Dnes slaví svůj svátek, tak jsem při této příležitosti založila
pro svatého Vincence z Pauly založila vlastní vlákno v postavách. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vincenc_z_Pauly

SOB - nič vo zlom ale keď chce niekto niekomu založiť vlákno, tak by mal pridať aspoň jeden citát z Angeliky a nejaké informácie o osobe, nie iba link na wikipédiu

takže tento krát to urobím za teba, lebo pán Vincent s Pauly si to zaslúži

nedarmo ho volali svedomie kráľovstva - aspoň zaviedol do módy pomáhanie chudobným, čo v čase kde neexistovala žiadna sociálna pomoc celkom určite nejednému s tých najúbohejších čo nemali nič a nikoho prinieslo úľavu a úžitok

táto téma nieje taká neaktuálna ani v dnešnej modernej Európe, ako by sa mohlo zdať

veľa ľudí z celej EU ale aj mimo nej pracuje často v bohatších krajinách EU načierno - a tým pádom nemajú títo ľudia žiadne zdravotné poistenie - keď ich potom rozbolí zub, vážne ochorejú alebo sa im niečo stane, sú vďační že existujú nemocnice ako sú u nás vo Viedni Saleziáni či nemocnica u Milosrdných bratov či Milosrdné sestry .....

ja poistená som, keď som kvôli Corone nikde nemohla zohnať termín na menší zákrok bez reptania ma v tej ich nemocnici v centre mesta vzali - sú tam v nemocnici tak milí ľudia že robia svojmu poslaniu všetku česť

ja sama som bola vďačná, o čo vďačnejší musia byť tí čo nemajú žiadne poistenie

VINCENT DE PAUL bol rodený Gaskonec a syn chudobných roľníkov

https://www.zivotopisysvatych.sk/vincent-de-paul/

Začnem teda citátom s knihy:

Angelika a hledala v Desgrezových očích zákmit povzbuzení.
Ale ten zůstával jako z mramoru.
„Je vždycky lepší vědět, co člověka čeká, než dlouhá léta pochybovat," řekl.
„Nenechme se tím neúspěchem zlomit," pokračoval Raymond. „Teď se musíme domluvit, jak bychom mohli ovlivnit průběh procesu. Král bude sám jmenovat soudce. Naše úloha bude dát mu najevo, že musí jednat spravedlivě a jmenovat nestranné lidi. Jenže mluvit s králem o svědomí je velice složitá záležitost."
Tahle slova připomněla Angelice výrok, který kdysi dávno pronesl markýz du Plessis- Belliěre na adresu pana Vincenta. Řekl o něm: „Je to svědomí království."
„Oh, proč jen mě to nenapadlo dřív? Kdyby abbé Vincent promluvil o Joffreyovi s králem či s královnou, určitě by je přesvědčil."
„Bohužel! Abbé Vincent zemřel minulý měsíc doma v Saint-Lazare." ***
„Bože můj," vydechla Angelika a oči se jí naplnily slzami zklamání. „Proč jen jsem si na něj nevzpomněla, když byl ještě naživu? Určitě by je dokázal přesvědčit. A dosáhl by církevního soudu..."
„Ty si myslíš, že jsme nevyužili všechny možné prostředky, abychom tohoto rozhodnutí dosáhli?" zeptal se trochu hořce jezuita.
Angelice se zaleskly oči.
„Ne, nemyslím," zamumlala. „Jenže abbé Vincent byl světec!"

*** † 27. september 1660, Paríž

Zaujímavá perlička ktorú som našla online:

Velmi známou se stala výtka královského kancléře Seguiera, který se osopil na svatého Vincence slovy: „Před vámi, můj milý, existovali také chudí, ale ti nerušili slušné lidi ve spánku. Nyní jich je všude plno. Na mé čestné slovo, člověk by skutečně uvěřil, že vy je vynalézáte.



