05. Angelika sa búri

Autor

Zpráva

moirra

Předmět příspěvku: 05. Angelika sa búri

Napsal: 22 říj 2021, 00:54

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

4poziom.slask.pl

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Angelika se bouří (1961)

Mám parádny dôvod prečo konečne otváram diskusiu k dielu ktorý býva dosť podceňovaný.

(staré faninky nič sa nečudujte, linky pridávam pre nové, aby sa trochu zorientovali čo všetko je na webe)

Na osvieženie pamäti malé zhrnutie od jeanne ktoré pochádza z jej anotácií:

Angelika si při svém náhlém a nedovoleném odchodu z Francie ani neuvědomila, nakolik vzbudila nelibost krále, který ji nyní nechal uvěznit a hlídat na jejím zámku Plessis v Poitou. Kraj se bouří a pro markýzu du Plessis-Bellière není příliš obtížné spojit se s dalšími místními šlechtici a roznítit vzpouru sedláků proti svému panovníkovi. Mezi mladou šlechtičnou a panovníkem začíná otevřený boj, který na její straně přinese mnoho osobních ztrát. Psychologický vývoj, jímž zde Angelika prochází, určuje opět více potemnělou atmosféru a předznamenává dočasný úbytek humoru. Namísto něj se hrdinka vrací k síle přírody. Další léta Angelika stráví, skrývajíc se pod falešným jménem opět blízko konce společenského žebříčku v La Rochelle. Bretaň je místem, kde zůstává silná menšina hugenotů, kterým jsou upírána mnohá práva, a kteří jsou nuceni k přestupu na katolickou víru. Jejich spory s vedením města se natolik vyostřují, že jsou nuceni jako většina ostatních evropských nekatolíků nelegálně opustit svoji zemi.

https://angelique.cz/angelika-knihy-anotace-romanu.php

Nuž dosť sme diskutovali o časovej osi práve tohto dielu kde nám prinajmenšom chýba jeden rok.

https://angelique.cz/historicke-udalost ... slunce.php

Zhodli sme sa že Honorine sa narodila v roku 1672 pretože neskoršie nasledovala dátumová informácia z rokom 1673 ***

napokon sme sa aj zhodli že museli odplávať na jaro 1676, a nie v roku 1675 ako by sa človek nazdával, pretože desgrez vraví Angelike že zatkol Brinvillers - čo bolo v roku 1676 ale hlavne pán Berne drží v ruke Hugenotskú kroniku kde už je dátum roku 1676.

Ja som vždy bola presvedčená že pani AG si dátumy viac či menej kontrolovala, a preto som hovorila že aj v 5 diely musí neičo chýbať

v tomto mojom presvedčení ma utvrdila hneď druhá strana predslovu od Nadji kde veta ku ktorej je poznámka pod čiarou, v ktorej je napísané:
z nevydanej časti dielu Angelika sa búri

nechem tu robiť výlevy, ale ja mám sloniu pamäť, a spomínam si že nadja vravela že tých rukopisov bolo toľko že ich nemali kam dávať a že s nich väčšiu časť už kedysi dávno povyhadzovali

teraz si možno bije hlavu o stenu .....

očividne však ešte kde-kade nejaké tie útržky existujú

tak teda tu je tá veta:

Tak prirodzená je ľudská túžba vidieť krásu zničenú a ponížiť to, čo sa nechce plaziť.

možno objavím ešte viac ... a musím teda mrknúť do starých chorvátskych a talianskych či tam náhodou aj v 5 diely nieje niečo čo v našich nieje

*** k tomuto už máme update v časovej osi

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 22 říj 2021, 14:23

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3415

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Kontaktovat uživatele: SZ

Moc nesouhlasím s tím, že je tento díl podceňovaný

. Pro mě je to jeden z těch chmurnějších, to ano, ale jinak je nabitý událostmi a dokážu si představit, že se skládá z několika samostatných knih (dějových celků). Jsem zvědavá, zda se Ti v jiných vydáních podaří najít nějaké pasáže, o které jsme českým překladem byli ochuzeni.

Co se časové osy týče, něco jsem do té oficiální doplňovala, přičemž jsem tehdy brousila i do výpočtů, kdy byly v kterém roce Velikonoce... (Moje poznámky a doplněné vsuvky jsou fialovou barvou.)

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 22 říj 2021, 16:41

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

PenelopaW píše: * 22 říj 2021, 14:23
Moc nesouhlasím s tím, že je tento díl podceňovaný . Pro mě je to jeden z těch chmurnějších, to ano, ale jinak je nabitý událostmi a dokážu si představit, že se skládá z několika samostatných knih (dějových celků). Jsem zvědavá, zda se Ti v jiných vydáních podaří najít nějaké pasáže, o které jsme českým překladem byli ochuzeni.

Co se časové osy týče, něco jsem do té oficiální doplňovala, přičemž jsem tehdy brousila i do výpočtů, kdy byly v kterém roce Velikonoce... (Moje poznámky a doplněné vsuvky jsou fialovou barvou.)

No tá tvoja časová osa je skvelá

pán Clopot to sklopotoval geniálne- kto by nevedel o čom hovoríme ide o excelovú tabuľku ktorú si každý kto má záujem môže stiahnuť - skladá sa z viacerých listov.

dívam sa do toho ibae to s tými velikonocemi som nenašla - ale spomenula som si na našu búrlivú debatu o časovej osi piateho dielu na pološialenej vedeckej úrovni

:

viewtopic.php?f=1&t=258&start=150

Pre tie čo by nevedeli kde si to stiahnuť: https://angelique.cz/historicke-udalost ... slunce.php

V tomto ohľade musím dodať že nielen český preklad bol ochudobnený ale aj samotný francúzsky - a všetky ktoré vychádzali s okliešteného francúzskeho. Očividne existovali aj iné manuskripty ku ktorým sa dostali Nemci, Chorváti a Taliani. Ale či sa to týka 5 dielu neviem či aj z toho dostali neosekanú verziu - alebo od určitého času už mali všetci všetko rovnaké. To musím ešte porovnať.

Ja som kdesi mala výpis názvov všetkých kapitol z prvých 6 kníh, čo som robila ja sama, ktoré po vzore Francúzov boli v prvých šiestich dieloch, ktoré vyšli kedysi v 70 rokoch- - ale neviem to nájsť.

Fantináááá!

to by bolo praktické, lebo v juhošských sú názvy kapitol a by som hneď videla či tam je nejaká kapitola čo v slovenských nieje

V 5 diely prežíva Angelika úžasnú transformáciu, začne žiť v nenávisti a vráti sa k láske, naučí sa milovať svoju nenávidenú dcéru, je to podľa mňa nádherný diel - i keď trochu ponurý, úžasná scéna kde Desgrez zasa raz riskuje všetko aby Angelike pomohol a vyzná jej lásku ....

....

a predsa len: pre väčšinu fanúšičiek je však jasné že celú show ukradne na konci knihy ako vždy veľkomožný pán Rescator

už len svojim nástupom na scénu

keď si z Angeliky uťahuje svojim typickým Rescatorským cynickým humorom ...
o čom ona neskoršie vraví že už len podľa toho ho mala spoznať ....že je to on ... Joffrey

Byl to opravdu on, Rescator, jenže obklopený jiným, drsnějším kouzlem, kouzlem oceánu, a ačkoli dlouho snila o jeho tajemném zjevu jako o nějakém hrdinovi z Tisíce a jedné noci, viděla, že má před sebou – piráta. Dvě benátské lucerny s červenými a zlatými skly vedle něho ještě podtrhovaly nedůvěryhodnost jeho zjevu. Vzduté moře Angeliku vyšinulo z rovnováhy, zapotácela se a musela se opřít o dveře, na něž byla vržena. Vtom černá socha ožila. Ramena se mu otřásala. Hlavu zvrátil
dozadu. Zjistila, že Rescator se směje tím svým přidušeným smíchem přecházejícím do záchvatu
kašle. „Francouzka z Kandie,“ vykřikl.
Chraptivý drsný hlas, poněkud skřípavý, zapůsobil na Angeličiny nervy jako kdysi. Vzbudil v ní mučivý, bolestný neklid. Bylo to nesnesitelné, a přesto toužila zaslechnout jej znovu. Klidně na ni pohlížel. Jeho zuby tvořily bílou linku v černých vousech.
Ten smích ji vyváděl z míry daleko víc než výčitky.
„Čemu se smějete?“ zeptala se třesoucím se hlasem.
„Kladu si otázku, jak to, že se z nejkrásnější zajatkyně ve Středozemním moři, za niž jsem zaplatil celé jmění, stala dnes žena, za niž bych nedal ani stovku!“
Nemohl být pohrdavější a drzejší. Angelika se zahlédla taková, jaká skutečně byla: promočená, rozedraná, v tmavých šatech ženy z lidu, s bledým obličejem pod černou promočenou kapuci, vlasy se jí určitě přilepily na spánky: opravdová čarodějnice.
Tenhle nový úder do živého ji ale nezasáhl, naopak jí dodal sílu jednat.
„Ach, skutečně,“ ušklíbla se ironicky. „Tím líp. Aspoň přestanete litovat, jestli jste toho vůbec kdy litoval, že jsem vám v Kandii zmizela před nosem.“

[ img ]

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 22 říj 2021, 18:45

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3415

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Kontaktovat uživatele: SZ

moirra píše: * 22 říj 2021, 16:41
dívam sa do toho ibae to s tými velikonocemi som nenašla

To bude tím, že ten soubor, co je ke stažení na uvedeném odkazu, ty moje dodatky vůbec neobsahuje...

