Le Nôtrův erb

Když se Ludvík XIV. rozhodl povýšit svého zahradníka Le Nôtra do šlechtického stavu, zeptal se ho, co by si přál mít ve svém erbu...

Jak scénu popisují Dominique Garrigues a Ian Thompson v monografiích o zahardách a jak Anne Golon (1959).

Garrigues, Dominique. Jardins et jardiniers de Versailles au Grand Siècle. Paris: Champ Vallon, 2001, s. 69. In Thompson, Ian. The Sun King´s Garden. London: Bloomsbury Publishing, 2006, s. 147. Le Nôtre byl nejen kultivovaný člověk, ale také dokonalý dvořan. Mezi svými současníky vystupoval jako muž s odzbrojující bezelstností a přirozenou dilomacií. Když se Ludvík XIV. rozhodl povýšit jej do šlechtického stavu, zeptal se ho, co by si přál mít ve svém erbu. Le Nôtre odpověděl „Tři šneci a hlávka zelí – nesmíme zapomenout, že je to odměna pro můj rýč, že mě Jeho Výsost poctila tolikou laskavostí.“

Golon, Anne. Angelika a král. Praha: Ikar, 2000 [1959], s. 432 Král podrobně debatoval o každém stromu s mistry zahradníky. Procházky se zúčastnil i mistr Le Nôtre. Angelika měla ráda toho velkého umělce, zahradního architekta, který jako všichni ti, kdo se hrbí nad půdou, byl lhostejný k malichernostem. Zaslechla krále, jenž ho chtěl povýšit do šlechtického stavu a zeptal se ho, co by si přál mít v erbu. Le Nôtre se smíchem odpověděl: „Mně by stačili tři šneci na zelném listu, Sire.“ Ale jako člověk pracující s půdou byl také velice houževnatý. Zelinářská zahrada a sad mu podléhaly jen nepřímo. Jeho doménou byl park. Žádal krále, aby řekl svůj názor na alej, v níž vysadili čtyři řady líp a kam je třeba rozmístit bílé mramorové sloupy.

« zpět na Angélique v dějinách