A informácia v skratke o živote Vincentovi de Paul z dokumentu ktorý zrejme musí byť z nejakej knihy a pridávam ho celý na stiahnutie:

V roce 1636 těžce dolehla na Francii třicetiletá válka, do které ji zatáhnul ctižádostivý kardinál Richelieu. V popleněných částech Francie zuří hladomor. Venkované se podobají spíše kostrám potaženým kůží než lidem. V zoufalství vykopávají kořeny ze země, vaří je a jedí. V této situaci Vincenc bije na poplach, útočí na srdce Paříže a nedá se odbýt. Stává se nejtvrdošíjnějším žebrákem, jakého město vidělo. Jeho výzvy však nejsou marné. Vznešené dámy prodávají svoje ozdoby, hedvábné tapety, zlaté svícny, stříbrná nádobí... Vincenc tak může poslat pomoc do postižených oblastí a doslova se stává zachráncem celých provincií.

Klášter svatého Lazara, který obývá Vincenc se svými bratry lazaristy, se stává majákem útěchy v moři bídy. Když v roce 1652 řeka Seina zaplavuje půlku města, posílá Vincenc bratry na loďkách k nešťastníkům. Za hrozné epidemie, která následuje po těchto záplavách, se ukazuje Luisa a její sestry jako opravdoví andělé, když se den co den starají o bezpočet nemocných. V roce 1653 se ve Francii opět válčí a celé kraje jsou ohroženy hladem, Vincenc opět zapřísahá všechny, kterých se válka nedotkla, a organizuje pomoc. Dosahuje toho, že v tisku se objevují dopisy od jeho misionářů, které popisují hrůzu válkou zničených provincií. Chodí žebrat ode dveří ke dveřím a vrací se s pytli tolarů. Vysílá vozy s potravinami, šatstvem, osivem a vlnou na předení. Jeho lazaristé se starají o sirotky, nemocné i umírající.

I přes svou mnohotvárnou činnost pro potřebné se Vincenc nesetkává vždy s vděčností. Když v roce 1656 sto tisíc žebráků zaplavuje Paříž, vydává Ludvík XIV. dekret, který jim zakazuje žebrat. Vincenc se jich ujímá a organizuje dílny pro práceschopné a útulky pro nemohoucí. Přesto ho většina žebráků proklíná, protože si myslí, že za královým rozkazem stojí on. Až do svých téměř 80 let Vincenc nepřestává pracovat pro své chudé. Žebrá, organizuje pomoc a spolutrpí se svými misionáři. Na jaře roku 1660 jej však začínají opouštět síly. Umírá s důvěrou v Boží milosrdenství 27. září 1660 v Paříži.

Moiro, Díky za doplnění informaci. I Vincenc de Paul tedy patří mezi Gaskoňce.

Práve som si objednala knihu o Vincentovi de Paul - pretože ma zaujal obsah, a
keď už to vyšlo v Nemčine:

No toto! Kto by to doňho povedal! To bola teda šialená jazda!

Priekopník moderny: Dobrodružný život Vincenta de Paul

Vincent de Paul (1581 - 1660). Jeho život nemohol byť dobrodružnejší: Na úteku pred veriteľmi, pretože nemal z čoho splatiť svoje dlhy, ho zajali piráti.
Predajú ho ako otroka, dostane sa do školy alchymistu a na lodi utečie cez more späť do Európy, spolu s islamským konvertitom, ktorého privedie späť ku kresťanskej viere.
V Paríži sa neskoršie stal priekopníkom modernej Caritas: či už ako iniciátor starostlivosti o nájdené deti alebo väzňov, pomoci pri katastrofách a utečencoch alebo starostlivosti o chorých doma.


Bernard Pujo v knihe rozpráva životný príbeh Vincenta de Paul živým a mnohotvárnym spôsobom.
PS: Neviem už ktorý teraz, či sv§atý Tomáš alebo Augustín, bol predtým ako sa dal na vieru , party-tiger a pijan.

Další světec s dobrodružným životním příběhem. Díky za ukázku. Sv. Augustin žil před svou konverzí bujarým životem.