(Svůj soubor Ti pošlu do e-mailu.)

CITÁTY:

Na jaře zbyla jediná nepokořená bašta. (...) Kruté jaro! Zima trvala dál a ještě na konci března odmítala promrzlá země jakoukoliv úlevu.

Vrátný zavrtěl hlavou. Začíná velikonoční týden. Klášter je uzavřen. (...) Uplynuly sotva dva týdny, kdy právě tudy klopýtala sněhem, zadýchávala se ostrým chladem a cítila v celém těle účinky ledové zimy. (s. 196)

POZNÁMKA:

Výpočtově podle věku Honoriny bych brala, že se pohybujeme v roce 1674. Tehdy ale Velikonoce připadly na 25. březen, což by znamenalo, že pokud při Velikonocích Angelika opouštěla klášter, v němž byla cca 2 týdny, dorazila by do Nieulu na začátku března. A to se tluče s citátem, že ještě na konci března byla zima. Roku 1675 Velikonoce vycházely na 14. dubna, což by už sedělo líp, ale hapruje nám tam věk Honoriny a taky pochybuji, že by povstání trvalo tak dlouho...
https://kalendar.beda.cz/kalendarni-dat ... century=17

moirra píše: * 22 říj 2021, 16:41
V 5 diely prežíva Angelika úžasnú transformáciu, začne žiť v nenávisti a vráti sa k láske, naučí sa milovať svoju nenávidenú dcéru, je to podľa mňa nádherný diel - i keď trochu ponurý, úžasná scéna kde Desgrez zasa raz riskuje všetko aby Angelike pomohol a vyzná jej lásku .... ....

Souhlasím, že scény s Desgrezem

jsou skvělé

, ale pro mne jsou nejsilnějšími pasážemi knihy rozhovory s opatem Janem v klášteře.
Jak jsem psala v předchozím příspěvku, tenhle díl vnímám jako složený z několika samostatných celků:

1. Angelika je "uvězněná" v Plessis, tísnívá atmosféra graduje, dochází ke krvavé noci a následně vzbouření celé provincie
2. Angelika se ukrývá v klášteře, dochází k jakémusi intermezzu, tahle část má velikou duchovní hloubku - hrdinka je zdánlivě na místě, uzavřená v klášteře, v takovém jakémsi bezčasí, ale prodělává složitou duševní proměnu a začíná se uzdravovat a zahazovat své temné já
3. Život v La Rochelle - tohle je úplně jiná Angelika než jakou známe. Anonymita ve spojení s hugenotským prostředím, které samo o sobě vybízí k zvolnění, zklidnění a sebeovládání, jsou pro ni důležité, aby znovu našla sebe sama a duševně se obrodila. Přesto ale nejde o nějakou stagnaci, vykreslení měšťanského prostředí a náboženského konfliktu jsou samy o sobě neuvěřitelným čtenářským zážitkem. Seznamujeme se s novými postavami, které jsou samy o sobě zajímavé, Angelika funguje v úplně jiných podmínkách... možná proto, že tento díl již zfilmovaný nebyl, na mě tolik působí, protože si do něj mohu promítat něco ze sebe...
4. Dramatický závěr, útěk, záchrana Rescatorem a úplný závěr knihy, kdy už je Gouldsboro mimo nebezpečí a pluje na vlnách oceánu... To už dává tušit novým začátkům, takže člověk prostě musí sáhnout po pokračování

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 27 kvě 2022, 14:51

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

PenelopaW píše: * 24 kvě 2022, 08:49

Zuzanka62 píše: * 23 kvě 2022, 20:43
Přispějí otázkou, dozvěděl se Ludvík XIV o Montadourove zločinu. Ze zabili malého ChH a vyplenili zámek jeho nastávající favoritky, která mu napsala dopis ve kterém se mu podrobila.
Zabit posledního dědice z vyznamneho rodu byl určitě hrdelní zločin. Sice M… byl zabit, ale měl jistě nějaké pomocníky. Byl za ten čin králem někdo potrestán
Ty jo, Zuzko, tohle je hodně dobrý dotaz! Navrhuji přesun do diskuse ke knize Angelika se bouří.

Budou tu jiné, které to mají načtené líp než já a čerstvěji v paměti, ale chtělo by se to podívat na povstání v Poitou jako takové. Zásah vojska byl tvrdý a jak víme, povstání bylo nakonec rozdrceno. V této době již probíhají i docela tvrdé zásahy proti Hugenotům, které později pokračují dragonádami a jinými akcemi. V celém tom zmatku po vypuknutí povstání, a později, když už se hovořilo o buřičce z Poitou, král podle mne netušil, co se na Plessis přihodilo. Skoro bych si i tipla, že mu tyhle informace později pomohl pospojovat Desgrez , který - jak víme - byl pověřen buřičku z Poitou zatknout. Jezdil po kraji a vyptával se, jistě si poskládal všechno dohromady. Král jen věděl, že jeho Ozdůbka je onou buřičkou, když ho nechala pozdravovat - tuším, že po panu de Brienne. Pro Ludvíka to musel být totální šok, když zjistil, co se té krvavé noci stalo. A možná i to byl faktor pro amnestii pro manžele Peyrakovy?

Ale zpět k Tvé otázce: S ohledem na to, že v Poitou šlo o povstání proti koruně, byli by trestání vojáci, kteří se dopustili nějaký zvěrstev??

Kopírujem a citujem diskusiu k zaujímavej otázke ktorú položila Zuzanka, a pridávam moment kedy sa Angelika podvolí radám Molinesa a napíše v Plessis dopis kráľovi.

Pretože však je dopis prichádza neskoro, odpoveď sa bohužiaľ dozvie až v Novom Svete, keď Molines prichádza loďou do Quebecu:

viewtopic.php?f=1&t=939&p=30781#p30781

Tuto ako prišlo k tomu že Angelika napísala kráľovi:

Poslouchejte, dítě…“
„Nejsem vaše dítě…“
„Ale jste… trochu… Pojedete ke králi a sem se vrátí mír…“ (...) Naklonil se.
„Dosáhnete toho, že oběsí Montadoura a sesadí pana de Marillac. Osvobodíte krále od vlivu odporných svatoušků… a na venkov se vrátí klid, spravedlnost a práce…“
„Molinesi,“ vzlykla, „vy mě vystavujete strašnému pokušení. Tomu nejhoršímu…“
Dívala se na něho jako kdysi, když ji přesvědčil, aby si pro záchranu rodiny vzala neznámého šlechtice, o němž se říkalo, že je znetvořený, ba že je to sám ďábel.
„Budete všemocná,“ opakoval. „Pomyslete na hodinu, která bude následovat po vašem pokoření. Na králova slova… Víte dobře, že nebudou přísná…“
Ozdůbko, nesnesitelné dítě, má nezapomenutelná… V šerém svítání nad Versailles po noci, kdy se její rty zavřou po výkřiku vzpoury – možná že zasténá jako kriminálnice, již právě označili žhavým železem navždy –, se král nad ní skloní.
Bude ještě napůl spát, tělo ukojené ......

------------------

Správce přikročil k sekretáři a vzal list papíru, brk a inkoust a přinesl to Angelice.
„Pište… Napište králi. Odjedu dnes večer. Odvezu ten dopis.“
„Co mu mám říci?“
„Pravdu. Že k němu přicházíte a podrobujete se. Že to není ani z lítosti nad tím, čeho jste se
dopustila, ani z výčitek svědomí, ale proto, že kolem vás mučí jeho nejvěrnější poddané. A že
nemůžete věřit, že je to na jeho rozkaz. A že nepřijedete do Versailles, dokud neodvolá všechny
vojáky pana de Marillac a nepošle zpět Louvoisovy armády. Že se mu však poníženě podrobíte,
přesně tak, jak žádal, protože znáte jeho spravedlivost, dobrotu a trpělivost…“
Horečně začala psát, poháněna rozhořčením na trýznitele Poitou......

Angelika A Molines vo Filme na zámku Plessis:

[ img ]

Přílohy

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

Sob

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 23 čer 2022, 20:01

Markýzové

Offline

Příspěvky: 360

Registrován: 15 pro 2020, 21:44

Kontaktovat uživatele: SZ

PenelopaW píše: *   22 říj 2021, 18:45

moirra píše: *   22 říj 2021, 16:41
dívam sa do toho ibae to s tými velikonocemi som nenašla
To bude tím, že ten soubor, co je ke stažení na uvedeném odkazu, ty moje dodatky vůbec neobsahuje...
(Svůj soubor Ti pošlu do e-mailu.)

