|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||
Móda doby krále Slunce
Úvod a přehled kapitolPřehled vývoje módy 17. století
Rané baroko a zrození módy krále Slunce
Okouzlující šlechtici králova dvora
Oslnivé dámy z doprovodu Ludvíka XIV.
Kadeřnická kouzla: účesy a paruky
Šperky a šaty poseté diamanty
La toilette: od květinových parfémů k dokonalému make-upu
Dokonalé botičky
Doplňky pro pány i dámy
Módní distribuce, časopisy a ikony
Módní distribuce, časopisy a ikony
Módní ikonyPopularitě módních hvězd přirozeně napomáhaly skandály, poměr s vysoce postavenou osobností nebo alespoň časté objevování se v záři krále Slunce, k tomu vymetání všech večírků, schopnost neslušně utrácet a jako zpětná vazba časté objevování se v módních časopisech.Poslední módní novinky často dostávaly jméno podle osobnosti, která je nosila mezi prvními nebo podle slavných hereček a jejich divadelních rolí. Situace se tedy neliší od dneška, kdy je synonymem padnoucího účesu Jennifer Anniston, make-upu Milla Jovovich a střevíčků spolu s extravagantními, avšak stále elegantními šaty Sarah Jessica Parker (podle jejíž postavy již dostaly jméno další Blahnikovy střevíčky)... 
Mme de Montespan jedna z velkých módních a nesčetněkrát portrétovaných ikon napomohla vzniku střihu šatů innocente, neboť se potýkala s častým těhotenstvím, které nemělo být zpozorováno. Šaty typu innocente jsou bohatě zdobené šaty bez pásku, zapínané na každé straně stuhou a šité pro domácí nošení.
Angélique de Scoraille de Rousille de Fontange se kdysi na honu rozpadl účes a ona jej sama zpevnila stuhami tak, že jí prameny spadaly do očí. Králi se účes zalíbil a během příštích třiceti let, kdy už Mlle de Fontange byla dávno mrtvá byl účes neustále variován a nošen mnoha dámami, které chtěly vypadat jako kráska s tizianovými vlasy. Dodnes se mu říká účes fontange.
Komtesa de Mailly (sestřenice Mme de Maintenon) se stala ikonou elegance, díky tomu, že nechávala každý rok přebudovávat svůj versailleský byt podle posledních trendů. Ludvík XIV. její vášeň pro interiéry podporoval až do roku 1700, kdy již rázně odmítl zaplatit další zbytečnou přestavbu. Právě tato dáma přitom neměla žádné předpoklady stát se módním vzorem, neboť byla veřejně nazývána venkovskou husou, která ke dvoru přinesla všechny venkovské manýry. Přijela totiž ke dvoru jako bezejmenná Mlle de Saint-Hermine s prázdnou kapsou a bez postavení. Mme de Maintenon však donutila markýze de Mailly, aby se s dívkou oženil. Na rytinách v časopisech však byla natolik často, že se z ní stala celebrita, pro níž král našel místo ve svém kočáře.
Sestry Manciniovy (neteře kardinála Mazarina) byly největšími módními hvězdami počátku vlády Ludvíka XIV. (který měl prakticky se všemi poměr, což zvyšovalo jejich prestiž). Tyto ohnivé Italky (Hortense, Marie, Olympie, Marie-Anna) se nechávaly portrétovat v těch nejodvážnějších pózách: Hortensie a Marie s odhaleným ňadrem a Marie-Anna pak dokonce s nohou přes nohu. Tato rytina se v zápětí stala obětí cenzury a napříště již v módním časopise žádná další dáma nesměla odhalit sexy pantoflíček a kotníky.
Tanečnice a herečky královského baletu, zejména Mlle de Soubligny a sestry Loisonovy byly modelkami, které šatům dodávaly kouzlo zapovězeného, neboť divadlo bylo stále ještě symbolem hříchu a neřesti. Byly prvními ženami, které odhalily kotníky a lýtka.
Mme de Olonne dokázala elegantně ukázat své punčochy, když si sedala na svůj polštářek, který sloužil jako klekátko v kostele. Kromě toho mezi prvními nosila na veřejnosti ohromně sexy rudé pantoflíčky na vysokém podpatku. V šedesátých letech byla hvězdou dvora, a Bussy Rabutin ji ve svém skandálním díle popsal jako ženu se vzrušujícím tělem a velkolepými ňadry.
|
Paříž, navždy město módy
• Koncem sedmdesátých let 17. století začala jednou pro vždy éra pravidelně se střídajících módních sezon. Objevuje se pojem otrokyně módy (esclaves de la mode) a začíná vycházet první tisk. • Nákup se stává stále více veřejnou záležitostí a ženy poprvé chodí samy nakupovat šaty a doplňky. Pro návštěvníka Paříže je téměř povinnost, nakupovat zde módní oblečení, šperky, boty, doplňky... • Obchody se špičkovou módou jsou na náměstí Place des Victoires a v rue de Saint-Honoré. O výročním trhu je značková móda k dostání také v elegantních stáncích v Saint-Germain. Le Mercure Galant• Časopis, který od roku 1672 vydával Jean Donneau de Visé. Obdoba dnešního Vogue, Elle, Art et décoration atd.• Rubriky: nejnovější módní události, dění na společenské scéně, umění, dopisy čtenářů, trendy ve výzdobě interiérů, tipy na salony. • Vždy s předstihem informoval o nadcházejících trendech a dodával množství doporučení, jaká jsou pro tento druh časopisů charakteristická. V článku o módních čínských punčochách například radí, že dámy, které nosí ozdobené punčochy by to měly nastrojit tak, aby své nohy někomu ukázaly, protože jinak nemá smysl, aby takové punčochy měly. • Od konce sedmdesátých let byly součástí každého vydání rytiny s módními novinkami. Figuríny ve zmenšených modelech
• Figurína oděná do poslední pařížské módy byla použita již Jindřichem IV., který tak chtěl umožnit své nevěstě Marii Medici, aby mohla dorazit do Paříže podle místní módy. • Přílohou jednoho z dopisů Mme de Sévigné dceři do Provence byla také figurína v pařížských módních šatech, o nichž matka psala v dopise.
• Modely byly rozesílány po celém světě. V Bostonu a New Yorku se dokonce ustálily poplatky za zhlédnutí nebo vypůjčení si figuríny. • Dřevěné figuríny měly skleněné oči, lidské vlasy a ohebné článkové končetiny. Některé měly na výšku 36 cm, jiné asi 60 cm. Módní rytiny• Rytiny byly méně nákladné než figuríny a daly se distribuovat ve větším množství.• Svět rytců se podobal světu módních fotografů, kteří toužili zachytit životní styl celebrit, které se staly módními ikonami. Jména rytců byla skloňovaná jako jména fotografů. • Bratři Bonnartovi byli 4 slavní rytci, kteří se ve svých obrazech soustředili stejně na celebritu, její šaty a prostředí. Obvykle zhotovovali celé série: „významné dámy dvora“ apod. Dokonce vyšla kniha rytin o 900 stranách. • Naaranžované výjevy se týkají především slavných dam z Versailles: např. žena čtoucí módní časopis na pohovce (a v módním účesu a šatech); dáma před toaletním stolkem plným značkové kosmetiky; momentky z vysoké společnosti, z nočního života hvězd atd. Je přitom nepravděpodobné, že by rytec některou z kreslených modelek vůbec kdy viděl, předpokládá se, že jejich tváře kopírovali z oficiálních portrétů a v horším případě se nechali vést fantasií. |
