možná to bude podobný případ jako s Annabou, která v tom období nebyla křesťanská...
(ve fr. překladě je taky Toskánsko)

moirra píše: *

17 dub 2024, 21:30

Ešte mrknem do nemeckej ale pokiaľ sa plavili tak blízko Tuniskeho pobrežia museli byť vyšinutí.

No pokud neměli vodu, tak neměli moc na výběr kam jinam. Mohli by se vrátit na Pantellerii, ale obávali se, že se k nim blíží flotila berberů. A další nejbližší ostrov směrem k Annabě je malé souostroví Galite. Pokud jsem to pochopila správně, Tyhle mini ostrovy Cani i Galite sloužily jako nevýznamné místo pro pár rybářů, případně na krátké mezipřistání lodí, pravděpodbně i pro piráty. Rytíři možná nevyhodnotili situaci správně, když se rozhodli u ostrůvku schovat, čili chyba zaviněná lidským faktorem...

Ms_Rescator píše: *

17 dub 2024, 20:42

1. Ztroskotání na Korsice - na Maltě se dozvídáme, že Vivonne dostal zprávu že se jeho admirálská galéra potopila u pobřeží Sardínie. Ale hned o pár řádků dál se dozvídáme, že ho Millerand kontaktoval, aby za něj poslal výkupné na Korziku. (české vydání str. 238). Takže nevím, jak to AG zamýšlela, jestli teda ztroskotali na Sardínii nebo na Korzice. Já bych se přikláněla k té Korzice, jednak mi přijde Sardinie docela daleko a druhak když byl pirát Visconti (který je zajal) Janovan, dává mi větší smysl, že měl sídlo na Korzice (v tom času součástí Janovské republiky). Ve francouzském překladu je to samé...

Definitívne stroskotali na brehoch Korziky - takto je to v knihe:

Před očima měli širokou zátoku, nad níž se tyčila tmavá silueta zámku. (...) Lupiči jim svázali ruce a odvedli je k signoru Paolu di Viscontimu, který vládl pobřeží z hradu postaveného ze ztuhlé lávy. (...) Poručík de Millerand se od něho dozvěděl, že je bouře zahnala ke korzickým břehům, na opuštěný a divoký ostrov, který nyní patří Janovu.

a neskoršie sa v nemeckej knihe píše: Správa o stroskotaní lode "Royale" na korzickom pobreží zasadila Vivonnovi strašnú ranu.

Akurát že v nemeckej nieje ani slovka o opustenom a divokom ostrove. Tým ani Korzika v XVII storočí nebola. Ešte mrknem do iných.
Vo francúzskej je tá istá chyba ako v Českej.

Keďže Rescatora stretávajú pri výbežku Korziky, zvanom ukazováčik, a tam sa aj oddelia do Vivonneho podľa mňa sa ďaleko nedostali kým stroskotali. Ale je možné že z knihy pani AG zasa neičo vystrihli, lebo je to nejaké seknuté a stroskotali niekde na konci Korziky, blízko Sardínie, tak by potom sedelo aj to čo vraví Vivonne že galéra mu stroskotala pri Sardínii.

Na pláži se za křiku mořských ptáků, přilákaných kořistí, pohybovali muži a ženy, ozbrojení háky, jimiž přitahovali všechno, co bylo na dosah. Jiní šacovali mrtvoly na skalách. Další odplouvali na loďkách na moře až k troskám obrovské ztroskotané lodi, jež se u vjezdu do zátoky nabodla na ostrá skaliska.
„To jsou pobřežní lupiči, vykradači vraků,“ šeptal důstojník. „V noci přivazují na krk kozám lucerny. Lodi, zmítané bouří, se domnívají, že vidí světla přístavu, a vydají se tím směrem; rozbijí se o pobřežní skály.“
„Trestanci dnes v noci také zahlédli světla a chtěli se tu ukrýt.“
„Doplatili na to. Jenže co řekne pan de Vivonne, až se dozví, že přišel o admirálskou galéru? Chudák Král Ludvík.“

pokiaľ však zostaneme pri verzii z knihy. Rescator odchádza a z ním sa oddeľuje aj Vivonne na začiatku Korziky - lebo tesne predtým sa v knihe píše že mali v úmysle pristáť na ostrove CAPRAIA, tak museli stroskotať niekde na začiatku Korziky,
v zátoke pri meste BASTIA.

neskoršie keď sa dostanú zo zámku a sadnú si do lodky v ktorej čaká Marseillan PANNASSAVE tento hovorí :

To vy tedy hodláte posloužit jako potrava rybám na moři podél Korziky a Sardinie ?