CITÁTY:

Na jaře zbyla jediná nepokořená bašta. (...) Kruté jaro! Zima trvala dál a ještě na konci března odmítala promrzlá země jakoukoliv úlevu.

Vrátný zavrtěl hlavou. Začíná velikonoční týden. Klášter je uzavřen. (...) Uplynuly sotva dva týdny, kdy právě tudy klopýtala sněhem, zadýchávala se ostrým chladem a cítila v celém těle účinky ledové zimy. (s. 196)

POZNÁMKA:

Výpočtově podle věku Honoriny bych brala, že se pohybujeme v roce 1674. Tehdy ale Velikonoce připadly na 25. březen, což by znamenalo, že pokud při Velikonocích Angelika opouštěla klášter, v němž byla cca 2 týdny, dorazila by do Nieulu na začátku března. A to se tluče s citátem, že ještě na konci března byla zima. Roku 1675 Velikonoce vycházely na 14. dubna, což by už sedělo líp, ale hapruje nám tam věk Honoriny a taky pochybuji, že by povstání trvalo tak dlouho...
https://kalendar.beda.cz/kalendarni-dat ... century=17
moirra píše: *   22 říj 2021, 16:41
V 5 diely prežíva Angelika úžasnú transformáciu, začne žiť v nenávisti a vráti sa k láske, naučí sa milovať svoju nenávidenú dcéru, je to podľa mňa nádherný diel - i keď trochu ponurý, úžasná scéna kde Desgrez zasa raz riskuje všetko aby Angelike pomohol a vyzná jej lásku .... ....
Souhlasím, že scény s Desgrezem jsou skvělé , ale pro mne jsou nejsilnějšími pasážemi knihy rozhovory s opatem Janem v klášteře.
Jak jsem psala v předchozím příspěvku, tenhle díl vnímám jako složený z několika samostatných celků:

1. Angelika je "uvězněná" v Plessis, tísnívá atmosféra graduje, dochází ke krvavé noci a následně vzbouření celé provincie
2. Angelika se ukrývá v klášteře, dochází k jakémusi intermezzu, tahle část má velikou duchovní hloubku - hrdinka je zdánlivě na místě, uzavřená v klášteře, v takovém jakémsi bezčasí, ale prodělává složitou duševní proměnu a začíná se uzdravovat a zahazovat své temné já
3. Život v La Rochelle - tohle je úplně jiná Angelika než jakou známe. Anonymita ve spojení s hugenotským prostředím, které samo o sobě vybízí k zvolnění, zklidnění a sebeovládání, jsou pro ni důležité, aby znovu našla sebe sama a duševně se obrodila. Přesto ale nejde o nějakou stagnaci, vykreslení měšťanského prostředí a náboženského konfliktu jsou samy o sobě neuvěřitelným čtenářským zážitkem. Seznamujeme se s novými postavami, které jsou samy o sobě zajímavé, Angelika funguje v úplně jiných podmínkách... možná proto, že tento díl již zfilmovaný nebyl, na mě tolik působí, protože si do něj mohu promítat něco ze sebe...
4. Dramatický závěr, útěk, záchrana Rescatorem a úplný závěr knihy, kdy už je Gouldsboro mimo nebezpečí a pluje na vlnách oceánu... To už dává tušit novým začátkům, takže člověk prostě musí sáhnout po pokračování .

V knize Angelika se bouří na mne také velmi silně působí scény, kde opat Jan pomáhá Angelice uzdravit se z nenávisti k celému světu. Zajímavá je jeho poznámka, aby se uzdravila pro muže, se kterým se v budoucnu setká, později se jeho slova ukážou jako prorocká.
Když šla Angelika žádat Rescatora o záchranu pro sebe a své přátele , na chvíli ji napadla myšlenka, že už se k malé Honorině možná nikdy nevrátí. S jakým osudem pro sebe v tu chvíli počítala ?Protože byla uprchlá otrokyně musela počítat s trestem za útěk. Bála se, že ji Rescator nepropustí a odveze pryč bez dcerky.
Velmi dojemná je chvíle, když si Rescator všímá, že je Angelika promrzlá a nemocná a obléká ji do svého pláště, ale atmosféra, je okamžitě narušena jizlivou poznámkou o jeho plášti, který si odnesla v Kandii. Už zde je vidět, že mu na manželce stále záleží, přestože předstírá opak.

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 22 zář 2022, 21:22

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Sob píše: * 23 čer 2022, 20:01

V knize Angelika se bouří na mne také velmi silně působí scény, kde opat Jan pomáhá Angelice uzdravit se z nenávisti k celému světu. Zajímavá je jeho poznámka, aby se uzdravila pro muže, se kterým se v budoucnu setká, později se jeho slova ukážou jako prorocká.
Když šla Angelika žádat Rescatora o záchranu pro sebe a své přátele , na chvíli ji napadla myšlenka, že už se k malé Honorině možná nikdy nevrátí. S jakým osudem pro sebe v tu chvíli počítala ?Protože byla uprchlá otrokyně musela počítat s trestem za útěk. Bála se, že ji Rescator nepropustí a odveze pryč bez dcerky.
Velmi dojemná je chvíle, když si Rescator všímá, že je Angelika promrzlá a nemocná a obléká ji do svého pláště, ale atmosféra, je okamžitě narušena jizlivou poznámkou o jeho plášti, který si odnesla v Kandii. Už zde je vidět, že mu na manželce stále záleží, přestože předstírá opak.

Ano Sob, je veľmi ťažké uzdraviť sa z nenávisti k celému svetu. Krásne si to zhrnula. Ja sama som na tejto planéte už skoro 60 rokov, a prešla som už podobnou fázou, kedy som mala pocit že tento svet je plný tak skazených duší, že ho jednoducho musím nenávidieť, takže Angelikyno rozpoloženie úplne chápem.

Čo sa Rescatora týka, máš absolutnu pravdu. Človek ako čitateľ sa musí celkom vžiť do Angelikynho položenia, ktorá vôbec netušila kto Rescator je - ale napriek tomu vsadila všetko na jednu kartu. Mne sa na Angelike vždy páčilo popri jej odvahe to, že vždy jednala srdcom. Mohla schmatnúť Honorinu pod pazuchu a zachrániť samú seba a dcérku, vykašľať sa na dosť otravných Hugenotov, ale nespravila tak. Na Angelike milujem že je čistá duša, ktorá skoro nikdy nemyslí iba na seba. Aj Molines toto o nej vedel, a preto ju vždy prehováral tou istou metódou. Aj Joffrey toto o nej vedel, a viackrát to aj hovorí, že by ju nikdy nemohol tak milovať keby bola "iba" krásna. Angelika nieje iba krásna, ale má aj krásnu dušu.

------------------------------------------------------

Aká som len bola zaslepená, keď som bola skalopevne presvedčená že v 5 diely je preložené všetko. Nadja, dcéra pani AG spomenula v predhovore k storočnicovému vydaniu že aj z 5 dielu vyškrtali pani AG nejaké odstavce - a pozrime sa jeden taký som našla v nemeckom vydaní hneď na začiatku knihy. Opisuje plavbu s Ceuty cez Stredozemné more smerom na Marseille, so zástavkou v Cadize.

Popritom sa ešte dozvedáme že sa Angelika vrátila s prázdnymi rukami a prázdnym srdcom - a že teraz už v podstate bola presvedčená že Joffrey nežije. myslím že toto je dosť dôležitá informácia.

Nad morom a pobrežím sa rozprestierala žiarivo modrá obloha, obloha ako hodváb. Pobrežie bolo ešte ďaleko, úzky tmavý pás v hmle obzoru, sotva rozoznateľný v mihotavom svetle, pred ktorým si Angélique musela chrániť oči, zvyknuté na súmrak v kajute. Za sebou spoznala zavalitú, nehybnú postavu námorníka, ktorého pán de Breteuil, vyslanec francúzskeho kráľa, poveril, aby ju strážil počas hodín, ktoré mohla každý deň stráviť na palube, dýchať čerstvý morský vánok a zotavovať sa z dusného tepla v stiesnenej kajute. Nasledoval ju ako tieň, ticho vo svojich plátenných topánkach, ticho a pozorne sledoval každý jej pohyb, hoci more jej neposkytovalo únik.
Pod rukou, ktorá jej tienila oči, sa zahľadela na vzdialené pobrežie, ktoré sa postupne vyjasňovalo na obzore.
Zdalo sa jej, že v zeleni kopcov už rozoznáva biele domy a kostolnú vežu, alebo to bolo len klamlivé predstieranie, oslnenie vzduchu chvejúceho sa v slnečnej horúčave, ako to často zažila v púšti?