Tak teda ja už mám knihu rozčítanú, a neoľutovala som že som si ju kúpila.

Všetka česť Vincentovi z Pauly ktorý bol skutočne svedomím kráľovstva.

"Svätý patrón charity"

Svätý Vincent de Paul je považovaný za patróna nemocníc a hovorí sa, že pomáha nájsť stratený majetok. Katolícky kňaz a zakladateľ rádu, ktorého život bol niekedy vskutku dobrodružný, zomrel pred 350 rokmi.

"Jeho tvár bola mierna, celá jeho povaha veľmi milá a priateľská. Mal veľkého ducha, ktorý bol schopný všetkých veľkých vecí a ťažko sa dal ovplyvňovať."

OBRAZ: Svätý Vincent predstavuje kráľovnej Anne Rakúskej prvé mníšk z ním založeného rádu: Dcéry charity. Maľba pochádza od dominikána brata Andrého v kostole svätej Margity v Paríži, 18. storočie. Vpravo sedí Anna Rakúska. Stojiaci Saint-Vincent predstavuje kráľovnej kľačiacu mníšku, možno Mlle Le Gras, ktorá drží v ruke otvorenú knihu, konštitúcie Dcér milosrdenstva.



Ešte to v tej knihe nemám všetko dočítané, ale ak som správne pochopila, Vincenta zajali saracéni keď bol spovedníkom či kaplánom na nejakej lodi. To že bol neskoršie aj spovedníkom galejníkov to je fakt.
Preto pani AG napísala že spovedníkom galejníkov bol Lazarista. (člen rádu založeného Vincentom z Pauly)

Zatiaľ k jeho životopisu približne toľko:

Vincent de Paul bol GASKONEC

V roku 1600 bol vysvätený za kňaza pred dosiahnutím normálneho veku potrebného na kňazstvo (25 rokov). Tento životopisný detail naznačuje, že nenasledoval kariéru jednoduchého mladého gaskonského kňaza a že sa vymykal norme, najmä keď začal cestovať mimo Akvitánie: najprv do Ríma a potom do Marseille.
V rokoch 1605 až 1607 strácame stopu Vincenta de Paul. Počas týchto dvoch rokov sa odohrala nejasná epizóda. Traduje sa, že ho na lodi vracajúcej sa z Marseille do Narbonne zajali barbarskí piráti a potom ho odvliekli na pobrežie neďaleko Tunisu.

V roku 1608 začal Vincent de Paul svoju kariéru v Paríži. Spriatelil sa s Pierrom de Bérulle (1575 - 1629), duchovným s úzkymi väzbami na Rím, ktorého k nemu pripútal Henrich IV. s cieľom využiť ho na svoje politické ciele.
Od roku 1613 bol kaplánom a spovedníkom v paláci l'Hôtel des Gondi.


Od roku 1619 - kaplán na galejách, generál lazaristov a minister náboženstva


V roku 1619 bol Vincent de Paul vymenovaný za kaplána na galejách z milosti generála kráľovských galejí Philippa-Emmanuela de Gondi. Toto vymenovanie podpísal sám Ľudovít XIII. Vincent de Paul, ktorého panovníci poznali a rešpektovali, dostal po prvýkrát oficiálnu funkciu v kráľovstve.
Začali sa roky Richelieuovcov, keď Vincent dostal povolenie usadiť sa spolu s kňazmi svojej misie v "priore Saint Lazare", aby pomáhal mestám a vidieku a bojoval proti duchovnej biede, ktorú v kráľovstve šírili nešťastia doby (politické nepokoje, epidémie a prírodné katastrofy). Vo svojej dobe nebol neznámy a najvyššie spoločenské a štátne autority ho uznávali a vyhľadávali jeho rady. Jeho utorkové prednášky boli hojne navštevované a ženy z parížskej vyššej spoločnosti ho vyhľadávali ako hlas svedomia. V máji 1643 ho videli pri posteli umierajúceho Ľudovíta XIII. Anna Rakúska mu v roku 1643 až približne 1649 poskytla osobitné miesto v srdci štátu tým, že ho vymenovala za člena Rady svedomia.

