Historický kontext v díle Anne Golon

Dnešní knihovny netrpí nouzí o historické romány z prostředí krále Slunce (srov. např. Juliette Benzoni) ani o monografie věnované osobnostem a fenoménům doby (Mme de Montespan, 2001, The Sun King´s Garden, 2006, Moliére, 2006 aj.). Vycházejí dopisy a memoáry Ludvíkových dvořanů (Montpensier, 2002) nebo jsou celé svazky k dostání na internetu (např. Saint-Simon). V padesátých letech 20. století však byla Anne Golon průkopnicí v žánru historického románu, zasazeného do epochy Grand Siècle, který nevychází toliko z legend (srov. Dumas) a neupravuje dějiny v souladu s vývojem svého příběhu. Fiktivní dobrodružství hlavních postav vystupuje pouze coby spojnice pro mnohé historické události a udržuje čtenáře dějepisných líčení ve stavu očekávání.

Knihovna ve Versailles, v níž Anne Golon začala psát Angeliku

V roce 1952 Anne a Serge Golonovi začali pracovat na historickém románu, zasazeném do epochy krále Slunce. Bydleli v nejstarší části Versailles a Anne vždy milovala historii, takže o něčem takovém uvažovala již dříve. Zasadit román do 17. století se Anne rozhodla už proto, že v moderní literatuře neexistovalo dílo, které by pojímalo tuto epochu. Anne a Serge jednoho dne přešli přes silnici a společně vstoupili do místní knihovny, kde začali pracovat na výzkumu pramenů a vůbec všeho, co bylo napsáno o 17. století. Odhalovali a hromadili poklady neznámých historických dokumentů. Více než rok Anne a Segre společně pracovali v knihovně, pátrali po detailech o období, přečetli stovky knih a dokumentů a současně hodně psali. (více viz Anne Golon).

Čtenář, jehož Angelika neinspiruje k pátrání po dobových memoárech nebo tematických monografiích, může pochybovat o přesnosti díla Anne Golon nebo naopak téměř nezaslouženě obdivovat autorčinu fantasii v oblasti vynalézavých versailleských slavností či sofistikovaných rituálů královy ranní toalety, s oblibou popisovaných Saint-Simonem. Pro ilustraci historického kontextu uvádíme několik málo příkladů, z nichž jasně vyplývá, že Anne Golon v padesátých letech vycházela z těchže primárních pramenů jako současné monografie.


Manželský čtyřúhelník během války ve Flandrách
Mlle La Vallière si uvědomuje, že její vztah s králem směřuje ke konci, královna pláče a Mme de Montespan ji ujišťuje o tom, že ona by se nikdy nemohla stát jeho milenkou... Co se dělo ve Flandrách a jak legendární scénu popsala vznešená slečna de Montpensier (vydáno 1824 – 1825), jak součastný historik Michel de Decker (2001) a jak se odráží v díle Anne Golon (1959).

Versailleská slavnost v Bosquet de l´Etoile
Zábava začala ve středu 18. července 1668 v šest hodin odpoledne procházkou okolo zahrad. U vstupů do pěti protínajících alejí bylo naaranžováno pět stolů, které tvořily hvězdu... Scénu již popsali André Le Félibien (1674), Ian Thompson (2006) a Anne Golon v Angelice (1959).

Le Nôtrův erb
Když se Ludvík XIV. rozhodl povýšit svého zahradník Le Nôtra do šlechtického stavu, zeptal se ho, co by si přál mít ve svém erbu... Jak scénu popisují Dominique Garrigues a Ian Thompson v monografiích o zahardách a jak Anne Golon (1959).


Podvedený markýz de Montespan
Slavný nápad pojal markýz de Montespan. Hodlal se v nevěstincích nakazit venušinou chorobou a pak skrze svoji ženu nakazit i krále... Svědkem všeho byla Mme de Montausier, scénu též popsali Saint-Simon (vydáno 1829), Mlle de Montpensier (vydáno 1824 – 1825), Voltaire (1751), de Decker (2001) a Anne Golon (1959).