Čo ju môže čakať tam, doma? Zúfalo sa otočila. Istota, ktorá jej zostala, ležala za ňou. Všetko, čo urobila, aby Joffreyho opäť našla, bolo márne. Neuvážene, v rozpore s kráľovým príkazom, sa vrhla do smrteľného nebezpečenstva. Padla do chamtivých rúk piráta d'Escrainville, musela bez šiat znášať chlípne pohľady mužov v Kandijskom Batistane. Stráže z háremu Moulaya Ismaëla ju zbičovali až na kosť a nakoniec sa počas nevídanej odysey, keď musela čeliť každému okamihu krutého ničenia zo strany prenasledovateľov, dravých šeliem v púšti, vyčerpania, hladu a smädu, zázračne dostala na slobodu, ktorú však čoskoro opäť stratila. A to všetko len preto, že s vášnivou netrpezlivosťou prenasledovala prízrak, ktorý akoby sa jej pred očami znova a znova formoval, a predsa zostával len tieňom, strašidelným obrazom, ktorý sa pred ňou klamlivo nasmeroval a rozplynul sa v ničote, len čo sa po ňom pokúsila siahnuť.
To bola predtucha, ktorá prerástla do bolestnej istoty: Joffrey už nie je nažive. Tajomný, obrovský kontinent za slnkom zaliatou, zvlnenou morskou rovinou, za obzorom, ho pohltil bez stopy. Z Marseille sa vydala na cestu s neistou, ale tvrdohlavo stráženou nádejou. Vrátila sa s prázdnymi rukami a srdcom...
Ruka sa dotkla jej ramena. Vyrušilo ju to z myšlienok. Námorník k nej pristúpil.
"Váš čas vypršal, madam," povedal prísne.
Počúvala jeho slová, ktoré zrazu nadobudli nový význam.
Možno, pomyslela si. Možno...

Potom to celé aj v Nemčine pokračuje vetou ktorú nachádzame ako prvú v českom vydaní:

Pan de Breteuil, vyslanec francouzského krále, který zatkl Angeliku v Ceutě, ji hned po příjezdu do Marseille nechal zavřít do pevnosti admirality.

Mám chuť si vytrhať vlasy keď si spomeniem na Nadjine slová ako kedysi vyhadzovali rukopisy ich matky - lebo ich vraj bolo veľa a nemali to kam dať.

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 23 zář 2022, 08:51

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3415

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Kontaktovat uživatele: SZ

Moirro, tohle je naprosto skvělý objev! Doplňuje to celý kontext a když k tomu připočteme potrat Colinova dítěte ztrátu posledního pojítka s pouští, dává mnohem větší smysl Angeličino rozpoložení po návratu domů a chmury, které ze čtení vždy podprahově i explicitně vnímám.

Nahoru

Profil

Citovat

Precious

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 23 zář 2022, 10:11

Královská rodina

Offline

Příspěvky: 1652

Registrován: 17 říj 2007, 15:19

Bydliště: Slovensko

Kontaktovat uživatele: SZ

moirra píše: * 22 zář 2022, 21:22
Mohla schmatnúť Honorinu pod pazuchu a zachrániť samú seba a dcérku, vykašľať sa na dosť otravných Hugenotov, ale nespravila tak.

------------------------------------------------------

Aká som len bola zaslepená, keď som bola skalopevne presvedčená že v 5 diely je preložené všetko. Nadja, dcéra pani AG spomenula v predhovore k storočnicovému vydaniu že aj z 5 dielu vyškrtali pani AG nejaké odstavce - a pozrime sa jeden taký som našla v nemeckom vydaní hneď na začiatku knihy. Opisuje plavbu s Ceuty cez Stredozemné more smerom na Marseille, so zástavkou v Cadize. Popritom sa ešte dozvedáme že sa Angelika vrátila s prázdnymi rukami a prázdnym srdcom - a že teraz už v podstate bola presvedčená že Joffrey nežije. myslím že toto je dosť dôležitá informácia.

(....... TEXT CHÝBAJUCEJ ČASTI .....)

Potom to celé aj v Nemčine pokračuje vetou ktorú nachádzame ako prvú v českom vydaní:

Pan de Breteuil, vyslanec francouzského krále, který zatkl Angeliku v Ceutě, ji hned po příjezdu do Marseille nechal zavřít do pevnosti admirality.

Mám chuť si vytrhať vlasy keď si spomeniem na Nadjine slová ako kedysi vyhadzovali rukopisy ich matky - lebo ich vraj bolo veľa a nemali to kam dať.

presne tak, Moirra, aj ja tých hugenotov tak často vnímam.

Presne ako v 6. časti, keď sa Angelika chce sústreďovať na svoje "nešťastie", na trápenie s manželom, jej to nedovolia - sú stále tam, so svojimi "malichernými" problémami, ktoré musí - samozrejme - riešiť ona.

A ten objav v 5. dieli je úplne úžasný, skvelý!!!

Mňa občas zarážalo, že po 4. dieli si Angelika na Joffreyho už vôbec nespomenula (až v šiestom, keď uvažovala nad Rescatorovou "podobou" s jej "zosnulým" manželom) - opravte ma, ak sa mýlim, chýbalo mi tam takéto "resumé" jej pobytu v Oriente, presne takto, ako si nám to teraz doplnila. Že sa zamýšľa nad tým, aké to všetko bolo márne, že Joffreyho aj tak nenašla a že je teda určite mŕtvy. Potom dáva aj oveľa väčší zmysel, že jej Rescatorova "podoba" s Joffreym ani neprišla na um, keďže podľa jej presvedčenia už bol manžel dávno mŕtvy. Som rada, že AG teda na to myslela a napísala nám dôvod. Vďaka ešte raz!

_________________

“We're fickle, stupid beings with poor memories and a great gift for self destruction.” Suzanne Collins, Mockingjay.

Nahoru

Profil

Citovat

Precious

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 23 zář 2022, 10:12

Královská rodina

Offline

Příspěvky: 1652

Registrován: 17 říj 2007, 15:19

Bydliště: Slovensko

Kontaktovat uživatele: SZ

PenelopaW píše: * 23 zář 2022, 08:51
Moirro, tohle je naprosto skvělý objev! Doplňuje to celý kontext a když k tomu připočteme potrat Colinova dítěte ztrátu posledního pojítka s pouští, dává mnohem větší smysl Angeličino rozpoložení po návratu domů a chmury, které ze čtení vždy podprahově i explicitně vnímám.

presne tak, Penelopa! Ach bože, prečo sme len nežili vtedy my a neprekladali to samy!

_________________

“We're fickle, stupid beings with poor memories and a great gift for self destruction.” Suzanne Collins, Mockingjay.

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 23 zář 2022, 12:19

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Precious píše: * 23 zář 2022, 10:12

PenelopaW píše: * 23 zář 2022, 08:51
Moirro, tohle je naprosto skvělý objev! Doplňuje to celý kontext a když k tomu připočteme potrat Colinova dítěte ztrátu posledního pojítka s pouští, dává mnohem větší smysl Angeličino rozpoložení po návratu domů a chmury, které ze čtení vždy podprahově i explicitně vnímám.
presne tak, Penelopa! Ach bože, prečo sme len nežili vtedy my a neprekladali to samy!

No musím priznať že som na toto narazila vo viedenských termálnych kúpeloch, kam si po vzore pani de Sevigne chodím liečiť artrózu. Oni tam totižto majú v knižnici celú sériu Angeliky a ešte pár kníh k tomu, a to staré vydanie. Hoci tam je aj hromada iných kníh, povedala som si že čo je lepšie na relax na lehátku pri bazéne ako Angelika a pustila sa do 5 dielu, ktorý som dodnes v Nemčine poriadne nečítala. A hneď sa mi zdalo že sú tam veci na ktoré si zo slovenského a českého vydania akosi nespomínam.
Je zaujímavé že Nemci mali originál francúzsky rukopis, kdežto naši prekladatelia, keďže prekladali z francúžtiny, prekladali bohužiaľ už len francúzsky text zrevidovaný a scenzurovaný francúzskym vydavateľstvom. Preto samozrejme tento odstavec nenájdeme ani vo francúzskych vydaniach.

Stavím sa že tam nájdem ešte viac, pretože napríkald Nadine v predhovore k storočnicovému vydaniu spomenula vetu ktorá vo Francúzskom vydaní nieje. To by vysvetlovalo aj záhadu chýbajúceho roku v tomto diely - na jeseň 1673 kráľ posiela vojská, keď Angelika odišla s kláštora bola jar 1674, a tesne pred odplávaním do nového sveta je rok 1676 čo potvrdzuje aj dátum hugenotskej kroniky.

„Vyčítáte mi krev prolitou mými rozkazy. Je však krev prolitá ve jménu Boha méně rudá, méně zločinná?“ (Angelika se bouří).

Tá veta je uvedená tuto pod otázkou Jaké je hlavní poselství knihy o Angelice, komu je určena?
a v českom aj francúzskom vydaní, ako Nadine správne podotkla, chýba:

https://angelique.cz/anne-golon-rozhovo ... binoff.php

Precious, aj ty si už spravila pár objavov, v rozdieloch medzi českým a slovenským vydaním, tak ťa poprosím aby si vždy keď niečo nájdeš, to nezabudla s nami zdielať.