V každom prípade okrem toho že sa staral o to aby sa praktikovalo milosrdenstvo a pomoc blížnému, Vincent s Pauly bol v podstate zakľadateľom CHARITY v organizovanej podobe. Počas Frondy sa robili aj zbierky a to on vtedy vymyslel ako organizovať logistiku prerozdeľovania.

V jednej knihe som sa zasa dočítala že práve Lazaristi mali povolenie starať sa o chorých galejníkov a tiež o chorých vo väzení Conciergrie - teda v justičnom paláci, tam kde bol uväznený Joffrey počas procesu a kde čakal na popravu. Vidno ako to pani AG mala skvele zrešeršované.

Hrad Tournelle pre galejníkov

"Vincent de Paul, generálny kaplán galejí, ktorý chcel zlepšiť osud odsúdených, získal v roku 1632 Château de la Tournelle od kráľa Ľudovíta XIII. povolenie na umiestnenie galejných otrokov v tomto zámku; a kňazi Kongregácie zahraničných misií, ktorú sám založil, boli poverení správou nového žalára pod dohľadom generálneho prokurátora parlamentu.

Veža Saint-Bernard bola zbúraná, možno počas vlády Karola VI., a nahradil ju zámok Château de la Tournelle, niekedy známy ako Fort de la Tournelle, malá štvorcová bašta lemovaná niekoľkými vrátnicami. Po tom, čo sa zrútil, bol v roku 1554 za vlády Henricha II. opravený5. Keďže hrad časom stratil všetku obrannú hodnotu, zostal nevyužitý, keď ho na žiadosť Vincenta de Paul prestavali pre trestancov ktorí čakali na ich dopravenie na galéru. V dôsledku toho bol Château de la Tournelle známy aj ako "veža galejníkov" alebo "väzenie galejníkov". Tí predtým museli v Conciergerie čakať na odchod "reťaze" galejníkových otrokov do prístavu Marseille, ktorý sa konal len dvakrát do roka, 25. mája a 10. septembra:
Galérioví otroci pripútaní k laviciam.




Vincenta de Paul teda zaujal osud galejníkov v Paríži - a vymohol pre nich dôstojnejšie bývanie skôr ako boli transportovaní k moru- teda zrejme ich cesta viedla vždy do Marseille. Ono medzičasom som totižto zistila že Marseille bolo prístavom Kráľovských galér a Toulou, rodisko pani AG zasa lodí kráľovskej flotily.

Vincent de Paul, generálny kaplán galejí, ktorý chcel zlepšiť osud trestancov, získal v roku 1632 od kráľa Ľudovíta XIII. povolenie na umiestnenie galejných otrokov v tomto hrade a kňazi Kongregácie zahraničných misií, ktorú sám založil, boli poverení správou nového väzenia pod dohľadom generálneho prokurátora parlamentu.

Zámok galejníkov

https://fr.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%A2t ... _Tournelle

Super sepsané, Moirro! Na tu pevnost La Tournelle coby vězení pro galejníky už jsem taky narazila. Jen pro zajímavost je to hned vedle nábřeží La Tournelle, kde Angelika usnula v loďce se senem a setkala se s básníkem Špínou. Ale to už byl Joffrey pryč...

Jinak ale k těm lazaristům: víme, že Joffrey nešel hledat otce Antoina do vězení pro galejníky, ale do kláštera. Vždyť ho tam přijmul v hovorně a schovával ho tam se svolením opata a to mi moc nepřipadá, že by se to dělo v té pevnosti La Tournelle.
Tak jsem se na tu věc ještě trochu zaměřila a přijde mi, že jsem tomu došla na kloub:
Lazaristé měli totiž původně farnost u kostela St-Nicolas-du-Chardonnet a žili v Bons-Enfants což byl dům kongregace. Oboje tyto budovy jsou poblíž věže La Tournelle, proto jí Vincent de Paul chtěl mít.

