Cestopisné prvky díla Anne Golon

Úvod a přehled kapitol
Francie
Paříž a okolí
Středomoří a Atlantik
Nový svět

Paříž a okolí

Paříž je místem, kde se odehrává děj druhé a třetí knihy, takže dojde na její části i okolí. Na břehu Seiny stojí královský palác Louvre (sídlo panovníků až do doby než Ludvík XIV. přemístil dvůr do Versailles) a rozkládají se Jardin des Tuleries (obr. 3) o velikosti 25 hektarů. Vedou od Louvru až k Place de la Concorde. Jejich autorem je André Le Nôtre (1644).



Vedle Pont des Arts (na druhé straně Seiny než Louvre) se nacházela věž Nesle, (obr. 1) která je asi nejslavnější věží francouzských dějin vůbec. Byla postavena okolo roku 1200, odehrálo se v ní množství dramat a právě tady sídlil pověstný Dvůr zázraků, než byla věž stržena a Dvůr zázraků zničen. Vedlejší most Pont-Neuf (obr. 2) vede na Île-de-la-Cité. Tam, kde dnes stojí Forum des Halles (vedle St-Eustache) býval kdysi zapáchající hřbitov neviňátek (obr. 3) Uvádí se, že musel pojmout asi 2 milony mrtvol.



Na ostrově Île-de-la-Cité (který byl v 10. – 14. století sídlem králů) stojí slavná katedrála Notre-Dame (obr. 1), Conciergerie – gotický zámek, který sloužil od roku 1431 jako žalář pro státní vězně včetně Marie-Antoinetty (obr. 2), Palais de Justice – od 16. století sídlo soudního dvora a v jeho nitru ukrytý gotický klenot St-Chapelle (obr. 3), kaple se dvěma patry postavená pro svatého Ludvíka v roce 1248.



Náměstí Place de Grève, kde se konaly všechny popravy, je dnes náměstím Place de l´Hôtel de Ville. Zdejší Hôtel de Ville neboli radnice byla postavena v renesančním stylu v letech 1533 – 1626, ale vyhořela během povstání Komuny a byla zrekonstruována v novorenesančním stylu. Nacházejí se tam všechny reprezentační sály a městské úřady.



V 16. – 17. století si šlechta s oblibou stavěla paláce na vedlejším Île St-Louis a samozřejmě také ve čtvrti Marais, tedy na bývalých močálech, které mniši řádu templářů ve středověku vysušili. Dnes zde procházíme například Rue du Temple, Rue Vieille du Temple, Place des Vosges (obr. 2), Rue Sévigné atd a obdivujeme staré paláce např. Hôtel de Sens (obr. 1). V této čtvrti sídlily preciózky, přebývala Ninon de Lenclos, kardiál Richeliue, Molière a jednalo se o vážných věcech literatury a kultury vůbec. Mezi Place des Vosges a Hôtel Soubise vede Rue des Francs-Bourgeois.
Palais Beautreillis měl stát v Rue de Beautreillis (obr. 3 a 4) v Saint-Paul, která se nachází v Marais. Hôtel de Beautreillis získal své jméno podle zahrad Hôtelu St-Paul s vinnou révou a nakonec dal název celé ulici. Poté co se dvůr přestěhoval do Versailles, přestalo být bydlení v Paříži atraktivní a z Marais se stala čtvrť drobných řemeslníků. V šedesátých letech 20. století hrozila čtvrti demolice, ale de Gaulle a jeho ministerstvo kultury ji postavili pod památkovou ochranu a dnes je zase nejdražší obytnou částí města s množstvím muzeí a galerií (např. Musée Picasso).



Dvůr (od Františka I. až po Ludvíka XIV.) často pobýval v sídelním městě St-Germain-en-Laye, které leží jen kousek na západ od Paříže. Jeho ohromná terasa Grande Terasse nabízí široký výhled na údolí Seiny. Uvnitř se skrývá, obdobně jako v Paříži, gotická St-Chapelle. Napoleon III. renesanční hrad zrestauroval a založil zde Musée des Antiquités Nationales (archeologické nálezy od starší doby kamenné až po středověk).



Méně často král se dvorem dorazil do Vincennes. Château de Vincennes na okraji Paříže byl od roku 1940 obsazen německou armádou a dnes je ve stavu, který má pramálo společného s dobovým obrazem. Donjon (obr. 2) je v rekonstrukci.



Château Fontainebleau je půvabný, původně lovecký zámeček asi 60 km jižně od Paříže. Byl postaven v 10. století uprostřed obrovského Fontainebleauského lesíka a brzy jej začali vyhledávat francouzští králové. František I. jej v roce 1527 nechal přebudovat na zámek a umělci, kteří se úprav zhostili se zanedlouho proslavili jako Fontainebleauská škola francouzského malířství. Na tomto místě se narodilo a zemřelo množství francouzských panovníků a právě tady Ludvík XIV. zrušil edikt nantský (1685). Později tu abdikoval císař Napoleon (1814).



Château de Saint-Cloud stál asi 10 km západně od Paříže. Na zámek byl přestavěn v 16. století rodinou de Gondi a v 17. století zde sídlil dvůr králova bratra Philippa d´Orléans. V roce 1870 byl zničen během války s Pruskem (obr. 3). Dnes zůstal jen 460 ha rozsáhlý park (obr 2).



Château Versailles leží 17 km od Paříže. Král se sem se dvorem, který čítal 5 – 20 tisíc lidí, zcela přestěhoval v roce 1682 a Versailles se stalo politickým centrem země až do roku 1789, kdy sem vtrhl revolucí rozběsněný dav a začal padesát let budované dílo ničit.



Palais du Luxembourg byl původně postaven pro Marii Medici, ale zdědila ho její vnučka mademoiselle de Monpensier, která kdysi chtěla střílet na svého bratránka krále Ludvíka XIV. Za revoluce se stal palác vězením, protože Conciergerie s 2 600 vězni nestačila. Dnes je palác s dokonalou zahradou sídlem senátu.



Palais Royal, který sousedí s Comédie Française a Louvrem, si nechal v roce 1629 vystavět kardinál Richelieu. Nyní zde sídlí úřad vlády, ale příjemné zahrady jsou přístupné veřejnosti. (obr. 1 - 4)
Hôtel de Condé byl pařížským sídlem rodiny de Condé v šestém pařížském obvodu. Byl zbořen cca v roce 1780, aby na jeho místě mohlo být postaveno divadlo Théâtre de l'Odéon. Jinak princ de Condé pobýval na zámku Chantilly.



Bastille sloužila jako vězení, ovšem v jistých částech jako vězení prominentní, kam Ludvík XIV. posílal na pár dnů nevhodně se chovající šlechtice i s jejich služebnictvem. Byla zničena za velké francouzské revoluce v roce 1789, kdy však bylo za jejími zdmi vězněno pouze několik osobností jako markýz de Sade. Dnes je na Place de la Bastille dominantou nová státní Opera de la Bastille.



Katedrála St-Denis je hrobkou francouzských králů. Podle legendy byl roku 262 na Montmartru setnut svatý Denis, který po popravě vzal svou hlavu a ušel ještě šest tisíc kroků na sever. Právě na tomto místě měl být vybudován kostel St-Denis a jeho hrobka. První král zde byl pohřben v roce 511, o rok později svatá Geneviève a následovali další králové. V roce 1143 byla na místě kostela postavena první gotická katedrála v Evropě. Za revoluce byla poničena, protože bylo třeba zničit symbol monarchie a hrobky panovníků. Dnes je po rekonstrukci a skrývá největší soubor funerální plastiky na světě.