Pripomínam že už tu máme tieto rubriky:

01. Diel prvý Markíza Anjelov chýbajuce texty

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=1&t=705

.https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=1&t=639

02. Diel druhy Cesta do Versailles chybajuce texty

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=1&t=706

06. Diel šiesty - Angelika a jej láska chýbajúce texty

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=1&t=708

postupne pridám aj vlákna z dielov 03-05

potom si môžeme vytlačiť chýbajúce state a založiť do kníh na správnom mieste

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

Zuzanka62

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 25 zář 2022, 19:25

Markýzové

Offline

Příspěvky: 372

Registrován: 07 říj 2021, 20:37

Kontaktovat uživatele: SZ

Moiro perfektní, ještě ze mas artrozu a mají v lázních staré vydání kánonu. Člověk něco najde vždy když to nehledá.
Konec žertů, doufám, ze i artroza povolila

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 25 zář 2022, 21:04

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Zuzanka62 píše: * 25 zář 2022, 19:25
Moiro perfektní, ještě ze mas artrozu a mají v lázních staré vydání kánonu. Člověk něco najde vždy když to nehledá.
Konec žertů, doufám, ze i artroza povolila

no nehledá to by som netvrdila.. vždy keď niekde zbadám knižnicu, prvé čo sa pozriem je či majú nejaké Angeliky, ako keby som ich už doma nemala dosť

a ako vidíš oplatilo sa - už zasa som našla odstavec čo v našich vydaniach chýba

a inak do tých Viedenských lázní sa chodí normálne ako na každé termálne kúpalisko - ibaže tým čo majú nejaké vážnejšie choroby, pretože je tam výborná liečiva voda, to niekedy platí aj poisťovňa - LINK - dá sa prepnúť na angličtinu

https://www.thermewien.at/

preto som ti hovorila že si si mala sem prísť liečiť koleno - s cocktailom v ruke v jednom s nespočetných bazénov sme mohli rozoberať Angeliku .... v utorok som tam zasa jak na koni od rána do večera

pani de Sevigne tie kúpele na artrózu pomohli - a celkom sa vyliečila - mne pomáhajú v spojení s Yogou tiež - tento krát zo sebou asi vezmem 5 diel český alebo slovenský aby som mohla porovnávať

a keby sa niekto čudoval čo pomáha na reumatické ochorenia ktoré sú v staršom veku zväčša spojené s prudkou hormonálnou zmenou - asi sa už ani zrejme nebude čudovať že najlepšie toto:

Anjelika Archangelika ako „ženský ženšen“

Čínska tradičná medicína považuje túto liečivú rastlinu za „ženský ženšen“ (Bone, 1996), ktorého jednotlivé skupiny obsahových látok liečia rôzne zdravotné ťažkosti nežného pohlavia:

• fytoestrogény – podporujú reprodukčný systém ženského tela a eliminujú hormonálnu nerovnováhu

https://vedanadosah.cvtisr.sk/priroda/b ... -lekarska/

PS: v kánone je toľko receptov na liečenie že to už súrne chce rubriku Liečime s Angelikou

[ img ]

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

Lole

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 15 dub 2023, 12:57

Hrabata

Offline

Příspěvky: 200

Registrován: 31 bře 2023, 09:29

Kontaktovat uživatele: SZ

Zdravím, mám chuť se připojit komentářem k tomu to dílu. Za mě byl jeden z asi nejlepší. Popravdě velmi oceňuju vždy proměnu jakou hlavní hrdinka prochází. Taktéž je naplněn dobrodružnými událostmi a ten konec v La Rochelle s následným útěkem mi přišel vždy takovým velmi hojivý. Hlavně je zajímavé jak autorka prostě staví příběh tak aby si člověk prošel těmi zajímavými historickým událostmi dané doby.

Ten nově objevený kousek je skvělej, prostě za mě to zapadá do toho charakteru postavy. Vývoj Angeliky charakteru až k tomu, kdy došla k té velké nenávisti a proměně, které vedle k té v Novém světě. Ten osobnostní vývoj z knihy je prostě hrozně cítit.

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 16 dub 2023, 23:43

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Lole píše: * 15 dub 2023, 12:57

Ten nově objevený kousek je skvělej, prostě za mě to zapadá do toho charakteru postavy. Vývoj Angeliky charakteru až k tomu, kdy došla k té velké nenávisti a proměně, které vedle k té v Novém světě. Ten osobnostní vývoj z knihy je prostě hrozně cítit.

Angelika prešla veľmi ťažkým obdobím. Nenašla Joffreya. Colin ju opustí a ona potratí jeho dieťa. Kráľ ju drží na jej zámku ako v§zenkyňu a všetkému tomu velí odporný Montadour. Zažíva hrôzy vojny. Zabijú jej najmladšieho syny, a keďže si myslí že Cantor zahynul na mori zostáva jej už iba Florimond, ktorý je však o útoku na zámok nezvestný. A ako keby ešte nestačilo, zo znásilnenia sa jej narodí prekliate dieťa, ktoré po jeho narodení znenávidí. Prechádza skutočne ťažkým procesom a našťastie sa zjavuje Gabriel Berne, ktorého meno je doslova symbolické, ktorý jej tak trochu vráti vieru v dobro ľudí. Dcérku sa napokon naučí milovať. Ešte že sa na konci knihy aspoň zjavuje bájny Rescátor.

Skutočne už bolo na čase.

Ale ako správne podotýkaš, ten vývoj jej osobnosti tam cítiť, a práve vďaka prežitým hrôzam, a jej znovuzrodeniu bude schopná čeliť neľahkým úlohám v Novom Svete po boku Joffreya, rovnako ako aj bez neho.

Pekný obal z portugalskej knihy ako vedie svojich sedliakov do boja:

Přílohy

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

Sob

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 18 dub 2023, 21:28

Markýzové

Offline

Příspěvky: 360

Registrován: 15 pro 2020, 21:44

Kontaktovat uživatele: SZ

Angelika prochází v díle Angelika se bouří velkou proměnou také díky pomoci opata Jana, který ji doprovází na její cestě od nenávisti k lásce.

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 19 dub 2023, 13:35

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Sob píše: * 18 dub 2023, 21:28
Angelika prochází v díle Angelika se bouří velkou proměnou také díky pomoci opata Jana, který ji doprovází na její cestě od nenávisti k lásce.

Ano, toto bolo niečo ako jej spirituálne znovuzrodenie.

Angelika , ktorá mala inak rada život, sa začala po prežitých hrôzach potácať v temnotách. Opát Ján jej pomohol nájsť znovu svetlo a vôľu do života.

Nebolo to krátko pred Veľkou nocou?

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 20 led 2024, 11:49

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Pridávam citát z hádanky k illustráciam

Ležela v jakémsi polosnu až do okamžiku, kdy jí bleskla hlavou strašná myšlenka a ona střemhlav vyskočila z lůžka: Honorina!
Zmocnilo se jí bezbřehé zoufalství.
Co se stalo s dítětem po té nešťastné bitce? Angelika ji nechala uvázanou ke stromu. Všimli si jí pašeráci, jimž se podařilo uprchnout? Postarali se o ni? A jestli dítě nikdo nezahlédl? Co když je maličká ještě tam, sama v lese? Mýtina je daleko od cesty. Copak je naděje, že někdo zaslechne její křik?
Angelice vystoupil na čele studený pot. Stmívalo se. Namodralý svit za zamřížovaným okénkem svědčil o blížícím se soumraku.

Nuž pri tejto predstave by každej matke stislo srdce od hrôzy

[ img ]

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 05 úno 2024, 23:23

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Hádali sme illustráciu z knihy, takže pridávam citát:

V LA ROCHELLE - v ten večer bola búrka a pršalo a Angelika sa škriabala po útese za mestom aby šla Rescátora

, ktorého loď zahliadla počas prechádzky s Honorinou, poprosiť o pomoc.

Ono je toho skoro celá kapitola ako sa Angeliak šplhala po útese, spadla nižšie, bola celá dodriapaná a dotrhaná, kým v nočnej búrke zbadala svietiť lampáše Rescatorovej lode,

ktorý kotvil vonku za múrami mesta LA ROCHELLE:

V příšerném hukotu vln, narážejících na pobřežní skály, našla cestu podél příkrého útesu a vydala se po ní. Rozeznávala ji jen podle písku pod nohama. Občas zabloudila ve vysoké trávě nebo v tamaryškovém hájku. To pak tápala nohou a znovu hledala holý písek cesty. Měla dojem, že se ještě nikdy nemusela pohybovat v takové tmě. Nebylo tu jediné světýlko, jediný záblesk, který by ji vedl v tom oceánu temnoty. Cestou ji neustále bičoval studený déšť. (…) Opřela se o útes a rozhlížela se. Náhle se jí do cesty postavilo moře. Oči už přivykly tmě, a tak rozeznávala bílé hřebeny vln a dlouhé plameny pěny, řítící se proti ní. Byl to útok bílých a děsivých tvarů, které ji s pekelným rámusem ohrožovaly. Některé se roztříštily daleko od ní, jiné jako by si naopak nekladly hranice, vrhaly se hbitě jako hadi až k jejím nohám. V jedné chvíli jí vlna, jež se na ni řítila, připadala tak vysoká, že se vyděšená. Angelika opřela o stěnu, jako by se do ní chtěla propadnout. Vlna se zlomila několik kroků od ní. (…)

Zřejmě se už blíží příliv. Zůstane-li dole, určitě se utopí. Rukama tápala po útesu, hledala oporu, ale v těchto místech byla skála téměř hladká. (…) Osman Ferradži! Stál před ní temný jako noc a ptal se: „Pročpak jsi uprchla z Kandie… Copak jsi necítila, že osud tvůj a toho muže se setkávají? Byl to jediný dost silný muž, jenž by se s tebou mohl spojit.“ Angelika se opřela o ruce a vstala. „Když se tvůj osud kříží s mým, “ procedila skrze zuby, „pak to musím dokázat.“

Ilustráciu som našla online v ruskej knihe.