Následně v roce 1632, se hlavním sídlem lazaristů stal klášter na předměstí Saint-Denis, který byl větší a kde byla leproserie. Ale ten dům Bons-Enfants jim zůstal jako záložní, byl tam noviciát a retreat house. Takže mi přijde logičtější, že Joffrey zaklepal na dveře tohoto kláštera lazaristů.
Otec Antoine zřejmě mohl bydlet právě tam a denně docházet za galejníky do La Tournelle, případně jinam.

Ten klášter na předměstí Saint-Denis jsme samozřejmě vyloučily už dávno, protože je poměrně daleko od paláce Beatureillis. V knize přitom je, že klášter byl poblíž, což by odpovídalo.

Zde link k domu Bons-Enfants:
https://wiki.famvin.org/en/Coll%C3%A8ge ... ns_Enfants

Ms_Rescator píše: *

27 čer 2024, 20:53

Následně v roce 1632, se hlavním sídlem lazaristů stal klášter na předměstí Saint-Denis, který byl větší a kde byla leproserie. Ale ten dům Bons-Enfants jim zůstal jako záložní, byl tam noviciát a retreat house. Takže mi přijde logičtější, že Joffrey zaklepal na dveře tohoto kláštera lazaristů.
Otec Antoine zřejmě mohl bydlet právě tam a denně docházet za galejníky do La Tournelle, případně jinam.

Ten klášter na předměstí Saint-Denis jsme samozřejmě vyloučily už dávno, protože je poměrně daleko od paláce Beatureillis. V knize přitom je, že klášter byl poblíž, což by odpovídalo.

Zde link k domu Bons-Enfants:
https://wiki.famvin.org/en/Coll%C3%A8ge ... ns_Enfants

Presne tak! To že určite nešiel klopať na dvere väznice s galejníkmi mi bolo od začiatku jasné. A že Vincent de Pauly nebýval tak ďaleko ako je kláštor Lazaristov na okraji mesta som si myslela tiež. Tak som hľadala všade na okolí Beautreillis a našla kostol St. Paul an Turgotovej mape ale tam asi lazatristi nebývali, tak som to zavrhla a stále si lámala hlavu kde asi mohol bývať spovedník otec Antoin.

Takže klobúk dolu, super objav, toto som pri hľadaní riešenia úplne prehliadla, hoci je to aj na wiki:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Coll%C3%A ... ns-Enfants

Od roku 1632 do roku 1707 bol Collège des Bons Enfants pobočkou Saint Lazare ako Séminaire (noviciát) a rekolekčný dom.
Doplňam že seminár po tom čo sa založil kláštor lazaristov premenovali na College St Firmin

Ja som sa už virtuálne motala aj na druhej strane - a myslím že aj toto by pripadalo v úvahu:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Coll%C3%A ... int-Victor

Citovat:

Takže mi přijde logičtější, že Joffrey zaklepal na dveře tohoto kláštera lazaristů.

BINGO!!!

Aby som pridala svoju trošku do mlyna, tak mám odpoveď na to odkiaľ Joffrey vedel že tam jeho spovedník býva a určite ju použijem v mojom vlákne kde píšem o Joffreyovej odysei ako šiel do Paríža tajnou chodbou. Stavím sa že tebe je to nad slnko jasnejšie.

A tu máme obrázok semináru,ale teraz ktorého haha :

moirra píše: *

27 čer 2024, 21:23

Aby som pridala svoju trošku do mlyna, tak mám odpoveď na to odkiaľ Joffrey vedel že tam jeho spovedník býva a určite ju použijem v mojom vlákne kde píšem o Joffreyovej odysei ako šiel do Paríža tajnou chodbou. Stavím sa že tebe je to nad slnko jasnejšie.