Inak zdá sa že to meisto je historicky známe že tam piráti napádali lode.

Piráti a korzári v moriach okolo ostrova Capreia - kniha

Kto by potreboval historické informácie o námornej doprave, obchodnej činnosti a aktivitách barbarov a iných súkromníkov v okolí ostrova Korzika, ku ktorému bola Capraia pripojená počas janovskej nadvlády tk nech siahne po tejto knihe.
Je to pôsobivo podrobné, veľkolepé dielo. Toľko pobrežnej lodnej dopravy a hospodárskych aktivít. Môžete tiež vidieť, aký nebezpečný a nebezpečný bol v tom čase korzický kanál. Tento malý ostrov obývalo malopočetné, odvážne obyvateľstvo, vzdialené od Janova, obeť barbarov a mnohých vtedajších vojen.
Táto kniha je fascinujúca pre tých, ktorí sa zaujímajú o tieto časy uprostred toskánskeho súostrovia a Korziky. Tyrénske more a Korzický prieliv boli pre ostrovanov a námorníkov veľmi nebezpečnými miestami.


Tuto mapka okolia ostrova CAPRAIA:

Celá: https://www.libreriaperini.com/file/doc ... /10221.jpg

Sdílím druhou část zeměpisného rozboru 4. dílu elektronickou tužkou :

Cesta z Alžíru do Mekenésu
- Karavana se táhla jako obrovská housenka, vlnila se žlutavou krajinou pod tmavě modrým nebem, a pomalu, ale neústupně se vzpírala k Uarsenarským horám v alžírském Velkém Atlasu.

Pohoří Ouarzenis (Uarsenarské hory dle českého překladu) je vyznačeno na mapě. Velký Atlas je českou překladatelkou špatně přeložen, dle originálu má být Střední Atlas (Moyen Atlas). Nevím, jestli se mu tak opravdu říká, ale spíš jsem našla, že Atlasu v Alžíru se říká "Tall Atlas" v češtině "Pobřežní Atlas" a Střední Atlas jsou hory v okolí Mekenésu a Fézu. Každopádně to je jen na upřesnění, není to zas tak důležité.
- dále pokračovala karavana přes Féz do Mekenésu (zaznačeno na mapce)

Útěk z Mekenésu do Ceuty
- str. 442 - “Hledali je na cestách v mazagrandské poušti a k šejkům aduárů (…)” - tzn. vojáci Mulaje Ismaila vyslaní hledat uprchlé otroky. Tady si česká překladatelka vymyslela slovo "poušť", má tam být že je hledali směrem k Mazagranu. A teď pozor, není to Mazagran (Mezghrane) v Alžírsku, který automaticky vyjede z Google maps. Ale je to dnešní El Jadida, která v té době doopravdy byla portugalskou enklávou (Mazagão, fr. Mazagan) u Atlantského oceánu a dávalo by tedy smysl, že by se tam uprchlí otroci vydali (viz mapka).
- str. 447 - “nějací uprchlíci jsou na cestě do Santa Cruz. Sultán obrátil veškerou pozornost tam.” - španělská enkláva téměř až u hranic se Západní Saharou, avšak byla enklávou jen do roku 1644, takže to nám trošku nesedí, ale co...
- z toho mi vyplývá teorie, že původně mohli mít otroci v čele s Colinem Paturelem namířeno buď na sever (Ceuta / další enklávy), nebo na západ (El Jadida), avšak vzhledem k tomu, že sultánovi vojáci se je nejdřív vydali hledat na západ, rozhodli se nakonec pro sever

- po opuštění Mekenésu jdou směrem na jih (jak říká později Arlésan, str. 451) a následně se dostanou k horám Středního Atlasu, kde Arlésan spadl do propasti (přibližně vyznačeno na mapě)
- Arlésan také zmiňuje, že poté, z jihu zabočí na východ a obejdou Mekenés a Fés (značeno na mapě) a zamíří do Ceuty nebo do Melvillu. Melvilla je zřejmě myšlená Melilla, což byla španělská enkláva v Maroku a je jí až dodnes. Takže když se rozhodli, že půjdou na sever do Ceuty, mohli mít v záloze ještě druhou enklávu, pro případ... (opět zaznačena na mapce)

- poté, co sestoupili z hor, je napadnou lvi a zabijí markýze a starého Caloense

- str- 448 - “ve Fésu je u Sebonské oázy bude čekat jeho bratr Rabi. Odpočinou si v jeho domě a dá jim průvodce až do Xauenu.”
Xauen nebo Chefchaouen je v severním Maroku a je to ono známé modré město. Později Colin zmiňuje, že v něm dva roky strávil v otroctví, než se dostal do Mekenésu (str. 477, je česky je přeložen jako Mešuan, fr. Mechaouane, v ang. překladu. Xauen)

L’oued Cebon (česky přeloženo jako Sebonská oáza) v wikipedii jako Sebú (Wādī Sebū, Oued Sebou) je řeka v severozápadním Maroku. Není to žádná oáza, což je opět špatný český překlad. Je to vádí. Nenašla jsem že by to bylo konkrétní místo schůzky s Rabim, předpokládám, že někde v okolí Fésu. Každopádně po překročení řeky, zůstali Angelika a Colin už sami.