[ img ]

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 03 čer 2024, 20:10

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Tak za toto dievčence dávam Bernovi ako matka tisíc bodov:

Zmocnilo se jí bezbřehé zoufalství. Co se stalo s dítětem po té nešťastné bitce? Angelika ji nechala uvázanou ke stromu. Všimli si jí pašeráci, jimž se podařilo uprchnout? Postarali se o ni? A jestli dítě nikdo nezahlédl? Co když je maličká ještě tam, sama v lese? Mýtina je daleko od cesty. Copak je naděje, že někdo zaslechne její křik?Angelice vystoupil na čele studený pot. Stmívalo se. Namodralý svit za zamřížovaným okénkem svědčil o blížícím se soumraku.
Tloukla do dveří cely, ale nikdo nepřicházel, nikdo neodpovídal na její volání. Vrátila se k okénku a přitiskla se k mřížím. Otvor byl nízko nad zemí. Monotónní hučení prozrazovalo, že moře zřejmě není daleko. Znovu zavolala: marně. Blížila se noc, lhostejná k zaživa zazděným vězňům, kteří až do rána nemohou od svých bližních nic očekávat.
Najednou měla pocit prázdnoty, propastného pádu. Chodila kolem dokola a křičela jako šílená. Teprve lehký hluk ji přivedl k rozumu. Byl to zvuk kroků zvenčí. Znovu se přitiskla k studenému rezavému kovu okenní mříže. Kroky se blížily. Ve škvíře se objevily dva střevíce.
„Pro lásku boží… vy, kdo jdete kolem… zastavte se. Vyslechněte mě,“ křičela Angelika.
Střevíce se zastavily.
„Pro lásku boží,“ opakovala prosebně, „smilujte se nad mou dcerkou.“
Nikdo neodpovídal, ale střevíce stály na místě.
„Moje dcerka je v lese,“ pokračovala, „je ztracená, jestli jí někdo nepřijde na pomoc. Zemře zimou a hlady. Sežerou ji lišky… Smilujte se nad ní…“
Musela mu popsat místo. Neznala tenhle cizí kraj.
„Nedaleko cesty, kde lupiči přepadli obchodníky s obilím…“
Bylo to včera nebo dnes? Až se jí z té otázky zatočila hlava.
„Když sejdete z cesty pěšinkou… je tam patník na uvázání koně“ – teď se jí ta maličkost vybavila. „Ano, když půjdete tou pěšinkou, dojdete na mýtinu… je tam uvázaná ke stromu… ještě jí nejsou dva roky.“
Kroky se vzdalovaly. Chodec pokračoval v procházce. Věnoval vůbec pozornost tomu zmatenému proslovu, vycházejícímu z podzemí? Nějaký zavřený blázen, říkal si snad. Ve vězení jsou nejrůznější ženštiny.

Ilustráciu k tomu máme hore vyššie.

Všimnime si že Honroine má dva roky. Nachádzame sa teda v roku 1675. Odkedy pán Gabriel vzal Angeliku za slúžku bola uňho asi tak rok, ako správne hovorí pán Berne Rescatorovi neskoršie lodi. Vtedy na lodi Angelika vraví že Honorine má 3 roky, čiže všetko do seba zapadá.
To že prešiel rok medzi tým ako sa stala slúžkou pána Berneho a momentom kedy sa nalodili na Gouldsboro vidíme aj podľa striedania sa ročných období v knihe. Angelika stretne pána Rochata na jeseň 1675 a v Apríli 1676 sa Berne dopustí kvoli Angelike vraždy.

Napokon Hugenoti už majú spísanú kroniku aj z rokom 1676. Ten rok 1678 v českej knihe je tlačová chyba. Som sa dívala do všetkých cudzojazyčných vydaní. Je tam 1676.

Pan Mercelot vzal do podpaží knihu, již psal už dlouhá léta na papíru s vodoznakem královských zbraní. Její název zněl: Zápisky o utrpení a nucených obětech Larochellanů v létech Páně 1663 až 1678. (1676 chyba v českom vydaní)

A inak Angelika šla von za mestské hradby, a toto asi bude presne ta Ilustrácia:

Klekla si, aby jí dítě mohlo vlézt na záda. Bylo jí příjemné jít takhle ve větru a cítit na zádech tíhu toho lehkého břemene. Hedvábné Honorininy vlásky, rozfoukané na všechny strany, ji hladily po tváři. Slyšela, jak se holčička směje.
Ticho krajiny tvořené tisíci zvuky – hvízdáním větru, šuměním příboje, nárazy vln na skály, křikem ptáka vzlétajícího z křoví – jim lahodilo. Angelika si uvědomila, a byla si docela jistá, že Honorina cítí totéž, že ani jedna, ani druhá nejsou stvořeny pro život ve městě. Jakmile vyšly za hradby, obě okamžitě objevovaly své oblíbené prostředí: pustou krajinu, vzdálený obzor a lákání toho, co se za ním skrývá jako příslib. Krajina tu byla rovná, bez lesů, holá pod lehkým závojem nazelenalé mlhy,
která toho dne donekonečna prodlužovala pláň složenou z dun, močálů a chudých políček. Napravo v dálce se krčily ubohé chatrče jakési osady. Byla to Saint-Maurice.

Přílohy

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 05 čer 2024, 18:14

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Niečo som hľadala a udrelo mi do očí niečo čo som si fakt doteraz nevšimla. Hlavou mi zasa víri 1000 otázok.
Myslíte že to boli chlapi z Rescatorovej posádky čo ponúkali tie kožušiny? Pustil by ich vôbec na špacírku? A máme niekde zmienku ako dlho tam vôbec kotvil?

Tady se přece nemusel nikdo obávat ozbrojených přepadení jako ve Středozemním moři. Jenže ti dobří obchodníci vědí, že je čeho se obávat. Piráti zakotví v okolí, pak se vmísí mezi obyvatele města a prodávají výdobytky ze svých loupeží za velice nízké ceny, protože neplatí vysoké daně za právo vstupu do města a prodeje. Vždycky se najdou nějací kupci, kteří s nimi navážou kontakt u vidiny tučného nezdaněného zisku. Je pravda, že v posledních dnech odhalili jakási podezřelá individua, nabízející kanadské kožešiny? To proto posílili místní posádku o další vojenský oddíl? Ať už je to jak chce, brány byly od této chvíle uzavřené a hlídané. Proto pověřili Angeliku, aby šla pro Martiala a Severinu na ostrov Ré.

Přílohy

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

Precious

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 07 čer 2024, 10:22

Královská rodina

Offline

Příspěvky: 1652

Registrován: 17 říj 2007, 15:19

Bydliště: Slovensko

Kontaktovat uživatele: SZ

moirra píše: * 05 čer 2024, 18:14
Niečo som hľadala a udrelo mi do očí niečo čo som si fakt doteraz nevšimla. Hlavou mi zasa víri 1000 otázok.
Myslíte že to boli chlapi z Rescatorovej posádky čo ponúkali tie kožušiny? Pustil by ich vôbec na špacírku? A máme niekde zmienku ako dlho tam vôbec kotvil?

to som si nevšimla ani ja, Moirra, takže

Kanadské kožušiny mohli pokojne predávať chlapi z Gouldsbora.

A ako dlho bol Rescator pri La Rochelle? X-krát som uvažovala nad tým, ako by našiel Angeliku, keby mu nebola sama prišla na loď, ale podstatný je samotný text kánonu: Rescator Angelike na konci 5. dielu, keď ho prišla prosiť na loď vraví, že chcel odplávať na úsvite, resp. po tej noci, ako ho prišla prosiť o prepravu. To sa mi veľmi nezdalo - prečo by odišiel bez toho, aby ju našiel? Alebo ju už skúšal hľadať a nepodarilo sa mu to? Tomuto však odporuje ďalší text z kánonu, priamo z Diablice, Joffreyho slová, voľne citujem: "bol som pred hradbami La Rochelle, robil som si plány, rozmýšľal som, ako ju nájdem, keď tu zrazu vošiel do kajuty môj bývalý kapitán Jason a nezúčastneným hlasom - úbohý Jason! - mi oznámil:"je tu tá otrokyňa, čo ste kúpili v Kandii."..." a ďalej Joffrey hovorí, ako sa skoro zbláznil od radosti. Takže prečo povedal Angelike na konci 5. dielu, že ide odplávať, keďže sa ju ešte ani len nepokúsil vvhľadať? Zámerne jej klamal? Či chcel iba zmeniť miesto na zakotvenie? Alebo je to len v tom, že AG, keď písala Diablicu, tak si svoje slová z konca 5. dielu neuvedomila?