No já bych řekla, že to logicky vyplynulo, když byl lazarita. Člověku v 17. století zřejmě docházely tyhle spojitosti. A nebo se mu mohl mezi řečí jednoduše zmínit.

Jinak nám do téhle teorie i krásně sedí, že Joffreye s maskou viděli toulat se Paříží! Kdyby šel někam úplně do sousedství Beautreillis, třeba do toho kostela St. Paul, tak by si ho zřejmě nikdo nevšiml.

Jen jsem ještě ten dům nenašla na historické mapě. Možná budeš mít větší štěstí…

Ms_Rescator píše: *

27 čer 2024, 21:39

Jen jsem ještě ten dům nenašla na historické mapě. Možná budeš mít větší štěstí…

No ale teraz ktorý z tých dvoch je ten správny pani kolegyňa? Na ktorú stranu Seiny šiel teda Joffrey?

Ťažký život pološialenej Angelikoložky.

moirra píše: *

27 čer 2024, 21:59

Ms_Rescator píše: *

27 čer 2024, 21:39

Jen jsem ještě ten dům nenašla na historické mapě. Možná budeš mít větší štěstí…

No ale teraz ktorý z tých dvoch je ten správny pani kolegyňa? Na ktorú stranu Seiny šiel teda Joffrey?

Ťažký život pološialenej Angelikoložky.

Rozhodně ve čtvrti Saint Victor, takže překročil Seinu. Musí to být všechno blízko sebe - Tournelle, kostel st. Nicholas (což bylo pak součásti komplexu bernardínů) a ten dům Bons Enfants by měl být taky někde tam, údajně u brány St. Victor. Ale zatím to nemůžu najít.

Tak už jsem to našla, klášter lazaristů byl mezi branou St. Victor a pevností La Tournelle:
Odkaz na celou mapu:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 907%29.jpg

Tak je po letech záhada konečně vyřešena.

Tak aj ja pridávam svoju trošku do mlyna: na tieto dvere Joffrey klopal.



A Hneď pridávam aj Joffreyov pochod Parížom na modernej mape.
To preto že v tomto linku je presne napísané že tá budova kláštora stála na rohu tých dvoch ulíc:

https://wiki.famvin.org/en/Coll%C3%A8ge ... ns_Enfants

WIKI: https://fr.wikipedia.org/wiki/Coll%C3%A ... int-Victor

Následovníci Vincence z Pauly v kuchyni https://www.tvnoe.cz/porad/37041-s-chut ... ce-de-paul

https://www.tvnoe.cz/porad/37531-s-chut ... v-dobrusce

Galejníci a žobráci

Filip Emanuel de Gondi nebol pánom iba nad veľkými majetkami, ale vládol aj nad iným dôležitým lénom, ktoré zdedil po predkoch. Bol generálom na galejach a tým aj zvrchovaným pánom trestancov. Vincent denne navštevoval týchto úbožiakov, ktorí prežívali už na zemi svoj očistec, keď v parížskom vezení čakali na transport. I keď nebolo v moci sv. Vincenta podstatne zmeniť ich situáciu, ako hlavný almužník galejí snažil sa aspoň zmierňovať ich utrpenie. Presadzoval zlepšenie ubytovania, stravy a zaobchádzania s nimi. Raz keď sa vrátil s Marseille, plaviac sa spolu s galejníkmi, porozprával túto príhodu: "Stalo sa, že som k nim prehovoril, a to nie zrovna najpriateľskejším tónom. Všetko som pokazil! Spamätal som sa a začal som chváliť ich obetu a oddanosť, prejavoval som súcit nad ich utrpením, bozkávajúc ich reťaze, ukázal zármutok nad ich nešťastím, atď. Vtedy sa Pán Boh dotkol ich sŕdc, odprosovali ho a chválili v nádeji na večnú blaženosť..."

Viacej tuto:

https://www.vincentini.sk/kto-sme/sv-vi ... -a-zobraci

Moiro, Děkuji za informaci a odkaz