- ještě jsem hledala Meldžani, fr. Meld’jani, ang. Meljani. Místo o kterém mluví Colin k maurským pastevcům, že tam jdou, ale nenašla jsem. Ale to není tak důležité...

- když jsem se snažila počítat dny, abych zjistila, jak dlouho cesta trvala, došla jsem hrubým odhadem k 1,5 měsíci (nedá se to spočítat den po dni, Moirro, neměly to Francouzsky nějak rozepsané v té jejich časové ose?)

- další vyznačené body:
Tétouan (Tetuán) - město, kde údajně (dle Mezza Morte) žil pravý Mohammed Raki a kde údajně žil a zemřel Joffrey
Agadir- město, kde Osman dostihl jednu z Rescatorových lodí
Oran - španělská enkláva v Alžíru, kterou otroci zmiňují jako málo pravděpodobný cíl útěku. Na konci 18. století se s konečnou platností stal součástí Alžírska, ale v naší době byl opravdu enklávou.

Zde mapka (nakliknúť poznámka Admina): ORIGINAL: https://i.pinimg.com/originals/1d/83/50 ... d9d815.jpg

Reliéfní mapa hor v Alžírsku a Maroku:


Příloha obrázek: Řeka Sebou od Delacroixe, někde u ní se houpali oběšenci Jean-Jean a Žid Rabi.

Vynikajúco zrešeršované a spracované!

Citovat:

Agadir- město, kde Osman dostihl jednu z Rescatorových lodí

Všimla som si že z Agadiru sa dalo ľahšie dostať do MEKNESSU a z Rabatu - Sale zasa ľahšie do FEZU.

Do AGADIRU teda veselo smeli vplávať kresťanské obchodné lode. a samozrejme veľkomožný pán Rescator ktorý na dovolenie Muleja používal AJ Marockú vlajku, ak sa mu to hodilo



Hľa čo som sa dozvedela o Agadire (alais SANTA CRUZ):

V 17. storočí, za vlády berberskej dynastie Tazeroualtovcov, sa Agadir stal významným prístavom a rozvíjal obchod s Európou. V tom čase tu nebol žiadny skutočný prístav ani prístavisko. Medzi produkty, ktoré sa z Agadiru expedovali, patril cukor, vosk, meď, kože a kožušiny19. Európania privážali svoj priemyselný tovar, najmä zbrane a látky. Za vlády sultána Moulaya Ismaila (1645 - 1727) a jeho nástupcov obchod s Francúzskom, dovtedy aktívnym partnerom, upadol v prospech Angličanov a Holanďanov.

pre mňa to znamená že tam za účelom obchodu zrejme pristávalo hoden Európskych kresťanských lodí

ale oveľa dôležitejšia informácia je tuto. Ukazuje že pani AG mala ako vždy všetko vynikajúco zrešeršované:

Výstavba Kasby***, po ktorej nasledoval rozvoj pestovania cukrovej trstiny v oblasti Sous, viedla koncom 16. storočia až do polovice nasledujúceho storočia k výraznému obchodnému rozmachu. Obchodníci zo Španielska, Francúzska, Anglicka, Holandska a Škandinávie často navštevovali prístav „Sainte-Croix“ a vymieňali látky a železiarsky tovar za surové kože, kožu a cukrovú trstinu z neďalekého regiónu, ako aj zlatý prášok zo Sudánu na karaváne. Francúzska osada, jediná v Maroku, bola založená v roku 1670, ale nemala dlhé trvanie.