_________________

“We're fickle, stupid beings with poor memories and a great gift for self destruction.” Suzanne Collins, Mockingjay.

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 07 čer 2024, 12:20

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Precious píše: * 07 čer 2024, 10:22
? Zámerne jej klamal? Či chcel iba zmeniť miesto na zakotvenie? Alebo je to len v tom, že AG, keď písala Diablicu, tak si svoje slová z konca 5. dielu neuvedomila?

BINGO !

Intuitívne si vystihla to čo pani AG celkom určite ako dcéra námorného kapitána veľmi dobre vedela:

určite nemohol dlho kotviť na tom istom mieste ! zostávať tam dlhšie sa rovanlo samovražde - takže zrejme šiel iba "preparkovať"

vyplýva to z historického kontextu tej doby rovnako ako aj z miesta kde zakotvil -keď človek pozná tieto súvislosti prestane sa čudovať informáciam s knihy, ktoré by mu inak prišli čudné

vysvetlím podrobnejšie keď k tomu pozbieram všetky potrebné mapky

To je podobné ako nám s Mrs. Rescatorovou prišlo čudné že sa Angelika šplhala v noci po útesoch ....

som sa na to dívala a potom am trklo že šla úplne inou cestou ako keď tam šla s Honorine cez deň a keď potom utekali s Hugenotmi aby sa nalodili

takže Angelika šla rozličnými cestami: keď utekali vyšli otvorenou bránou Sv. Mikuláša a utekali otvorenými pláňami čo je inde ako keď ju vypustil a vpustil strážnik z Laternovej veže dverami pod hradby mesta - určite sa aj preto sa vtedy musela šplhať po strmých skalách - nečudo veď ono sú to dva celkom rozličné terény, dve celkom rozličné cesty:

Keď vyšli bránou Svätého Michala a dali smerom na osadu St. Maurice:

Vzala na ruku Honorinu. První skupinka mířila přes pláň. Až k prvním dunám se tu táhl rovný široký prostor, naprosto nechráněný. Vypadal obrovský a holý. Ještě bylo zřetelně vidět město La Rochelle, jeho věže a hradby. Angelika byla neklidná

Angelika však v noci keď sa vybrala za Rescatorom vyšla z brány Laternovej Veže pri Berneho dome - pod hradbami mesta.
Preto sa škriabala po skalách.

v dnešnom čase je to tam zarovnané a vybetónované , ale kedysi tam boli iba prírodné skaliská - čo sťažovalo prípadným útočníkom dostať sa cez mestské hradby do mesta - laternová veža je tá celkom vľavo:

Tu sú k tomu aj mapky:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 232#p34232

Takisto keď z Honorine zbadali na prechádzke za hradbami mesta RESCATORA

tak šli mestskou bránou cez otvorenú pláň smerom na osadu St. Maurice.

Angelika si uvědomila, a byla si docela jistá, že Honorina cítí totéž, že ani jedna, ani druhá nejsou stvořeny pro život ve městě. Jakmile vyšly za hradby, obě okamžitě objevovaly své oblíbené prostředí: pustou krajinu, vzdálený obzor a lákání toho, co se za ním skrývá jako příslib. Krajina tu byla rovná, bez lesů, holá pod lehkým závojem nazelenalé mlhy, která toho dne donekonečna prodlužovala pláň složenou z dun, močálů a chudých políček. Napravo v dálce se krčily ubohé chatrče jakési osady. Byla to Saint-Maurice. V moři se tyčil střední pilíř Richelieuovy hráze, porostlý mušlemi, ale z obou stran už trčely
jen pahýly trámů, které pomalu hnily a hroutily se do vln. Angelika tam jen roztržitě pohlédla. Před ní se otevírala mořská zátoka. Úžina mezi ostrovy Oléron a Ré, ale už typická nostalgickým pohupováním oceánu.

Ilustrácia je z mojej obľúbenej ruskej illustrovanej série:

Přílohy

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

Ms_Rescator

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 07 čer 2024, 20:45

Hrabata

Offline

Příspěvky: 255

Registrován: 18 led 2024, 22:28

Kontaktovat uživatele: SZ

moirra píše: * 05 čer 2024, 18:14
Niečo som hľadala a udrelo mi do očí niečo čo som si fakt doteraz nevšimla. Hlavou mi zasa víri 1000 otázok.
Myslíte že to boli chlapi z Rescatorovej posádky čo ponúkali tie kožušiny? Pustil by ich vôbec na špacírku? A máme niekde zmienku ako dlho tam vôbec kotvil?

To je moc hezký detail! Já jsem si vždycky myslela, že Angelika se u něj zázračně objevila hned po Rescatorově příjezdu, že to bylo takové vedení osudu. Soudila jsem i z toho citátu, který parafrázovala Precious. Navíc tam nemohl kotvit dlouho, aniž by ho neobjevili.
Seděl jsem sám v kabině a myslel jsem na vás. Dělal jsem si plány, říkal jsem si: Jsem před hradbami La Rochelle, jenže jak ji tu najdu? Neměl jsem jinou stopu než těch pár slov, která utrousil Rochat ve španělském přístavu: (...) A vtom vešel Jason, můj pobočník, podle svého zvyku ani brvou nehnul a prohlásil: Ta Francouzka, kterou jste koupil v Kandii, je tady a ptá se po vás.

Je ale pravda, že když se na to teď dívám, tak z toho citátu nutně nevyplývá, že tam byl třeba jen jeden den. Možná ale, kdyby např. co dva dny měnil pozici lodě, tak tam mohl být třeba už týden. Ostatně koho jiného by tou zmínkou AG myslela?!

A jak tam Angeliku najít? Pokud věděl, že Angelika žije v La Rochelle inkognito, tak asi jedině podle vzhledu, ne? Ptát se po extrémně krásné blondýnce se zelenýma očima, chodit po ulicích a dívat se po lidech. Co když nakonec ti námořníci s kožešinami měli za úkol se na tržišti, kde prodávali kožešiny, i porozhlednout po lidech?! Teď mi fantazie pracuje naplno!

Angelika klidně mohla projít kolem, ale v čepci, oblečenou jako hugentoku, se sklopenýma očima, si jí nikdo nemusel všimnout. Největší haluz by byl, kdyby šel do města i sám Rescator (kdo by si ho všímal, kdyby se trochu "oddramatičtil") a kdyby se třeba někde na trhu s Angelikou minuli. To by byla skvělá scéna ve filmu, úplně to vidím!

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 08 čer 2024, 16:24

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Ms_Rescator píše: * 07 čer 2024, 20:45

A jak tam Angeliku najít? Pokud věděl, že Angelika žije v La Rochelle inkognito, tak asi jedině podle vzhledu, ne? Ptát se po extrémně krásné blondýnce se zelenýma očima, chodit po ulicích a dívat se po lidech. Co když nakonec ti námořníci s kožešinami měli za úkol se na tržišti, kde prodávali kožešiny, i porozhlednout po lidech?! Teď mi fantazie pracuje naplno! Angelika klidně mohla projít kolem, ale v čepci, oblečenou jako hugentoku, se sklopenýma očima, si jí nikdo nemusel všimnout. Největší haluz by byl, kdyby šel do města i sám Rescator (kdo by si ho všímal, kdyby se trochu "oddramatičtil") a kdyby se třeba někde na trhu s Angelikou minuli. To by byla skvělá scéna ve filmu, úplně to vidím!

toto doslova volá, ba čo, kričí po fikci

Samozrejme Rescator mal na palube okrem tej "zberby pozbieranej v kadejakých prístavoch" aj svojich ľudí a námorníkov. Otázka je však komu z nich by sa mohol zveriť, že hľadá odalisku čo mu uprchla v Kandii.
Jedine že by vyhlásil súťaž že kto mu prinesie z La Rochelle nejakú blond ženskú so zelenými očami, samozrejme nepoškodenú a živú, tak dostane odmenu.

Mne už fantázia pracuje na plné obrátky. Už vidím ako piráti odchytávajú všetky ženské čo majú zelené oči a prinášajú ich na loď zošnurované ako balíky.

Rescator ktorý sa vmiešal do davu v la Rochelle - nuž toto sa doslova ponúka ako téma pre odborníčku -

teda Ms Rescator

Na tomto meiste musím opätovane pridať Rescatorov dramatický zjav, keď ho Angelika pozorovala, po tom o ho objavila Honorina a myslela že to je "čert z mlyna" z obľúbenej Florimondovej pesničky
ani sa nečudujem že si to Honorina myslela, pretože nad miestom kde veľkomožný pán Rescator kotvil boli veterné mlyny.

Angelika zpívala a vzdalovala se od kraje útesu. Teď musí projít napříč plání a dostane se na cestičku vedoucí až k malému přístavu La Pallice. První domky už jsou v dálce vidět.
„Podívej se támhle,“ ozvala se najednou Honorina. „Je tam ten cert ze zelenýho mlýnka.“ Matka se mechanicky obrátila po směru napřaženého prstíku a zatajila dech.
Téměř na místě, kde by se byly octly, kdyby pokračovala pěšinkou podél pobřeží, se tyčila postava. Angelika byla příliš daleko, aby rozeznala tvář toho zjevení, ale viděla, že je to vysoký, tmavě oblečený muž v širokém černém plášti, nadouvaném větrem.
Byl to Mefisto.
V téže chvíli přineslo moře ke břehu závoj mlhy, která se nad ním vznášela, a Angelika se octla uprostřed neskutečného snu, kde jako by žilo a vlálo pouze ono černé křídlo širokého pláště. Měla pocit, že přestala žít nebo že ji přinejmenším začíná opouštět zdravý rozum a převtěluje se do téhle krajiny, kde se zhmotňují nejasné představy, sen se stává hmatatelným a tím i skutečným a život se rozplývá. Takhle se asi člověk cítí, když začíná bláznit.
Tak často si v duchu opakovala slova pana Rochata: „Přeji vám, aby Rescator zakotvil v La Rochelle,“ až ho opravdu uviděla. Najednou se octla živá uprostřed představy, jež vznikla jen a jen v její fantazii.
Napadlo ji, že se skutečně pomátla. Dostala strach.
Pak vlhký závan mlhy zmizel. Barvy moře znovu ožily. Všechno bylo opět čisté, přesné a jasné, a v dálce byla dokonce vidět La Rochelle, bílé a krajkové město jako koruna z čistého stříbra.
Podivný muž vztáhl ruce. Přiložil k očím dalekohled a pozoroval okolí. Teď už měl lidský rozměr a jeho inkoustově černá postava se odrážela od jasného okraje útesu; zůstala sice znepokojivá, ale už nevypadala ani přízračně, ani ďábelsky.
Nohy ve vysokých kožených botách měl pevně rozkročené a pozoroval město.

Tu mám moju vlastnoručne vyrobenú víziu Mefista:

Přílohy

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

Ms_Rescator

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 08 čer 2024, 16:48

Hrabata

Offline

Příspěvky: 255

Registrován: 18 led 2024, 22:28

Kontaktovat uživatele: SZ

moirra píše: * 08 čer 2024, 16:24
Samozrejme Rescator mal na palube okrem tej "zberby pozbieranej v kadejakých prístavoch" aj svojich ľudí a námorníkov. Otázka je však komu z nich by sa mohol zveriť, že hľadá odalisku čo mu uprchla v Kandii.
Jedine že by vyhlásil súťaž že kto mu prinesie z La Rochelle nejakú blond ženskú so zelenými očami, samozrejme nepoškodenú a živú, tak dostane odmenu.

To je rozhodně dobrá připomínka! Jeho námořníci nemohli vědět, že tam čekají na zelenookou odalisku, už jen soudě podle Jasonovy překvapené, až zhrozené reakce.

Já si zas představuju vtipnou situaci, kdy obávaný Rescator, po tom všem, co kvůli Angelice on a jeho posádka vytrpěli, už nenašel odvahu se jim přiznat, že se opět zbláznil a překotně kvůli své odalisce odjel ze Španělska, aniž by prodal svůj zlatý poklad, na jehož vylovení se všichni tak nadřeli.

Jenže jak by jí jinak našel? Že by třeba sám obešel pár hospod, tržišť... a sám se poptal místních? Nebo že by několika místním zaplatil, aby se po ní poohlídli? To by možná taky šlo. A ano, v komediální realitě by vyhlásil hon na zelenooké Larochellanky.

Nahoru

Profil

Citovat

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 08 čer 2024, 19:37

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3415

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Kontaktovat uživatele: SZ

Dámy, nezapomínejte, že hon na Angeliku pořádal i Ludvík, který na ni poštval svého honitebního psa Desgreze

. A honil se za ní i pan de Bardagne

, takže i s Rescatorem ji naháněli rovnou 4 chlapi

Nahoru

Profil

Citovat

Precious

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 09 čer 2024, 11:37

Královská rodina

Offline

Příspěvky: 1652

Registrován: 17 říj 2007, 15:19

Bydliště: Slovensko

Kontaktovat uživatele: SZ

no dámy, ja mám o tom hľadaní asi takúto predstavu:
Rescator - menej dramaticky odetý, samozrejme - príde do nejakého hostinca. Na takom mieste sa klebety a novinky určite "zoskupujú" - isteže nie tak, ako napríklad na trhu, ale oveľa diskrétnejšie. Rescator teda ako majetný zákazník si privolá hostinského, zverí sa mu, že hľadá krásnu plavovlasú zelenookú ženu menom Angelika (alebo mu meno ani nepovie, veď ak mu Rochat povedal, že Angelika je v La Rochelle inkognito, môže sa domnievať, že aj pod iným menom) a majiteľ rozhodí siete. Ide sa potrhať, aby vyhovel elegantne odetému zákazníkovi a očividne bohatému.

Možno ju aj rovno bude poznať - netuším, aké veľké mesto bolo v tej dobe La Rochelle, ale Berne bol vážený a pomerne majetný obchodník, takže by ho hostinský mohol poznať. A ak nie, rozošle krčmár svoje kontakty po trhoch a tržniciach a určite bude mať šťastie. Rescator sa potom vyberie priamo k Bernovi - predtým si možno ešte overí Angelikinu identitu na danom mieste, kde bola spozorovaná (čo ak ju tam uvidí aj s dcérou!

) a zaklope rovno na Bernovie dvere, keď bude pán mimo domu, v "kancelárii". A bum bác, zdesená Angelika uvidí na "svojom" prahu stáť piráta, o ktorom snívala. Nemá inú možnosť, než ho "pozvať" ďalej - veď sa s ním nebude "vybavovať" na ulici - a ďalej to pokračuje tak, ako si každý dosadí.

Tak vidíte, kostru už mám, už "len" dialógy a kopu ďalších "maličkostí" mi treba doplniť

Je pravda, Penelopa, že na Desgreza som v tejto rovnici úplne zabudla

Ináč som ešte nečítala aktuálnu Moirrinu fikciu, takže ak je tam niečo podobné, nič som nevykradla, toto sú moje vlastné myšlienky

_________________

“We're fickle, stupid beings with poor memories and a great gift for self destruction.” Suzanne Collins, Mockingjay.

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 09 čer 2024, 12:42

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Precious píše: * 09 čer 2024, 11:37
Ináč som ešte nečítala aktuálnu Moirrinu fikciu, takže ak je tam niečo podobné, nič som nevykradla, toto sú moje vlastné myšlienky

to sa nemôže stať lebo ja v tom vlákne iba dopisujem to čo bolo v knihe iba naznačené - ale nič na deji nemením
tentokrát som spísala kúsoček s pozície pána Rochata - je to veľmi kratučké

----------------------------------------------------

no ak by som písala fikciu kde by som sa nedržala kánon - teda tú z komickej reality to by vyzeralo inak

- presne ako som písala hore vyššie by Rescator vyhlásil hon na Zelenooké ženské z la Rochelle

a dopadlo by to asi takto: keď už by mal loď zapratanú až po vrch zelenoočkami všetkých kategórii, a to mal ešte šťastie že to je vzácna farba, zjavila by sa až celkom na konci Angelika, ktorá by prišla celkom sama, a nie zošnurovaná ako vrece dobrovoľne na silu

a čo by našla? loď plnú ženských všetkých váhových a vekových kategórii .....

PenelopaW píše: * 08 čer 2024, 19:37
Dámy, nezapomínejte, že hon na Angeliku pořádal i Ludvík, který na ni poštval svého honitebního psa Desgreze . A honil se za ní i pan de Bardagne , takže i s Rescatorem ji naháněli rovnou 4 chlapi .

no ja na to nezabúdam ale Ľudvíkov stopovací pes dal prednosť rozkošnej fenke pred svojim pánom a daroval jej slobodu - čiže dvaja vypadli z hry
avšak okrem Bardagneho a rescatora jej zostáva ako prenasledovateľ ešte Baumier

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

moirra

Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri

Napsal: 31 srp 2024, 16:23

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7288

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kontaktovat uživatele: SZ

Ten moment keď sa človek hrabe v 5 diely kvoli lodivodom a odrazu začne achať:

Rescator položil ruku na rameno Corentina Le Galia (...) Angeličin pohled padl na tu ruku, ležící na námořníkově rameni. Ruka zároveň pevná i ušlechtilá, s těžkým stříbrným prstenem na prostředníku. Cítila, jak bledne. Znala tu holou dlaň s jemným a pevným zápěstím. Kde ji už viděla? Možná v Kandii, když sundal rukavici a vedl ji k divanu. Ale bylo tu ještě něco navíc. Znala ji jako cosi nesmírně důvěrného. Napadlo ji, že blízkost její poslední hodinky ji nějak omámila. Zřejmě si živěji vybavila osud, jejž četl Osman Ferradži ve hvězdách v té dramatické chvíli, kdy je obcházela smrt. Ale zároveň věděla, že nezemřou. Protože nad nimi bděl Rescator. V té tajemné osobě byla jakási nedotknutelnost antických hrdinů. Věřila v něho naivně, šíleně a až dosud se ve své neuvěřitelné víře nezklamala.

Přílohy

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Profil

Citovat

Kdo je online