*** Kasbah of Moulay Ismail https://en.wikipedia.org/wiki/Kasbah_of_Moulay_Ismail

A píše sa o tom aj vo Voyages au Maroc (1670-1789-1860) od Ferdinanda de Lanoye

o tejto knihe predpokladám že mohla byť jedným zo zdrojov rešerší pani AG

a tuto obrázok z knihy na ktorom je pohorie atlasu ako to tam vyzeralo v 17 storočí



Aby ste nepovedali že do vlákna máp som nepridala žiadnu mapu - tak pridávam ako prílohu MAPU ktorá sa mne osobne veľmi páči lebo sú na nej vyznačené rieky lode a pohoria a oázy, i keď som trochu popletená s tých nápisov. Je z roku 1750, a od roku 1672 sa tam moc nezmenilo. Treba si rozkliknúť na veľkú.
že tam normálne bývali Európske Enklávy, dokazuje aj zachovaný holandský nápis na bráne (našla som pri hľadaní Francúzskeho):

V roku 1731 postihlo mesto silné zemetrasenie. V roku 1746 Holanďania pod vedením sultána zriadili na úpätí Kasby obchodnú stanicu a nepochybne pomohli obnoviť mesto. Nad vchodom do Kasby je stále viditeľný holandský nápis „Vreest God ende eert den Kooning“, čo znamená „Boj sa Boha a cti svojho kráľa“, a dátum 1746.

Aha, tak vidíš ony byly dvě Santa Cruz, to mi uniklo! Jedna francouzská osada u Agadiru "Sainte Croix" a druhá španělská enkláva "Santa Cruz de la Mar Pequeña" dole u Západní Sahary.

Jen je potřeba rozlišovat jestli to byly obchodní stanice, kam Francouzi mohli jezdit (jako jsi to vypátrala třeba v případě Annaby) nebo opravdová enkláva pod správou jiné země. Pokud jsem to pochopila dobře, tak ta osada u Agadiru nebyla autonomní

Z najvyššou pravdepodobnosťou to bola iba obchodná enkláva. Tuto sú v skratke stabuľkované Francúzsko-Marocké obchodné vzťahy:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Relations ... t_le_Maroc

Okrem iného sa tam píše:

Od 17. storočia mal Moulay Ismaïl, ktorý hľadal spojencov proti Španielsku, výborné vzťahy s Ľudovítom XIV. V roku 1682 vyslal na dvor kráľa Slnka veľvyslanca Mohammada Temima. Spolupráca prebiehala vo viacerých oblastiach. Francúzski dôstojníci cvičili marockú armádu a radili Maročanom pri výstavbe verejných stavieb. Do Maroka boli pridelení francúzski konzuli, napríklad Jean-Baptiste Estelle. Francúzskeho veľvyslanca Françoisa Pidou de Saint-Olon poslal Ľudovít XIV. k Moulay Ismaelovi v roku 1693 (Relation de l'Empire du Maroc2, 1695). V roku 1699 navštívil Paríž aj marocký veľvyslanec Abdellah Benaïcha.



ďalšiu obchodnú enklávu mali Francúzi v SALE

Francúzsky vplyv v Maroku bol až do začiatku 18. storočia veľmi silný a obchod sa takmer nikdy neprerušil napriek neistému stavu oficiálnych vzťahov medzi oboma vládami. Mnohí francúzski obchodníci boli zoskupení okolo konzula „francúzskeho národa“ v Salé; protestanti boli v zásade vylúčení. Podľa konzula J.-B. Estella bol francúzsky obchod v Maroku veľmi neobvyklý, a to tak z hľadiska charakteru obchodu, ako aj používaných obchodných metód: výnosy z predaja francúzskych výrobkov prevyšovali sumu nakúpenú za marocké výrobky. Väčšina tohto obchodu sa uskutočňovala s Provence, ale boli tu aj obchodníci z Nantes, La Rochelle a Saint-Malo.

Portugalské Enklávy v Maroku:



Takto vyzerá kopec v Agadíri na ktorom je palác, tuto kotvil Rescator a Osman Feraji sa vybral za nim:

Tak a teraz pridávam Mapku ciest VIVONNEHO z Francie do Candie v roku 1669


Francúzska flotila sa plavila na otvorenom mori, ktorá 5. júna 1669 zakotvila v prístave Toulon, dorazila 19. júna k pobrežiu Kandie.

Galéry vyplávali vyplávali z Marseille 15 mája 1669 a dorazili až 3. júla k pobrežiu Kandie.

Takže: bodkované na mape sú galéry a čiarkovaná cesta sú lode - na mape sú aj presné dátumy koľko im to trvalo
takže galéry plávali približne po trase ktorú opísala pani AG v knihe a boli v porovnaní z loďami veľmi pomalé.

takže predpokladám že Rescator potreboval z MAROKA, z Agadiru alebo Sale, tak 3 týždne do Kandie alebo do svojej centrály na Milos

z Malty do Annaby (Bone) sa galéra z Angelikou plavila 4 dni
- to sa plavili ako slimák - lebo to bola Galéra

Mapka na rozkliknutie: